Co je český – to je hezký
Vodorovný – slovo z doby, kdy lidé mysleli, že je země placatá. Každé malé dítě ví, že je kulatá, tedy zeměkoule a že se dá obeplout po vodě i několikrát dokola. Vodní hladina je tedy zakřivená i bez vln a bez Einsteina.
Znám je i fakt, že má páteř ze strany tvar „S“, a tak mi ukažte mrzáčka s rovnou páteří.
Do třetice rovnoběžky. Ty jsou tak rovné, že se sbíhají v nekonečnu, tedy je určitě alespoň jedna z nich křivá.
Ruština je mnohem prolhanější: Vsjo rovno!
Politik, který se může chlubit snad jedině tím, že se narodil ve stejném roce jako já. Bádání ve slovnících nás záhadě slova přibližuje ze tří stran.
Lach – pobuda, ničema.
Lachtan – dravý mořský ploutvonohý savec.
Lach – příslušník lašského nářečí, Ostravsko.
Poblíž Ostravy moře nenajdeme, ostatní snad do určité míry souhlasí. Pravdu bych nejspíš hledal zde.
Přítel slovník tvrdí: Lízavka – Hlad po mineráliích u skotu a ovcí. Jak však nazvat touhu skotu po kapající vodě? Dovolím si malou osobní odbočku: Jistá Hanička z Hané nám (manželce) dva měsíce po příchodu do Švédska tlumočila u porodu. Porodníci nemluvili česky ani francouzsky a Jitka ani anglicky ani švédsky. Hanička po deseti letech ve Švédsku trochu pozapoměla česky, a tak poctivě překládala: Teď ti nasadí kapavku…
Dnešní bonus: lizák, jazyk spárkaté zvěře a šelem psovitých – dle myslivecké hantýrky. Lizák lízavkou asi netrpí.
A obrázek s hádankou: Lí….
Kojit a dojit jsou hodně nevlastní sestřenice. Slovníky nepomohly, ale upozornila mě žena – kojit / nakojit / ukojit je spíše o přijímání a uspokojení. Dojit / podojit a ošklivé vydojit je zaměřeno zcela opačným směrem.
Citátek je dnes z blogu VÚČAKO, tedy Výzkumného ústavu čar a kouzel: „Libovolný vlastník se logicky bude snažit vydojit z inkumbentní pozice co nejvíc — proto to kupuje.“ Slovíčko inkumbentní je krásné a někdy se nám zde bude hodit.
Mladý agrárník napínavě popisuje soutěž ve vydojování umělého vemene. Nenechte si ujít!
Když jsme dospěli až k vemeni…říkanka z mládí: Každá kráva – dělá práva. Čert ví, jak to vzniklo. Závist intelektuálních a buržoazních synků vůči práva studující dělnické mládeži? Dnes se zdá, že říkanka dostává nový obsah. Kdopak se nám to ozdobil tituly doktůrků práv? Gross? Ruml? Langer? Kráva je však rodu ženského.
Kde jsou doby, kdy Karel Hynek Mácha broukal rýmy na ou (skvoucí… vroucí… hasnoucí) a my museli ve škole umět vysvětlit, že ou je libozvučné. Nepozornějším žáčkem byl Pavel Chrastina a dopadlo to takto:
…pouhou tou tmou obarvenou na černo, smutnou touhou. Tak nezoufej…
Pamětníci poznávají Olympic a „Snad jsem to zavinil já“, hudba Petr Janda
Dnes mám na poetickém programu souhlásky. Kterýpak jazyk se může pochlubit slovy bez samohlásek: Scvrnkls, zmrzls, strhls, sprdls, zblbls? Nemluvě o celých větách Strč prst skrz krk! a ještě delší méně známé: Smrž skvrn pln zvlhl z mlh.
Ajuchka recituje na Písmáku.
…. sníh jsou zmrzlé slzy mé
Však strhls ji ze mne…
Co tomu říkáte Hynku, Viléme a Pavle?
Nemusím snad upozorňovat na to, že je obé rodu ženského, že Techtle i Mechtle jsou podstatná jména pomnožná a že se jedná o pletky. Původně jsem hledal ve slovníku pod Tetle – Mechtle, ale to bude asi nějaké přeslechnutí z mládí, kterého se jen těžko zbavím.
Dcera naší kamarádky zpívala zcela bez uzardění Červený šáteček takto: „…má milá je nemá já nevím proč“… slyšel jsem i: „má milá je němá…“. Obě předchozí verze možná vadí dětem méně než konfliktní, hněvající se milá.
Na Seznamu jsem nemusel ani dlouho hledat a ejhle: Techtlice-Mechtlice.
To ale milovník automatů neměl dělat. Po chvíli jej totiž vtíravec udeřil pivní sklenicí do obličeje. Napadený muž utrpěl řeznou ránu na horním rtu a poranění v obličeji. Dobu léčení zatím lékař neustanovil.
… ale určitě mu sestřička na pohotovosti vetřela do rány trochu tinktury.
Není to překlep, ale staročeské slovo ze kterého vznikl drdol. Původní výraz byl škubati. Ve slovníku jsem to nenašel, mám to od Pavla Eisnera z jeho knihy Čeština poklepem a poslechem.
Pokud chcete mít nejlepší společenský a svatební účes ( drdol) v Jeseníku, koukněte sem. Ale pozor – Prostějovský týden tvrdí, že drdolům odzvonilo 🙁
Slovník spisovné češtiny tvrdí, že ranec je šátek / plachta. Ranec je něčím naplněný a za cípy svázaný. Příklady s rancem buchet… Tma jako v ranci…, ale nic o tom „být v ranci“, ani o tom zda je více balík peněz a nebo ranec peněz? Příkladů na užití rance jako slova je na síti hodně, jak s rancem (peněz) naložit ještě více. Našel jsem i pokleslou básničku:
s……l bych jako kanec
a měl peněz plný ranec….
Závěrem navrhuji stupnici od největšího sestupně: balík > ranec > uzlík
… a nebo je to v pytli?