Déšť

Zajímá mne, proč neříkáme, že dští, ale že prší. Souviselo nějak poprchávání na začátku deště s prcháním lidí do úkrytu, když ještě neexistovaly deštníky? Proč, když prchám před deštěm, se musím dát na úprk, a ne na úprch?

Jožin.

29 odpovědí na “Déšť”

  1. co když úprk vznikl z útěku před rozvášněným kozlem? A zlidovělé „už zase chčije“ přes „ští“ je pouhé konstatování bez půvabu lidové obraznosti?

  2. Prosím, neberte to jako hnidopišství, ale v prkvančicích se zásadně jenom prkvávalo, podle vzoru bejválo. A pokud jsem měl tu čest slýchat pamětníky, tak se kdysi prkvávalo dobře.., protože jak všichni jistě víme kilo salámu, to bylo tenkrát vuřtu, a ne jak dnes…
    Jinak lidová od kopečkářkářů…
    Uprch jsem já uprch
    na samotnej na vrch..
    A VÚPRCH to by mohl bejt i nějaký skoro vědecký výzkumák, když teď jsou z tý vědy všichni paf…
    Veselé krizování a vepřové chřipkování, a všichni se jednou určitě sejdem v toskánsku, doufám…

  3. Jaroslave, to jsou samé prkotiny, ale zásadní problém, jak je to s tím poprcháváním, to mi zatím nikdo neobjasnil, pokud se nepletu. V historicky nedávné době poprchalo do zahraničí několik významných podnikatelů a i policie je na ně krátká. Deficit státního rozpočtu se nebezpečně přibližuje k hranici, za kterou se dostalo kupříkladu Maďarsko, tak se těm uprchlíkům nedivím, že práskli do bot, když už jim začalo do nich zatékat. Kdo ale bude řešit zdejší problémy, když všichni poprcháme?

  4. Dovolím si, samozřejmě nehnidopišsky, opravit kolegu wbgardena. Prkvá a prkvávalo vždycky v Prkvalicích. V Prkvančicích přece prkvančí a prkvančívá. Vyvozovat, že slovesa prkvat a prkvančit mají též zvratný tvar, je avanturistická konstrukce, což pan Pavelka, jak jsem zaznamenal, správně rozpoznal.

  5. Jožine, nemíchejte slovesa prchat a pršet. Pokud už prší tak že před ním musíte uprci, tak radši říkejte, že před ním utíkáte, aby si Vás nepletli s Jožou Úprkou.

  6. Že by Jaroslav byl i avantgardní turisticko – futuristický konstruktivistický znalec? Ten jeho posudek (či spíše odsudek) mne přímo ohromil.

  7. Svatá pravda, gabrieli, svatá pravda, všude se tak nějak v poslední době dost prkvančí…
    Esli ten úprka nebyl spíš, když už by musel podle paní věry, úprkochlivý…

  8. naznačujete snad – Úprkovi dědici prominou, jde spíše o etymologii – že byl příslovečný chlívák?

  9. Tak tak ne, spoluslovodníci !
    Joža Úprka mohl být jedině úprklý nebo úprklivý nebo úprkavý, kde jste tam na to mohli nesmyslně vepchat to CH ??!

  10. Jaroslave, nedělejme už Jiřulkovi naschvály a udělejme kompromis: šlo jen o podpršenku.

  11. Ku dnešním tuto ránu se mi zdá dobré i toto..

    HLODAVČÍ ptákovina

    Plši plši
    jen se leje
    a nám plchům
    se to směje

    Neb jsme nepromokaví
    od paty
    až po hlavy…

    Podpršenky si nechám na pozdějc…

  12. Tak bohatsví češtiny je možné doložit i tak, že od slova pršet je možno utvořit přes třicet kompletních vět o jednom jediném slově. Například: Pršívalo. Napršelo. Nezaprší. Pršívá. (Mám je někde napsané, pokusím se to najít.) A asi dvacet dalších slov, které nejsou věta o jednom slově, např. pršení, pršiplášť, pršící, opršelý, s ohledem na slovodní ptákovinovitost mě napadá třeba pršidelný zámek, předpršeň, strmý pršek, opršknutý, zapršknout, zaškopršknout, uprškvařit, oni spolu pršají, . . .
    To ale od slova PRCHAT taky jde a není to spojeno se slovem pršet, i když se dají obě spojit ve větě, např. Poprchává a já prchávám.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.