Rubrika: Hostující profesoři

Dnes si dáme něco z Itálie. Jak říká náš italský spolupracovník, profesor I.: vedi napoli e poi Muori… je nedorozumění. Muori bývala vesnička u Neapole, a tak návštěvníkům Neapole znalci doporučovali – musíte vidět Neapol a Muori 🙂

Newspeak by Qwakoš.
Ovakošův komentář si vysloužil vlastní heslo:-)

Zákeřný je jasný, i prachy nalezené za vraty chápu. Ale vysvětlete mi policejní zákrok a zákonodárný sbor. Nebo to je nepochopitelné a nevysvětlitelné?

Ovakoš a jistě mnoho dalších Slovodníků očekává více než pouhou negaci – policejní pokrok!

Člověk, který má všech pět pohromadě, je jistě úctyhodný.Ale co to vlastně nahromadil? Asi má všech pět P ?

Zdravím srdečně všechny (mimo XXXXXXX *)
Gabriel

* cenzurováno

Možná by někdo z expertní komise slovudných komentátorů přispěl k osvětlení původu rčení „vezme druhou o zem“ či „vzal pochopa„.

Zdraví nás Gabriel

Jiřulkova mise do Evropské komise:
Po nedávné diskuzi o znevažování státních symbolů navrhuji komentovat symboly nadstátu, naší supervlasti, já obdivuji její instutice, já jsem členem European Goat-Parsley-Mutual-Understanding Committee. Kdyby tomu někdo rozumněl, mohl by říct, že zesměšňuji Evropskou Unii – naši velkou vlast. Ale já zesměšňuji její byrokracii. Přidá se někdo, nebo mě sprdne?

Právě jsem se vrátil z Velké kunratické a při jízdě autobusem mně začalo vrtat něco slovodnového hlavou. Zkuste to zařadit, jestli si myslíte, že tím neotrávím.
Haryk.

Každé pořádné adjektivum se dá přece stupňovat. Ale jak je to se stupňováním u vět holých a rozvitých?

S rozvitými bych tomu ještě rozuměl; může přece docela dobře existovat věta ještě rozvitější než rozvitá a také věta nejrozvitější. Ale jasné mi není, jak je to s větou holou. Může být také věta holejší a věta nejholejší?

Mluvnický nástroj – stupňování – tady sice teoreticky uplatnit můžeme, ale k čemu je to dobré? Jak taková věta holejší a nejholejší může vypadat.

Do třetice Jiřulka:
Koukám v metru pán vedle mě má na bundě nápis „RECTAL PINE„. Přemýšlím, co to je za značku – Rektální borovice. Pak se pootočil a hle – bylo to „DIRECT ALPINE„. Udělal to tvůrce toho nápisu záměrně? A jsou další příklady, kdy část věty má jiný význam, než celá věta? Nebo naopak?

Máme v češtině výrazy „PANÍ PLUKOVNÍK“, „PANÍ CHIRURG“ a také chceme-li vyjádřit, že všechny ženy hlasovaly jednomyslně, pak řekneme, že: „VŠECHNY ŽENY HLASOVALY JAKO JEDEN MUŽ“. Jak máme češtině pomoci napravit tyto evidentní projevy mužského šovinismu?

Opět od Jiřulky, který volbou přezdívky kráčí v čele boje Slovodníků za emancipaci.

Haryk se s námi dělí, od soboty do pondělí 🙂

Už Vás někdy někdo vymzdil? Mě ano, dokonce vícekrát, vždycky to bylo před vánocemi. Bylo to ještě za Jakeše; ekonomický náměstek podniku, v němž jsem byl zaměstnán, četl před koncem roku zprávu o hospodaření, jejíž jednou částí byly i odměny pracovníků. Slíbil v ní, že budou ještě před vánocemi předčasně vymzděni, aby mohli nakoupit vánoční dárky svým blízkým. Šlo vlastně o předčasné vyplacení mzdy – mimo běžný termín. Zásluhou vymzdění jsme tedy mohli koupit pro celou rodinu cukrářskou vánočku s rozinkami, pro dědečka teplé důchodky, aby ho v mrazech nezábly nohy a nebyl nevrlý, a pro babičku ze stejnému důvodu kostkované bačkory s patentním zapínáním.

Byvši předčasně vymzděni, začali jsme hned po vánocích s ještě větším nadšením než před vymzděním, plnit své budovatelské úkoly. Bezvadně to fungovalo, plnili jsme je nejméně na 100 %, ti pilnější je dokonce přeplňovali. Ale dodnes mi nejde na rozum, jak je možné, že hospodářské výsledky se i potom ne a ne dostavit? To ať mi nějaký erudovaný ekonom, nejlépe teoretik s hlubokými praktickými znalostmi a zkušenostmi, vysvětlí.
Jestli takový vůbec existuje. Jak to tedy je? Byli jsme málo vymzděni? Nebo převymzděni? Nebo nedovymzděni?

To je otázka. Nedá mi to spát a chřadnu. Řekl bych také, že než se dát předčasně vymzdít, je lépe se na to vybzdít. Pro jistotu s průklepem.