Rubrika: Hostující profesoři

Haryk se pustil do vysoké politiky:

Na jednání se sešli vysocí státní činitelé. Když to slyším, hned mě jímá strach, že se takový vysoký státní činitel při vcházení do místnosti, uhodí do hlavy o horní futro dveří. Tedy, pokud se nesehne. Naskakuje mi husí kůže u vědomí, jaká mu může naskočit na čele boule. Taková šlupka do hlavy není nic příjemného, a to ani pro vysokého státního činitele. Dokonce může negativně ovlivnit úroveň jeho rozhodovacích schopností. Taková boule na čele nemůže vysokému státnímu činiteli ani slušet – co je to za reprezentanta státu s boulí na čele? Ať si ji alespoň zamačkne kovovou desetikorunou.

A ještě na okraj celé záležitosti, nebo abych vypadal jako vzdělanec a ne jako pleistocénní balvan, řeknu raději na margo věci: takovým typickým vysokým státním činitelem je pro mě bývalý ministr národní obrany pan Tvrdík; jen si ho račte poměřit s jinými vysokými státními činiteli.

Náš kocour Barbucha měl náročnou noc – ráno měl kolem misky bordel k poledání: granule, kousky masíčka. Po bytě rozesety okousané lístky břečťanu či čeho. I pravila Ivanka: „Ten kocour je prase jako kráva!„. Pozoruhodná koncentrace zoologicky orientované metonymie a přirovnání.

… v kostce příspěvek od Jaroslava Pavelky

Tak jako „nemusím“ se stalo v jazyce mladých z pomocného slovesa slovesem významovým i „můžu“. Tak jako ve vzorové větě:

„Takovýhle film můžu!“ je vyjádřením uznání, kladného hodnocení.

Ač jsem starý plesnivý dědek, tohle „můžu“.
Nebo mne zase zabijete?
Jiřulka

KokrJamie se s důvěrou obrací na rodičovské sdružení SlovaDne s dotazem proč říkáme kokršpaněl a ne kokrčech.

Jiří,
Nevím na koho se obrátit v takto odborné věci, bylo by možno prezentovat na slovudne problém původu slova kokršpaněl z etymologického hlediska? Plně vkládám svou důvěru v nejvyšší kruhy klanu slovadne a na jejich schopnost osvětlit tuto problematiku a tímto je prosím o jejich obvyklou dávku nadšení, zkušenosti a píle a doufám že společně dosáhneme kýženého cíle.

Slovodníci všech zemí, spojte se!

Jamie

Můžu vždycky vyletět z kůže, když slyším, jak kolegyně Vávrová říká svojí vlastní dvouleté dcerce: „Maminka dá Verunce čepičku, aby Verunka mohla s maminkou na procházku.“ Když se jí ptám, proč neřekne normálně: „Verunko, pojď, dám ti čepičku, abychom mohli jít na procházku.“ No prej, jak by pochopila, že jsem její maminka?
Ono je to hodně rozšířené a hodně lidí tak na děti mluví.
Dávám k diskuzi, jestli je dítě vhodné, či dokonce nutné takto podivným způsobem učit, či jestli tím dítě spíše zmateme a Verunka pak mluví takto: „Verunka nechce, aby jí maminka dávala čepičku, Verunka si čepičku dá sama!“

… píše hostující Jiřulka

Z podtatří přichází dotaz:
Zdravim,
zaujimalo by ma ako mohlo vzniknut take pomenovanie ako bidžifón moji rodicia v cechach tak volali kino, bijak,
dik
igor

Píše nám nový člen profesorského sboru SlovaDne, angličtinář Laki:

Come shall ten well bload ?
Then well bload shell when blaight !

Co si představujete pod pojmem stud a kdo je v dnešní době nestyda nestydatá(-ý). Je stydlivost a ostýchavost totéž?

Za poučení děkuje nestyda Jožin.

Vážený pane Pallasi, zase mám v hlavě brouka. Představte si, špatně spím kvůli dvěma podivným slovům: klokoň a kunďaba.

Tak nejdřív klokoň. V pražských Vršovicích byla (a snad ještě je) hospoda „U klokoně“. Ale co nebo kdo to je ten klokoň, nevím; vždycky mě to zajímalo, ale nikdo mi nedal uspokojivou odpověď. Ač nejsem velkým přítelem hospod, šel jsem se zeptat přímo k prameni – hostinského. Ten na mě pohleděl úkosem, dokonce bych řekl nevraživě, zarochal půllitry ve škopíku s vodou, a procedil mezi zuby: „Hele, jestli chceš natočit pivo, tak to řekni, od toho tady jsem, ne od toho abych každému moulovi vykládal co to je klokoň, jinak padej“.

Takže jsem padal a tudíž pohořel.

Šel jsem tedy za zoology, ale ani ti mi nepomohli. Věděli přesně jak vypadá vychuchol povolžský, do jaké čeledi jsou zařazeni kulohlavci, dokonce jim nebyla cizí ani myškutka šavlozubá, která se prý kdysi hojně vyskytovala v podhůří Krkonoš a na Kokořínsku. O klokoňovi (klokoni) nevěděli ani ň.

A teď co ten kunďaba? Nebo ta kunďaba? To „a“ na konci zavání přece femininem. Ale raději nechme rody stranou a starejme se o to, co kunďaba vlastně je? Já jsem toto zřejmě pejorativní pojmenování vždycky slyšel v souvislosti s někým, kdo je popleta, kdo si neví s ničím rady, nebo kdo je trochu „praštěnej“. Snad to znamená něco jako nekňuba; ale jenom jestli.

Tak se obracím o radu na Slovodníky, tedy na množinu jazykově erudovaných lidí s badatelskými schopnostmi. Má někdo z nich nějaké uspokojivé vysvětlení? Nenechte mě, pěkně prosím, tápat. Již napřed dík.

Pane Pallasi, já vím že je to ptákovina, ale co se stane, když se tím po případném uveřejnění obec přátel Slova dne pobaví (pokud tato slova již Slovem dne neprošla).

S pozdravem Haryk z Prahy

Vědecko-lingvistická revoluce začala řádit díky SlovuDne i v Opavě. Hostující docent MM nám za kolektiv BB napsal:

Kobzole jsou jak známo brambory….premýšlíme, jestli se nemá správně psát kopzole „bo se musi KOPat a su z teho moZOLE“