Rubrika: Hostující profesoři

Hostující profesorka Popelucha se pokouší nepřímo vyzvat čtenáře aby po francouzských polibcích sklouzli ze švédské bedny a oddávali se švédské trojce? Nebo ne? Suďte sami.

Jak řekne Španěl „Je to pro mne španělská vesnice“? Používají Francouzi francouzský klíč? Pijí Irové irskou kávu? Mizejí Angličané po anglicku?
U pojmenování, která odkazují na zemi původu nebo národ, se setkáváme s několika případy: původ výrobku opravdu souvisí se zmíněnou zemí nebo národem a původci jsou na výrobek patřičně hrdí. To je případ irské kávy a dalších užitečných věcí.
Jiný (a asi mnohem častější) případ je označení poněkud hanlivé nebo přinejmenším nelichotivé, to je potom potřeba odvolat se jinam: místo výrazu „španělská vesnice“ se údajně ve španělsku odkazuje na Čínu, bez zajímavosti nezůstává ani německý ekvivalent „böhmischer Dorf“ (česká vesnice) – na oplátku naše pojmenování Němců (tedy těch, se kterými je řeč jako s němými) není zrovna láskyplné. Zdali je v hebrejštině nebo v jidiš ekvivalent české „židovské školy“, nevím. Ruská ruleta je známá hra, jejíž autorství je všeobecně připisováno Rusům. Podle Wikipedie existuje jediná zmínka v ruské literatuře, kde ale tuto „hru“ provozuje srbský voják.
Jak je to s francouzským polibkem? Pro Francouze jde zřejmě o takovou samozřejmost, že mluví jen o „baiser“, polibku. Pokud je potřeba zdůraznit, o co jde, použije se anglického výrazu „french kiss“. Vůbec, vztah Angličanů a Francouzů je dost pikantní – francouzský klíč se francouzsky řekne „clé anglaise“ (anglický klíč), zatímco anglicky je to „monkey wrench“. Ve Francii je podobně jako u nás možné zmizet po anglicku, zatímco Angličané „take French leave“ – čili mizejí po francouzsku!
Řada pojmenování sice nějak odkazuje k původnímu výrobku, ale čas a vzdálenost zřejmě dovolily, aby šlo ve skutečnosti o něco trochu jiného. Takže v Anglii těžko seženete „naši“ anglickou slaninu, o amerických bramborách máme s kolegy z USA také rozdílné představy.
Po „národních“ pojmenováních různých věcí by bylo možné pátrat celé roky, takže jestli o nějakém podobném víte, sem s ním.

Nebožtík Pavel Eisner, dnešní hostující profesor, poukazuje na oblékání národa českého v samou cizotu: košile, punčochy, kabát, kravata, vesta, klobouk, čepec, čepice, raglán, kostým… To ještě pan Eisner netušil, že poctivé nohavice nahradíme džínami a riflemi.

Když měl někdo namále, tak málem zemřel. Dá se také říci téměř, jako že mu vyměřená doba pro řádění na této planetě téměř vypršela, ale to nezní tak dobře. Kde se slůvko namále vzalo jsem nezjistil, ale vzpomněl jsem si na pěknou písničku, kterou napsal a zpíval dnešní hostující profesor Josef Zíma. Všiměte si, že se dá použít i na mále.

Když ti v bytě bouchne plyn
a červotoč ti žere skříň,
když máš na mále,
přeskoč záhon kopretin,
stáhni mrak,
přejdi stín, pro pána krále….

Mladý Jan Burian dnes přispívá ke sváteční náladě dílkem o Anděle:

Jéžiš Marjá Andělo
Ty máš ale panděro
Od včerejška vida, vida
Roste ti jak od libida
Namoutě kutě
Roste ti vzdmutě
…
Úkoly pro žáčky naší nedělní školy:
– Co má Anděla společného s Ježíšem a Marií?
– Jak vziklo slovo panděro?
– Je možné ze dne na den vidět změnu velikosti „gravidního“ břicha?
– Kde se v našem lahodném jazyce vzal výraz „Namoutě kutě“?
– Může panděro růst NEvzdmutě?

Propůjčený profesor Milan Tuček dnes přispívá do mlýna češtiny k rozemletí zapeklitým problémem. Co je správně?
Internetový vyhledavač nebo internetový vyhledávač.
Nejspíše je to podle vzoru rozparovač / rozpárovač? Třeba takto:

Vyhledávač: zoufalec – člověk, který se snaží něco najít na internetu. Většinou nenajde nic 🙁

Vyhledavač: zoufalý program, který se snaží něco najít na internetu. Většinou nachází 150.000 stránek, tedy také nic 🙂

Vlastní úvahy profesora Tučka najdete zde.

S profesorem Íčkem jsme probírali nekupování zajíce v pytli. Švédové v pytli nekupují prase a moje lingvistická teorie se ubírala materialistickými cestami. Zámožnější Švédové mají v pytli dražší zvíře. Íčko ale vytáhl italskou variantu – přece nekoupím zavřenou škatuli.. Lenka hlásí, že Francouzi (archaicky) nekupují kočku v kapse, stejně tak v ruštině to je taky kocour кот в мешке – hlásí Nishkam a bratři slováci dle Vlada – Mačka vo vreci. Fred a s ním anglicky mluvící lidstvo říká Don´t by a pig in a poke!
Kahi se mi snaží namluvit „Lingvisticko-materialistikou teorii popírá i fakt, že zámožnější Němci nakupují stejně jako Slováci Die Katze im Sacke.“ Avšak pozor, omyl. Kočka není ve vreci, ale v pytli! To svědčí pouze o zmatení jazyků.
Profesorka Irena z Bělehradu dodala po uzávěrce stanovisko Srbské obchodní akademie: vyhledem k rozpadu Jugoslavie, existují výrazy dva: Kocour v pytli a Mít hlavu v tašce. Hlava v tašce však nejspíše připomíná naše Piliny v hlavě a tak ji škrtám.

Je to v pytli (it’s in the bag!)

Hostujícím profesorem je dnes genrátor anagramů, tedy přesmyček s parádním kouskem:

Česká policie = Silácké opice 🙂
další: Miloš Zeman = Zlomím saně 🙂
Generátor najdete ZDE.

Hostující profesor Karel Plíhal napsal symfonii na dva řádky:

Připomíná to akci, kterou se proslavil Ladislaus Horatius (1), Při rychlosti 150 km/h zatáhl záchranou brzdu ve švédském vlaku X2000. Motivoval to potřebou lidstva na chvíli zastavit a zamyslet se.

(1) Umělecké jméno švédského „filosof“ maďarského původu. S Ladislavem Horáčkem z Paseky nemá nic společného.
(2) Švédský rychlovlak – obdobné bude v ČR Pendolino.