Douška

Včera jsem otiskl kapitánu Korkoránovi doušku a hnedka mi začala vrtat hlavou. Dnes se s ní zde vypořádáme, protože dle slovníku je vše jasné. Douška, neboli připisek, pochází z Do úška, prostě důvěrnost. Naštěstí napsal Korkorán jenom P.S. a ne Douška a tak jsem snad nic důvěrného do světa nepustil.

72 odpovědí na “Douška”

  1. Mám Etymologický slovník jazyka českého, který sepsal Václav Machek, z roku 1997. Tam pod slovem „doušky” stojí, jak píšete, že „douška” se vykládá jako důvěrný dodatek „do úška”, ale že prý tento výklad odmítá Hujer 1.205. To je patrně odkaz na Oldřicha Hujera ve svém díle Příspěvky k historii a dialektologii českého jazyka. To dílo ovšem nemám, a zajímalo by mě, co on o tom píše. Jestliže ho někdo má a mohl by to vyhledat, byla bych velice vděčná.

    Mně také vrtá hlavou stejně vypadající slovo „douška“, zdrobnělina k „duše“, v krásném složeném slově „mateřídouška“. Zřejmě to s tím připiskem nesouvisí, nicméně je to zajímavé.

  2. Mezi doušky dobrého čaje postupně pročítám vše, co mi SlovoDne zas přineslo k zamyšlení. Hlavu mám dutou, k dnešnímu tématu nemám co dodat.
    P.S.
    Něco na mne opět leze, čaj polykám jen s obtížemi.
    J.

  3. Pan Douška a pan Doušek, jaký je to rozdíl? Oba mají paní Douškovou, která si čte a lupe panáky.

  4. Doušek čerstvého vzduchu nás ovane spíš v Krkonoších či na Šumavě než v Brně či na Kladně.

  5. Pane Pavelko,přivedl ste mě k myšlence že hezké české “doušek špiritusu” tedy hlt nějakého alkoholického nápoje je vlastně dokonalý nesmysl…

  6. Na střední škole nám vykládali mateřídoušku jako ,,dechnutí matky”.Mateřídouška je Thymus praecox,ale latina mi dokonale vyvanula z hlavy.Ale ono to bude spíš řečtina,thymos-odvaha.Takže trefa vedle.

  7. m2l bych dotaz,čtu nyní Remarqua a v jeho knize “Stanice na obzoru” se vyskytuje slovo “kokota”,může mi to někdo vysvětlit?

  8. Pro Olgu Tichou,v latině (medické) praecox je předčasný,thymus je brzkík, dýchat je speró, in spíró spéro… což je dokud dýchám doufám

  9. Oldo, “Stanici na obzoru” jsem nečetl a neznám kontext, ale myslím, že “kokota” bude starší tvar substantiva “koketa” = koketní, vyzývavá, lehčí žena. Takovou pozvat na na doušek by bylo proti duchu mých vybraných mravů a z z hlubin peněženky by mě pak ovanul smrdutý dech nicoty…

  10. Ta úvaha o douškách, doušcích a mateřídouškách mi připomíná, že se pokaždé divím, proč lidé vyslovují spojitě (legato) jméno lišky: “Bystrouška”, když je to přece “liška Bystro-uška” (s přízvukem na “b” i “u”).

    Mýlím se, když věřím, že Těsnohlídkova liška nebystroušila, ale měla bystré uši?

  11. Podle lahvakova vzoru: “knihovna”,tedy návod “k ni hovna”? a tak mě napadá vyvinula-li se z paryby ryba pak také z paštiky…štika? A jestli byl předchůdcem koňe prakůň,pak co následuje ve vývojové řadě po praseti? Nějaké “se”? A po pramici mice?

  12. Jaký je potom význam slova “douša” od něhož je “douška” jen pouhou zdrobnělinou? Je to snad velký hlt, nebo snad panák?

  13. Odpověď pro P.V.: Liška Bystróška, jak jí v Těsnohlídkově kraji říkali, mluvila krásnó řečó toho regionu. Jak jim čoňa narůstla. Zajeďte si tam někdy a poslouchejte lidi. Možná si odpověď najdete sám.

  14. Kokota pochází z francouštiny a je to buď koketa, nebo slepice (někdy může být 2 v 1), ale taky to může pánev. To vše platí, pokud je slovo v Ramarqueovi v 1. pádě. Pokud je v genitivu či akuzativu, jedná se o slovo české či slovanské a podle okolností se může jednat o kohouta nebo o penis

  15. Pingback: Cestičky z drobečků aneb jak nezabloudit na webu | Blog fulltextového týmu
  16. Někdo, neznámý dobrodruh či přispěvatel, se opakovaně snaží vložit komentář k tématu “Douška”… činí tak anonymně, nicméně ne ve špatném úmyslu (naštěstí!)… proto se pokusím jakožto pomocný admin (který vidí 🙂 jeho příspěvek vložit v jeho zastoupení 😉 Vizte!
    ——————————————————————————
    Douška: URL adresy stránek máme rádi pořád. Ve výsledcích hledání je nově necháváme vyniknout tím, že jsou proklikávací a nepřekáží jim počáteční http://www. Komentáře: 34 # Vyhledávání […] viz http://vyhleda­vani.sblog.cz/2013/04/­29/cesticky-z-drobecku/
    ——————————————————————————

  17. Voni ty cestičky z drobečků vyzobali ptáčci a požraly myšky a jiná havěť, takže Jeníček s Mařenkou na tom byli furt stejně ztraceni. Taktéž já nevizím lautr ničehož, byť by se pom.adm. přetrh. Nejen do-uška, ale zejména do hlavy mi to ńák neleze. Když jsem se před dávným časem poníženě vtírala do přízně Slovodne URI nemajíc a netušíc, co to je za zvíře, bylo mi řečeno, že ho nepotřebuju, a ejhle! už je tady, mršulka jedna. Tím vším chci jen říct, že jsem z těch cestiček jelen. Ještě někdo, nebo jsem jen já samoblbá?

  18. Nejste v to, sama, paní Diblíková, já už se k tomu, mám dojem, kdysi v minulosti tady k tomu přiznal. Osobně to považuju jen za zkratku pro urinál

  19. Paní Věro, my jsme laně. My jsme z toho laně obě dvě, jeleni jsou z toho mužové. Nám ženám prostě parohy nenarostou a nenarostou. Ne že bych po nich prahla – hlavu mívám těžkou i bez nich.
    Jirko, škrtla jsem si. Zato jsem si za to první “to” přidala “m” když jsem si byla předtím škrtla tu čárku. Zbytek jsem shledala správným. Mimochodem, mně se čárka místo m také píšívá. Myslím, že sama od sebe a schválně. (Já vím, že psává, ale “píšívá” jsem vymyslela fakt hezky.)

  20. Ačkoliv mne pekelně tlačí čas, neboť bych měla již několik hodin pilně vydělávat, zasekla jsem se a hledám a hledám. S jistotou nyní vím, že urinál to není. Ostatně – já nevím dokonce ani co je urinál. Z toho mnoha, co jsem našla, je mi nejméně nesrozumitelný tenhle výňatek z wiki
    URI (celým názvem Uniform Resource Identifier – „jednotný identifikátor zdroje“) je textový řetězec s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci zdroje informací (ve smyslu dokument nebo služba), hlavně za účelem jejich použití pomocí počítačové sítě, zejména Internetu.
    Kromě toho jsem našla mnoho textů o témže, včetně návodu, co NAPŘÍKLAD mohu vepsat do políčka URI, přesto z toho furt zůstávám laní.
    No a co?! Tak je to holt jedna z nekonečně dlouhé řady věcí, které nevím a umřu neinformována o těchže.

  21. Urinál je nóbl zařízení, nahrazující socialistický (a jistě i před-) žlábek před térem natřenou zdí. Nížepříjmové skupiny ani rodiny ho nemaj, ale již podruhé v životě toho lituji, když můj mladší syn a po něm jeho syn ve věku cca dvou až tří let čural už vestoje (ale bez držení!), hrdě se při tom rozhlížel, kdo všechno vidí, jak už je velkej a šikovnej, přitom sprchoval okolí v rozsahu více než 180 (jak se dělá stupeň?). S tou laní jste mi připoměla nesmírně legrační italský film Amici miei (Moji přátelé), kde kamarádi doporučují pánovi, který právě zjistil, že ho žena podvádí, aby byl lstivej jako jelen. on na to, že mu jelen nepřipadá jako moc lstivé zvíře, a oni, že liška ale nemá parohy.

  22. Nevím, jak u Diblíků, ale ve zdejším podkerkonošském kraji je slovo urinál určeno pro močovou lahev, jinak též bažanta. Nyní již z plastu, druhdy skleněný ve variantě pro pány i dámy.
    Pane Pavelko, děkuji za zprávu, ale vůbec nevím, co tím chtěl básník říci

  23. U Diblíků se bažantům říká bažant, dámskou bažantici nevedeme. Zpráva páně Pavelky byla pravděpodobně míněna pouze pro mou nevzdělanou, IT nepolíbenou osobu. Velice za ni děkuji;°;°;°°°°°°!

  24. P.s. urinály se prodávají ne ve zdravotnických potřebách, ale ve stavebninách v bílé sanitě pro zazobance vedle bidetů a čehosi, čemu manžel již od studií na stavárně říká blijovod (to ta studia pěkně vypadala!).

  25. Jirko, jenž děkujete panu Pavelkovi za zprávu: táž byla opravdu pro Věru, ona podle ní učinila žádané a vyšel jí kýžený stupeň (°), za což jednak vyjádřila díky (řadou zdařilých stupňů), jednak prokázala, že sleduje SlovoDne pozorně. Na rozdíl od některých.
    Věro: blijovod (obvykle umístěný vedle honosného umyvadla v honosných koupelnách vybavených bidetem) je splachovací oné, nad kterým si vždycky čistíte zuby, dokud máte jaké. Nad kterým byste si čistila zuby, kdybyste to měla doma. Jako blijovod by to bylo nepoužitelné – má to příliš malé odtokové dírky. Taky jsem zažila (o mnoho let později a nikoliv v naší vlasti), že si Rusové stěžovali, že když v tom “čistí brambory nebo jinou zeleninu, pořád se to ucpává”.

  26. Milá stařenko, i já (ač ta zpráva nebyla pro mě), jsem učinil uvedené, jen s tím rozdílem, že se nestalo vůbec nic, tudíž jsem dík nevyjadřoval. A i když si myslím, že i já sleduju SD pozorně, holt jsem se smířil s tím, že ovoce počítačových věd dokážu trhat jen z těch větví, na které dosáhnu.
    Do honosných koupelen, které jsou krom umyvadla, vany či sprchového koutu, záchodové mísy a bidetu vybaveny ještě blijovodem, jsem se v životě nedostal. Osobně bych si blijovod představil jako výlevku, která slouží k odstraňování hrubých nečistot, ale pak zas nevím, proč bych si nad ní měl čistit zuby. Spíš bych dal přednost bibliovodu, zavedenému do obýváku.

  27. Bibliovod v obýváku by mně nebyl lautr k ničemu, v bibli si neříkám, byť jednu mám v knihovně (v angličtině, jako dar nedalekých US mormonů), vyhodit ji nehodlám, najmě ne do kanalizace, kterouž by promptně ucpala, ať by byl bibliovod sebesofistikovanější.
    S bažanty spávají staří myslivci, mladí zase se zajíčky.
    Před časem jacísi milovníci lásky a přírody vypustili na Petříně množství bažantů (z umělého odchovu, jak jinak), jeden bažantí specialista na přežití se dostal až k nám na Letenskou pláň, kam chodí spousta lidí s pejsky až hafany na volno (na Petříně jistě taky) – oni se většinou na vodítku möc nevyvenčej. Byl to masakr, celý ten záměr.

  28. Paní Diblíková, bibliovod by nesloužil (stejně jako bibliobus) výlučně k přepravě biblí, leč knih různého druhu.
    Stařenko, stupně jsem za mlada dělával buď kamenné, nebo po vytvoření bednění, zvaného česky šalung, betonové. V češtině tvořím stupně dle platných regulí -tj., dobrý-lepší,-nejlepší, mladý-nladší-nejmladší, taktéž ni v cizích jazycích, jichž jsem jakeš takeš schopen, například ťoplyj-očeň ťoplyj-maxim gorkij.
    Jiné stupně netvořím. A pokud jo, tak o tom nevím

  29. Jarku, moje řeč: stupně je nejlépe dělat postupně, pomocí mezistupňů, jsou-li ovšem tyto dostupně na trhu. Nástupně pak stupně dle jejich důležitosti odstupňovat.

  30. Ale na odstupňování stupňů i mezistupňů musí přijít neústupná výstupní kontrola, jinak by to bylo všechno na hovno

  31. Čeština je fakt těžká. Chybí mi Gabriel.
    Vměšuji se, vměšovala jsem se, budu se vměšovat.
    Ale:
    Vmísila jsem se, vmísím se.
    Vměšuj se! Vmis se?
    “Vměšuj se” vypadá ohavně, jak na to tak koukám. Nepřeji si žádné neslušné reakce, prosím. Prosím!

  32. No, když tak moc prosíte, tak se pokusím udržet diskusi salonfaehig, Ale (s prominutím) VMIS SE zřejmě úzce souvisí s idiomem “mimo mísu”, tj. když má velený (velenec?) špatný záměr či mušku (na vojně jsem nebyla, tak nevím, co je správně).
    Myslela jsem si, že koncovka -ec je významově pasivní, ale pak mi došlo, že pasivní milenec – nic moc, a takový blbec bývá často aktivní až moc. Slovodníci by ovšem trochu aktivnější být mohli. Denně kontroluji, jestli přece jen.. a vono zas nic, tak nakonec něco plácnu, hluboké ticho se rozhostí a já si pravím – heřmánkový čaj! jistě znáte, paní si stěžuje, že jinak vzorný podpantofel jednou za 14 dní jde do hospody a pak ji strašně zmlátí, doktor radí heřmánkový čaj a začít kloktat, jen co manžel vezme za kliku, paní pak přijde s díky, jak ono to zázračně pomáhá, manžel si jí ani nevšimne a padne do postele, doktor na to: já věděl, že stačí držet pysk). No a vvvo tom to je.

  33. Douška: mám za to, že kokotka bývala zapékací mistička, zejména na cré(obráceně čárku neumím)me brulé(tady nevím, je-li tam ten accent grave nebo egu)e, holt je již dávno tomu, co jsem měla fráninu ve škole, a dokonce si myslím, že si vlastně ještě (na tu bídu) dost z ní
    pamatuju.

  34. Hledí a muška jsou miřidla (mířidla), náměrná je přímka, která je prodloužením osy hlavně před výstřelem, na rozdíl od výstřelné, což jest přímka, která je prodloužením osy hlavně po výstřelu – právě mezi náměrnou a výstřelnou se nachází úhel zdvihu. Náměr je pak úhel, sevřený náměrnou a úrovní ústí. Je to jasný?
    Douška: změnou standardních podmínek výstřelu (tlak vzduchu 750 mm, výška nad mořem 110 metrů, teplota 15° C, vlhkost vzduchu 50 procent, bezvětří a cíl v úrovni ústí) se samozřejmě, někdy i podstatně, mění dráha střely – dochází k jejímu zkrácení i prodloužení.

  35. Obrácená čárka nad e nemá klávesovou zkratku. Postup výroby “è”:
    1. spustit C:WINDOWSsystem32charmap.exe
    2. vybrat příslušný znak
    3. kopírovat (CTRL+C)
    4. vrátit se do textu
    5. vložit vybraný znak (CTRL+V)
    Je to jasný?

  36. Kakabus do bibliobusu samozřejmě může. Buď jako personál, pak ale může odrazovat čtenáře, nebo jako zákazník na každé zastávce. Za volant jen s příslušným řidičským oprávněním. Myslím, že je to skupina D

  37. Jaroslave Pavelko,
    jestlipak uhodnete, kam bych vás s takovým složitým návodem poslala, kdybych to slovo uměla napsat? Vyslovit už to umím, ale činím tak pouze v přísném soukromí a osamotě /o samotě.
    Když už teda spustím windows (ebo cokoliv, co tam kdo máme), tak si otevřu jakýkoliv (nejlépe svůj) soubor, pak (nahoře to mám) vložit, pak symbol, pak kopíruju, co se mi zachce: € Ñ ü  È è ♫
    Věro, ten návod jsem neznala. Vážně dobrý. Prosím, musí být ten čaj fakt heřmánkovej? Kdybych to chtěla někomu poradit.

  38. Nemusí, ale heřmánkovej je takovej čisťounkej, dětskej, léčebnej – dodá náležitou důvěryhodnost a kolorit. Kloktat lze i Earlgreyem nebo rumem (tím se kloktá dovnitř), jak je ctěná libost. Ad návody: když to vůbec pochopím, tak to stejně zapomenu takořka vzápětí, pro mě je to škoda slov, jsem IT ignorámus a už se to asi nezlepší, sorry, voe.

  39. Ad. návody: Věro, po přečtení návodu si většinou připadám jako ještě větší blbec než před přečtením téhož. Nebojte, nejsme v tom samy. Ani sami. Ale některé návody považuji za srozumitelné – zejména ty přeložené z cizích jazyků. Třeba: Nepoužívejte těchto tablet, utrpíte-li těhotenství. Nebo: Tyto baterie pro svítilny nedávejte pro děti, neboť ty jsou nebezpečně nepoživatelné. A hned vím, co mám udělat.
    Jaroslave Pavelko, naposledy o obrácené čárce nad e a du vod toho. Ale: klávesová zkratka pro “è” existuje: Alt+Ctrl+7+e. Musíte ale zmáčknout tu sedmičku nahoře na klávesnici (co je na ní taky “ý”, né tu co je úplně vpravo s ostatníma ciframa). Tak soráč a do smrti dobrý, jo? Jen mi to holt nedalo. Mimochodem, “nedalo mi to” je taky překladatelský ořech, není-liž pravda?

  40. Ač se mě to netýká (viz přiznání mé IT nekompetentnosti), maně se mi vloudila představa zcela nerozšmodrchatelných prstů při pokusu o ono obrácené é dle stařenky. Pro mě je problém udělat zavináč na první dobrou (jistou dobu jsem nemohla k emailu, protože můj comp již opět nenávratně zesnul (holt ty transplantace, kterými ho synové rescituují, nejsou panaceatické – heč, to slovo jsem vymyslela právě teď! – tak jen do mě, dokud si ho pamatuju), protože manžel to má nastavené jinak, což jsem ani nepokládala za možné. Mně zase nedá autíčko s nápisem Dáme jídlo!, které u nás jezdí – dáme komu? proč? a zbývajících asi 5 otázek kriminalistiky.

  41. Bombááááá! Klávesová zkratka pro “è” existuje! Všichni zde jste svědky prozření starého tupce.
    Ale! po stisku Alt+Ctrl+7 se musí všechno pustit a jenom jedním prstejčkem zmáčknout “e”. Jinak nám to udělá: “““““““€

  42. Ale taky stačí zmáčknout jenom PRAVOU klávesu ALT (na levou to nefunguje) + naši známou sedmičku, pak pustit a napsat písmeno: è, à, ì, ù, ò; další jsem nezkoušel.

  43. Tak už se na mě, prosimváspěkně, nezlobte. Taková hovadina a takovýho času to stálo hned tři lidi! Přičemž si navíc ani nevzpomínám, kdy jsem naposledy (a vůbec-li) potřebovala napsat è. Jaroslave Pavelko, dík!!! Neboť jste cestu k dosažení è rozpracoval téměř k dokonalosti.
    Věro, prosím, co má manžel nastavené jinak? A jinak než kdo/co? “Nerozšmodrchatelný” považuji rovněž za krásně vymyšlené slovo, jen tak dál! A bez překlepu! Já jsem to nedokázala správně napsat, musela jsem to okopčit. “Dáme jídlo” taky nechápu, u nás to nejezdí. Kdyby to tudy jelo a zastavilo, zeptala bych se a dám vědět.

  44. Dejte! No von ten můj má zavináč na pravou ruku alt v, já to měla na levou ctrl alt cv, ale než jsem na to přišla… vono když píšete to heslo, tak nevidíte, co píšete a tak píšete & a pak … a vůbec, prostě za to může von, samosebou, žejo, jak jinak. Ale s tím ee jsme se docela vyblbli, jak zamlada.

  45. Ad Vměšuj se/vmis se. Slovesné vidy pojednány zde: http://www.fi.muni.cz/~imladris/cervena/vidy.html :
    Jaroslave Pavelko, teprv včil jsem si všimla toho odkazu (viz o moc výše). A moc děkuju, s gustem jsem si početla. I jiné lahůdky, dosažené kliknutím tamtéž. Ale vyskočila na mne moje další mezera ve vzdělání (a že jich teda mám! Kerej blbec to vymyslel tu frázi o moudrosti stáří?) – vůbec jsem nevěděla, že Pavel Eisner přeložil pana Kaplana ještě před Antonínem Přidalem.

  46. Omlouvám se – netuším, proč se mi to tak špatně napsalo. Že bych zase někde udělala chybu?

  47. Admin(i) se zase fláká(li) 😉 Pokusil jsem se o nápravu, doufám že jsem naopak nic nepokonil 🙂 Proč se “to tak udělá” (občas), nesouvisi s adresou int. stránky (to způsobuje, že komentář není hned vidět, ale čeká na schválení [aby odkaz nikoho nesvedl z cesty pravé 🙂 ]) ale pravděpodobně nesrovnalostí s nastavením češtiny na PC pisatele (pisatelky) a na serveru Slova Dne 🙁

  48. Děkuju Jarkovi, Nepokonil. A asi to fakt souviselo s nastavením jazyka. Já jsem měla v souboru, v němž jsem dlela, nastavenou španělštinu a pak jsem si na chvilku odskočila na net kouknout, jestli někdo nenaslovodnil nějakou zábavu, že se jako zase jednou nasměju a zároveň si odfrknu od nepříjemné dřiny. No, holt se furt učím. Ale zas tak kór moc toho od sebe už nemůžu chtít, vždyť mi za pár možná fakt bude dožitých osmdesát. A řeknu vám, nic moc. Néni vo co stát. Ve třiceti jsem upřímně doufala, že se mi to nestane. A ještě ke všemu už mi propadá občanka, takže se musím nechat vyfotit. I když – zase na druhé straně: Kdo z vás to má?! Ani Paroubek!

  49. Blahopřeju předem! (I zadem. Blahopřeju oběma směry). Myslím, že tu už někdo napsal: stáří není pro sraby. Ale hned mě napadla moje ještě nedávná nebožka sestřenka; sranda holka. Jeden z posledních jejích fórů byl výrok: “Už abych měla to stáří za sebou!” (trošku brečim)

  50. Ty fotky jsou nějak mazaně digita nebo co, vždycky je to hrůza, ale za pár (doslova) let si říkáte -“tenkrát, to to ještě šlo, ale teď, to je teprve děs!”, aspoň já to tak mám už dost dlouho.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *