Máslo

„Koukej jíst! Za války jsme byli rádi, když byl alespoň chleba suchej.“ Takto cpaly mé generaci do hrdla matky chléb namazaný máslem. Původ slova je v původním významu slova mazat. Máslo bylo časem nahrazeno Sanou – vlastní sestrou másla a dalšími výrobky chemického průmyslu. Mazání se stále více používá s uplácením, zvláště když máte máslo na hlavě. Prostě pokud nepodmáznete, tak koukejte mazat a úředník vám může ještě namydlit schody.
Pěkné máslo je v Třešňákově písničce: …. kombinace máslo med, slzný plyn a kulomet….
Fakta: dle Maslo.cz je máslo bohaté na prvky: As, Cd, Cu, Hg, Pb, Zn, dále S DDT, S PBC… takže se dá dojít k závěru, že bude máslo vhodné nejen na hlavu, ale i na střechu (Zn), na vodovodní trubky (Pb) a na chemicko bilogické válčení (DDT a spol.).
Doporučené čtení: Boty s máslem .

Pták

Citát: Šéf policejní protidrogové centrály Jiří Komorous situaci přirovnal k řízení auta pod vlivem alkoholu. “ Takže my to podle tohoto receptu vyřešíme tak, že zlegalizujeme chlast za volantem a bude po ptákách, “ prohlásil…. Zdroj ZDE.

Odkud pochází výraz „mít po ptákách“ jsem zatím nikde nevyšťoural, ale podle sdělovacích prostředků máme spíše „Před ptáky“. Ptačí chřipka je již v Evropě a tak bude mít po ptákách mnoho nešťastníků, především z řad opeřenců.

Manažer

V češtině je pro nás manažer především šéfem či ředitelem. Do anglického manage, tedy řídit, vést, zvládnout se slovo dostalo z italského maneggiare – zacházet, ovládat a tam je původem z mano – ruka. Slovo je spřízněno přes manéž i s koňmi .
Shrnuji posun slova asi takto: ze zručného vlašského tahouna se stal přeplacený středoevropský lehkoživka.
Ruština plundruje zdroje přímočařeji: руководящий.

Myšlenkové pochody manažerů jsou opravdu náročné. Následuje příspěvek jednoho z nich:

Jaroslav Jurečka, hlavní manažer ODS

Jsem nadmíru spokojen, částečně jsem také byl tvůrcem tohoto semináře. CEVRO a jeho spolupracovníci naplnili naše představy o vzdělávání směrem k našim manažerům. Školení probíhalo částečně formou zábavnou a v týmech, čímž se podařilo umocnit sdělení, které bylo určeno našim manažerům a zapůsobilo to zároveň jakožto stmelovací prvek.
Zdroj ukázky politické kultury: Cevro.
Více o Jurečkovi: ZDE

Kverulant

Kverulant si stále stěžuje, z malicherných důvodů se soudí, prostě je to nespokojenec. Slovník nabízí i slovesa kverulantit a kverulovat. Kverulanta lze vystopovat do latiny – querulus znamená naříkavý. Při hledání na internetu se na člověka vysypou kverulantské perly:
Vůle občana proti zvůli státních struktur
…… úvod přeskočen ….
V občanovi se v té chvíli ovšem probudil kverulant a proto se snažil ozbrojeným pochopům vysvětlit, že nahlížení do spisů je právem účastníka řízení vyplývajícím přímo ze zákona, … napínavé pokračování
Stejný zdroj poskytuje i Rukověť pro kverulanty.

Morytát

Jarmareční písnička o vraždě. Kde se morytát vzal nenapoví ani etymologický slovník, pouze spekuluje o Mordtatu – vražedném skutku, Moritas – kázání o morálce. Jiří Zych, textař nejlepších Lutkových písniček, si původem slova morytát hlavu nelámal, ale jeden morytátek s trojnásobnou vraždou přidal do zlatého fondu českého folku:

Točí se točí…

1. Točí se, točí kolo ve mlýně,
točí se, točí, já jsem v tom nevinně,
točí se kolo, voda s hlukem padá,
já tomu mlýnu teď ukazuju záda.

2. V tom mlýně žila překrásná dívka,
kterou jsem měl tuze moc rád,
měla modrý oči a černý vlasy,
ale jednu chybu: nechtěla mi dát.

