Dělání je lék, zjistil a publikoval Zdeněk Svěrák v jedné z jeho písní.
Co si myslíte o česání?
Já nad tím hloubám, ale zatím jsem nic nevyhloubil.
Jožin.
8 odpovědí na “Hloubání o česání”
Záleží na tom co česáš(češeš) zda vlasy,klasy nebo jablka, či něco jiného. Co všechno se dá česat?
Třeba borůvky. Já je teda sbíral, ale sbíral jsem i papír, do sběru.
Také vzpomínám na jedno česání,a to chmele.Ovšem nejvzpomínanější je dočesná.
v r.1948 soudruzi začali očesávat naši mladičkou demokracii přidušenou nacizmem,až se z ní stal očesánek.Dnes je očesánkem státní kasa.Nevím,co je horší.
Já bych poprosil Jožina, aby v zadání nechal prostřednictvím pana principála opravit zájmeno „jeho“ na „svých“. Tímto zvratným zájmenem se ve větě přivlastňuje tomu, kdo je podmětem věty.
Děkuji.
Gabriel vstal z mrtvých! Hosana! Sláva na výsostech! Zvlčili jsme a nepřivlasťnujeme jak káže mrav. Knuta Gabrielova nás zasáhla jako blesk z čistého nebe a my, bičováni právem spravedlivým, marně hledáme ospravedlnění, marně pozdvedáme zrak k modlám, jež nám zatemnily mysl. Marně jsme vzývali jazykový cit! Marně jsme věřili v libý tok a lad intonace větné, která vyloučí vše, co od ďábla jest. Gabriel pozdvihl svůj hlas, nebesa se otřásla a my, kajícně a v slzách, doznáváme: zvratným zájmenem se ve větě přivlastňuje tomu, kdo je podmětem věty.
Přidávám se k Jaroslavu Pavelkovi.Stýskalo se mi po tříbení naší mluvy a už jsem byla na vahách,není-li p.Gabriel chor,či vzdálen v krajích bez signálú.Měla jsem mu vyřídit pozdravy od společných emigrovaných známých.teď už ,ovšem,nnevím od koho a co.Inu,co nemohu učinit hned,neučiním.A bude hůř.Jediné,co jsem schopna si déle pamatovat,je že mám hlad,žízeň a že se mi chce na WC.A to tak úsilovně,že si nepamatuji,že už byly touhy naplněny a snaha trvá.
Záleží na tom co česáš(češeš) zda vlasy,klasy nebo jablka, či něco jiného. Co všechno se dá česat?
Třeba borůvky. Já je teda sbíral, ale sbíral jsem i papír, do sběru.
Jožine, Jožine, když hloubáte, tak jste zatím nic nevyhloubal. Pokud hloubíte, pak něco vyhloubíte. Pokud hloupíte, tak to pak teda nevím…
Jirko, já si hloubáním prohlubuji své poznatky tím, že si je dávám do souvislostí.
Také vzpomínám na jedno česání,a to chmele.Ovšem nejvzpomínanější je dočesná.
v r.1948 soudruzi začali očesávat naši mladičkou demokracii přidušenou nacizmem,až se z ní stal očesánek.Dnes je očesánkem státní kasa.Nevím,co je horší.
Já bych poprosil Jožina, aby v zadání nechal prostřednictvím pana principála opravit zájmeno „jeho“ na „svých“. Tímto zvratným zájmenem se ve větě přivlastňuje tomu, kdo je podmětem věty.
Děkuji.
Gabriel vstal z mrtvých! Hosana! Sláva na výsostech! Zvlčili jsme a nepřivlasťnujeme jak káže mrav. Knuta Gabrielova nás zasáhla jako blesk z čistého nebe a my, bičováni právem spravedlivým, marně hledáme ospravedlnění, marně pozdvedáme zrak k modlám, jež nám zatemnily mysl. Marně jsme vzývali jazykový cit! Marně jsme věřili v libý tok a lad intonace větné, která vyloučí vše, co od ďábla jest. Gabriel pozdvihl svůj hlas, nebesa se otřásla a my, kajícně a v slzách, doznáváme: zvratným zájmenem se ve větě přivlastňuje tomu, kdo je podmětem věty.
Gabrieli, děkuji za opravu, já to tímto považuji za opravené. Příště se vynasnažím přivlastňovat podle pravidel, pokud si je vůbec vybavím.
Jaroslave, mám takových neznalostí více a neměl bych spoléhat na Ústav pro jazyk český, že třeba časem připustí, že obojí bude možné.
Přidávám se k Jaroslavu Pavelkovi.Stýskalo se mi po tříbení naší mluvy a už jsem byla na vahách,není-li p.Gabriel chor,či vzdálen v krajích bez signálú.Měla jsem mu vyřídit pozdravy od společných emigrovaných známých.teď už ,ovšem,nnevím od koho a co.Inu,co nemohu učinit hned,neučiním.A bude hůř.Jediné,co jsem schopna si déle pamatovat,je že mám hlad,žízeň a že se mi chce na WC.A to tak úsilovně,že si nepamatuji,že už byly touhy naplněny a snaha trvá.