Ani

Dnes jsem opět se zavřenýma očima hrábl do emajlové schránky a ejhle – ani ryba ani rak, ale příspěvek:
Kouzelné ani důrazně modifikuje známé rčení “On se na mě vykašlal!”, což říká, že pro mě neudělal, co udělat mohl, ale místo toho pro mě přece jen něco udělal – alespoň se na mě vykašlal. Důraznější verzi používá odjak živá moje žena: “On se na mě ANI nevykašlal !”, což znamená mnohem horší zanedbání z jeho strany. Krásné je v pohádce o Koperníkové chaloupce povídání dětí: “To byl jen větříček, tady nikdo není, ANI my tu nejsme!”
Jiřulka

16 odpovědí na “Ani”

  1. Dalo by se říct, že neudělal, ANI co by se za nehet vešlo, nepřeložil ANI stéblo křížem.

    Mě většinou raní, když uvařím a ke stolu nepřijde ANI noha a ANI ten pes to nežere. To jsem rozrůzněná, že neudělám ANI ťuk. A jak se mi daří, se mě pak radší ANI neptejte. Stejně by na mé odpovědi nebylo ANI zbla pravdy.
    Tak vám teď tak nějak ANI nevím. Radši už ANI neceknu. 😉

  2. Já neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde. Když někomu ujede vlak, určitě se projde. Vlasta Burian to zapěl, ale v kterém filmu? Zavoláme Nicka Cartera, ten si to vezme do péra…

  3. A taky se může lkát – “Ani mu nestojím za to, aby …..” -mi zavolal, aby mi napsal, aby písnul mejl, (to je obzvlášť šílené) a taky aby poslal SMS. (což zase chápu, protože to je moc práce). Taky jsem se setkala s tím, že se nejen písne, ale taky písmenkuje. Čeština je hodně variabilní a nová slova se vytváří s technikou velice rychle. Ani mi nestojí za to, abych nad tím moc přemýšlela. Ani mi nestojí za to, abych se tím zabývala. Je fajn tahle rubrika. Ahoj na víkend! Jiřina
    P. S. Já už ale dávno nelkám!

  4. Pro zesílení negace se slůvko “ani” používá také ve vazbě: nevím, neznám, nemám …. ANI Ň!

  5. tak mne teď napadá, u nás se používá slůvko ANI ne se záporem ale s kladnou větou: např. – Byla tam Jitka ani Pavel. – což vlastně znamená, že tam byla Jitka I Pavel. prostě tam byli oba dva. Je ale pravda, že to asi nebude zrovna standardní čeština, protože tomu třeba nerozumi ani kamarádi bydlící nějakých 50km od nás…. Ale uznejte, že je čeština kouzelná!

  6. Ženu ani květinou neuhodím, i když je nemastná, neslaná, zkrátka ani ryba, ani rak. To by pak ode mne ani hladový pes kůrku chleba nevzal a kdybych pak s hanbou odešel, ani pes by po mně neštěkl. Raději ani nepomyslet, jak bych si zasolil…

  7. To znám,Jiřinko.Také mne to vytočí.Nebo,když na otázku,,budeš jíst?,,slyším odpověď,,ani ne,,.Co to je?Není to souhlas a jednoznačné odmítnutí také ne.Že se vůbec ptám.Slovo a n i spojuji s blbou náladou a basta.

  8. Kde jste to našla, babi? ANI se neptej děvenko, ANI se neptej!

    Ve chvílích, kde se expresivita stává normou, lze také slyšet: “ANI tohle, ANI tamto, ANI nic!”

  9. Pro romana: To vaše ani mohlo vzniknout z našeho moravského aji. Tedy byla tam Jitka aji Pavel. Aji má ovšem zcela jiný základ, nemá s ani nic společného. Sympatické aji s oblibou užíval prezident Masaryk a to aji v psaném projevu. Od něj to pochytil aji Karel Čapek.

  10. Vážená kolegyně Ivo, ježto nemáte háčky a čárky, zanikne, že to není Koperníkova, ale Koperníková. A je to čistě jen ptákovina, jakých ze mne bez jakýchkoliv hlubších úvah padají spousty. Miluji češtinu (ale i angličtinu, ač ta mi tolik možností k přesmyčkám zatím nedala, to může být i tím, že v angličtině píšu jen seriózní technické dopisy a specifikace služebního charakteru, zato moc rád v angličtině čtu a poslouchám muziku, což byla ostatně moje nejdůležitější škola angličtiny), právě proto, že v ní stačí zaměnit jedno písmenko, něco přidat či ubrat a ono to posune jakoby význam, či úplně otočí. Moc se mi líbí právě slovodne, tady si kompenzuju to, že i v češtině píšu v pr. seriózně (myslím tím samozřejmě v práci). Ale místy si i v pr. lajsnu trochu tohoto humoru. Rozesílal jsem tuhle svým obchodním partnerům novoročenku – “Přeju krásné vánice” s dovětkem – pardon, to byl překlep, mělo být vánoce, ale ony i ty krásné vánice k hezké zimě patří. No a ohlasy byly velmi kladné. Takže i v služební korespondenci si dávám záležet na osobitosti. A na nepřítomnosti překlepů a vazeb typu “my by jsme”, čímž se naprosto vymykám z nyní již téměř obecné normy, veškerá korespondence se překlepy, chybnou stavbou vět i úplnými nesmysly jen hemží. Dokonce mě jeden můj bývalý šéf sprdnul, že píšu mail moc dlouho, že tam ty překlepy mám nechávat, to nikomu nevadí a s větnou stavbou si už vůbec nemám lámat hlavu.

Napsat komentář: Olga Tichá Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *