Babiččiny recepty

Babiččiny recepty nabízí každý časopis a web s recepty. Předpokládám, že průměrná babička je dnes ve věku mezi 50 a 70 lety. Jedná se o osoby vyrostlé ve válečné a poválečné mizérii, vystřídané bolševickým nedostatkem čehokoli. Babiččiny recepty se tedy vyznačují vynalézavostí jak z hovězího upéci telecí pečeni, vykouzlením citronové šťávy z vody s octem a podobnými náhražkami, prostě jak se hezky lidově říká – udělat z hovna kuličku.

Navrhuji nahradit babiččiny recepty poctivějšími recepty prababiččinými.

26 odpovědí na “Babiččiny recepty”

  1. Babiččiny recepty bývaly občas dost originální – při bolení hlavy doporučovala dát si na koleno zelí, když jsme my děti něco hledaly, radila, ať si to vezmeme tam, kam jsme si to včera daly a spolehlivě nám tak způsobovala záchvaty bezmocného vzteku. Protože maminka chodila do práce, babička žila s námi a vychovávala nás, starala se o domácnost, šila a vařila pro celou rodinu (pamatuju si, jak prala, ještě než jsme měli pračku, v neckách na valše) – klobouk dolů, tehdy ta domácnost opravdu dala zabrat. V létě se zavařovalo (těch malin a ostružin, co se muselo natrhat, borůvek a hub nasbírat, jablek a hrušek nasušit) na zimu se nakládala vejce a čert ví, co všechno, a to stačila háčkovat záclony, sem tam něco ušít i pro známé a ještě stačila si něco přečíst z knihovny.. Narodila se v r. 1889 a její kuchařské recepty obsáhly a reflektovaly celé epochy. Vlastně by to mohla být zajímavá vědecká práce – odraz dějin v domácích kuchařkách.

  2. Moje plzeňská babička (nar. 1870) měla báječný recept na praktický způsob života. Když ve 29 letech ovdověla s dvěma dětmi na krku, nelenila a okamžitě začala pronajímat pokoj, ovšem pouze spořádaným svobodným pánům se službou „pod penzí“. Přišel se o pokoj ucházet chasník slušný, „ajznbon“ o 8 let mladší. Babička, fešanda, se zrovna chystala na bál a požádala nesmělého mládence, aby jí pomohl dopnout šaty. Do roka byla svatba. V lednu 1918 se babičkažena činu, vypravila na nebezpečnou cestu za manželem na frontu na Balkán, no a na koncí léta téhož roku se jí narodila moje maminka. To už bylo babičce 49 let, ale dědeček ji považoval stále za mladou a žádoucí.

  3. Moje babička (nar. 1886), která prošla dvěma světovými válkami, měla spoustu báječných „náhražkových“ receptů, které se dodnes s velkou slávou v naší rodině používají. Třeba bez kaštanového dortu vyrobeného z nefalšovaných fazolí si moje dcera nedovede představit své narozeniny. Kdysi jsem ji udělala k narozeninám dort jiný, neb jsem netušila, že trvá na kaštanovém, a byla jsem sepsuta, že to nejsou ty spravné narozeniny. Rovněž vánoční oříškové kuličky z pražených ovesných vloček nejsou k zahozeni.

  4. No, jako každý i já jsme měla dvě babičky, po jedné zbyly recepty, jak např. roštěnky se dělají trojité, a jí se jen ta uprostřed, (co s těmi zbylými recept nepraví), jak na šneky atd., zatímco po té druhé babičce jsou vzpomínky na šlejšky, škubánky, kyselo, bramborové knedlíčky s cibulkou (a už nic k nim), ale když k nám přišli kamarádi (takřka denně), babička nelenila a během chvilky už nesla hromadu bramboráků nebo vdolků s povidly – oni takoví kluci před vojnou toho dokázali sníst opravdu hromady, a nikde jinde se pohoštění – skromné, ale hojné – nekonalo, takže se naše parta scházela u nás – se ségrou jsme se domnívaly, že kvůli nám, až později mi došlo, že kvůli babičce.

  5. Z hovna kuličku dělají obvykle Hrdobci. Nebo Hrdopce?
    Mé babičky neměly žádné recepty na exkrementální tvarové přeměny. A pokud měly, nepředaly (se).

