Ústav pro míry, váhy a kalibraci zaslal redakci SlovaDne prosbu o pomoc s řešením zásadní otázky: Která jednotka je větší: Brno nebo Lovosice? Doplňuji dotaz o míru blbosti osoby blbé jak štoky ve srovnání s někým kdo je chytrej jako vopice.
PS. Dotaz na jednotku velikosti sněhové vločky měřiči a vážiči nemají, jednou provždy ji vyřešil Gustáv Husák na 1. máje 1970 vločkami jako dětské dlaně.
Chytrej jako opice je podle mě spíš eufemismus pro vychcanost, takže dotyčný může být zároveň blbé jak štoky. Horší je, když se o někom krátkozrakém řekne, že je blbej jak daleko vidí, tam může být míra blbosti značně zkreslena. A z uvedených lokalit je Brno větší co do počtu obyvatel, zamořováním životního prostředí asi vedou Lovosice, vzpomínám, jak jsem tam kdysi viděl z komínů stoupat modré a oranžové kouře bylo mi z toho mdlo. Pro Gabriela: Mdlo bylo, mdla byla.
typicky akademický styl…
Mdl by nbl ?
Velký jak Brno, dlouhý jak Lovosice. V tom asi bude specifikum. Nikdy jsem neslyšela dlouhý jak Brno, či velký jak Lovosice.
Čili pro Ústav pro míry (nebo Míry?)… Brno je jednotkou plošnou, Lovosice pak délkovou.
Taky se říkalo chytrej jak četník.Po únoru už se to říkat přestalo, naopak se začaly zvolna objevovat vtipy na příslušníky a orgány.Též blbej jak tágo, jak necky, jak pucštok, též vůl jak lev.(to zní majestátně, žejo).
V okolí Uherského Brodu se pro změnu říká dlouhý jak Šumice. Všude, kde jsem kdy byl, chápou, co to znamená, když se řekne dlouhý jak týden před výplatou.
ako často hovoril môj dedko:
„dlouhej jak dálnice, silnej jak silnice a blbej jak ten cestář co je stavěl“
a šlus na Brno!
Metr piv je údajně 11 půllitrů a píše se hráběma (prý mají 11 zubů). Pak ji (opici) lze mít jak vidle (vyslov tvrdě „vydle“) nebo jak z praku. Též lze mít ránu jak z děla. Boxeři a jiní rváči mají ránu, jako když kopne kůň. Hanáci mají délkovou jednotku pro jaternice – dlóhé jako nohavice. Pak je vocaď pocaď a vocamcaď až pocamcaď, přičemž to první je jednotka morálně-etická, druhá vzdálenostní. Ovšem možná jsem vedle jak ta jedle a patří to k předchozímu tématu „o chloupek“, což je anglický animovaný film s Gromitem, stejně jako „Nesprávné kalhoty“. Dnes jsem v rádiu ráno slyšela, že francouzské bezpilotní letadlo pro policejní účely má cosi, snad kameru, „těžké jako láhev vody“. Doufám, že onen zpravodaj neměl na mysli třeba 5 litrů těžké vody v příslušném bezpečném kontejneru. (nebo bezpečnostním?)
ještě: kroupy jako holubí vejce, má hlavu jako starosta a vylez z tý vody, už jseš studenej jak žabička! Je velkej malýmu praseti pod kolínka a sluší mu to jak praseti foremetka, je zmalovaná jak houpací kůň a je mu to platný jak mrtvýmu hubertus.
Když už se mluví o „jako“, tak vám povím, která tři rčení s „jakem“ se líbí nejvíc mně:
Koukal na něj jako špeditér na piáno.
Bylo jich tam jako svatých v nebi.
A slovenské – bol hladný ani spisovatel – obdoba českého – hladový jako herec.
Jen bych dodal, že jakákoli délka (tedy i Lovosic) se dá změřit přiložením jednoho hada a pak se jedná o délku odhadnutou, anebo přiložením více hadů a pak muvíme o délce odhadované.
Při čtení příspěvků se mi neznámo proč vybavila dávná vzpomínka na to jak neškodný vesnický komunista po návratu z OV KSČ v údivu nad tím, kolik lidí se tam fláká, prohlásil: Tam šoupe kámen cihlu.
Jirko, tohle rčení se vztahuje ke vztahům na pracovišti. A ještě kouká jako husa do flašky nebo Slovák do budíku
Esli délka odhadovaná není náhodou délka hadů zbavená.., ačkoli nejdřív se tam hadi museli dostat, že, aby se pak mohlo odhadovat….
Jinak mám jednoho jaka pro globální oteplisty – slunko pere jak sedlák cepem….
Hadi se tam dostanou prostřednictvím dohadování jak je to dlouhý.
A toto vše se pak rázem stává činností velmi podezřelou, neřkuli záhadnou…., a i samotná délka nakonec se pak posuzuje podle tzv. záhadného koeficientu.., tzv. záhadné podle vzoru stočné…, což je v podstatě povinná platba, která se zjednodušeně vypočítá, když délku neuskutečněných odhadů lomíme délkou dohadování…
Moje babička říkávala, že je něco dlouhé jak plezmero. Nikdy jsem nevěděl, co to takové plezmero je, kromě toho, že je to jistě obdařeno délkou v hojné míře. Přitom plezmero je údajně líná žena (na Valašsku), nebo nešika (v hantecu). Babička byla z Jižních Čech, takže stále nevím.
Nesmíme metrologicky opomíjet ani oblast zdravotnictví: Základní jednotkou bolestivosti je 1 jauvajz, 16 jauvajzů se složí v jeden kňučák.
U nás pak používáme dalšího jaka – čumí jak tele do lékárny.
Můj dědeček používá pro označení mizerně hrajících fotbalistů „vůl jako anděl“. Když je někdo špatně oblečen, použijeme na něj termínu „kabát máš přepnutej jak polskej žid“. A moje babička, když viděla, jak nám u ní chutná, komentovala naše pomlaskávání slovy „padá to do vás jako Němci do krytu“.
Odkaz na jednotku výšky: nevidí přes malýho psa na tramvaj. Délka či šířka se měří také na píďalky. Prkno široké 2,5 píďalky.
K těm jakům: je platný jak v poušti kajak.
Co se týče jaků a Němců, přidám jednoho nejspíše už porevolučního jaka: ¨žere jako zájezd východních Němců¨.
Aťo, nejsou to pídě? V případě, že se skutečně jedná o píďalky (čeleď Geometridae), by bylo nutno specifikovat, zda se poměřuje délkou nebo šířkou housenky (předpokládám, že se k prknu nepřikládá motýl). Takováto neúplná informace je mi platná jak Eskymákovi plavky.
Pro výšku také se dá použít: jsi o hlavu větší než konev.
A časové údaje od nejmladšího po nejstarší: Pamatuje Šemíka jako hříbě, pamatuje černý uhlí jako rašelinu a to bylo Mrtvé moře teprve marod.
Babička byla horalka, její jaci bývali drsní jako horští jaci, jak jinak Tak třeba „co stojíš jak podes.anej Saxs“, „zadek měla jak Roškopov se Starou Pakou“ a „nese se jak za 3 zelí“.Zelí.
Tak Roškopov je podkrkonošské, jihočeská obdoba je – má zadek jak Radětice (jsou poblíž Bechyně Mnišky), kouká jak zjara, a pro malého člověka – je v nemocnici, spadl ze žebříku, když trhal jahody.
Tak dneska jako vždycky po ránu jako po vejprasku.
Tomu jsme říkávali „milostivá je svěží jak májové jitro“, když se večer předtím popíjelo – i.e.byli jsme ožralí jak lordi, carští oficíři, Dánové a dogy.
To odměřování odhadováním je stejné jako odkrokováním, čili zcela legitimní odhad (odkrok?) vzdálenosti
Ad: „jak“ a „zadek“. Měla zadek jako předválečná Sparta.
U nás se říká že má prdel jak pincgavskej valach, někdo má hubu jak vak na zmije a nebo jako vjezd do pískovny a po předchozím slavení může být ráno v hubě jak v polepšovně. A zpocení jsme jak myš nebo ja¨ko dveře od chlíva. A pak ještě jeden kreslený od Jana Vyčítala z dob hluboké normlaisace, kde jak hraje taky významnou roli: Tramp volá do krajiny: Jak je ti, Rakousko? A ozvěna mu vrací: Jde to.
Má kmotřička,blahé paměti,měla zadek jak katedrála.
Jsa volaako zmetená,nevím,co je hádanka.Snad had jménem Anna?A Hádes se nachází v molové tónině?
Hádes je sekunda a je slyšet příkladmo v akordu E6 nebo H9. S tónorodem mollovým ani durovým to nemá nic společnýho.
Nikoli, Jaroslave, jsou to píďalky a odměřují se vzdáleností palce od malíčku při maximálním rozprstění (od rozpažení, event. roznožení). Velice záleží na tom, kdo měří. Urostlý kovář či dítko školou povinné. Pak dostaneme něco jako krátké a dlouhé kilometry, rozměr populární na našich silnicích. Domažlice 16 km (dlouhých), 3 km ujedu a ejhle – cedule Domažlice 17 km (krátkých ).
Pro Qakose: pamatuje Žižku, když měl ještě obě oči.
Má hubu jak pošťák brašnu.
Jirko, jak je ti, Rakousko? a ozvěna vrací …ouzko. Ale to vymyslel K.H.Borovský, blahé paměti.
Nikoli, Aťo, jsou to podle všech dostupných pramenů pídě. Když se měří na pídě, ruka dělá pohyby připomínající přemisťování píďalek (čeleď Geometridae).
Jestli se, Aťo, v nějakém jazykovém prostředí opravdu měří na píďalky, všichni uvítáme bližší lokalizaci, specifikaci, identifikaci a píďalizaci.
Nesmíme zapomenout na rozměr asimetrický – něco je asi metr široké,
vysoké,hluboké,a t.p.
Milá Aťo, nevím, kdo vymyslel vtip Rakouskou – ouzko,slyšel jsem, že ho hojně užívali během I. světové války, ale o to vůbec nejde, ten mnou popsaný vtip vytvořil Jan Vyčítal na basi toho Vámi uvedeného vousatého, aby naznačil, že v době, kdy jsme stáli fronty na vložky, hajzlpapír, pomeranče, připíňáky, ramínka, ledničky, auta a televizory a další nesčetné komodity, se v sousední s námi srovnatelné zemi lidem dařilo o moc líp.
A pro Jaroslava Pavelku: E i H jsou stupnice s křížky, takže v nich můžeme slyšet Hácise. Ale jsem rád, že jste enharmonicky vzdělán.
Baže, Jirko, děkuji.
Jaroslave, na píďalky měří múj ctihodný pan choť, pokud vím, narozený v Praze. Byť nějaký čas v dětství trávil v okolí České Lípy, myslím, že tam to nepochytil. Já měřím neméně nepřesným krejčovským metrem, neboť už jsem se dostala do stavu „centimetr žádná míra“, z čehož se můj otec, který dokázal na 10cm logaritmickém pravítku odečíst hodnotu na 4 desetinná místa, určitě obrací v hrobě.
Tak on si nikdo nevšim Bechyně mnišky a tak jsem se těšil, že to někdo červeně okomentuje.
Všimli jsme si, ale nejspíš to nikoho nerozrajcovalo tak, aby se vyjádřil. Zkuste příště třeba Bachyni.
Znám i další dva systémy měření:
1. by (baj) očko
2. od buka k buku ( – na jejich vzdálenosti nezáleží – to jest velkoryse – viz např. odměňování papalášů v ČEZu)
Nechte Bechyni Bechyní, stejně je to bekyně.
Jak to, že se příslušný činitel nepohoršil nad oxymoronem? Bekyně je přece mniška, že by to bylo zool. názvosloví podle Linného – pak ale Bekyně bekyně, jako Lutra lutra nebo Volpes volpes. I když jsou bekyně pohromou jako všechny zemědělské a zahrádkářské metly boží, teoreticky vyjímám zlatořitnou pro tu drsnou poezii přívlastku.
No konečně!
Věruško, volpes je nejspíš vymiškovaný (vykleštěný) pes. Liška se latinsky nazývá vulpes vulpes.
Zahanbeně se plížím do kouta a mumlám „mrchy jedny zrzavý“ a „ňákej chytrej, co?“. Nemohla bych tvrdit, že jde o zvláštní druh jihoamerického netopýra?
Proč by volpes nemohl být netopýr, když Vollman byl soustruh – viz příběhy bezděčného detektiva Oty Finka od Jaroslava Velinského.
Jaroslave,šel by Hádes šoupnout do mol,když mu napařím malé h?Takové h10(ne ,že bych to kdy viděla,byť pod duchnou)?On je asi stejně molově smutný,když je tam ,kde je.Páni,to jsem trefila dušičkové téma jako Brno.A vedení mám jako Lovosice.Ale Nelahozeves je stejně delší a je to od Lovosic ,co by kamenem dohodil.
Kdysi, když jsem se ještě nebála (a měla šanci) přemisťovat se autostopem (to je už tak dávno, že je to promlčené), mi nejdelší připadalo Veselí nad Lužnicí. Tenkrát (od té doby jsem tam nebyla, vzpomínka je to pořád děsná) se táhlo nevesele večerní a noční krajinou střídavě podél obou stran silnice skupinkami dvou, tří domků – a tam jsem pochopila osamělost nekonečna.
Olinko, já mám takové divné tušení, že h10 snad ani neexistuje, jenom 9 a 11. Je v tom pěpnej binec, skoro jako v tenise, když se počítá 15, 30, 40.
A co když někdo měří podle voka do potoka?