3. Nechtěla mi dát ani políbení,
nechtěla mi dát ani hubičku,
proto jsem ji musel, proto jsem ji musel
utopiti v rybníčku.

4. Její otec mlynář starost vo ni měl,
její otec mlynář starost vo ni měl,
proto poslal mládka kouknout se, co dělá,
proto poslal mládka, aby za ní šel.

5. Když tam mládek přišel, právě topila se,
její ruka bílá o pomoc prosila,
zachránit ji nemoh’, kosa byla vostrá,
jeho mladý čelo správně trefila.

6. Když se mládek s dívkou dlouho nevraceli,
přišel se sám mlynář na dcerušku ptát,
když kameny mlýnský jeho tělo mlely,
řekl jsem si: musíš na cestu se dát.

Bonus: Chvalozpěv na Jirku Zycha od Jirky Černého.

Květák

Bylina s velkýn bílým kulovitým zdužnatělým… Ti co píší slovníky se asi dobře baví a cesty jazyka jsou ve věci „áků“ nevyzpytatelné. Zcela správně máme Socdemáka a Ódéesáka, nemluvě o esesáku. Proč nám mateřský jazyk nenadělil i komoušáka? Dokud s tím něco neuděláme, zaskakuje Jandák a flanďák (Kalousek).

Vodorovný, rovná páteř, rovnoběžky

Vodorovný – slovo z doby, kdy lidé mysleli, že je země placatá. Každé malé dítě ví, že je kulatá, tedy zeměkoule a že se dá obeplout po vodě i několikrát dokola. Vodní hladina je tedy zakřivená i bez vln a bez Einsteina.
Znám je i fakt, že má páteř ze strany tvar „S“, a tak mi ukažte mrzáčka s rovnou páteří.
Do třetice rovnoběžky. Ty jsou tak rovné, že se sbíhají v nekonečnu, tedy je určitě alespoň jedna z nich křivá.

Ruština je mnohem prolhanější: Vsjo rovno!

Lachnit

Politik, který se může chlubit snad jedině tím, že se narodil ve stejném roce jako já. Bádání ve slovnících nás záhadě slova přibližuje ze tří stran.
Lach – pobuda, ničema.
Lachtan – dravý mořský ploutvonohý savec.
Lach – příslušník lašského nářečí, Ostravsko.
Poblíž Ostravy moře nenajdeme, ostatní snad do určité míry souhlasí. Pravdu bych nejspíš hledal zde.

Lízavka, lízák

Přítel slovník tvrdí: Lízavka – Hlad po mineráliích u skotu a ovcí. Jak však nazvat touhu skotu po kapající vodě? Dovolím si malou osobní odbočku: Jistá Hanička z Hané nám (manželce) dva měsíce po příchodu do Švédska tlumočila u porodu. Porodníci nemluvili česky ani francouzsky a Jitka ani anglicky ani švédsky. Hanička po deseti letech ve Švédsku trochu pozapoměla česky, a tak poctivě překládala: Teď ti nasadí kapavku…
Dnešní bonus: lizák, jazyk spárkaté zvěře a šelem psovitých – dle myslivecké hantýrky. Lizák lízavkou asi netrpí.
A obrázek s hádankou: Lí….
Také od Lí....

Kojit – dojit

Kojit a dojit jsou hodně nevlastní sestřenice. Slovníky nepomohly, ale upozornila mě žena – kojit / nakojit / ukojit je spíše o přijímání a uspokojení. Dojit / podojit a ošklivé vydojit je zaměřeno zcela opačným směrem.

Citátek je dnes z blogu VÚČAKO, tedy Výzkumného ústavu čar a kouzel: „Libovolný vlastník se logicky bude snažit vydojit z inkumbentní pozice co nejvíc — proto to kupuje.“ Slovíčko inkumbentní je krásné a někdy se nám zde bude hodit.

Mladý agrárník napínavě popisuje soutěž ve vydojování umělého vemene. Nenechte si ujít!

Když jsme dospěli až k vemeni…říkanka z mládí: Každá kráva – dělá práva. Čert ví, jak to vzniklo. Závist intelektuálních a buržoazních synků vůči práva studující dělnické mládeži? Dnes se zdá, že říkanka dostává nový obsah. Kdopak se nám to ozdobil tituly doktůrků práv? Gross? Ruml? Langer? Kráva je však rodu ženského.