13 odpovědí na “Kuchyně”

  1. V ruštině, slovanském to jazyce, jak čtenáři vědí, je výraz „kuchtit“ překládán obvykle jako „kaševariť“ nebo „strjapať“, tedy přeneseně vařit blivajz či smolit nějaké jídlo „strjapňu“. Kuchání je IMHO jistý technologický postup úpravy živočišné stravy. Původně možná šlo skutečně o něco jiného, v jiném významu. V řadě dalších neslovanských jazyků se hojně vyskytuje slovní základ KUK,KOCH, KOK,(foneticky bráno) – angličtina, němčina, holandština atp. Nepřevzali jsme čirou náhodou umění vařit opravdové jídlo po zavržení slovanskobarbarského kaševaření od těchto vyspělejších kultur kupříkladu přes Sáma, kupce franského či jeho souputníků a krajanů? Je snadné to konstatovat – tedy ono úvodní slovodne – avšak zda je ono konstatování shodné s objektivní skutečností čili nic, o tom se lze spořit. Odporujte, nebo podporujte, prosím.

  2. Souhlas s Krojcem v jazykovědné části. Konstatovat lze cokoliv, důležité je, jak dalece se konstatování blíží pravdě. Osobně si myslím, že kuchyně je z německého die Küche. Co se týče kulinářství, myslím, že každá komunita si během času a dostupnosti surovin vytvořila jídelníček, v něž jsou od delikates a běžných jídel i pokrmy, které jsou pouze jedlé. Tak například krupicová kaše (s jemně nastrouhanou čokoládou či posypaná cukrem a skořicí) je mnohem lepší, než germánský eintopf.

  3. Kuchtilo se už v jeskyních hned u vchodu a předpokládám, že tomu místu neříkali kuchyně, protože tam bylo ohniště, na kterém se hlavně maso opékalo, pokud nějaké bylo. I dnes mít kuchyni znamená určitý luxus, mnozí v panelácích mají jen kuchyňské kouty. Když jsme začínali s manželkou hospodařit, měli jsme jeden pokojík na ubytovně s kuchyňkou. V kuchyňce byl jednoplotýnkový vařič, pro vodu se chodilo na WC, kde byl sprchový kout a umývadlo. Na vařiči manželka přímo vyčarovávala jídla o několika chodech. Není rozhodující mít kuchyni, hlavní je mít chuť vařit, mít čas na vaření a mít z čeho vařit.

  4. Původ slova kuchyně zřejmě dokládá, že žaludkem prochází nejen láska, ale i dějiny vývoje lidského rodu.

  5. Krojc: „… o tom se lze spořit.“ Ano, pokud na půdě tématu kuchyně stojíme u sporáku.
    Jiří: Zas tak horké to nebude…
    Jirka: Může to být i z italského cucina [kučina] (hrady, zámky – nezačalo to tam?).

    Ale – co je to pak „kuchyňská linka“?

  6. Odpovím si sám – kuchyňská linka byla původně čára na zemi, která určovala, kde se kuchá a kde se fifá.

  7. P.V.,též jsem fifával, kolikrát pro samé fifání ani nedokuchal. Ale fifák pořád mám!

  8. Co je ,,fifat“?Možná fifám a nevím,co dělám.
    Kuchám s nelibostí,ovšem kuchtím s láskou a rozkoší.
    Mám jiný problém:když pletoucí žena je pletařka,co je háčkující žena?

  9. Olinko, když si háčkující žena uháčkuje něco na sebe a oblékne si jen to, co si uháčkovala, pak je naháčka.

  10. Háčkující žena je háček, protože musí poslouchat zadáka, tak je i posluchač. Nesmí se ovšem zadákovi do toho plést.

  11. Na náhrobcích bývá: „Odpočívej v pokoji“.
    Můj Jaroušek by tam chtěl mít: „Odpočívej v kuchyni“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *