Armáda

On 06-06-06 (Satan may have been involved), loyal Slovo Dne reader Mr. Dog made the following suggestion:

“In another edition of Slovo Dne, maybe Fred can explain why there is a street near the Dejvicka metro station named for the Czechoslovak “armada”. In English (and Spanish) an armada is a fleet of war ships, which would seem to be completely unnecessary here.”

Many people mistakenly believe the Czech Republic is landlocked. This is just not so. In fact, as long ago as 1610 the English writer Shakespeare wrote about the “Coasts of Bohemia” in The Winter’s Tale. As everyone knows, Shakespeare is the greatest writer England has ever had, so there’s simply no point in debating this. If Shakespeare says there is a sea coast in Bohemia, there must be. Not only that, but look at the indisputable fact that the Czechs don’t have an Army.

Instead, Czechs have an “armada”. This is a large number of warships grouped together, as in the Spanish Armada of 1588. Armada is also the name of a Java applet you can download here

The Czech armada is justly famous for the Battle of the Vltava, when an invasion force of Vikings were stopped just under the town of Melnik, where the Elbe and Vltava meet. Captain Raeda Orm was forced to withdraw his marauders before he was able to burn, pillage, and rape Prague. (Later pirates changed this to 1. rape, 2. pillage, and THEN 3. burn — for obvious reasons). Today this battle is celebrated every June by drinking beer in the local hospoda. In the spirit of this memory, I’m off to the pub now to conduct more in depth research for the always extraordinarily accurate slovo dne. Thanks for the suggestion Mr. Dog!

42 odpovědí na “Armáda”

  1. Remanins me an old joke. Mr. Breschnew asked Mr. Husak: “Why do you have a MINISTERY OF MARITIME, although you have no sea?” “Why not, you in the USSR do have MINISTERY OF CULTURE, either.”
    The case is the same with a fleet of warships, we can have it, we have GRIPPENS. Practically the same absurdity.
    Pro pochopení mých anglických nesmyslů: Brežněv se ptá Husáka proč máme ministerstvo námořní plavby, když nemáme moře. No vy v sojuzu taky máte ministerstvo kultury!
    Proč bychom nemohli mít válečné loďstvo, když máme Gripeny. (A navíc možná budeme mít i STEUERy).

  2. If you imagine ships in Prague in Middle Ages, you’ ll have to admit that it was technically very, very dificult battle for both combatants to attack the enemy.

    In those times were no powerboats available to buy (unless somebody cheated) and it was not possible to use sailing ships,’cos they won’t fit under the famous Charles Bridge.
    (It is the biggest bridge, but it’s not as high as the Golden Gate)

    So the splendid ships of Czech world-renowned Armada had to be very small…there is even a rumour crawling round pubs that Czechs had to steal Venetian gondolas to use them as reinforcement ships for their war-kayak assaults…

  3. Popírám existenci Vltavy a řek všeobecně. Nic takového nikdy neexistovalo. Řeky ani potoky ve skutečnosti nikdo neviděl, je to tendenční výmysl vytvořený se zištným úmyslem. Podvodníci vylákali miliardy na údajné přehrady a plavební komory, které nikdy nestavěli, jen si peníze ulili na své účty. A peníze na plavební komory se snaží dostat i teď, a veřejnost neví, že to celé je blamáž.

  4. Dovolím si panu Pallasovi odporovat naše republika má ještě flotilu říčních lodí kterou se zdárně našim politikům daří likvidovat.

  5. Až tu flotilu zlikvidují,možná,že Ústí n.L.přestane blbnout s přehradami a jezy za účelem zvednutí hladiny.Pak se zachrání kolonie bobrů na přítocích,habaděj vzácné žoužele a bejlí vpřilehlých údolích,která mají být zaplavena.Vrátily se sem totiž druhy,o nichž se soudilo,že už vyhynuly.Ta naše slavná flotila stejně vozí pendrek,protože je pomalá.Vozili hlavně uhlí z Mostecka na polab.elektrárny,ale to už je také na vyhynutí.Němci už vodní cesty přestávají využívat,tak argument o návaznosti je na hlavu.Za zvednutí hladiny jim budeme muset platit.Flotila a dokaři holt mají padla.Náš Kocourkov však buduje vodní cesty jak blbej.A je mi hic.

  6. Prosím o odpověď na můj dotaz ohledně Tokeho Tostessonna. Tento vikingský náčelník byl totiž nerozlučným druhem a přítelem Orma zvaného Zrzavý (Röde Orm), o kterém bylo psáno výše. Pokud tedy Zrzavý Orm – znásilnil – vyplenil – vypálil – Prahu, musel být jeho přítel Toke někde nablízku. V Praze být nemohl, neb jeho náčelnická čest mu jako Vikingovi velela provést jiný, neméně záslužný hrdinský čin na jiném, ale blízkém místě. Je tedy zřejmé, že ve stejnou dobu muselo být – znásilněno – vypleněno – vypáleno – jiné město v blízkém okolí. Ptám se proto kolegů historiků v tomto fóru, zda nemají nějaký (ovšem historicky podložený) tip. Děkuji S.H.
    p.s. Ledaže by Toke zaměstnával Českou Armádu u Mělníka

  7. To:Olinka na to že Němci přestávají vodní cesty využívat je silně divné že do nich v letošním roce investovali více než 6 miliard euro.To se tak běžně dělá před ukončením činnosti že se veškeré věšci opraví a rozšíří. Jojo někdy si přečti i něco jiného než ekologický bláboly.

  8. Vážená Slepičko Olinko, správě jste pochopila, kam mířil můj útok na plavební komory. Ony ty říční lodě hlavně vyvážely štěrky a písky a jiné krajíce naší krajiny – za dob vlády velké strany to byly vítané devizy do tuzexového chozjájstva. Ponivač za ně Německo nehodlá platit víc, než ondy, nevyplatí se je vozit vlakem ani kamionem, leda tou řekou, takže až Labe více zesplavníme, bude zesílený tlak vyvážet lacino naši krajinu. Což je další důvod, proč bránit jezům na Labi. A další důvod je ten, že Labe JE SPLAVNÉ A VŽDYCKY BYLO! Jen pro velké lodě je nutný vyšší stav vody, který tam normálně většinu dní v roce je. Ani jezy by nezaručily trvalou splavnost v suchém období, jen by počet splavných dní zvýšily.

  9. Milane, srazili jsme se komentářema z opačných pohledů, ale doufám, že nejste zastánce budování jezů na Labi! Jestli ano a čerpáte svůj názor jen z negace EKOLOGICKÝCH BLÁBOLŮ, pak prosím pochopte, že mnoho podivných rádoby ekologických zoufalců těžce poškodilo pověst ekologie v očích veřejnosti. Jedna moje dcera (přesněji moje druhá dcera) se účastnila seriózního výzkumu, který předtím nikdo nedělal – tedy závislosti množství přepaveného zboží po Labi – na počtu splavných dní v sledovaném období. Za dob velké strany se po stejném Labi za stejný počet splavných dnů převezlo až desetinásobně víc než v posledních letech. Vysvětlení viz výš. Pokud Vás téma vážně zajímá, (kohokoli), napište mi na xjim@seznam.cz a pošlu Vám výsledky. Zeptám se jí taky, jestli to někde je na webu, že bych sem dal odkaz.

  10. Pro Sama Hawkinse:
    Frans Gunnar Bengtsson, to bude ta pravá autorita?
    Jinak ze švédštiny přes angličtinu Red Orm je asi Červený Červ.
    Ale Vy jste dobrej mystifikátor.

  11. Millane,já nemusím číst o tom,co vidím.Na břehu Labe žiji celý život a doloženě 200 let i moji předkové.Miluji tu řeku a záleží mi,co se na ni chystá.Hysteráci mne neberou,ale jsou i seriozní informace,např.povinné přílohy k zamýšleným stavbám.

  12. Celkem libovolný český vyhledávač dá na “jezy na labi” několik tisísc odkazů, ale naneštěstí jsou to většinou BLÁBOLY pro i proti, to porovnání jsem tam v prvních stech nenašel, dcera přijede až za pár dní. Fakta jsou jen v http://usti-nl.zeleni.cz/300/0/463/1484/clanek-region/pocet-dni-s-nedosazenou-plavebni-hloubkou-na-labi/
    z kterého plyne, že splavných dní s hloubkou 250 cm je stále zhruba stejně periodicky kolísavě. Potíž šífařů je méně lodí než dřív, a větší tlak na rychlost přepravy, jenže tu ani s jezy není možné zaručit.

  13. Pro Gabriela
    Frans Gunnar Bengtsson je, a to nezastírám, pro mě v tomto ohledu autoritou. Ani nevíte jak mé srdce zaplesalo, když jsem se na tomto blogu dočetl o tom, že si snad jeho (i mí) oblíbenci – Orm a Toke poplenili i v Bohemii. A mimochodem.

  14. Jiřulka: No jelikož jsem zaměstanecem rejdařství to co tvrdíte že se vyvážely jen štěrky a písky mě teda opravdu pobavilo. V době velké strany jak vy tomu říkáte se vyvážely traktory ,železo,sběrné zboží(neboli zboží jako petrloejvé lapmpy a boty) dále taktéž zemědělské produkkty a v nemalé míře uhlí a koks.V dněšní době lodi přepravují zemědělské produkty neboli pšenici ječmen a řepku a v neposlední řadě investiční celky neboli zboží které nemůže přepravit ani dráha ani kamiony rychleji než plavba z důvodu velkých rozměrů. Lodí není méně jen byly převedeny na přepravní relace v rámci eu do míst kde můžo jezdit naložené naplno. Na otázku zda jsem zastáncem jezů už vám dnes odpovím ani ne, protože se z toho beztak stal už jen předvolební slib ČSSD jen si přeju aby se význam plavby přestal snižovat a začlo se uvažovat o tom co udělat pro to aby jsme mohli po řece přepravovat po řece zboží a co nejméně jsme uškodili přírodě, myslím že v Německu se s tím snaží vypořádat docela zdárně tím že jakákoliv stavba se projednává se zelnými

  15. Milane, vítám kvalifikovaný názor a doufám, že ani já příliš neblábolím, ostatně se prakticky shodujeme. Nejsem odpůrce lodí a vůbec ne lodní dopravy. Její hlavní chyba je, že ničení silnic a okolí (a následků nehod) vinou kamionů je tak málo zpoplatněno, že jsou kamiony proti lodím (i proti vlaku) bezkonkurenčně zvýhodněny. Dělal jsem i logistiku a zajišťoval jsem i lodní dopravu z dálného východu, lodí asi 60 dní, pokud vím tak nakonec po Dunaji do Blavy, letadlem asi 6 dní, ale mnohem dráž. To vše včetně clení, které z těch šesti dní dva zabralo. A to se cena dopravy přičítá k ceně zboží pro výpočet cla! Takže převážně lodí. To zase znamenalo rizikovější plánování a déle a větší částky blokovány, jestliže letadlem se vozily lehké drahé malé díly s tak asi dvouměsíční zásobou, lodí se vozily zásoby tak na půl roku, jenže mořská plavba je relativně spolehlivá, jen jednou se protáhla na 90 dní. To tu píšu proto, abych ukázal, že plánování dopravy má mnoho aspektů a to, že je nějaká doprava levná jako taková, nemusí být levná v kontextu.

  16. Už jsem mluvil s dcerou a asi je to jen v tištěném časopise, tak doufám brzy třeba oskenuju a dám na web, děkuji všem zájemcům, kteří mi přímo napsali.

  17. Teď se mi ta diskuze o Labi začíná líbit.Ani já nejsem zásadně proti,i když z poetičtějších důvodů,než ekonomických.Poslední léta po Labi plují výletní lodi,jako za mého dětství.Plují pod různými vlajkami(Švýc.,Dán.Holand.a t.p.)a nevozí žádné sajrajty sem a tam.Je to veselé oživení řeky,ek.aspekt není k zahození a nevyžadují zvýšení hladiny.Ty štěrkypísky potvrzuji,plaví se mi to pod okny.Jo a klády.Nevím odkud,nevím kam.Ale co vidím,to vidím.Stejným směrem je upravena a zmodernisována žel.trať 09 a 07po obou březích Labe.Jistě by bylo řešení.Ale proti dokařskému loby je krajina a vlastenectví komické pojmy hysterických žen a senilních starců.Omlouvám se,pokud někoho rozčiluji.To nechci.Jen se bojím,aby nás, jednou,potomci nezatracovali.

  18. Tohle je neuvěřitelně zajímavé téma, jako mnoho dalších, ať už je jakékoliv (např.perlinka). Otevírá mi to oči. Jsem z druhé strany Labe, od pramene, a když jsem viděla jeho velkého brášku v Ústí, zdálo se mi, že se v něm ten náš potok topí, ale bylo hezké vědět, že ačkoliv dál od domova, naše voda je tam s námi. Já osobně také nejsem proti stavění jezů, naopak, za hodně staveb jsem našim předkům vděčná. Přehrady na Vltavě jsou úžasné a byly s nimi jistě stejné potíže, někdo byl pro a někdo proti. Jsem sousedkou vodního díla Rozkoš, také je to krásné “oko” přírody.

  19. No právě že je problém ,že velké osobní lodi jsou nuceny většinu roku své cestující vysazovat již v Drážďanech kvůli vodnímu stavu.Mají totiž ponor větší než 1,2metru a tak se dál nedostanou,taktéž často kvůli vodě končí u nás v Děčíně.Dál jsem chtěl podotknout ,že zvednutí vodní hladiny na plavební ponor 1,5m prakticky nic neřeší,jen pro porovnání v Německu a Holandsku plavidla díky plavebním kanálům mají možnost nakládat minimálně na 2,5m což pro porvnání znamená pro motorovou nákladní lod české konstrukce typ 11600 neboli LABE při jejím maximálním ponoru 2,3m možnost naložit 1100tun což je 22 čtyřosích vagonů nebo 44kamionů, u nás při ponoru 1,5m tato lod naloží již pouze 600tun což je sice úctyhodných 12 vagonů nebo 24kamionů,ale je to na hranici toho aby se celá přeprava i s různými překládkami a jinými náklady dokázala zaplatit,a jelikož po většinu roku ani ten 1,m není zabezpečen je jasné že se zde musí jezdit za vyšší cenny než v západní evropě tudíž náklady nejsou ,protože to vyjde levněji jinou přepravou

  20. Všichni se mi smáli, když slyšeli, že jsem v Holandsku fotil kanály. Ano, ale plavební. I ve Francii jsme viděli krásné plavební kanály a komory. Když se to udělá dobře, tak to těm místům prospěje. Zato se mi nelíbil Rýn, tam co byl narovnaný a obetonovaný, tam pluly i námořní lodě. A to Labe by pak vypadalo stejně děsně. Jenže to není hlavní problém. Ale celková efektivita, viz Milanův i můj komentář výš. V Aarhusu v Dánsku je obrovské překladiště, fascinovaly nás zaoceánské lodě s deseti a víc patry kontejnerů, ale když loď třeba z Asie doplave k Evropě, každý kontejner míří jinam, máloco má celá loď pro jediné místo určení. A naložit velkou loď znamená pak to zase překládat a rozdělovat. Což už je další téma. Článek už mám, ale je tam nakonec méně faktů, než když se připravoval, snad se mi dneska povede v noci rozeslat.

  21. Prý je i jiné řešení,které se nezvažovalo.A to jsou speciální čluny s malým ponorem.Tomu ovšem nerozumím,jsemť technický dežot.
    Janinko,ta vodní hladina zasazena do romantické přírody v údolí Labe mezi Ústím n.L.a Děčínem by jistě byla úžasná,ale jde o to,co by jí muselo ustoupit.Jsou zu lokality,kam se v posledních letech vrací život.Rostlinná i živočišná společenstva se obohatila o druhy,které byly na seznamu ohrožených.Dokonce se objevili endemiti,kteří byli pokládáni za vyhynulé.Pokud k vám táhnou úhoři a lososi,vězte,že pak by těžko překonávali slibované civilizační výdobytky.Zvednutá hladina by totiž zaplavila ústí malých a hojných potoků.Protože ony jezy mají mít zabudované turbiny,musí mít takový rozdíl hladin,že by ho zmíněné ryby

  22. těžko zdolávaly.Baví mne představa,jak tak činí pomocí výtahu.(Tak zněl návrh řešení):Ryby plovou ve frontě,první má ploutev na tlačítku a za ní všichni brblají,kdo má přednost.

  23. Navic by pri zvednuti hladiny Labe doslo k zaplaveni hrbitova v Podolne, kde je krome nekolika vzacnych baroknich nahrobku take jedna ze tri poslednich znamych lokalit hrobnicku plnokveteho v Cechach.

  24. hmm tak nevím jaké informace máte ,ale pokud vímtak při poslední vezi jde pouze ojeden jez a to ten v Prostředním Žlebu neboli pod tankovací stanicí přístavu Děčín Loubí.Vzedmutí má dosahovat pouze k loděnici Křešice takže mi ukažte ty zaplavené oekohmoty a ten hřbitov. Mimochodem po ústupcích udělaných ekologickým organizacím se už několik let hovoří o tzv rybím přechodu coý je boční bystřina s takovými schody po kterých krásně konkrétně lososy dokáží vyskákat nahoru.
    Turbíny na jezu takové velikosti o které se jedná už být nemohou jelikož by voda neměl pro ně dostatečný proud.Olinko vy zdá se mi vycházíte z plánů které se stvořili ještě za vlády KSČ v roce 1973 tuším.

  25. omlouvám se za podrážděnou reakci ,ale podle toho co tu čtu opravdu věříte pá poblouzněncům kteří neznají nic než nulovou variantu a přitom jim už bylo nabídnuto milion ekologických ústupků,ale oni odmtají jednat.Koečná připravovaná varinat p.Šimonovského zněla postavit jen jeden jez v Prostřením Zlebu aby se lodi dostali do prvního labského přístavu v ČR a zároveň na loděnići ado zimního přístavu. D8le k navrhovaným nízkoponorovým člunům k tomu jen jedno to co navrhovali ekologové je hloupost která by znamenala že plavidlo se stejnou nosností jako dosavadní by muselo být 50metrů široké a nejméně 250metrů dlouhé a to teda s prominutím se naLabe nevejde a k vorům se asi vracet nechceme že??? Další argument který ekologové používají e za úpravy vodní cesty v německu budem muset platit,je taktéž hloupost jelikož podle Postupimské dohody (ano té která vyhnala sudetské němce-benešovy dekrety jsou až prováděcí dekrety) je německo povinno v rámci reparac za 2.světovou válku nám umožnit přístup k přístavu Hamburg po vodní cestě a to zdarma.Taktéž nám na 99 let je povinno pronajmout bezplatně prostory v přístavu hamburg(tyto republika nedávno výhodně městu prodala)

  26. Ale pane Millane, jen se tolik nerozcilujte, jeste Vas z toho klepne Pepka a pak bude hrozne tezky najit pro vas nejakej ten hrobnicek. Na hrbitove v Podolne totiz zadny nerostou, to jsem si vymyslel.

    Olinko, Vy jste rikala ze jste od Labe, nejste nahodou z Podolne?

  27. Všichni zřejmě hledají variantu, aby koza chcípla a vlk zůstal hladovej.
    Doufejme, že až se zpoplatní kamiony, vyjde voda efektivněji, ale když se porovná vliv lodí a kamionů, jsou kamiony 15x zvýhodněny, čili i to mýto bude pořád malé. Rozeslat jsem nestihl, byl jsem s nemocnou mindou u mindoktora, tak nevím, kdy se k tomu dostanu. Mám taky další přehledy, ale schází tomu uspořádání a popis, takže to nejde jen tak pustit.

  28. Podolský hřbitov…., tolik romantických schůzek za jeho jižní zdí a také z dálky viditelný jakoby hrozící prst ústřední postavy barokního sousoší
    hraběte Klam-klama a jeho vlkodava Hectora.Ten prst hrozí dodnes : Lahváku,Lahváku, k hrobníčkovi plnokvětému si nečuchneš ani odspoda…:-)

  29. Nuz, Gabrieli, neni mi doprano! Avsak jiz jsem se rozhodl: napisi o tom sbirku basni! I vydam ji pod titulem “Hrbitovni kviti”.

  30. Wow! I’m honored that Fred spent countless hours in his local hospoda researching this for me. Hmmm…. but I guess I am not a “loyal” reader if it took me almost a week to notice it.

  31. Nemlaťte mne,tuto poslední variantu neznám.Mluvím o té,která se schvalovala asi v2002(kdy vznikl zárodek,nevím).Tam se pčedpokládaly 2 jezy mezi Ústím a Děčínem a s turbinou.Ta by si věak vyžádala později další zvednutí hladiny,aby vůbec fungovala.Měla dodávat proud do Ústí a pokrýt spotřebu na celé veř.osvětlení.Bydlím u Labe pod Mělníkem a v Děčíně jsem 4roky žila na bytě ,jsa studující tamtéž.To však nebylo u Labe,ale u Ploučky na 4.splavu(nejsem Viktorka,stojí tam domek mé bytné).Žleby znám jen chabě,je to již drahně let.Za ně tedy nekopu.

  32. Varování!
    Slepička Olinka se svou obsedantní zálibou v užívání mužských přechodníků prostě musí bejt chlap !
    Tak znovu : jsa – jsouc – jsouce, v tomto kontextu byv – byvši – byvše.

  33. Má obsedantní záliba neplyne z mé příchylnosti k mužskému rodu,nýbrž z neznalosti.A nemám ráda fádní texty,tak u toho musím zůstat.
    Jiřulko,ten článek je eňo něňo.Rozehnal mi depku z předchozích příspěvků.Ale Labské pískovce nezachrání.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *