Ani za nic

Praotec češtinář měl při tvorbě výrazu Ani za nic na mysli nic ve smyslu cokoli. Unaven těžkou prací s češtinou hasil praotec žížeň strďovinou a místo siesty se vrhl do práce s dalším výrazem Kde nic není, ani smrt nebere.

Smrťák, neznalý dvojího záporu v češtině, může mít velké problémy s vybíráním koho brát.

19 odpovědí na “Ani za nic”

  1. No tak když už rým, tak prosím pěkně aspoň takto: /ptákovina pochopitelně…/

    Jen tak pro nic za nic
    zůstal jsem já panic
    vůkol plno samic
    je mi z toho
    na nic….

    /pokud to někoho zajímá…/

  2. Tak jsem spáchala další dlouhý příspěvek, který se mi neotiskl (to máte ale štěstí!!). Občas se mnou spolupracuje kolega Alzheimer, takže díky jemu jsem asi 1. zapomněla zmáčknout „odeslat“, a 2. už nevím, co tak geniálního to bylo. Vaše škoda. „Ani za nic (na světě)“ je zřejmě původní verse, která přežila v této amputované podobě, stejně jako třeba „párek uzenek“, který dnes existuje i v nelogické formě jednotlivých (např. těch odporných telecích) tlustých párků, které by dva někdo těžko pozřel, nebo se vás prodavačka pro jistotu zeptá, kolik že nožiček párků chcete. Takže pár párků není vždycky 4, ale případ od případu taky jen 2.

  3. Další označení naprostého nedostatku je idiotický idiom „vem na dlani chlup!“

  4. wbg – tu poézii pácháte ad hoc nebo z vlastní nevázané, ba brožované sbírky?

  5. Paní Diblíková, je-li Vám kolegou Alzheimer, jsme jistým způsobem kolegyně (další ošidný výraz: jistý / určitý může být poměrně zavádějící). S těma párkama (s těmi párky) působím v obchodě rovněž zádrhele (nebo zádrhely? Když je to masculinum. Kdyby to bylo ženského rodu, měla bych to určitě správně, vzor bych věděla.). Říkám proto „dva párky, prosím, to jest čtyři nohy“. Další problém jsem mívala se čtvrtkou másla (na čtvrtky to nekrájíme, pravila prodavačka), tak říkám celé máslo, prosím. Ostatně, „celé máslo“ je dnes správně, kilo másla obvykle pro rodinnou potřebu nekupujeme. A květák a karfiol: nechci urazit, neříkám proto „květák neboli karfiol“, ale zkusím jedno z obého a čekám až na malé zaváhání a tázavý výraz. Pak se okamžitě omluvím a použiju toho druhého. „No proto, tak mluvte česky, jo?“ – už jsem slyšela v zelinářství několikrát. Já se tu češtinu prostě nenaučím a nenaučím.
    Rovněž nevím, z čeho vzniklo úsloví pro případy lakomců: proč by si nechali vrtat akorát ausgeréchnet koleno? .

  6. Milý Jiří, pamatuji, že rodiče měli kousek pole a stát jim předepisoval dodávky. Když neodevzdali nic, stát jim to jako naturální plnění neuznal.

  7. Pokud Alzheimerovy spřeženkyně dovolí, musím se zastat Jožina. Jožin totiž vystihl, jak je důležitá pozice mluvčího, anebo, chcete-li, emitenta. Napsal: ‚Nedám za žádnou cenu‘, ale pan Pallas odvodil: ‚Nechci ani za nic‘. Vice versa: ‚Nechci za žádnou cenu‘ versus ‚Nedám ani za nic‘. Jožin nepochybně postřehl větší univerzálnost svého výroku.Zdráhám se přijmout myšlenku, že by na slovo ‚nic‘ bylo možné aplikovat pravidlo dvojího záporu. ‚Nemám nic‘ neznamená ‚mám něco‘, ‚ani za nic‘ neimplikuje ‚i za něco‘. Mám pocit, že již bylo řešeno v souvislosti s Fredovým tápáním ohledně ‚mermomocí‘.
    Možná jsem mohl napsat laskavěji: spřízněné Alzheimerem se Šiklovou v zádech.

  8. Milý Gabrieli, pokud jste mě peskoval, nepadlo to na úrodnou půdu, neb nevím, proč (to víte, ten spolupracovník od A). Pokud to bylo kočkování, dtto. Holt to se mnou nemáte lehké, jednou genderově vyhrožuju a podruhé ani nechápu, vo co gou.

  9. Spřeženkyně je krásné slovo. Ale já nevím, co / kdo je Alzheimerův spřeženec. Ten, který fandí Alzheimerovi? Pan doktor Alois / Aloysius Alzheimer umřel už v r. 1915 a byl to bepochyby chytrý pán, pozdě mu fanditi čili nic. Nebo vyznavač Alzheimera či člověk bažící po – po něm nazvané – chorobě? A Jožina, jestli jsem to nepřehlédla, nikdo nekritizoval. Přece se opravdu říká „ani za nic“ a předhodilo se nám to k úvaze. Což ovšem nikterak nebrání tomu, aby se ho kdokoliv kdykoliv pro cokoliv zastal. Ostatně, Gabriel v roli zastánce potěší, je to změna.

  10. No, jestli Jožin nedá za žádnou cenu a pan Palas nechce ani za nic, pak jsou ooba pánové v poho. Problém by byl teprve, kdyby p.Pallas za každou cenu CHTĚL.

  11. Tak jsem si něco před půl třetí (za chvíli bude kuropění) chtěla přečíst (zatím) poslední příspěvek. Tím pádem končím s prací a odcházím na lože, neb smíchy pro slzy nevidím.

  12. Ad VĎ. Jak kdy. To že jsem občas nevázaný automaticky neznamená, že se jevím brožovaně, něco pevnějšího se na mně ještě sem tam najde.
    Jinak, dovoluji si připomenou jedno úrodné, myslím sportovní heslo – nedáš, dostaneš…..

  13. Členkou této ctihodné jazykovědné společnosti chci být za každou cenu, nevzdala bych se členství ani za nic, neboť, přátelé moji, legrace s vámi je nejen za všechny drobný, ale za všechny prachy!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *