Čamrda

Po delší rozpravě v mravnostní komisi SlovaDne zveřejňujeme následující dotaz:
Je jaro, a tak bych prosil věnovat maximální pozornost slovu ČAMRDA. To je to slovo, které mi na jaře nedá spát, netuším co to je. Vezměme tohle slovo za slovo a udělejme z něj slovo dne. Rozeberme ho do mrtě a přijďme mu na kloub. S tisícerými díky
Váš Adalbert

Adalbert asi není čamrdář, jinak by věděl, že čamrda je původně knoflík, později knoflík s hřídelíkem uprostřed. Čamrdář byl smaozřejmě knoflíkář – dokud mu živnost nezničil kapitalista z Koh-i-nooru.

40 odpovědí na “Čamrda”

  1. Netřeba se zde mrcasiti s mrtí a čamrdou neb mrť co zbyde z čamrdy bude na prd. Myslím na Adalberta, který celé léto nespa myslí na zcela abstraktní čamrdy. A co v létě ?

  2. Hmm, považuji odjakživa čamrdu za dětskou hračku, hlavně klukovskou. Je to vlastně káča, která se roztáčí provázkem a potom udržuje v otáčivém pohybu mrskáním jakýmsi bičíkem. Chce to jistou dovednost. Koresponduje to jak s jarem, tak i se známým rčením „Točí se (či otáčí se) jako čamrda.

  3. Zajímavé je to prolínání oborů – jazykovědy a lékařství (zde použité zvolání ortopéda: Na kloub!)

  4. Nevím, kam až si mravnostní komise myslela, že rozbor slova dojde, ale etymologický slovník nás nasměruje jinam – čamrda, stč. šamrha – pokud vyjdeme od tvarů s „h“, pak by bylo příbuzné vŕgala a ča-, ša- by byly zesilovací předpony… Tolik suchý jazyk vědců.
    A tak přidám jedno zvukově šťavnatější slůvko, které já sama aktivně používám (kde jsem k němu kdysi přišla, bůhví) – a to je „mrťafa“ (mask.i fem.). Mravnostní komise nemusí zkoumat, je to neškodné slůvko.

  5. Ach bože!! Ani jsem netušila, když o mně můj dědeček kdysi říkávál : „ta holka se točí jako čamrda“ , že bych se mohla dopouštět něčeho, co by v budoucnu rešila mravnostní komise !
    Vzhledem k tomu, že můj dědeček, dej mu pámbu věčné nebe, byl člověk veskrze slušný a počestný, považuji toto slovo odedávna za synonymum mrštnosti, hbitosti, i když jeho pravýznam je zřejmě úplně jiný.

  6. čamrda není káča, jak si mylně myslí Hardy, nýbrž knoflík s špejlí uprostřed. Mezi prsty se roztočí a točí se a točí…

  7. Pan Hardy vyjádřil vazbu uvedeného slova „otáčet se jako čamrda“, k tomu je možné dodat, že i ruština zná tento výraz “ vertetjsya kak voltchok“, tedy vlček (vlk). V každém případě v češtině se také pro knoflík (tlačítko) s hřídelí používá výraz čulibrk, inu náš jazyk nás neomezuje v tvůrčí schopnosti.

  8. Vidím, že provádět jakousi introspekci bývá často poučnější, inspirativnější a hlavně zajímavější než nahlížet do slovníků. Takže jsem velmi vděčný panu Hardymu a jiným. S tím knoflíkem a špejlí to bude náročné. Nemáme doma jediný knoflík s dírkou uprostřed. To nám snad čamrdáři dělají schválně. Jinak knoflíkáři byli také v Kornolitu, jenže ta fabrika byla v privatizaci úspěšně rozkradena a zanikla.
    Mrťafa! Vzhledem k mužské ješitnosti se mi to nezdá až tak neškodné. Už slyším Vlastu Buriana říkat: „Za prvé mě to uráží, za druhé nevím co to je.“ Podle mne, na základě introspekce je to neschopný, líný, nevýrazný chlapík, totální nemehlo. Obávám se, že bych si nikdy nedovolil použít tohle slovo jako femininum.
    Horší to bude s čulibrkem. Když jsme prohráli klukovský fotbal nebo když jsem měl nějakou bolístku, můj tatínek vždycky říkával: „Pamatuj si, že být chlap je mnohem víc než narodit se s čulibrkem.“
    Cítím se obohacen a děkuji za všechny příspěvky do diskuse.

  9. Moje mamka byla žena vezkrze počestná,leč vyrostla na venkově a tak se jí do slovníku dostala i řeč nevázaná.Čamrdu i mrťafu užívala hojně.Navíc,jsa unavena,prohlašovala o sobě,že je vyčamrdaná.Od jistého věku jsem se při tom rděla a za matku se styděla.Ani nemohu sdělit,jak nazývala jablka s křenem,dvojsmyslu netuše.Staří Čechové užívali výrazy,které,po obrození do spisovné češtiny nepřešly,leč na venkově zůstaly v běžné řeči v nedotčené podobě.Dnes jsou pokládány za vulgární a zcela nepřípustné i v hovorové češtině.Nedávno jsem četla spis z r.1485 a nestačila jsem se divit.

  10. A co je to (počkat, já se kouknu nahoru) hřídelník??? To to nemůžete napsat do závorky??? Děkuji za nevysvětlení!!!

  11. To je taková nepomyslná ,přesahující osa,která prochází vertikálně čamrdou.Přečuhuje nahoře i dole .Horní konec zažmouláme mezi prsty a čamrda se roztočí na dolním konci osy-hříhelky.V jedné stolní hře je čamrda šestibokým hranolem.Každý bok hranolu je popsán nějakým úkolem,který přináší hráči výhodu,či neplechu.Když se pak dotočí a převrhne,platí nápis na horní ploše.S káčou má společnou jen tu rotaci.Káča nemá hřídelku a neroztáčí se rukou,nýbrž švihlem.Je to jasné,Martínku?Jestli ne,Začnu znovu a na celou stránku.Pa.

  12. Ne, nikdy jsem Vás nepotkal. A víte vůbec kdo to je kujebák? To je přece člověk pocházející z Kujebiny nebo žijíci v Kujebině.

  13. V Ostře sledovaných vlacích je zmínka o ,,kujebácké nátuře,,tuším výpravčího Hubičky,když přetrhl c.a k.rakouské kanape za spoluúčasti jisté fešandy.

  14. Adalberte, myslim, ze nemusite smutnit, ze nemate knoflik s dirkou urostred. Podle toho, co ja si pamatuji (a v tomto musim opravit paascha), camrda byl opravdu knoflik, ale se ctyrmi dirkami a ctyrmi provazky skrz ne provlecenymi na obe strany. Zakroucenim provazku se docililo toho, ze pri jeho roztazeni zacal knoflik rotovat, a kdyz se provazek ve vhodny okamzik (ve chvili uplneho romotani) lehce povolil, zacal se kroutit na druhou stranu. Kdyz se zakroutil, zase se roztahl atd. Tedy vlastne jakesi jojo s pevnou osou.

    Takze spejli si klidne schovejte na cevabcici.

  15. Ano Čevabčič, Čulibrk a Čamrda to je nejlepší útočná trojka a hraje jistě za Njůjorské Wohnouty…., pokud se nemýlím.., a půvabná Čalamáda jim velice fandí….

  16. Za bolševika jsme v jednom nejmenovaném (neoploceném!) ústavu hrávali Ber-dej s šestihrannou čamrdou, a měli jsme dokonce díky velice šikovným klukům z dílen i verzi svlíkací, bůhví, kde je jí konec – nakonec dnes už by to nikdo z nás ani hrát nechtěl. Čevabčiči by bylo hezké jméno pro kočku,ale když to vařívali v závodce, ani ta to nechtěla.

  17. Kdyby jen mrťafa, u nás doma býval ještě nemrcouch a nešoust, leč všichni tři v naprosté počestnosti.

  18. A co takhle neslinta s nepšoukem, případne necuda s nepichem, taky super hráči, pochpitelně vše podle hesla jiná země – stejní nemravové….

  19. Nevím, proč paní Tichá neuvedla maminčin výraz pro jablečný křen. Pro neznalé je to ojmrda nebo taky vejmrda. A pokud jste viděli půvabné dílko Zdeňka Podskalského Fantom operety, tak v něm Eduard Kohout v roli uraženého subreta končí zkoušku slovy: Odcházím na uzené koleno s ojmrdou.

  20. Jirko, měl bych jen dvě drobné připomínky. Subreta, zpěvačka mladistvých veselých sopránových úloh obv. v operetě (z francouzského slova soubrette – komorná) nemá maskulinní protějšek ani ve francouzštině a tím méně v češtině. A druhá věc – ale to jen opravdu na okraj, paní Tichá již před poměrným dávnem přijala nový nick – Slepička Olinka.

  21. Jirkovi trajmal hóch! Zavedl maskulinní protějšek subrety! Pro příště je to kohout! Zelí na věčné časy a nikdy jinak!

  22. Gabrieli, věčný jebátore, je mi celkem buřt, jaké nicky kdo a kdy přijímá, nedělám si seznam nicků ani nicek, leč reaguji na jméno, přezdívku či kód, který jest uveden v záhlaví příspěvku, tudíž když se někdo přihlásí jako Olga Tichá, ctím to. A proč reagujete tak suchopárně školometsky na kdejakou slovní hříčku? Kliku mají bratři Čapkové, že se toho nedožili. Vy byste je asi pěkně sepsul za robota. Jak říká Jan Kraus: Uvolněte se, prosím.

  23. Čamrda je knoflíkář a já to moc dobře vím 🙂 protože jsem se v tom oboru vyučila 🙂 Tímto i hledám svoje spolužečky ze Žirovnice obor knoflíkář.Holky podívejte se na spolužáky,dáváme třídu dohromady a zapaříme.Už se na vás těším,tak se ozvěte.
    Píďa

  24. Špejle jsou na ražniči, kdežto čevabčiči jsou takové podlouhlé karbanátky, takže na ně špejlí netřeba. Čulibrka jsem znal pouze jako postavu ze scénky Kaisera a Lábuse, netušil jsem, že má reálný předobraz.

  25. Pane Pavelko, včera při průjezdu Lošticemi jsem Vám u odbočky na Jevíčko věnoval tichou vzpomínku.

  26. Kromě tiché vzpomínky vznáším hlasitý dotaz: nebylo by něco i k letošnímu jaru?

  27. Paní Věro, k letošnímu jaru přeji všem jen to nejlepší. Nic jiného mi k jaru nenapadá. Má přání podobného typu, jakkoliv upřímně míněna, se však bohužel zásadně míjejí účinkem.
    Gabrieli, oni vám zase budou někteří nadávat, ale mně vaše občasné korektury chybí. Malé školení např. o (zde hojně užívaných) přechodnících by nám neškodilo. Třeba, že maminka jsouc, tatínek jsa.
    Čamrda byl kdysi knoflík, městečko Žirovnice proslulo svými čamrdáři, kteří ty čamrdy vyráběli z perleti říčních (tamtéž se vyskytujících) perlorodek a vyváželi je úspěšně do světa. V mém rodnémm kraji (vody málo, pouhá říčka kačenám a husám po prsa)) byly ty knoflíky stříbrné a v předminulém století byly součástí kroje. Měly poutko – rovněž stříbrné, o němž by se dalo s notnou dávkou benevolence mluvit jako o jakémsi ohnutém „hřídelíku“ (nikoliv „hřídelníku“). Takže Píďa má recht. A sloužily pak skutečně jako hračky – ba dokonce se ještě i dnes prodávají v modifikované formě jako stolní hra.
    Ve staročeském slovníku je uveden tento původní význam: čamrda – kolo, obruč k hraní s navěšenými rolničkami). A taky se tak jmenuje jeden druh kolotočů na dětských pískovištích.
    Omlouvám se za rozkecanost, slibuji, že si SlovoDne budu zase nějakou dobu jenom číst. Se zájmem.

  28. Jinak ve Zlíně se říká Malenovicím hanlivě Čamlíkov. Ale z čeho to vzniklo, opravdu netuším.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *