Maniak

Vážený pane Pallasi,
dovoluji si požádat o vypsání předmětného slova MAN slovem dne. Ač pouhá tři písmenka to téma se stane velice nosným, pokud je pochopíme jako slovo symbolizující tu jedinou správnou, sebevědomou a proto anglosaskou mužnost, po níž tak prahne můj oblíbenec Michal Wieweg, jenž ji však našim mužům upírá. Je to pochopitelné. Když muž – tak jedině SUPERMAN, případně v nouzi zaskočí GENTLEMAN. Toho posledního můj třináct let starý slovník spisovné češtiny definuje takto: “muž dobře vychovaný, čestný, se společensky dokonalým vystupováním.” Nic nenamítám. Gentlemana jsem jako vzácný import dobrého muže nikdy nechápal jinak. Ovšem zásadně odmítám snahu odporně odborně vzdělaného kolektivu čtrnácti spoluautorů mého slovníku, kteří se odvážili definovat na půl počeštěnou verzi gentlemana – toho dobrého muže – jako: ” služebního psa s černou, rezavou nebo modrou hladkou srstí.” Tato opovážlivost zjevně dokumentuje odvěké anglosaské pohrdání slovanskými národy! Proto nepřekvapí, že pojmové definice mého lexikonu jsou povrchní, ke škodě cizinců často neúplné – či odtržením od reality hrubě zavádějící – viz hesla HASTRMAN, TATRMAM a jim podobná. Že v takové parodii na vědecky exaktní práci schází mimo jiné i tři v naší současnosti velice frekventovaná substantiva KLEPTOMAN, PYROMAN a EROTOMAN – to jen logicky dokresluje smýšlení a odbornou úroveň autorů. Fakt, že PYTHAGORAS se svým ubohým trojúhelníkem na stránku slovníku pronikl, kdežto o vševědci a všeumělovi CIMRMANOVI se slovník ani čárkou nezmiňuje, nemůže již nikoho překvapit.
Náprava takových nedostatků – především revize a objektivní redefinice významu hesel slovníku – je však nad síly jednotlivce. Ten často zůstává nad tak dokonalým zmetkem bezradný. Pouze s nadšením a s plným nasazením pracující kolektiv odborně vyškolených a v naší současností dokonale zorientovaných jazykozpytců – tedy Slovodníků – dokáže v tak komplikované a obtížné záležitosti sjednat nápravu. Případně objednat.
Za což jim, stejně jako Vám, vážený pane Pallasi, děkovat, být zavázán, poděkovat se, ty, tebe, tobě, vy, vás, vám, pravdivý, pravý, týž, právě takový, mnohý, mnoho, téměř, skoro
Jiří Kramář – MANIAK a MANŽEL

Klábosit

Věrka Ď. na nás vytáhla klábosnici, moc pěkné označení pro klaviaturu našeho psacího nástroje. Odkud však pochází slovo klábosit? Připomíná mi jakousi reverzní klobásu, vylézající z úst klábositele.

Udavač z Těšína

O kvalitě Hutkova díla jsem již psal na blogu. Dnešním tématem není “udavač – neudavač” Nohavica ani “i mistr se utne” Hutka, ale “u” ve slově udavač. Udám-li správnou adresu jsem snad udavačem? Nemluvě o tom když konečně udám povedený článek novinám. Ani synonymum práskač není stoprocentní, hrozí nám žaloba od sdružení kočích. Pro dobrého umělce zapleteného s tajnou policií se nejlépe hodí pojmenování Sabina.
Jak se však do udavače dostalo to “u”?

Živel

Živlů máme spoustu přírodních a ještě více nekalých. Přírodní živly dělíme na spoutané a nespoutané. Podskupinu spoutaných živlů tvoří živly typu poručíme větru dešti. Mezi nespoutané počítáme zde na SlovuDne Věrku Ď., se kterou si neví rady ani sám Gabriel.

Dokonalou klasifikací chci připomenout třísté výročí narození Carla von Linné, našeho švédského krajana.

Míchání a mísení

Snažil jsem se pochopit základy vaření, zvládl jsem dokonce vaječinu, čili míchaná vejce. Dovedu zastat práci domácího robota, když v míse mísím těsto. Se smíšenými pocity se vám musím přiznat, že nevím jistě, zda míšenci jsou produktem míchání, či snad mísení?

Jožin.

P.S. … a valaška je matkou valacha?

Popleta

Líbí se mi slovo popleta, protože je to jedno z mála podstatných jmen, které mají pro rody mužský a ženský shodný tvar. Určitě takových slov bude více, ale momentálně si na další nemohu vzpomenout. Pomozte, prosím, mému línému mozku, ať se netrápím sám.

Jožin, čím déle, tím častější nositel titulu popleta.

Poznámka redaktora: Popleto rodu středního, jsa popletou, poplete to a napíše popleta místo popleto… takže je popleta i pro rod střední?

Schovanky

Zajímá mne, zda ještě existují schovanky. Nemyslím tím mediálně známou Škrlovou, která se schovává kdesi v Dánsku, ale opravdické schovanky, jak bývaly za starých časů. Nikdy jsem neslyšel o žádném schovanci, to je mi podezřelé. Doufám, že zase nevypátráme nějakého kostlivce ve skříni. Schovanky a schovanci, ozvěte se!

Svěřenec Jožin

Pohrobek

Na žádost Spolku přátel žehu prosím Slovodníky o návrhy na pojmenování pohrobka narozeného po úmrtí přítele žehu. Jak známo, nejsou přátelé pohřbíváni v hrobě, ale v kolumbáriu, urnovém háji, nebo v českém vynálezu rozptylové či vsypové loučce.
Zároveň oznamuji, že odkládám podání klubu nekrofilů, žádající o pomoc s pojmenováním případného potomka, počatého při klubové činnosti.