Hanácké anekdoty

Hostující JaPa se u nás zabydluje:
Z národnostních anekdot jsou nejpopulárnější skotské a židovské; hanácké jsou takřka neznámé. Pracují s kombinací nářečí a mentality. Příklady:

-Jak se hanácky řekne rybník? Kolaté potok.

-Orgasmus? Ož so.

-Přijde Hanák do pekařství:
„Máte bochte?“
„Bochte nemám, ale pečo.“
„Pečo nechco, já chco bochte!“

Následující výraz není vtip, nýbrž autentický dialektismus. Na vlastní uši jsem to zaslechl v prodejně v Jevíčku a poté ověřil ze dvou nezávislých zdrojů: „Déte mě dva pleskaty vnitřke.“ Nuže, co si to onen stréc kupoval?

108 odpovědí na “Hanácké anekdoty”

  1. tož já su take kóšček Hanák. 🙂 Ale věřte mi, že by mě nikdy nenapadlo, že někdo nebude rozumět výrazu PLESKATÉ VNITŘEK. já to třeba používam celkem běžně. stejně jako ROHLÉK nebo třeba CVIBOCH. Teď mě napadá – existuje vlastně pro CVIBOCH nějaký český výraz?
    děkuji Roman

  2. Já si myslím, že cviboch (u nás na Zálesí se říká cvibach) není suchar, ale piškot (ne z obchodu, nýbrž doma pečený: vejce, cukr, mouka).
    Z toho plyne, že suchar není cviboch, ale sochar.

    Romane, Ty jsi pravděpodobně z Olomócka nebo z Prostějovska, řekla bych okolí Vrbátek a Duban. Mám tam stréca a teto.

    Jak se řekne hanácke moře? Kurva, to je vode!

    A takhle v nedělo dopoledne odělám lokše, ovařim, pak omejo načini , no a mosim si vzit paták na hlavo, protože to néni k vedrženi.

  3. Na Záhoří přijde Mišo do hospody a hned od dveří volá na krčmáře: nalej mi whisky!
    Krčmář: Chceš skotskou?
    Mišo: Nie, daj mi ju bez kocky.

  4. Mamka (od Vyškova) měla problémy s babičkou (z Brandejsa), když si sestra poručila ke svačině hósenku.

  5. Co znamená „kóšček“, „odělat lokše“ a „paták“ ? Musím říct, že nám, co si bereme na Moravu tlumočníka jsou tyhle slova naprosto nesrozumitelná. Exisuje nějaký slovník dialektů?

  6. Nejsem z Hané , ale ze Slovácka, u nás se říká kůšček- kousek, odělat lokše –
    vyválet a nakrájet nudle, paták – tabletka.
    Celkem jednoduché

  7. No… babička zase vždycky oloupila pomeranč. To už říká málokdo, ale pořád se jí ‚žicej, jezdí se tramvajej, člověk je (když na to přjde) honnej, a když se musí něco dělať, tak s Jirkem. Když je potřeba pro radu, tak se musí jiť za tátem. Čističku postavili dóle na rouních. V Gablonz (to ť z předchozích řádků je spíš ze Zásady, ne z Jablonce) se taky kdysi říkalo „já tam jednou dojdu“, což znamenalo „ich gehe dort mal“ = už tam jdu.

    Na ja, na. Narodil jsem se v Liberci, dětství jsem prožil v Gablonz a v Sassadel, vyrostl jsem v Ústí… není to tak, jak to říkám/píšu, ale těch sousedů by se člověk vzdávat úplně nemusel => perfektní ústečtina:

    „Můj fotr je ajznboňák. Fíra. Šíbuje mašiny.“

  8. Pane Karel, je sem sice Prazak jak poleno, ale tramvajej jsem teda taky jezdil, a vzdycky me jako malyho kluka fascinovalo ze tam mate tramvaj co jezdi z jednoho mesta do druhyho. Panecku, ja se do Jizerek najezdil, kdyz zavru voci tak pred sebou vidim Horni Lucany, Smrzovku, Velkou Jizerskou Louku, Ptaci Kameny, namesti v Liberci, nevim jak se jmenovalo, koukal jsem se na mapu a ted se jmenuje Dr. Benese, a Prazskou ulici, a dokonce i par mistnosti v muzeu skla v Jablonci. A Spicak, Bramberk, Velky Semerink, Kristianov, a rozhlednu na Kralovce, a pak mam v hlave spoustu obrazu ktery se ted marne snazim umistit na mapu, vcetne kamenu s pametni deskou „Zde byl roku 1914 naposledy spatren Jara Cimrman“.

