Fungovat

Jiří,
mohl byste mi prosím pomosi se slovem “fungovat“? Není mi úplně jasné co to znamená, podle mého by to mělo být “plesnivět” či “obrůstat houbami”. Jako třeba “včera jsem v lese viděl pěkně fungovaný pařez”, nebo “ve sklepě mi funguje několik balíků s knihami” nebo třeba “úřad prezidenta republiky pěkně funguje”.
Nicméně se mi zdá že někteří lidé používají toto slovo v poněkud jiném významu. Například si tuhle někdo stěžoval že mu nefunguje počítač. Tomu nerozumím, nejedná li se ovšem o nezdařený pokus o “case mod”
( http://gadgets.fosfor.se/the-top-10-weirdest-case-mods/ ).

Myslíte že by mi odborníci na slovudne dokázali podat patřičné vysvětlení?

Děkuji mockrát!
Súctou,

Jan H., Department of Mathematics , Saginaw Valley State University

Gaspacho, gaspačo nebo gaspaccio

Kulinární zážitek Gaspacho je ve Stockholmu dostupný ve vybraných obchodech v krabicích Tetra-Pak. Jak se má však správně česky gaspačo psát? Gaspacho, gaspačo nebo gaspaccio?

Kocourkov a Zvonokosy

Zeměpisná rozcvička má dnes za cíl umístit Kocourkov a Zvonokosy na mapu světa a vyhledat bratrská města.

Dia kritika

Hostující Jiří M Sladký dnes trochu zahořkl:
Nemám dnes na mysli háčky a čárky, ale kritiku potravin bez cukru s UMĚLÝMI SLADIDLY, původně náhražky cukru pro diabetiky. Přirovnání k umělé hmotě sedí, tohle slovo bylo přiléhavé pro nepodařenou náhražku přírodního materiálu. Dnes už se umělé hmoty, ty nekvalitní, příliš nevyskytují, máme spoustu velmi kvalitních PLASTŮ. Zato UMĚLÁ SLADIDLA jsou hnusná a určitě škodlivější než cukr. Nemáme ale zatím výraz pro kvalitní sladkou syntetickou potravinu !

Neřeš to a řež to!

Práce na zahradě je někdy absurdní jako oxymorón. Můj otec, lezoucí po stromě, se mě ptal, jestli tu větev může “uříznout”. Bylo mi to jedno, tak jsem mu řekl, ať to “neřeší”. Zařval jsem: “Neřeš to, řež to!”
And for the english speaking part of our community – can you pronounce “řeš” or “řež”? I had an english friend living in “Řež” and he had serious problem to buy a ticket to that place…
… příspěvek zaslal hostující docent Emanuel B.

Armáda

On 06-06-06 (Satan may have been involved), loyal Slovo Dne reader Mr. Dog made the following suggestion:

“In another edition of Slovo Dne, maybe Fred can explain why there is a street near the Dejvicka metro station named for the Czechoslovak “armada”. In English (and Spanish) an armada is a fleet of war ships, which would seem to be completely unnecessary here.”

Many people mistakenly believe the Czech Republic is landlocked. This is just not so. In fact, as long ago as 1610 the English writer Shakespeare wrote about the “Coasts of Bohemia” in The Winter’s Tale. As everyone knows, Shakespeare is the greatest writer England has ever had, so there’s simply no point in debating this. If Shakespeare says there is a sea coast in Bohemia, there must be. Not only that, but look at the indisputable fact that the Czechs don’t have an Army.

Instead, Czechs have an “armada”. This is a large number of warships grouped together, as in the Spanish Armada of 1588. Armada is also the name of a Java applet you can download here

The Czech armada is justly famous for the Battle of the Vltava, when an invasion force of Vikings were stopped just under the town of Melnik, where the Elbe and Vltava meet. Captain Raeda Orm was forced to withdraw his marauders before he was able to burn, pillage, and rape Prague. (Later pirates changed this to 1. rape, 2. pillage, and THEN 3. burn — for obvious reasons). Today this battle is celebrated every June by drinking beer in the local hospoda. In the spirit of this memory, I’m off to the pub now to conduct more in depth research for the always extraordinarily accurate slovo dne. Thanks for the suggestion Mr. Dog!

Hrobař a hrobník

Za mého raného stáří (píše akademik JaPa) se zpívala písnička:

V mládí jsem se učil hrobařem
Jezdit s hlínou, jezdit s trakařem
Kopat hroby byl můj ideál…

Poetické kvality citovaného opusu nechme stranou, musím však polemizovat s užitím substantiva hrobař. Cit mi říká, že pracovní zařazení je hrobník. Naproti tomu hrobař je nechtěný úděl, zhoubce, ničitel: Hrobař české literatury Ladislav Štoll.
Máme v jazyce podobné významově diferencované dvojice? Pokud ano, jsou tvořeny analogickými příponami nebo jinými jazykovými prostředky?

Znělé – neznělé

Jiří M zaslal námět na diplomku…
Kurs – Kurz
Ač původně kurs, automaticky praští vyslovujeme i píšeme kurz a asi není rozdíl.
Zato se často vyskytuje nesprávné STANDARTNÍ ve významu STANDARDNÍ, když STANDARD je norma, zatímco STANDARTA je vlajka.

Jeden Němec mě přesvědčoval, že KRTEK by správně mělo být KRDEK, protože po R musí být znělá hláska. Což je krásné, když nás nečeši učí, jak má správně vypadat čeština. Ale daleko častěji nás učitelé nesprávně učí, jak má vypadat angličtina, ač Angličané nechápavě kroutí krkem.

Někdy ale je úplný významový rozdíl: PRTĚTI x PRDĚTI; LES x LEZ; VADA x VATA; SPOR x SBOR; VOSY x VOZY; PRSTY x BRZDY

Hostivař

Continuing with place names. Hostivar is a place I once lived, until I found out what it means. “Host” means “Guest” (which is so confusing and downright contrary to common sense that I won’t even try to explain why this is…just accept it) and “Varit” means cook, especially by boiling. It’s lucky I’m so skinny. I was wondering why granny kept giving me food and then testing my pinky finger to see how I was fattening up. The chubby backpacker I once knew is no longer to be found. But I escaped, and having lived to tell the tale am now warning everyone to stay well away from Hostivar, or you’ll find yourself in the the soup pot.

Kutě

Než půjdete na kutě, zkuste se zamyslet kam to vlastně lezete? Nejsou kutě nějak podezřelé?