Marina Orlova

Marina Orlova není jen tak nějaké bimbo, ale konkurence SlovaDne. Naštěstí nekomentuje Marina slova česká, ale pouze anglická… Moscow Times sice tvrdí, že úspěch Orlové nespočívá v jejích pedagogických kvalitách, ale suďte sami.
V následujícím videu nám Marina Orlova vysvětlí co znamenají slova Incubi a Saccubi:

Více informací o Marina Orlova.

Obr a obrtlík

Obr řeší vše obrovskou silou, kdežto obrtlík, aby se uplatnil, musí se umět otáčet.
O původu obrů moc nevím, tak mě napadlo, zda obrtlík není náhodou malý, ale
velmi perspektivní obr, tedy d-obr-ák.

Zdraví Vás dobrák od kosti
Jožin.

Nerostou

Velmi frekventované slovo s ojediněle jasným významem. Když pomineme povzdechy pubescentek před zrcadlem, nese se toto slovo českou kotlinou, moravskými luhy i slezskými bory a to na pracovištích, sportovištích, v kulturních zařízeních, dopravních prostředcích a hlavně po hospodách. Nerostou.
Porostou?
Srdečně Vás zdraví Gabriel

Bít či nebýt?

„Kapitáne, proč bijete plavčíka?“ vykřikla Džamila. „Biji na poplach! Blíží se silná bouře. Před deseti minutami jsem dal povel svinout plachty a on, místo aby lezl na stěžeň, přivinul si slečnu Plachtovou a blábolil, že by chtěl utonout v jejích hlubokých očích. Jsme na jedné lodi, biji se za nás za všechny, jde o bytí či nebytí!“

Jak byste se zachovali v podobné situaci Vy? Co mi radíte? Přežiju-li bouři, ozvu se Vám se zprávou, jak to na moři nakonec dopadlo.

Kapitán v nesnázích
Jožin.

Bažit

Jožin poslal do komise příspěvek o bažení

Když jsem čvachtal po zahrádce, která se nám vlivem počasí mění na mokřad, napadlo mě dát do placu spisovněji na pořad dne) slovo bažit. Bažíte po něčem, případně už jste se něčeho dosyta nabažili?

Ze zmoklé Moravy Vás zdraví
bažící Jožin.

Trend

Každý je dnes trendy (lahodné slovo, skoro jako trenky) a běduje nad neústrojným vlivem globalizované (česky zeměkoulizované) angličtiny na jazyk český. Planý poplach, tvrdím já (Jaroslav Pavelka), alespoň co se toho jazyka týče. Problematiku jsme probírali v Zappa clubu a naznali, že globalizace – neglobalizace – každej se drží toho svýho. V New York City mají subway. V Londýně mají underground. A v Paříži, v Moskvě a v Praze máme naše latinou vyfutrované metro. Naplnilo nás to umírněným optimismem.
Předpokládám ovšem, že rozeným šťouralům prosté konstatování rozdílů stačit nebude a pokusí se terminologické diference racionálně odůvodnit.
Jedu krtkem na Slintáč = dopravuji se prostřednictvím metra do stanice I. P. Pavlova. Nebylo to tu už?

Poznámka dohližitelova: Ve Stockholmu se neponižujeme, a tak máme TUNELBANA, tedy dráhu v tunelu. Kdo nevěří, ať sem běží….

Slonbidlo

Trempové si při kytaře zpívávali také písně o pirátech, v nichž se vyskytovala neobvyklá slova. Tak třeba: „kormidelník, starý slonbidlo, zas nemůže nalézt kormidlo“. (Pozn. Asi byl trochu piclej, jak to u kormidelníků, zvláště pirátských, občas bývá). Kdo nebo co to je slonbidlo? Taková zvláštní složenina dvou substantiv. Může to být neohrabaný člověk, člověk vypadající jako rambo, může to být ledaskdo. No dobře, může, ale kdo nebo co to opravdu je?

S pozdravem Haryk.

Prostý lid

Gabrielův přípis nechci nechat zastrčen mezi komentáři:
Vážený a milý Same,
mnohé jsem v daleké cizině překousl, ale Vaše zmínka o krutosti prostého lidu, dokonce tvrzení o předsudcích, jichž je prostý lid pln, mě zastihly již v rodném zápecí. Prostý lid je slovní spojení, které je okouzlující. Božena Němcová dokonce psala sprostný lid. Rovněž tak míti prostý, leč čistý šat, zpívat prostonárodní píseň, Šrámkův až k pláči prostý věneček kvítí, prosím, může prosté oko zůstat suché? Myslím, že ani prodvousté. Prostý lid je štítem pro velkohubé spasitele.
S pozdravem Na dřepčíky zelné hrr.

Vece

Dobrý den, píše Haryk. Venku chumelenice, na krok nevidět, probral jsem se z poobědové letargie, něco mě napadlo a dávám to do placu:

Potká Pepík Tondu a vece: „Jak se máš?“ No dobře, na tom nic není. Ale co kdyby ho potkal včera? To by vecl: „Jak se máš?“ A co by udělal při setkání zítra? To mu bude vecat, zavece nebo zavecá, popřípadě vecne?

I když slovo vece je podle Slovníku spisovného jazyka českého tvarem zaniklého slovesa veceti, stejně by stálo za to tuto zapeklitou záležitost důkladně prokoumat, prozkoumat a rozmotat. Kdo to do toho půjde a kauzu vece rozmotá, měl by být pasován na pašáka.

A co teprve když někdo někomu něco dí, nebo děl? Jak se to vůbec má se slovesem díti?

Ráčna

Haryk ráčil zaslat ráčnu…
Račte vědět, co znamená pěkné zvukomalebné slovo „ráčna“, o níž se také někdy mluví jako o „račně“? Neříkejte, že ráčna je když, to by nestačilo. Podle mého mínění je to řemeslnické nářadí pro utahování nebo povolování matic, nebo pro zavrtávání šroubů. Vždycky jsem si myslel, že ráčna je hantýrkový výraz pro rohatku se západkou, ale teď jsem začal pochybovat. Není náhodou rohatka se západkou jen součástí ráčny? V nabídkách nářadí pro řemeslníky se totiž rohatka se západkou vůbec nevyskytuje, zato ráčen je tam jako když naseje. Tak jak to vlastně s těmi ráčnami a račnami je?