Dvojice podruhé

Replika od Haryka na Haryka:
Jednak – jednak, ani – ani, buď – nebo, to už jsme před časem probrali. Ale jsou tu ještě jiné dvojice, s nimiž se občas šeredí, jejichž vzájemné zaměňování není logické, aspoň si to myslím: svisle – kolmo, zároveň – současně, kromě – mimo.

Když je něco kolmé, nemusí to ještě být svislé. Může to být i třeba vodorovné – například vodorovná je čára kolmá ke svislici. Takže žádné eroplány s kolmým startem – start je svislý. A co kolmé skály? Spadají-li příkře dolů, jsou svislé nebo téměř svislé. Ale jsou kolmé k zemi, o tom není pochyby.

Když je něco zároveň, bývá to i současně. Ale rozdíl v obou výrazech je. Zároveň může být někdo básník a sedlák básní a oře. Dělá jedno i druhé. A někdo jiný může zase současně zpívat a tancovat – tedy ve stejnou dobu. Ale ten může být zároveň zpěvák a tanečník. Tedy obojí.

A co zákaz vjezdu všech vozidel mimo hasičských? Já bych se přimlouval za „kromě hasičských – ta vjet mohou“. Mimo znamená podle mého mínění spíš vymezení prostorové nebo místní. Například: střílel mimo terč – tedy vedle. Jeden ostrostřelec se chlubil: všichni stříleli vedle, jenom já mimo.

To jsem stvořil motanici, co?
Haryk

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

16 komentářů »

  1. P.V. říká,

    Květen 18, 2006 @ 0:32

    Stejně často se zaměňuje rovnoběžně a souběžně (silnice může jít souběžně s tratí nebo řekou, ale to ještě neznamená rovnoběžně, dokonce se mohou místy i křížit).

    Pokud jde o dodatkové cedulky typu „Zákaz vjezdu všech vozidel mimo hasičských“, často tam bývá právě takto chybný 2. pád, neb správně je „…všech vozidel mimo hasičská“, tedy 4. pád.
    Význam takové cedulky pak jasně říká, že „mohou vjet všechna vozidla, které se trefí do těch hasičských, vyjma těch, která je minou“.

  2. Vladimír říká,

    Květen 18, 2006 @ 10:20

    Vodorovný by mělo být zřejmě v původním významu „horizontální“. Dnes tento pojem určitě není chápán ve vztahu k vodní hladině, která ještě ke všemu není rovná ale zakřivená. Svisle je tedy kolmo k tečně přirozené vodní hladiny (bez účinků větru, slapových sil, atd.), kterou jsme jakž takž schopni odhadnout pomocí vodováhy, kterou však k vážení ani ke zjišťování hmotnosti většinou nepoužíváme.

    No když tak vidím co jsem napsal, tak bych ta letadla s kolmým startem nechal být.

  3. Jožin říká,

    Květen 18, 2006 @ 11:34

    I já mám nejaktuálnější poznatek: nejvodorovnější rovina k nejsvislejší musí být ta nejkolmější. Konečně se mi podařilo trumfnout všechny, kdo úspěšně stupňují přídavné jméno aktuální, takže teď už si určitě nejsme nejrovnější.

  4. Kateřina říká,

    Květen 18, 2006 @ 12:33

    ad jazykový archeolog P.V. Ale že mi to trvalo, než jsem si srovnala v hlavě ten pravý význam věty o vozidlech, která se do sebe strefují či se míjejí, docela makačka na bednu.

  5. Andrea říká,

    Květen 18, 2006 @ 13:06

    Díky, jste velmi inspirativní a zároveň kolmo podnětní k rovině porozumění.

  6. Vladimír říká,

    Květen 18, 2006 @ 13:44

    Vrátil bych se ke stupňování přídavných jmen. Za poslední příspěvek napíši příspěvek poslednější, který chvíli bude i příspěvkem nejposlednějším. Jak je to ale se slovem předposlední ? Co je předposlednější a co nejpředposlednější ?

  7. Jiří Šimák říká,

    Květen 18, 2006 @ 14:17

    Já bych klidně „spustil kolmici“ a na ni bych spustil další. Byly by tedy dvě na sebe spuštěné, čili na sebe navzájem kolmé. Pokud by byly tři, máme tak popsán celý náš prostor, kde se spouští kde kdo.

  8. Kateřina říká,

    Květen 18, 2006 @ 14:25

    ad Vladimír: Tak tu češtinu netrapte, protože stejně jako jen někdo se narodí s výtvarným či hudebním talentem, tak také jen některá přídavná jména lze stupňovat, tedy vyjádřit při srovnávání trojí stupeň vlastnosti. Jako příklad uvádějí Melichar, Styblík -Český jazyk, s. 91-92 např. dřevěný, včerejší, tamní , tamější (tamější není 2. stupeň od tamní). To jsou věci…

  9. Vladimír říká,

    Květen 18, 2006 @ 14:30

    Pokud to zobecním, tak na základě poznání, že existují jednostupňová přídavná jména a třístupňová přídavná jména dojdu k předpokladu, že se někde ukrývají dvoustupňová, čtyřstupňová a další (přídavná jména, nikoliv např. piva). Zkusme nějaké odhalit.

  10. jana říká,

    Květen 18, 2006 @ 14:32

    Z toho jsem úplně vedle a zároveň mimo (:

  11. Jiřulka říká,

    Květen 19, 2006 @ 15:03

    My dědci pamatujeme čyřstupňová nepravidelná:
    dobrý, lepší, nejlepší, sovětský
    špatný, horší, nejhorší, imperialistický

    Jací jsou nejhorší nepřátelé socialistického státu?

    Jaro, léto, podzim, zima a imperialismus.

  12. Slepička Olinka říká,

    Květen 19, 2006 @ 23:52

    Já jsem se kdysi také spustila,ale nebylo to kolmo,nýbrž autmo.Byl to maličký Fiatek 600 a spouštění s ním bylo sladké a s něhou vzpomínám.

  13. Jirka říká,

    Květen 13, 2017 @ 11:22

    Když se nikdo nesnaží využít nového serveru, tak bloumaje po archivu nastoluji otázku: Spustila se Slepička Olinka opravdu s Fiatem 600 a nebo v něm (potažmo na něm)?

  14. Jaroslav Pavelka říká,

    Květen 15, 2017 @ 12:52

    …jestlipak se Olinka po příletu z Číny vyjádří… No nic. Vzpomněl jsem si v souvislosti s vhodně užitými slovy na debatu pamětníků, odkdy jsou v hospodě ta kamna, co tam aktuálně stojí. „Minimálně odjakživa!“ pravil jeden.

  15. Věra Diblíková říká,

    Květen 15, 2017 @ 13:19

    Aniž bych se milé Slepičky chtěla nějak dotknout, domnívám se, že se jedná o událost ojedinělou a dávno promlčenou. Šestistovka by nyní byla tak nejvejš jako kukaň pro slépky. Dnešní milenci mají nároky prostorově mnohem větší, nehledě k tomu, že kdejaký adolescent, pokud nevyžaduje plné hotelové služby, má vlastní, byť rodiči bohatě dotované, bydlení. Ale mohl by to být zajímavý námět pro film pro dospělé.

  16. Jirka říká,

    Květen 15, 2017 @ 22:30

    Slepička Olinka se zřejmě svěřila Dušanu Kleinovi (teda pokud on nebyl ten dotyčný), neb taková scéna se odehrála v jednom z dílů Básníků. A skončilo to vyhozením rychlosti a rozjetím vozu.

Napsat komentář