Turecký záchod je mnohem hygieničtější než než záchod český (středoevropský – německý), kde je výsledek vašeho snažení před spláchnutím umístěn na jakési plošince tak, aby si bývalý majitel mohl před spláchnutím exkrement prohlédnout. Na rozdíl od záchodu třeba švédského, kde lze zkoumat pouze to, co ční z díry nad hladinu. Slovinský filozof Slavoj Žížek upozorňuje na podobnost národní povahy s konstrukcí toalet, ale turecký záchod mu ušel.
Provokace se mistru „růžový tank“ tentokráte podařila – na mnoha úrovních. Mimo jiné dosáhl toho, že Saša Vondra, po prostudování exkrementu a vyslechnutí stížností, přitrouble sliboval odstranění Bulharska z uměleckého díla a Evropě tím předvedl totální nepochopení integrity umělce a uměleckého díla. Pokud je stát (či kdokoli) majitelem uměleckého díla neznamená to, že má právo v provedení díla cokoli měnit(*). Jediné co by bylo v normálním případě možné je dílo schovat někam do skladu u Knížáka.
(*) ..Podle Bernské úmluvy Článek 6 bis (1) Nezávisle na majetkových právech autorských a i po jejich postoupení má autor právo uplatňovat své autorství k dílu a odporovat každému znetvoření, zkomolení nebo jiné změně díla, jakož i jinému zásahu do díla, který by byl na újmu jeho cti nebo dobré pověsti.
Turecký záchod