Bít či nebýt?

„Kapitáne, proč bijete plavčíka?“ vykřikla Džamila. „Biji na poplach! Blíží se silná bouře. Před deseti minutami jsem dal povel svinout plachty a on, místo aby lezl na stěžeň, přivinul si slečnu Plachtovou a blábolil, že by chtěl utonout v jejích hlubokých očích. Jsme na jedné lodi, biji se za nás za všechny, jde o bytí či nebytí!“

Jak byste se zachovali v podobné situaci Vy? Co mi radíte? Přežiju-li bouři, ozvu se Vám se zprávou, jak to na moři nakonec dopadlo.

Kapitán v nesnázích
Jožin.

14 odpovědí na “Bít či nebýt?”

  1. Kapitán Jožin políčkuje nesprávně,podle řádů má k dispozici:
    Poprvé: Uvázání u stožáru, polití dvěma vědry vody.
    Podruhé: Zavěšení za ramena u stožáru, nalití dvou věder vody do zavázaných rukávů .
    Potřetí: obdobné uvázání, zatížení dělovou koulí.
    Počtvrté: Spuštění v koši uvázaném na čelenu. Výbavou je láhev piva, bochník chleba a ostrý nůž. Po snědení zásob má provinilec možnost zemřít žízní a hlady, nebo odříznout koš a utopit se. V každém případě alespoň dvě možnosti.
    Kázeň na lodi musí být.

  2. Ano, ano, neuvedl jsem:
    Bití devítiocasou kočkou, uličku, uvázání u kapestanu, podtažení pod kýlem, vypalování cejchů, mazání dehtem, pověšení na ráhně.
    Nechtěl bych, aby Jožinovi byla posádkou doručena tzv.“černá známka“.

  3. Raději nebýt, než nechat se být.
    Největším bijcům, bití, bytí podporuje,
    v hlavě jim rezonuje to „Bít či nebít“.
    Masochista se bíti nechá, sadista rád druhé bije.
    Každý z nich však mysl masturbuje.
    Proto k tomu, „Bít či nebýt“,
    Buďme, ale nebijme se i nebijme druhé.
    Každá rána se vždy vrátí,
    nejlepší je milovati.

  4. Omlouvám se češtinářům, ba i ostatním. Ani nevím, jak se mi to podařilo, za to se stydím,
    -zajisté, že patří: „….než nechat se bít.“

  5. Vidíte Ivane, já jsem to vnímal jako „nechat se být – napospas, nechat se být, nepřemýšlet o sobě anebo udělat nad sebou křížek“.

  6. Sem z toho docela úbytej, takovej mozkošuk…, esli nakonec na ubytě taky nezajdu…Jo, s Křížkem jsme sem tam po funuse občas chodili na jedno, jenže pak nás Křížek nechal napospas a emigroval…na věčnost….

  7. Tenkrát na lodích ještě nebyl internet, poslal jsem tu prosbu o pomoc Jiřímu Pallasovi v láhvi od rumu, tak se její publikování opozdilo.
    Po první velké vlně Džamila zjevně zezelenala, po druhé se zachytila kormidla. To jsem si oddechl, znal jsem jen signál „Muž přes palubu“, Džamilu bych jinak musel nechat plavat.
    Po druhé vlně plavčík i se slečnou Plachtovou prodali k. knížky Viktorovi K., toho času ve vězení na ostrovech B. Ten obratem prodal celé české loďstvo, takže nejen já, ale i všichni námořníci jsme se rázem ocitli na souši a já dokonce přímo na pracáku. Už se nebiji ani za nic a nepálí mě ani dobré bydlo.

  8. byl byt, byl bit, bil byt, bil bit, o bitech a bytech nemluvě. Která by byla bývala bila, kdyby Billa nebyla bývala bývalá Delvita? Byla by Billa jen ta bývalá Billa, která by tu zbyla?

  9. Ve výčtu exekucí jste vynechali „procházku po prkně“, tak oblíbenou u pirátů a spisovatelů mé oblíbené dobrodružné literatury pro chlapce od 12 let. Předevčírem jsem u ségry na chalupě nalezla a přečetla Kormidelníka Wlnowského a s úžasem jsem zjistila, že äutor byl Angličan a kormidelník se v originále jmenuje READY.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *