SlovoDne.cz

8 komentáře »

1. nem0cze říká,

   Únor 15, 2012 @ 12.59

   Stačilo jen trošku zagůglovat:

   Snad trochu to osvětlí citát z časopisu NAŠE ŘEČ, Listy pro vzdělávání a tříbení jazyka českého, vydávaných Českou akademií věd a umění z roku 1937, str. 282:

   Vysvětlení o původu rčení „o sto šest” podal pan řídící učitel V. Ladislav Malý z Příbrami, ovšem s mohutnou výhradou stran její konečné platnosti: „R. 1880 jsem se přel s přítelem K., že děvče, do jehož očí se zadíval, nikdy nezíská. Kolega se se mnou vsadil, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. To jsme si často připomínali rčením, že jde “o sto šest”, a některý z kolegů je brzo zanesl i do vtipů do Humoristických listů. Odtud se pak rychle rozšířilo do obecného usu, třebas tehdy nikdo nechápal první a vlastní význam těchto slov. Dnes je to rčení všeobecně známé”. Ověří-li se tato zpráva pana řídícího Malého, poskytne velmi řídký a vzácný příklad, jak se běžná rčení mohou rozšířit po celém území jazyka.

   No, moc bych tomu nevěřil, jenomže…
   Pak se nezávisle zjevila tato indicie a známý jazykovědec Vlastimil Styblík to v roce 1983 potvrzuje. I on se odvolává na časopis Naše řeč, který otiskl téměř před padesáti lety pokus o výklad původu tohoto rčení. V 21. ročníku NŘ (1937) na str. 282 informuje redakce o tom, že dostala od řídícího učitele v. v. (zřejmě ve výslužbě) Ladislava Malého z Příbrami zprávu, kde vysvětluje, jak vznikl uzus “o sto šest”. Je to spojeno se sázkou dvou mladíků. Jeden z nich získá dívku. Měl na to 106 dní.

2. Věra Diblíková říká,

   Únor 15, 2012 @ 13.03

   Ostošest se plníval plán, někdy až na 300 %, jak jsem zažila ve svém prvním zaměstnání (a to v administrativě!!). Též lze (cokoli) ostopéro či na plnej céres (Ceres=bohyně úrody nebo prvorepublikový margarin, nehodící se škrtni).

3. náhodný kolemjdoucí říká,

   Únor 17, 2012 @ 12.51

   Věro, v administrativě se plány vždy plní celkem dobře. Stačí do příslušné kolonky příslušného formuláře před značku procenta napsat dostatečně velké číslo (tj. jakékoliv aspoň o třech cifrách) a jeho autenticitu podpořit dostatečně vzhledným razítkem.

   (Ale neberte to osobně, chovám s postupujícím časem stále rostoucí nedůvěru k úřednímu šimlu obecně.)

4. Věra Diblíková říká,

   Únor 20, 2012 @ 13.05

   Úřední šiml je zvíře nesmrtelné, silné a plné elánu. Mnou popsané zvěrstvo - normy v administrativě, se odehrávalo v 60. při zpracování a kontrole drážních dokladů, a těch bylo každý den stejně, zpracovat se musely všechny a víc než 1OO % jich být nikdy nemohlo, takže pokud někdo chtěl pracovat na víc než 1OO %, což bylo politicky žádoucí, musel doklady čórnout kolegovi, a to se v účtárně běžně dělo, odnášeli to nejmladší a neoblíbení. V kontrole, která byla namátková, zase bylo možné dělat jen ty normově “dražší” úkony, takže jeden velice schopný a zkušený kontrolor, který s účtárnou nic společného neměl, pracoval běžně na 300 a více %, z celé té zhůvěřilosti měl srandu a pověst politicky nespolehlivého. Ale to jsou vzpomínky starých zbrojnošů (zbrojnošky asi nebyly, na markytánku nemám kvalifikaci - myslím, že ty dnes pracují jako servírky a barmanky v poněkud zaplivaných osvěžovnách).
   K těm 1O6 dnům - to platilo jen v ten den sázky, jinak těch dnů postupně ubývalo, takže by si museli připomínat každý den menší číslo - ale to jen tak šťourám. Ty průpovídky bývaly - stejně jako dnes - spíš hlášky oblíbených loutkářů a kabaretních komiků, někdy zkomolené z němčiny (máš kliku) - odtud jejich téměř psychedelično. Vlastně možná z toho jsou ty kecy - Matěj Kopecký a jeho Kec, rytíř se železnou pěstí (Goethův Goetz z Berlichingen), za nás se říkalo “řečí jak Palackej”, tak si dovedu představit, že i ten Kec časem zlidověl.

5. Jožin říká,

   Únor 21, 2012 @ 7.46

   Ještě jako děti školou povinné jsme se s oblibou sázeli o stovku. Sázet se o děvčata nás nenapadlo, měli jsme přízemní starosti i nápady. Kdo ale sázku prohrál, donesl výherci stovku hřebík, povětšinou rezavý a ohnutý.

6. stařenka říká,

   Únor 23, 2012 @ 19.17

   Tohle dodávám vlastně totálně mimo mísu: chtěla jsem si totiž jen tak přečíst něco z prastarých slovodnových příspěvků a neumím se k nim dostat. Takže spíše známou metodou pokusů a omylů, nebo ještě spíše metodou slepých kuřat zrno naleznuvších, jsem narazila na SlovoDne z 19. dubna 2006, heslo Nadstavba II (hostující profesoři), kde je půvabný příspěvek tajuplného CBX, a tam - mezi dalšími krásnými příklady překladů - je také:
   Lhala ostosest. She has lied about one hundred and six.
   I když tam jde bezpochyby o překlady stvořené extra pro všeobecné zasmání (a “one” mi zde připadá trošku navíc, ale nešť), vyskytují se jim podobné zhusta i v praxi. Na jednom příbalovém letáku např. stálo: Nepoužívejte těchto pilulek, utrpíte-li těhotenství. A taky už jsem někde narazila na dotaz Jaroslava Pavelky (myslím aspoň - to víte, ta paměť už …), který - taky na příbalovém letáku - spatřil místo klasického “k zevnímu použití”, že je to “ke kožnímu nátěru”. Já jsem takové perly dlouho pilně sbírala a měla jsem jich neúrekom, ale odešly bohužel i se zničeným počítačem. Ostatně “příbalový leták” je taky dost konina. Ve své podstatě.

7. Gabriel říká,

   Únor 28, 2012 @ 19.28

   Jakkoli cítím ke stařence sympatie(někdy i prudké), v zájmu korektnosti jí musím sdělit, že “a/one hundred and six” je zcela v souladu s pravidly pro psaní anglických číslovek. Mám pocit, že nadbytečnost (redundanci) jsme tu také již probrali.

8. stařenka říká,

   Únor 29, 2012 @ 6.51

   Gabrieli: Ano, prosím. Máte zase, sakra už, pravdu. V obém (v “a/one” i v redundanci. Původně jsem se chtěla kát, ale neučiním tak. To bych se ukála. Na kání mám spoustu jiných důvodů a zcela jinde. Tady se tedy budu kát jen velmi občas. A krátce. Hlavně krátce, i když je mi to zatěžko.

Napsat komentář

Eine kleine werbung

• Poslední komentáře:

  • stařenka: Jirka, krásně básně ilustruje jasně, jak bohatá je čeština (vzdychne si Čech, zasně se).
  • Jirka: Jako vzpomínku na Ivana posílám báseň. Obr chtěje obřit pořezal se o břit, rozhněval tím obryni,...
  • Věra Diblíková: To WBG - od vás jsem v obavách očekávala, že využijete krom nabodeníčka i háček - nebo...
  • Věra Diblíková: Milý bobře, mám chuť se na vás obořit, a pak bychom se mohli zase udobřit.
  • wbgarden: Pochopitelně je možné též se chovati jako obr a obřit či bobr, a vesele vůkol bobřit. Ti co se...

Odběr SlovaDne emailem

Váš email:  
přihlásit odhlásit 



• Nejčtenější slova

  • Vánoční cukroví (67051 ).
  • Chceš do držky? (65304 ).
  • Svíčka (56068 ).
  • Jak se máš (48781 ).
  • Nadstavba (48597 ).

  

• Stránky

  • Dej se k nám!
  • Kdo jsme a proč to děláme?
  • Kolik jazyků umíš, tolik jich umíš :-)
  • Slovník SlovaDne

• Archivy

• Rubriky

  • Čeština
  • Fred's Czech Mate
  • Fredoto
  • Freds-Fast-Food
  • Hostující profesoři
  • O nás

• Hledat

• Doporučujeme

  • jazyk (řeč)@wiki
  • lingvistika@wiki
  • čeština@wiki
  • obchoďáček
  • Filmkritiker
  • Jazyková poradna ÚJČ AV ČR
  • Pravidla českého pravopisu
  • Anglicky s BBC
  • The Bob and Rob Show
  • T y p o f i l o s
  • Bohemica.com
  • Pořad O češtině
  • Letenky Překlady angličtina
• 
  
  
• 
  

(c) Jirka & Petr & Fred | Hostováno na PUEBLO | Shop | Špindl | Jizerské hory | Poker Online | ING konto | Powerball | eReSeS