Jarmareční písnička o vraždě. Kde se morytát vzal nenapoví ani etymologický slovník, pouze spekuluje o Mordtatu – vražedném skutku, Moritas – kázání o morálce. Jiří Zych, textař nejlepších Lutkových písniček, si původem slova morytát hlavu nelámal, ale jeden morytátek s trojnásobnou vraždou přidal do zlatého fondu českého folku:
Točí se točí…
1. Točí se, točí kolo ve mlýně,
točí se, točí, já jsem v tom nevinně,
točí se kolo, voda s hlukem padá,
já tomu mlýnu teď ukazuju záda.
2. V tom mlýně žila překrásná dívka,
kterou jsem měl tuze moc rád,
měla modrý oči a černý vlasy,
ale jednu chybu: nechtěla mi dát.
3. Nechtěla mi dát ani políbení,
nechtěla mi dát ani hubičku,
proto jsem ji musel, proto jsem ji musel
utopiti v rybníčku.
4. Její otec mlynář starost vo ni měl,
její otec mlynář starost vo ni měl,
proto poslal mládka kouknout se, co dělá,
proto poslal mládka, aby za ní šel.
5. Když tam mládek přišel, právě topila se,
její ruka bílá o pomoc prosila,
zachránit ji nemoh’, kosa byla vostrá,
jeho mladý čelo správně trefila.
6. Když se mládek s dívkou dlouho nevraceli,
přišel se sám mlynář na dcerušku ptát,
když kameny mlýnský jeho tělo mlely,
řekl jsem si: musíš na cestu se dát.
Bonus: Chvalozpěv na Jirku Zycha od Jirky Černého.