  6. Moje venkovská babička /měla jsem ještě městskou/ dělala výborné kakao. Doma jsem ho nechtěla, protože mi tak nechutnalo. Až téměř v dospělosti jsem zjistila, že babička ho pravidelně na kamnech připalovala, a proto bylo tak skvělé.

  7. z hovna umí kuličku udělat kdekdo, ale většinou se do toho nikomu moc nechce ……….. z pochopitelných důvodů ……….

  8. Nádivka do kuřete (recept jsem dostala krasopisně na použitém kusu obálky – ještě i s adresou odesilatele): Dvě až tři vajíčka, jak slepičky nesou. Starý rohlíček namočený v mléce. Cibulka se zesklovatí na sádle, aby to vonělo. Smíchá se, osolí a okoření se a plní se.
    Čtyřicet let jsem poslouchala, jakou tu nádivku dělám výbornou, ale jeho babička ….
    Tak jsem to tak udělala, vykašlala jsem se na játýrka a ostatní ingredience a ačkoliv jsem měla pocit, že prostě jím starý rohlíček se dvěma až třemi vajíčky, bylo to prý konečně ono!!! (Přestože, slepiček nemajíc, nenesou mi.)
    Když pak u nás dožíval otec mého muže (nemám ráda slovo „tchán“), narvala jsem jednou ve spěchu kuřata do trouby bez nádivky. Vůbec tomu neštěstí nechtěl uvěřit.

  9. Moje babička zase hrnce se vším možným strkala pod peřinu, aby jídlo vydrželo dlouho teplé, občas tam hrnce zapomínala, párkrát se stalo, že někdo z nás večer hupsnul do postele a narazil si kostrč o pekáč s vepřovým nebo se vykoupal v hrnci s rýží.

  10. Pod peřinu se dávala dojít rýže, knedlíky zůstaly teplé i pro opozdivší se strávníky, zavařeniny a kompoty se zakrývaly dekou, aby pomaleji chladly, takže sterilizace trvala déle, a já zakrývám dekou zmrazené potraviny, když potřebuju odmrazit mrazák. Klasickou peřinu už dnes má málokdo (třeba můj manžel), a pod peřinou nachází obvykle místo svrchu zmíněné vepřové nejméně jednoho z našich dvou kocourů. O té vepřové mu radši neřeknu, aby mu to nebylo líto.

  11. Teď jsem si přečetla příspěvky dozadu, nejen podle (ani nevím, jak to nazvat – margo? odrážky?) – jo, odkazy! – tak nejen podle nich, a užasla jsem, kde se v těch nostalgiích berou exkrementy – a ejhle! ta chyba se táhne dál a dál ke vzniku stránky! Kuličku shora uvedenou by věru nebylo žádné umění udělat. Ta mnohem pracnější, i když stejně nedecentní varianta je kulička z – s prominutím – prdu. Schválně si to, autore, zkuste. Ale prd – neprd, babičky byly alimentární a obvykle obecně životní kouzelnice, které dokázaly nakrmit děti za I.války, když dědeček – tehdy mladý statný živitel rodiny – najednou musel do války, za krize a nezaměstnanosti, za války II, a pak v té přetrvávající mizerii bolševické, staraly se o vnoučata a všestranně pomáhaly svým dětem. a většinou vydržely celý život s tím jedním jediným, byť svérázným dědečkem. Škoda, že už nemohly zažít dnešní svobodu a blahobyt (a když to někomu tak nepřipadá, měl by si na ty babičky vzpomenout).

  12. Ach, kde je těmhle babičkám konec! Ty dnešní nemají čas ani na buchty ani na vnoučata, jen je ze svých kosmetických salonů zdraví mobilním telefonem a nedají se chytit, ančto mají kolečkové brusle.

