Jelita – recept

Jelita si chtěl pořídit některý z návštěvníků SlovaDne – při hledání výrazu

Jelita recept

mu Google nabídl naše slovuté stránky a hledač receptu na jelita si na odkaz klikl ….. ale asi nepochodil. Jak tedy na jelita:

Jelita se pořídí nejlépe tak, že obnažíme nositelovo pozadí a páskem nebo navlhčeným lanem vedeme úder v úhlu, ve kterém chceme jelita situovat na konečník. Jelita se objeví krátce po výprasku, doba odpovídá intenzitě úderů a idndividuální kondici příjemce (receptora) …


Měkké zboží

Když píši o poště po internetu, kroutí se mi u toho klávesnice. Mám napsat email, emajl, a nebo elektronická pošta? Ve švédštině používám e-post, ale co mám psát v rodném jazyce?

V každém případě musím tentokrát rozeslat emajly o tomto novém příspěvku „manuálně“ 🙂 Nová verze software, česky měkké zboží, je tak natvrdlá, že posílá emajly opakovaně.

Pro ochlazení doporučuji tento nápoj.

Sun-dey-to

Sun-dej-to, říká kolega V.T., který  se s námi chce podělit o zkušenosti, získané při lekcích angličtiny. Dovoluji si upozornit i na lekci, kterou přeskočil. Tam se probíralo: Nech mě být… Dej mi pokoj … Zmiz… (viz levá strana fotky)

Pro zájemce o umění upozorňuji na výstavu Vlasty Třešňáka ..

Turecký záchod

Turecký záchod je mnohem hygieničtější než než záchod český (středoevropský – německý), kde je výsledek vašeho snažení před spláchnutím umístěn na jakési plošince tak, aby si bývalý majitel mohl před spláchnutím exkrement prohlédnout. Na rozdíl od záchodu třeba švédského, kde lze zkoumat pouze to, co ční z díry nad hladinu. Slovinský filozof   Slavoj Žížek upozorňuje na podobnost národní povahy s konstrukcí toalet, ale turecký záchod mu ušel.

Provokace se mistru „růžový tank“  tentokráte podařila – na mnoha úrovních. Mimo jiné dosáhl toho, že Saša Vondra, po prostudování exkrementu a vyslechnutí stížností, přitrouble sliboval odstranění Bulharska z uměleckého díla a Evropě tím  předvedl totální nepochopení integrity umělce a uměleckého díla. Pokud je stát (či kdokoli) majitelem uměleckého díla neznamená to, že má právo v provedení díla cokoli měnit(*). Jediné co by bylo v normálním případě možné je dílo schovat někam do skladu u Knížáka.

(*) ..Podle Bernské úmluvy Článek 6 bis  (1) Nezávisle na majetkových právech autorských a i po jejich postoupení má autor právo uplatňovat své autorství k dílu a odporovat každému znetvoření, zkomolení nebo jiné změně díla, jakož i jinému zásahu do díla, který by byl na újmu jeho cti nebo dobré pověsti.

Turecký záchod

Onikání

Vymírá nám onikání. Vlastně už vymřelo. (Malá soukromá vzpomínka: na průmyslovce jsme si se spolužákem Karlem Matějíčkem – kde je mu konec – důsledně onikali a zvrhlou radost, kterou jsme při tom zažívali, jsem už nikdy potom nepocítil). Kouknul jsem onehdá do Poláčka. Tam se oniká na každé stránce, ale jen osobám mužského pohlaví. A já se táži učeného grémia, jak bych měl oslovit příkladmo paní eurounijní poslankyni: Voni Bobošíková? Vona Bobošíková? Pravda, umím se z toho vylhat: „Kouknou, Bobošíková…“. To ale nic nemění na smutné skutečnosti, že onikací pravidla směrovaná na femininum neznám. Poraďte, prosím!

(J. Pavelkovi)

Spameři jsou kreténi a debilové

… a strkají nám na SlovoDne spoustu odkazů na různé nechutnosti. Přichází to ve vlnách a probíhá to tak, že jejich komentáře jsou automaticky vkládány k některému příspěvku. Pro nás je nejjednodušší blbiny vyházet a zastavit možnost k takovému příspěvku psát nové komentáře. Nejnověji postižený příspěvek je krčma a putyka…

Krčma a putyka

Politici řeší velká témata, já malá: zajímá mne, jaký je rozdíl mezi krčmou a putykou. Po Silvestru mě bolí hlava, tak nevím, kde jsem ten bolehlav nakoupil.

PF 2009 všem Slovodníkům přeje ubolený

Jožin