  9. Žícej, silnicej apod. – to je podkrkonoší. Jablonec a Zásada to je jenom okraj – spíše Jizerské hory. Ale Rokytnice n/J, Jílemnice, Trutnov – jsou ta správná místa, kde se takhle stále ještě mluví.

  10. Jamie – 1. internetový slovník česko-moravský – viz:
    morce.slovniky.org

    A spousta hanáckých výrazů se vloudila také do brněnského hantecu… Když si člověk zadá „hantec“, najde další stránky…

  11. Slepice ož nemáme, neplkale véce, tak jsme je zabile, ale králike, te popravojeme furt.

    V litě trháme srstke a na podzem kadlátke. Kadlátke só nélepši v tekutym stavo.

  12. Leopolde, Leopolde!
    cviboch určitě néni piškot!
    já teda nevim jak vy, ale my řikame „cviboch“ každýmu nejěkýmu koláču, nebo prostě takovýmu něčemu 🙂
    tož ale tak přínosná diskuza ož ale dlóho nebela…

  13. Cvíbach, cvíboch, cvíbak – zastaralý výraz pro suchar – z německého der Zwieback (ale německy suchar se řekne také die Biskotte, der Biskuit)

  14. Co je cviboch to vi ve staří kocoři přece každé troba; co je kředylka ož je trocho složitěši.
    Mirek z dedine kosek od Létovle (debe neco tak mám véško v Ostravě – obor atomovy elektrárně).

  15. Hm, kadlatke, to bude asi to samy jako karlatka, srstke, to teda nevim, jediny so me napada je srstka angrest, co se jim anglicky rika husi bobule.

    1. Kadlatke só švestke/slivky pro vás:D ale pravda, že srstke neznam, angresto rikame v rodině chlopacek, možná je to z jinýho regiona

  16. Ležijó tři hanáci ve stodole na seně. Najednó jeden řiká „Hoři!“ Druhý na to: „Tož co, šak nás tode nenechajó, šak nás venesó.“ Třetí se jen ušklíbne a vece:“Že se vám chce furt tema hobama mlátit.“

  17. Tož kředylka može bét jedině poklička. Rači mě řeknite jak se hanácke řekne: „Měsíc se skryl za temnými mraky“.

  18. Měsic se skoval za tmavéma mračnama.

    Lahvaku, výborně, srstka je angrešt.
    Kadlátke – karlátka – švestky

  19. Což kředylka, ale po brněnsku to zní ještě divněji – skřidla, skřidýlka.

    Na jinou hanáckou verzi „měsíc se skryl za temnými mraky“ jsem nepřišla, aspoň tedy pár jiných vypůjčených větiček:
    Je chytré jak rabin.
    Tak ladijó nebo hrajó?
    Si blbé jak troky. Si hlópé jak vidle padavky.
    Ohni plevo, móka de.
    Ja, to videli slepí v Brně.
    Nebudu se s tym prčit. To by mě mohlo ohrát.
    Jdo zdechnót do hóští.

  20. Ja, jak říká Bolek Polívka v nejmenovaném kultovním filmu: Děláte machry a hajzly máte na chodbě.

    (taky se chlubilům říká: Co se camráš? Necamrej se.)

  21. Jsem taky ze severu a u nas se projevuje nemecky dialekt. Takze slova typu: mašírovat (kracet, pochodovat); grund (moje babicka vzdy rikala: „Polivka je grund, kdo ji neji, ten je lump“); hang (to je ale poradnej hang, vubec se mi nahoru nechce); imbiss (zajdem do imbissu na kafco?) atd… bejvaj na dennim poradku.
    akorat nechapu, proc slova typu: „tramvajej (jedu tramvajej); tátoj, strejdoj, dědoj,.. (ukaz to tátoj); apod.“ nepatri do spisovne cestiny ;o)
    dekuji, pritel

  22. Když už jsme u těch hazjlů na chodbě – no a co? Až od letošního roku bydlíme v domě, kterej nepostavili před 120 lety… Víte, jakou má výhodu, když je na záchodě -26 stupňů? (Jo, fakt, to bylo na chalupě v zimě před dvěma lety. Fridex do -40…) Nikdo tam nebude dlouho.

  23. Kateřino díky za ten slovník. Jo a chtěl bych říc‘ příteloj: Počkej až se mi seveřani vosamostatníme vod těch pražskejch jižanů a moraváků, pak bude potřeba sestavit severočeskej slovník, podle kerýho se bude mluvit normálně a ne ňákou vobecnou češtinou z Práglu.

  24. Ve Valašském Meziříčí taky nikdo nepracuje v DEZA ale „na DEZE“ a nejde nakupovat na trh, ale do trhu a koupil to v trhu

  25. Ale „s tatem“ a „s brachem“ se rika taky na znojemsku! A taky tu mame svicu misto segry… Aleto asi s hanctinou nema moc spolecnyho…

  26. Tady machruje, ale doma žere z květináče.

    A každý rok, když jezdíme k babičce do Raspenavy v Jizerských horách, tak je na tamnějším řeznictví napsáno: Dnes prodáváme kapři 🙂

  27. V Raspenavě prodávají kapři, v Polabí máme v chlívku králíci. A děti si občas zahrají na vojáci, mají flinty a bodáci. Máme to šikovné kluci. Tak to je – říká se tomu prý kontaminace pádů.

  28. Mosim se eště vrátit k Romanovymo cvibocho. V jeho dědině se řiká cviboch kdejakymo migano, ale o nás na Libšténě veměnime pismenko „o“ za „a“ a je z toho cvibach, a to je kurva s prominotim piškot pečené doma v tróbě z móke, cukro a vajec.

    Nechtělo by to zvláštní stránky na nářečí?

  29. A taky zvlastni stranky na recepty. Takovej cviboch ci cvibach bych si dal, taky buchte, a taky nejako pekno peco.

  30. A nechtěl bes rači nějakó to lekco z hanáčtěne? Ve véslovnosti máš cheb jak nasranéch. A já néso drahá.

  31. Ivano, děkuju za nabídku, jó což vo to, já bych‘ se hanácky rát naučil, ale já sem ňákej natvrdlej pražák, už mi ty jazyky do kebzny vůbec nelezou, sem rád že šprechim anglicky a česky. Jendou se to naučim, a hnet se mi to zas z palice vyhulí, bych‘ se na to vyprt. S takovýho študenta by ses‘ za moment totálně zcvokla. Já takhle ještě válet se na tepichu a čumět na bednu, ten starej ksindl, to jó. Je to holt na prt!

  32. Tak sem to podělal, to teda čumim. To má bejt „šprechnim“, „s palice“, „scvokla“ a tak dál! Zatrase na prase!

  33. Tak sem si meslela, že bodo ve vatě a zase prd. Třeba se cheti nějaké jiné tróba.
    Nemá bet šprechnim, ale vždecky šprechtim. Já si meslim, že se šprechti jenom německe a anglicke to teda nevim.

  34. Jedno Hanáckó lidovó :

    Já bech nedal sviho senka na vojáka z povoláni
    debe to tak všecky lidi panebože odělali.
    Neměl be gdo poróčet nad rotó či četó
    vojna be se stala óplně zbytečnó,
    gdo be jem pak pásl te železne krávy
    co nám sajrajt sepajó na te naše hlavy.
    Já bech nedal svoju cérku na vojáka z povoláni
    debe to tak všecky lidi panebože odělali.

    Tuto autentickou lidovou píseň napsal jakopolenný Pražák Jirka Traub pro kapelu Extempore. Až na poslední sloku, tu jsme si tam přidali s kapelou Trenýrky Vzhůru Band po přečtení článku, jak se na vojáky z povolání hlásí mnoho dívek. Ale proti tomu už může Jirka protestovat jen z hůry.
    Ináč debe bel zájem o tu nahrávku, zkosel bech jó veštrachat a dát na mp3 na web. Ale hósle tam hraje jamaha.

  35. Pro všechny – tvary „tátoj“, „žlicej“, „tramvajej“ nepatří jen do Podkrkonoší či do Jizerských hor, ale do celých východních a části severních Čech. To je totiž severovýchodočeské nářečí. Úplně stejně se mluví (aspoň starší lidi tak pořád mluví) i u nás u Chrudimě. Parafrázuji svou babičku: „Eště hodim kostě slepicům, nakrmim králíci, pak skočim s cibulej k sousedovum, udělám večeři dědoj a du spát.“ (smíchal jsem páté přes deváté, ale všechna slova se ještě občas používají, i když ne pravidelně) I to „voloupit pomeranč“ se u nás říká… A tvary jako „vozejček“, „lesejk“, „nahóře“, „dóle“, „póle“, „ceďák“, nad tím Pražáci ohrnují nos.

  36. A toto znáte? ( I když už je to s křížkem po funuse.)
    Povidala moja, kópila sem huso, pulko pečo a pulko krmim.
    A nebo:
    Povodala moja, kópila sem cednik a on teče!

  37. Zadnej poctivej Prazak nebude vohrnovat nos nad vozejckem, protoze to je normalni prazskej vejraz. Item lesejk a ced’ak. Vona ale vecina takzvanejch Prazaku vlasne s Prahy vubec nejni a prazsky nemluvi, takze si snad lidi myslej ze prej my Prazaci muvime spisovne nebo co?

  38. jiřulko, dé to na web, Bel by sem ti vděčné! ale aj napiš hde to je, abech si to mohl stáhnót!

  39. Tož eslipak vite jak dlóho na Hané prši? Enem pět minut. Potom už sere.
    A neopravojte mě. Já su z Prostijova a vim co řikám. Prostijov je pěkny městečko, je tam pijovar, dobry pivečko.
    V Prostijově na renko, je tam pěkny stáni, stávajó tam na něm štere koně vrani.
    Take tam máme zámek a tento staré zámek tode bode do skonáni světa, ale hanák dyl o štere leta.
    To je tym, že me sme me a me te bochte snime! Me se nedáme.

  40. Skákal pes…
    normálně česky:

    Skákal pes přes oves,
    přes zelenou louku.
    Šel za ním myslivec,
    péro na klobouku.
    Pejsku náš, co děláš,
    žes tak vesel stále, nevím sám, řek bych vám,
    hop a skákal dále….

    Ostravák:
    Skače čuba přes obile šibko hupe přes luku.
    Za ňu chachar v kamizole
    fájne brko v klobuku.
    Kaj se vališ, co se chlameš,
    co se ščuřiš jako cyp?
    Prd ti řeknu, take zname
    a zas vali do kajsik.

    Brňák:
    Bere čokl glajze grýnó
    hópe lúpink přes Kajzec.
    Za nim kópe plótve rýnó
    plotňák jégr na Oltec.
    Co se pecní, těžké lochec?
    Kvaltuj fligny, haltni vály.
    Žádné ánunk, čokl borec
    migne cemrem a de pali.

    Nadstrážmistr Policie ČR:
    Dne 18.8. t.r. jsem prováděl spolu s nstrm. Hyhlíkem pravidelnou obchůzku.
    Na konci ulice Polní jsme zjistili osobu mužského pohlaví konající chůzi
    po poli spolu s jeho psem, který skákal přes ječmen proso obilí.
    V osobě byl námi zjištěn M. Slivec v uniformě zaměstnance správy lesů.
    Oba jevili známky rozjařenosti. Na přímý dotaz po příčině jejich veselí
    uvedl pes, že sám neví a pokračoval ve výše zmíněné činnosti. M. Slivec k dotyčné věci doznal, že pes skáče proto, že se nažral tzv. trávy.
    Provedli jsme zajištění obouch pachatelů a sdělení obvinění z trestného
    činu nedovolené výroby a držení omamných látek a jedů podle paragrafu 187 tr.zák.

  41. Tož moc hezké, co to tu provádíte. Ale řešit nářečí u desetimilionovýho národa je celkem ztráta času. Navrhuji rozebírat Indická nářečí. To bude teprv sranda! 🙂

  42. O kterém národu je řeč?

    Čechů je 5,9 milionů, Moravanů 4,1.
    O takovém, který má 10 milionů, nevím.

  43. jinak -zajímavé stránky s hanáčtinou najdete na stránkách Olomouce.Přesně vám to teď neřeknu, neboť se mi zasekla počta na Seznamu. snad příště.
    Já su z Lipníka(n.B) a taky se tam používá(l) výraz skřidlička,či skřidla.Ovšem skřidly mohly znamenat i šifr na střeše…V poválečných letech byl silně cítit vliv němčiny i v dalších výrazech(včetně toho cvibachu)bohužel všechno bylo převálcováno následně školou, rozhlasem a televizí, o současné -snad- amerikanizaci ani nemluvím.Holt,fčil už to neni, jak to bývalo.TK

  44. Zbytky petáckého nářečí
    Je až fascinující, jak daleko to sahalo. Tatoj , tramvajej, prauda a poliuka nám přežily do 21. století. Ale dřiu se eště odráželo j- před i , takže Iřina, itrnice, ízdenka , ináč, a bě-, pě-, vě-, mě- se vyslovovalo tvrdě , odborně se tomu řiká depalatalizace. Do tech detí nic nejni, trápej me, chovaj se jak zveř, ale budou me ze zeme tahat . 5= pet, proto Petáci (okolí Litomyšle). Od Ještědu po Svitavy . Možná to souvisí s Charvaty jako severovýchodočeským kmenem, možná s někým úplně iným. Nerad se mýlím, ale z dětství si pamatuju na černovlasé, nikdy nešedivějicí stařeny. A když jedete z Gablonz do Tanvaldu, statisticky častěji potkáte tmavovlasé modrooké typy . A dále k jihu .

  45. Při brouzdání minulostí jsem si nad hanáčtinou připomněl písničku:
    Na té naše Hané
    só tam bochte slané
    sérem, mákem, kedlubákem, cibuló, mrkvijó
    só tam posepané

  46. No copa to je, tuto? U toho jsem fakt zkejsnul až jsem si zvickal kalhoty, furt tady s dialektama, vopičácí, machrujou…..

  47. Já su z Brna, z Kéniku a u nás se řikalo dycky křidlica, a to jak na hrncu tak na střeše. Neplest si to se šífrem, Křidlica je z pálené hlíny a šífr je břidlica.

  48. Tak za celó tu dobu nihdo nevesvětlil, co je to safra to pečo. Dovem se to něhde? Ináč sem teho názoru, že ani datum, ani místo narození není ani neštěstí, ani zásluha. I když se to tak často hodnotí.

  49. no.. 🙂 zkus vyměnit e za i a o za u….. je sranda že já se nad tim ani nepozastavil – asi proto že su z olomóca – a ty nad tim rok přeméšliš 🙂 zajmavy

    jinak včera měl kamoš návstěvu z kladna a klasika… sotva člověk něco řekne tak se dozví že mluví úplně divně: co je to šufánek? a co mám jako rožnit?

  50. Ach zó. Ale buchta je pro tuto entitu taky jedno pražské homonymum. Tak když nemá bochte, má aspoň jedno bochto, čili pečo.

  51. Nebo synonymum? Teraz veru neviem, ktorý Komenský to bol upálený, jestli Ján, alebo Ámos . . .

  52. Ahoj, bavím se tu výborně, mám tip z méně zábavného, více odborného soudečku, ale třeba někoho zaujme

    DOC] Interkulturní vlivy na mluvenou komunikaci obyvatel Českých …Formát souboru: Microsoft Word – Zobrazit jako HTML
    … o tzv. třetím zemském jazyku nazývaném „Budweiserisch“ – v české podobě budvajzrovština (budvajzřina), obyvatelům Českých Budějovic se říkalo budvajzři. …
    http://www.fhs.cuni.cz/kos/kestazeni/ttexty/junkova_interkulturni_vlivy_na_mluvenou_komunikaci_obyvatel_cb.doc

  53. Já vyvdala příbuzenstvo v těšínském slezsku…to je teprv jazyková lahůdka – německo-polsko-slovensko-jidiš-české nářečí, zvané ponašymu .

    Když mne tchýně poslala do „sklepu“ (obchodu) nebo naopak do „pivnice“ (sklepa), kdyz neprselo, ale „padalo“, nesnezilo, ale „sypalo“, sedelo se na „stolku“ (zidli) 🙂 Ani nevim, jestli je to nareci nekde poradne zdokumentovane

    Omlouvam se za interpunkci, sila internetoveho zvyku

  54. sejdou se dva modeláři a jeden je hanák a říka tomu čechovi,póštěl sem letadloa spadlo to na bok,belo to vesoko mosel sem pro to lozit,větve se lámale a čech si myslí co to mele jak to mohlo spadnout na bok(buk)

  55. Jsem z Krkonoš (hodně tam byl vliv sudetské němčiny, takže spousta výrazů je stejných), ale už 5 let žiju na prostějovsku. Některé výrazy už mě nepřekvapují, ale co mě pořád dostává, jsou např. „počétač, réža, králičník, brhéle, chabaščí.. “ apod., ale hlavně a úplně nejvíc mě vždycky dostane, když nějaká žena či dívka řekne „mám s toho hlavu v péru“ 😀

  56. Vážení, přečetl jsem si všechny vaše příspěvky a bylo mi dobře na duši. Jsem totiž „syntetický Moravák“ a dosud jsem často zažíval jen výsměch každému, kdo používal místně nepříslušné nářečí nebo nemluvil spisovně. Proto mne tolik potěšilo, že zde se odlišnostmi nářečí bavíte. Já jich znám několik z vlastního života. Narodil jsem se ve Svitavách ještě když to byla Morava. Do školky jsem párkrát zavítal v Moravské Třebové a základní školu navštěvoval postupně v Sedlci u Mikulova, v Mikulově, v Opavě a v Litovli. Maminka pocházela z Horácka (mezi Brnem a Hanou) a otec byl z Moravského Slovácka. Obě jejich rodiny byly velice početné a rozptýlené od Šumavy k Tatrám. V létě jsme se navštěvovali a proto dnes mnohdy jen podle intonace hlasu poznám, odkud člověk mluvící spisovně česky pochází. A musím se i škodolibě přiznat, že velikou radost mi působí reakce některých Čechů na zjištění, že základem spisovné češtiny je lidové nářečí z oblasti Kralic, které jsou tak blízko Brna. Jistě všichni uznáte, že k tomu, aby si lidé dobře rozuměli, nemusí nutně všichni mluvit stejnou verzí stejného jazyka. Děkuji vám.

  57. Pane Kramáři, základy spisovných jazyků se vybíraly vždycky z míst zastrčených, až zaostalých, kde se jazyk uchovával dlouho zakonzervovaný, neporušený cizími vlivy (tedy vzděláním, rozhledem a pokrokem). Mnohdy to bývá jedna z mála věcí, kterou se onen kraj může chlubit. Hochdeutsch pochází z chudých končin severního Německa a u jiných jazyků tomu asi nebude jinak, ale nic ve zlým, v Českých zemích má slámu v botách skoro každý, ty Přemyslovy lýčené střevíce má doma po venkovském pradědečkovi každý.

  58. Paní (případně slečno) Diblíková, ta němčina mne moc zajímá. V srpnu 1981 jsem s rodinou projížděl po silnici č. 152 severní NDR stále na západ. Při průjezdu obcí Kummerow – což jistě uznáte zní echt slovansky – jsem neodolal a začal jsem se pídit po spisovateli, jehož dílo s názvem „U nás v Kumerově“ jsem v mých školních létech četl, a které mne okouzlilo humorným líčením života venkovanů v Pomořanech někdy kolem koncem předminulého století. Přes moji „niederdeutsch“ jsme byli v místním skanzenu přijati jako vzácná zahraniční delegace literárních vzdělanců a došli jsme tam nakonec k závěru, že přátelská bodrost „domorodého obyvatelstva“ je srovnatelná s bodrostí obyvatel Moravy a proto o slovanských kořenech domorodců nemůže být pochyb. Proto bych rád věděl, které chudé části severního Německa přispěly ke vzniku spisovné němčiny. Předem děkuji.

  59. “Stréčko, má kadlátko take nožke?”
    “Ale di te hlópé kloko, kde be kadlátko vzalo nožke?”
    “Éé, tak to sem meslim snědl hovnivála”

  60. A já sundám bačky, vezmu filcáky, Karloj dám kůsu, Frantoj koneu a pudu za ďůčatama do Koberou.

  61. No moja mama je Hanačka a tata Valach. Tata říká, že jde do kupelky a mama do kópelky, tak si možu vybrať:) A babička (z Hané) mi kdysi řekla, esi nechcu tóst..to sem na ňu hleděla, co mi to chce dat a pak mi došlo, že toast:))

  62. Tak to se mi podařilo před lety, když jsem se trápil se zapálením plynové trouby, zahlásit, ač jinak sice Olomoučák – přesto již jen velmi lehce zasažen pravým hanáckým vlivem – mluvící celkem „normálně,“ větu:

    „Do řeti, coje to s tó tróbó hlópó!“

    Mé vlastní děti se tomu (čti „mi“) smějí dodnes, a budou se smát asi i když mě ponesou do hrobu. 😯

  63. Zajimava diskuze 😛 ja su teda z hané, ale moc techto slov nepouzivam…. takovyv Rožni slova se kterema se nejvic setkavam so… zhlavec, legát, ale tak jezdivam na tabory s cechackama a valijo obcas oci 😛 urcite znate konfflikt slo!, Rozsviť… co se tyce tech baterii to slysim poprvy 😀

    k te pisni na te nase hane, kvuli kere sem sem prisel… nemate nekdo komplet text a rozepsany akordy? G a G7 zas takovej hudebni sluch nemam ale tak zkusim nato prijit (:

  64. se me to jaxi posunulo…. konflikt slov Rožni, Rozsviť…

    takovy slova se kterema se nejvic setkavam

  65. Omlouvám se,až teď jsem si pořádně přečetl otvírák této diskuse a zjistil jsem,že nejsem originální.To bude asi tím teplem.Hož haby začal padat snih.

  66. Jak mi říkal jeden známý z Prostějova, smegma se hanácky řekne „tvarůžek za ráfkem“.

  67. Tak sem si zpoměla na jedno staró hanáckó básničko, kteró mě naočila babička, kdež sem bela malá. Ale možná tam bodo mět chybe, protože hanácke neomim, jen občas poslóchám babičko.

    Tak tade to je:

    Šil stréc Cásek do pola a rozhléžel se kolem dokola
    to najednó frn a oletěl mo kromflék z gati do óvrati.
    „Mám se pro tebe zhébnóť, abe mě praskl břoch?
    Kdež sis tam ofrnl, tak si tam boď!“
    A to najednó Maryša letí celá bez docha a třepe stréčkovi čémse o ocha:
    „Stréčko, stréčko, ten kromflék sem našla o kósko natě
    a do rána k němo přerostle toťkyte gatě.“
    „Neplké hlópote a nedrob mako,
    deť be to belo kos zázrako.
    No, ostatně te gatě vem, gdež je tak órodná ta naša Hanácká zem!“

  68. Šle stréček Cásek ráno do pola a rozhližijó se kolem dokola
    najedno frnk a nové kromflék od gati, oletěl jim až k óvrati.
    Že bech se zhébl, abe mně břoch praskl?
    Pán Buh mně soď, gdež sis tam odletěl, tož si tam boď.
    Ráno se stréčkovi kromfléka zželelo, volaji na Maryšo:
    Marešo, leť do pola, tam co je ta hroška holá, leži tam muj nové kromflék od gati
    A te Florišo, neseď toď jak z dobo, chce se mně zévnót, otevře mně hobo.
    Vtém leti Mareša jak bez docha a čémse mává stréčkovi o ocha
    Stréčko, ten kromflék sem našla, ležel tam na kósko natě
    a do rána k němo verostle e gatě.
    E nemlov hlóposti a netros mako, deť be to moselo bet kos zázrako,
    ale gdež je temo tak, dé te gatě sem, gdež je tak órodná ta naša hanácká zem

  69. Šil stréček Cásek ráno do pole a rozhližijó se kolem dokola.
    A najednó frnk, nové kromflék od gati, oletěl jim až k óvrati.
    Že bech se zhébl, abe mně břoch praskl?
    Pán Buh mě soď, gdež sis ta odletěl, tož si tam boď.
    Ráno se stréčkovi kromfléka zželelo, volaji na Maryšo:
    Marešo, leť do pola, tam co je ta hroška holá, leži tam muj nové kromflék od gati
    A te Florišo, neseď toď jak z dobo, chce se mně zévnót, otevře mně hobo.
    Vtém leti Mareša jak bez docha a čémse mává stréčkovi o ocha.
    Stréčko, stréčko, ten kromflék sem našla, ležel tam na kósko natě a do rána k němo verostle e gatě.
    E neplké hlópote a netros mako, deť be to moselo bet kos zázrako, abe na óvratě rostle gatě, ale gdež je temo tak, dé te gatě sem, gdež je tak órodná ta naša hanácká zem.

  70. Dobrý den,
    když už jsem četl nejméně třetí a půltou verzi básně o stréčkovi Cáskovi,nedalo mi to, a napsal jsem nakonec přímo do Prostějova, kam mě odkazovalo autorství této básně,připisované p.Přikrylovi(MUDr Přikryl, Ondřej, 1862-1936)
    Díky laskavosti paní magistry Kateřiny Opatrné, z Informačního centra pro mládež Prostějov se mi dostaly do rukou tyto informace:
    >Na Váš dotaz ohledně autorství básně Strécek Cásek, Vám můžu poskytnout tyto informace :
    Šle stréček Cásek jednó zvolna do pola…………….

    Tato báseň je uvedena v knize „ Haná v poezii : antologie /editor Bohumil Kolář. – Olomouc: Literární klub Olomouc, 2008. – 529 s. Vydáno v nakladatelství Jola, Kostelec na Hané.

    Autor je Karel Křen vl. Jm. František Zgoda 1861 – 1907 ( podepisovaný též Karel Křen, Fr. Křen, K. Křen). Název básně Hanácky nebe str. 60 – 61.
    takže tu máte doloženou další verzi…
    O stréčkovi

    Šil stréček jednó do pola
    a rozhliţel se kolem dokola.
    Najednó, frnk mo knoflík od gati
    aţ na drohó strano óvrati
    pod kósek nati.
    „ Mám já se pro tebe shébnót,
    abe mě praskl břoch,
    deţ sis tam vletěl,
    tak si tam boď.
    Na drohé den ráno
    Volá stréc na Mariáno:
    „Mariáno, skoč do pola
    olitl mě knoflík od gati
    a leţi tam na óvrati
    pod kóskem nati.“
    Mariána leti jak bez docha
    a rozhlíţí se kolem dokola
    a co vidi.
    Muj te světe, div se
    z knofliko tam verostle cely gatě.
    Toţ leti hned nazpátek
    a šťoři se oţ od vrátek.
    „Hospodářo, stal se div,
    kdo to viděl jak tě ţiv.“
    Stréc však s klidem Hanáka
    néprv mocně zabafal,
    fajfko do drohyho kótko dal,
    rozkročel se ze šeroka
    a pak teprv hrdě nakázal:
    Toţ Mariáno běţ a te gatě vem,
    kdeţ je tak órodná ta naše hanácká zem.
    Od tech dob stréc gatě nosi,
    ve všedni den e ve svátek,
    no deť só to přece gatě
    z tech našéch hanáckých pohádek.

    Báseň podle vyprávění Boženy Vyroubalové (1918)
    a fčil mudrujte ….

  71. Jsem na pul z Olomouce a na pul z Ostravy. Moje olomoucka babicka kdyz pekla cviboch,pekla piskot:))Sedelo se na legate nebo zeslu.Kředla byly poklicky.Ostravstina ma take spoustu puvabnych slovicek,ale vzdy mne fascinuje,kdyz se ostravstine pripisuji slovenske vyrazy.A uplny hatlalpatlal je Ruda,jakoze z Ostravy:)))Tak mluvi jen on:))) Ale mame štrample,cukle a prančime a take rožiname:)))

  72. Já jsem z Olomouce, moc hanáčtiny jsem nepochytil, že bych jí mluvil, ale rozumím po chvilce adaptace na nářečí (např. šufánek, zemovka, chamraští, chabaščí, du k Buchpindrovi apod.). Táta je od Zlínska, takže občas byly doma slyšet výrazy jako psék, nožék, lesék. Po seznámení s přítelkyní ze Šumperka jsem trochu koukal na výrazy jako klápiteček (tzn. malý klápť), paták, gavan.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *