Plešatá věta

Právě jsem se vrátil z Velké kunratické a při jízdě autobusem mně začalo vrtat něco slovodnového hlavou. Zkuste to zařadit, jestli si myslíte, že tím neotrávím.
Haryk.

Každé pořádné adjektivum se dá přece stupňovat. Ale jak je to se stupňováním u vět holých a rozvitých?

S rozvitými bych tomu ještě rozuměl; může přece docela dobře existovat věta ještě rozvitější než rozvitá a také věta nejrozvitější. Ale jasné mi není, jak je to s větou holou. Může být také věta holejší a věta nejholejší?

Mluvnický nástroj – stupňování – tady sice teoreticky uplatnit můžeme, ale k čemu je to dobré? Jak taková věta holejší a nejholejší může vypadat.

Rektální borovice

Do třetice Jiřulka:
Koukám v metru pán vedle mě má na bundě nápis „RECTAL PINE„. Přemýšlím, co to je za značku – Rektální borovice. Pak se pootočil a hle – bylo to „DIRECT ALPINE„. Udělal to tvůrce toho nápisu záměrně? A jsou další příklady, kdy část věty má jiný význam, než celá věta? Nebo naopak?

Počasí

Svolávám virtuální seminář o dynamickém vlivu počasí na lidovou píseň. Při podrobném rozboru písní o počasí jsem si všiml, že je vždy spojováno s pohybem. Suďte sami:

Sluníčko* svítí,
já musím jíti…

Prší prší jen se leje,
kam koníčci pojedeme

Vítr fouká pofukuje,
už to vojsko mašíruje

padá sníh, padá sníh,
pojedeme na saních


Slováci to mají naopak?

Nad Tatrou sa blýská, hromy divo biju
… zastavme sa bratja…

* viz komentář J. Pavelky – co vlastně svítí…

Sexismus

Máme v češtině výrazy „PANÍ PLUKOVNÍK“, „PANÍ CHIRURG“ a také chceme-li vyjádřit, že všechny ženy hlasovaly jednomyslně, pak řekneme, že: „VŠECHNY ŽENY HLASOVALY JAKO JEDEN MUŽ“. Jak máme češtině pomoci napravit tyto evidentní projevy mužského šovinismu?

Opět od Jiřulky, který volbou přezdívky kráčí v čele boje Slovodníků za emancipaci.

Trávník

Jiřulka vytrávil a ejhle…
Na zahradě máme několik občas posekávaných ploch a ze zvyku je nazýváme TRÁVNÍK, ač je tam tráva v převážné menšině. Správně by se některá měla jmenovat JETELNÍK, jiná PAMPELIŠČNÍK, jiná a druhově nejrozmanitější asi PLEVELNÍK. Našli bychom nějaké vžité výrazy pro tyto rostlinné kultury?

Malá domů

Jak malá je Malá domu? Existuje velká domu? Nebo je to snad Malá domů? Bůh suď, pokud to od něj já, bezvěrec, mohu požadovat. Dá očekávat, že bůh neposoudí, a tak suďte vy, slovodňáci!*

*Slovdník, slovensky: Slovodňár, anglicky: Worddayer

Stojka

Stojka v moderní době těžko obstojí. Pro děti, většinou holčičky, je stojka postavení se na ruce, pro dospělé, hlavně mužskou část populace, je stojka pouze výraz opisující odevzdání výplaty manželce.
Dnes jsme dále: výplata kapsou neprochází, je posílána přímo na účet v bance a pomyslnou stojku dělají mnozí především v rámci splátek za byt, auto, dovolenou…

Severská chůze

Pod pojmem severská chůze jsem si představoval chůzi v teplých válenkách po sněhem zavátých severských planinách. Na stránkách Moda.cz mě však vyvedli z omylu 🙂 Kdo nevěří ať tam běží

Doplňuji po Jožinově příspěvku: Víte jak se stoluje u švédského stolu?

Konečník

Na konci je konečník, zpět jde zpátečník. Až dojde zpátečník na konec a potká se s konečníkem, případně do konečníku vstoupí, dočkáme se i následného shledání předníku se vstřícníkem?

PS: Co je správně? předníka nebo předníku?

Kuchyně

Není nesnadné konstatovat, že kuchyně pochází z kuchat, nikoli kuchtit.