Pták

Citát: Šéf policejní protidrogové centrály Jiří Komorous situaci přirovnal k řízení auta pod vlivem alkoholu. “ Takže my to podle tohoto receptu vyřešíme tak, že zlegalizujeme chlast za volantem a bude po ptákách, “ prohlásil…. Zdroj ZDE.

Odkud pochází výraz „mít po ptákách“ jsem zatím nikde nevyšťoural, ale podle sdělovacích prostředků máme spíše „Před ptáky“. Ptačí chřipka je již v Evropě a tak bude mít po ptákách mnoho nešťastníků, především z řad opeřenců.

Peachy Customers

In English, if we call something „peachy“ it means we quite like it. It is sweet and nurishing like a fresh peach. Similarly, we say the customer is always right. You just can’t evolve into a higher being than a customer. The German word for customer (and Swedish too) is „kunde“. So it would only make sense if we would compliment a consumer by calling them a „peachy kunde“. But no! In Czech, this is something quite different. So when you go into a store and hear the clerk exclaiming that you are a „peachy kunde“ you should not expect stellar service.

Take it easy with Arabic music

Manažer

V češtině je pro nás manažer především šéfem či ředitelem. Do anglického manage, tedy řídit, vést, zvládnout se slovo dostalo z italského maneggiare – zacházet, ovládat a tam je původem z mano – ruka. Slovo je spřízněno přes manéž i s koňmi .
Shrnuji posun slova asi takto: ze zručného vlašského tahouna se stal přeplacený středoevropský lehkoživka.
Ruština plundruje zdroje přímočařeji: руководящий.

Myšlenkové pochody manažerů jsou opravdu náročné. Následuje příspěvek jednoho z nich:

Jaroslav Jurečka, hlavní manažer ODS

Jsem nadmíru spokojen, částečně jsem také byl tvůrcem tohoto semináře. CEVRO a jeho spolupracovníci naplnili naše představy o vzdělávání směrem k našim manažerům. Školení probíhalo částečně formou zábavnou a v týmech, čímž se podařilo umocnit sdělení, které bylo určeno našim manažerům a zapůsobilo to zároveň jakožto stmelovací prvek.
Zdroj ukázky politické kultury: Cevro.
Více o Jurečkovi: ZDE

Chléb

We have difficulties with simple things sometimes. What could be more simple than bread? Well, the initial „ch“ sound of chleb is produced in the back of the throat. To some, it is the same noise as a man being strangled, which is not far from the truth. Here the bread can sometimes be dry, so try lightly clearing your throat..“ch“, and then licking the length of your palate to end with a voiced lip smack…“leb“.

To je jedno

„It is one“, meaning Whatever, it doesn’t matter, it’s all the same anyway. Used to diffuse criticism, or to show resigned agreement. Can sometimes be used to show contempt for the position and assertions of another. When spoken quickly, the two middle syllables can blend into one, resulting in a pronunciation of „toje-ehdno“
Jak říká Jirka Pallas: It is fuk! 🙂

Kverulant

Kverulant si stále stěžuje, z malicherných důvodů se soudí, prostě je to nespokojenec. Slovník nabízí i slovesa kverulantit a kverulovat. Kverulanta lze vystopovat do latiny – querulus znamená naříkavý. Při hledání na internetu se na člověka vysypou kverulantské perly:
Vůle občana proti zvůli státních struktur
…… úvod přeskočen ….
V občanovi se v té chvíli ovšem probudil kverulant a proto se snažil ozbrojeným pochopům vysvětlit, že nahlížení do spisů je právem účastníka řízení vyplývajícím přímo ze zákona, … napínavé pokračování
Stejný zdroj poskytuje i Rukověť pro kverulanty.

Morytát

Jarmareční písnička o vraždě. Kde se morytát vzal nenapoví ani etymologický slovník, pouze spekuluje o Mordtatu – vražedném skutku, Moritas – kázání o morálce. Jiří Zych, textař nejlepších Lutkových písniček, si původem slova morytát hlavu nelámal, ale jeden morytátek s trojnásobnou vraždou přidal do zlatého fondu českého folku:

Točí se točí…

1. Točí se, točí kolo ve mlýně,
točí se, točí, já jsem v tom nevinně,
točí se kolo, voda s hlukem padá,
já tomu mlýnu teď ukazuju záda.

2. V tom mlýně žila překrásná dívka,
kterou jsem měl tuze moc rád,
měla modrý oči a černý vlasy,
ale jednu chybu: nechtěla mi dát.

3. Nechtěla mi dát ani políbení,
nechtěla mi dát ani hubičku,
proto jsem ji musel, proto jsem ji musel
utopiti v rybníčku.

4. Její otec mlynář starost vo ni měl,
její otec mlynář starost vo ni měl,
proto poslal mládka kouknout se, co dělá,
proto poslal mládka, aby za ní šel.

5. Když tam mládek přišel, právě topila se,
její ruka bílá o pomoc prosila,
zachránit ji nemoh’, kosa byla vostrá,
jeho mladý čelo správně trefila.

6. Když se mládek s dívkou dlouho nevraceli,
přišel se sám mlynář na dcerušku ptát,
když kameny mlýnský jeho tělo mlely,
řekl jsem si: musíš na cestu se dát.

Bonus: Chvalozpěv na Jirku Zycha od Jirky Černého.

Květák

Bylina s velkýn bílým kulovitým zdužnatělým… Ti co píší slovníky se asi dobře baví a cesty jazyka jsou ve věci „áků“ nevyzpytatelné. Zcela správně máme Socdemáka a Ódéesáka, nemluvě o esesáku. Proč nám mateřský jazyk nenadělil i komoušáka? Dokud s tím něco neuděláme, zaskakuje Jandák a flanďák (Kalousek).

Vodorovný, rovná páteř, rovnoběžky

Vodorovný – slovo z doby, kdy lidé mysleli, že je země placatá. Každé malé dítě ví, že je kulatá, tedy zeměkoule a že se dá obeplout po vodě i několikrát dokola. Vodní hladina je tedy zakřivená i bez vln a bez Einsteina.
Znám je i fakt, že má páteř ze strany tvar „S“, a tak mi ukažte mrzáčka s rovnou páteří.
Do třetice rovnoběžky. Ty jsou tak rovné, že se sbíhají v nekonečnu, tedy je určitě alespoň jedna z nich křivá.

Ruština je mnohem prolhanější: Vsjo rovno!

Lachnit

Politik, který se může chlubit snad jedině tím, že se narodil ve stejném roce jako já. Bádání ve slovnících nás záhadě slova přibližuje ze tří stran.
Lach – pobuda, ničema.
Lachtan – dravý mořský ploutvonohý savec.
Lach – příslušník lašského nářečí, Ostravsko.
Poblíž Ostravy moře nenajdeme, ostatní snad do určité míry souhlasí. Pravdu bych nejspíš hledal zde.