  13. Já bych taky strašně ráda jezdila na kolečkových bruslích, protože jdu pořád pozadu jak starej budík, ale bojím se, že by na mě zavolali sanitku, jež by se mnou odjela přímo do cvokárny. Takhle jsem jenom furt-utíkající-stařenka.
    Věrko Diblíková (já nevím, jak je to možný, ale zase strkám do Vás; fakt nic ve zlým): proč by to bylo panu manželovi líto? On rád uléhá do vepřové? Nebo by ji rád (někdy) nalezl aspoň) pod peřinou? Vážně se omlouvám, holt to bylo silnější než já.:

  14. Kdyby náš páníček leza do postele si narazil kostrč o pekáč vepřové, bylo by to pro něj jedno z nejhezčích překvapení, které v jeho ((i mém, bohužel) věku může v posteli nastat. Rozhodně by to bylo z leho hlediska nesporné vylepšení manželského soužití – kombinace druhé večeře a ohřivadla – no, neberte to! A jak by se to líbilo jeho spoluléhajícím kocourům! Rozhodně bych na žebříčku popularity notně poskočila, alespoň do dalšín zemlbáby.

  15. No a co Vám, prosím, brání, abyste to vyzkoušela v praxi? (Mně by bránila moje již navždy nefungující pračka.)
    Paralela vepřové v posteli: jezevčičku, jež se mnou bydlí, si občas půjčují známí na víkend na chalupu. Jednou, když si tam byli upekli vepřové, dali je v pekáči vychladit v kuchyni NA ZEM. Přestože vědí, že ona vůbec netuší, že lze lidi kousat, netroufli si zasáhnout, neboť ona právem považovala pokrm za svůj, ba za pokrm podaný jí téměř do postele. Když mi ji vrátili, vypadala jako drsnosrstá žába.

  16. Jó ta moje babička, přísná byla, maličká.
    Já však pořád vzpominám, když v kuchyni se prodírám.
    Vzpomínám na její finty, jež k vaření znala.
    Babiččiny recepty, používám dál, usnadnit dovedou práci,
    nahraditi ingredience, to dnes nezná populace naše. Babiččiny recepty, uloženy v kredenci,
    chytré, vtipné byly, ušetří též při vaření,
    těm co vaří síly.

  17. Moje dvě jezevčičky mi předloni sežraly můj majstrštyk – báječný novoroční sulc dle mé babičky – z pekáče, jehož obsah jsem nechala ztuhnout na dlažkách verandy. Byly ho téměř tři kila, dodnes nemůžeme pochopit, že to ty dvě 5-kilová tělíčka mohla přežít. No, holky to přežily a pravdou je, že se nepoučily. Ale my ano.

  18. Opět je to silnější než já a Gabriel nikde, aby si zaryl a mne toho ušetřil: Ivane, básníku neúnavný, jak se vaří síly? (Všude jinde totiž interpunkci pečlivě přičiňujete). Znáte-li recept, zveřejněte jej, prosím. Ano-li, předem děkuji. Okamžitě si navařím, popř. zavařím.

  19. Seal je tuleň, ale také zpěvák. Jak se vaří síly se snaží zjistit už drahnou řádku let kosmologové v kotli, zvaném Big bang, což je v překladu „Obrovská prda“.

  20. skin je sice kůže, popř. kožešina, ale i skin = holohlavý mladíks diskutabilním IQ. Mohl by být sealskin tulení skin?

  21. Jak se vaří síly aneb tak trochu o tulení…

    VESMÍRNÁ NESMÍRNÁ ptákovina

    Když uchvátí nás tvůj vlhký
    žár
    nastane konec
    světočar
    v bodě maximální křivosti
    s lítostí
    zas složíme hold
    nutnosti

    Neb takovou dobře víme
    z postele jen tak neshodíme…

    Je to k vzteku
    možná k zlosti
    zas ve vleku
    a za horizontem
    události…

    /pokud to někoho zajímá…/

  22. Ó stařenko milá, jsi chytrá, snad milá, jistě síly nevařím, sklerotik však dokonalý jsem. No, tak opět přistižen. Inflagrati na papíře, tedy vlastně monitoru.

  23. Dále prosím STAŘENKO, radím nebo recept píši.
    Síly svoje nezavařuj, nebo sobě zavaříš.
    Síla taky vlastnost vůle, svaly všechno nespravíš.
    Vzpomeň si na Goliáše, který jenom svaly hrál,
    přišel David, napnul mysl a Goliáš prohrál.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *