Hodit si mašli

K dnešní: Hodit si mašli mě inspiroval komentář (k vypálenému rybníku) od Jiřiny: “Vezmu si provaz a jdu se zastřelit do rybníka” . Nedobrovolné házení mašle popisuje pěkně M. Ryvola v Bedně od whisky. Hrdina má na krku laso a stojí na bedně od whisky. Dnes se whisky dodává v papírových krabicích a tak musíme věšeného postavit na něco jiného, třeba takto: Tak kopni do tý ledničky a pověš mě na tkaničky…

12 odpovědí na “Hodit si mašli”

  1. Našli mašli, nebo nenašli? Já ji nikdy nehledal, na krku nejraději nosím rozhalenku. Když jsem byl malý, maminka mi kladla na srdce, že nic se nejí tak horké, jak se to vaří a že ještě nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůře. Zdánlivě neřešitelné problémy s odstupem času vidíme většinou zcela jinak. To chce klid, řekl Jaroslav Hašek ústy dobrého vojáka Švejka.

  2. Bedna od whisky je moje oblíbená – mimo jiné. Nedovedu si ovšem představit, že by mašle někoho udržela. Vím, o čem mluvím. Do 13 let jsem nosila dlouhé copy s mašlemi, měla jsem podle toho i přezdívku – drak s červenými mašlemi. Já, taková hodná holčička. No, to si asi jen myslím. Pak jsem ty copy docela nenáviděla a dala se ostříhat. To jsem si dala. Takovou ránu jste neviděli v životě! Už je to dávno …..

  3. Ač lano i mašle jsou věci určené k vázání či věšení, významově se jejich užití rozchází radikálně. Zatímco hodit lano znamená spíše pozitivní událost životě lidském, hodit si mašli je konečným řešením života lidského. Dost dobře si však nedokážu vysvětlit jeden, s touto problematikou svázaný pojem. Znamená výraz “Mašlovačka” hromadnou popravu (sebevraždu) oběšením? Děkuji za vysvětlení. S.H.

  4. Vážení přátelé,
    poněkolikáté se musím ohradit proti dobře myšleným, ale nepravdivým a zavádějícím citacím, prosím uvažte, aby zavedená klišé nezamořovala tyto stránky. Tvrdím, že v celém, obvykle dvousvazkovém díle Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka nenaleznete výrok To chce klid !

    Vážený Same H.,
    mašlovačka je svazek husích brk z podkřídlí hus nebo husáků, přistřihnutých tak, aby se tím svazkem mašloval, potíral, pečený nebo smažený pokrm,a to tukem, výpekem nebo rozšlehaným vajíčkem.
    Moje paní z nějakých nepochopitelných hygienických důvodů tu poslední mašlovačku vyhodila do vítekam, ačkoli jsem si ji pořídil
    v království husích hodů v obci Slovenský Grob na malokarpatské vinné cestě. Hezký večer. G.

  5. “To chce klid” se vyskytuje v pokračování Osudů, sepsaném Karlem Vaňkem. Čet jsem asi pět stránek a ňák to neni vono.

  6. Vážený Gabrieli, už nevím co bych si na Vás nachystal. Ale já na něco přijdu, jen se nebojte!

  7. Gabrieli, jako správný anděl strážný hlídkuješ, kdykoliv ujedu. To u mne není problém, protže paměť mám krátkou, navíc děravou a na mnoha místech i prázdnou, protože jsem byl líný ji zatěžovat. Neuč se, život tě naučí, to mi říkali moudřejší. Už na jejich slova dochází. Díky, Gabrieli, ujal ses obtížného úkolu, vytrvej, prosím.

  8. Také jsem zkoušela číst rádoby pokračování od Karla Vańka. Nelíbilo se mi to, protože to byla snůška vulgarismů. Mašlovačku neboli píro – to mám taky, je to nejlepší na vymazání formy na pečení, potírání buchet a koláčů, vánoček a podobných dobrot. Nic tuto pomůcku v domácnosti nenahradí – náhrady jsou, ale není to jaksi ono. S pozdravem – mňam!

  9. …………. a já bláhový si do teď myslel, že se potírají maximálně nešvary, nebo nepřátelé (viz. Jan Žižka). a ono hleďme! rovněž i buchty, koláče a vánočky. A náš lidový král Jiřík z Poděbrad, potřel tatarku nebo Tatara? A je tatarka vůbec nepřítel? A co na to Rajko Doleček? Je potřený mašlovačkou? Mé otázky mne děsí. Váš S.H.

  10. Svým způsobem a dvojitě si mašli házel i nebohý Josef Abrhám coby fdalešný vrchní blahé paměti.

    Mašlovačku si lze za určitých okolností spést s Indiánem, viz Lijavec – ale to je také slepá ulička – stejně jako hromadná poprava.

    Mašle coby expresivní výraz pro oprátku má nepochybně původ praktický – dobrý uzel na oprátce je nejen estetický, ale jeho řádné provedení je podmínkou k úspěšnému, ehm, úkonu. Takže si lze představit přihlížejícího či odsouzeného, jak přirovnává vázání oprátky k tomu, jak se coby robě učil mašličku na botách, přípatně motýlek na krku.

    Pro zájemce o hlubší poznání jest mi odkázat na Kohoutovu Katyni, jinak dost nechutnou, ale v otázkách strangulace výživnou.

    Mašli ale vnímám spíš jako stuhu v dívčích vlasech a jen v sobeckých chvílích jako estetické završení dárku…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *