Bouda

Kdysi do povinné četby patřila kniha Jak se kalila ocel, ale tu dnes už asi nečtou ani hutníci. Když se tak dívám kolem a kolem, na dračku by dnes mohla jít kniha Jak se šila bouda.  Máte-li nějaké postřehy, nenechávejte si je pro sebe a sem s nimi!

Váš náruživý čtenář Jožin

Technické problémy: kvůli miliónům spamům jsme museli narychlo změnit verzi softwaru na kterém SlovoDne běží (WordPress). Spamy jsou většinou automaticky odchytávány, ale jak je vidět na stránkách – vznikly technické potíže, které jsou postupně odstraňovány.

Admin

14 odpovědí na “Bouda”

  1. Možná by se ta kniha mohla jmenovat „101 tipů a triků jak ušít boudu“ (v anglické mutaci pak „Sewing the Hut for Dummies“). Dnes totiž vyvolávají dračku spíše knihy s takovými názvy.

  2. Lidé se moc těšíli,
    také klíči chřestili.
    Našli se však tací,
    kteří vody kalili,
    po té – BOUDU UŠILI !

  3. Obrozenci v 18. století šili Boudu, aby v ní mohli hrát české divadlo. Naše dnešní elity šijí boudu na spoluobčany a když to praskne, zdrhnou na Seychely. To jsme to s tím vlastenectvím dopracovali…

  4. Komentáře k „Putice a krčmě“ jsou již uzavřené, snad se nebudete zlobit, když svůj komentář k tomu přidám sem. Ono to vlastně tak trochu souvisí:

    Etymologický rozdíl mezi „krčmou“ a „putikou“ ovšem existuje:

    Putika pochází z francozského slova „boutique“, které původně označovalo krámek nebo boudu na tržišti nebo místnost za krámem, ve které se poskytovaly doplňkové služby. Putika tedy nebyla samostanou hospodou, ale bývala např. v hokynářství, kde měl majitel vedle hlavního krámu ještě nálevnu v zadní místnosti.

    Za původem „krčmy“ stojí stará slovanská slova „krka, krk, krč“, kterými naši předci pojmenovávali místa porostlá zaKRSlými, „přiKRČenými“ jehličnatými dřevinami, tedy klečí nebo kosodřevinou, např. jadranský ostrov Krk, naše hory Krkonoše apod. Je možné, ale nevím to jistě, že příbuzného je i slovo „krušný“ v původním smyslu „špatně průchozí, neschůdný“, protože občas došlo k prolínání obou významů. Např. původní osada Krušina se stala vesnicí Krč (v okolí bývaly vinice řádu německých rytířů, je možné, že české „krušina“ bylo pro ně špatně vyslovitelné, proto si ho výslovnostně zjednodušli na „krč“). Také vlastní jména osob, jako např. Jakuba Krčína, označovala lidi z krčí, tedy někoho, kdo bydlel na místě se zakrslými borovicemi, což nutně nemusely být hory, neboť kosodřevina často roste např. i v bažinatých oblastech.

    Zpátky do krčmy: „krčmou“ se nazývala bouda (primitivní přístřešek) postavená nebo spletená z větví jehličnanů. Takové dočasné stavby vznikaly často např. na vinicích nebo u viničných lisů a sklepů, kde sloužily jako sezónní výčepny. Zajímavé je, že naše „krčmář“ se přelilo do němčiny jako „Kretschmer“ nebo „Kretschmar“ (ve významu „hospodský“), aniž by pro „krčmu“ existoval v němčině odpovídající výraz (aspoň jsem ho nenašel). Možná, že i Němci na pomezí obou jazyků používali pro takovou hospodu beze změny český „kr(e)čma“.

  5. Vincent Šikula v jedné své knize vysvětluje původ slova „krčma“ tím, že to byly nevelké a přeplněné místnosti, kde se musel každý skrčit. Pak ještě byl na Slovensku druh pohostinství „čarda“, což byla i značka cigaret.

  6. Pralidé, když neměli dost místa v jeskyni, si zřejmě začali stavět boudy, aby před nepřízní počasí chránili své oudy.

  7. Budu neustále opakovat, že za dávného ještě jindy, kdy se pochopitelně poněkolikáte opět začínalo bojovat proti alkoholu, tentokrát fčele s gorbačovkou , tak v jednom s radikálních řešení se uvádělo, že v československu budou hospody – krčmy – búdy pouze tři. Jedna v česku, druhá na moravě a slovensko že příjde zastřešit….

  8. Ještě by mě zajímalo, Jaroslave, koho obloudily veškeré vědecké -izmy, kterých znám jen já přehršel.

  9. Jožine, na izmy se blbě rýmuje, ale mě to už taky předlouho vrtá v palici. Totiž jak se slušní a inteligentní jedici nechají obluzovat izmama. Nemám odpověď.

  10. Pane Pavelko, s malou nadějí, že spatříte můj návrh na rým : každého Izma spolehlivě zkruší klyzma.
    Vím, že jste reagoval na hovadiny přispěvatele Gerzona. Umění mystifikace si žádá onačejší erudici. Viz zelí.

  11. Šije-li se jehlou horkou,
    nespravíš to lepem, svorkou.
    Vyroste-li z toho bouda,
    prokoukne ji každej jouda!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *