Za mého raného stáří (píše akademik JaPa) se zpívala písnička:
V mládí jsem se učil hrobařem
Jezdit s hlínou, jezdit s trakařem
Kopat hroby byl můj ideál…
Poetické kvality citovaného opusu nechme stranou, musím však polemizovat s užitím substantiva hrobař. Cit mi říká, že pracovní zařazení je hrobník. Naproti tomu hrobař je nechtěný úděl, zhoubce, ničitel: Hrobař české literatury Ladislav Štoll.
Máme v jazyce podobné významově diferencované dvojice? Pokud ano, jsou tvořeny analogickými příponami nebo jinými jazykovými prostředky?
Samozřejmě, že máme podobné významové dvojice:
vinař – viník
Hurá, jsem prva!
A co takový
zvonař – zvoník?
A ještě mě napadl
truhlář – truhlík 🙂
a teď už někdo jiný!
Farář – farník, vodař – vodník, hnojař – Hnojník. Dvojice děvkař – proutník sem asi nepatří, tak si ji laskavě vymažte.
A co RYBÁŘ , RYBNÍK?
(Rybu na rybáře opravil admin)
Frede, nemas neco min depresivniho, nez hrob a hrobnik?
Trebas: KURVA A KUREVNIK?
Milanovi dnes schází na konci ryby písmeno ř, také svlečna v jeho podání má stejný nedostatek. Jsem z toho tumpachový, asi jeden z nás dvou nepochopil téma dne, nebo se opět mílým, pardon mýlím?
Písař – písník, komisař – komisník, dřevař – dřevník, chalupář – chalupník, četař – četník, kapsář – kapesník.
četník – početník
Četník je dobrej, ale co dělá početník? Je to sameček od početnice?
Početník je četník, který počal.
Konečník ukončil?
Školař – školník, stolař – stolník, pistolář – pistolník, chalupář – chalupník, huťař – hutník, stopař – stopník, pilař – pilník, dřevař – dřevník, holubář – holubník, varhanář – varhaník a konečně oprava z předminula: proutkař – proutník.
sklenář – skleník, studnař – nest(o)udník a Boudař – Boudník
Meta – medník?
Konečník ukončil, ale co udělá nekonečník?
chlívák-chlévník,cestář-cestovatel-pocestný,pijan-pitel-spiťar,opilec-opilovač,trakař-trakčník,kameník-kamnovec(nádrž na ohřev vody ve sporáku)kamnář-kameník,komínář-kominík,zedník-zednář…
Uz jsem tu s tim jednou votravoval, nikdo mi to tenkrat nevysvetlil, tak to zkusim znova: Jakej je rozdil mezi pekarstvim a pekarnou, mezi truhlarstvim a truhlarnou, proc mame zamecnictvi a hodinarstvi, zatimco o zamecarne ani o hodinarne jsem nikdy neslysel? Je truhlar v truhlarstvi nebo v truhlarne? A kde je truhlik?
Hledat chlebnik v chlebarne by bylo asi marne, stejne jako plivnika v plivarne.
Taky mi to pripomina ze jeden muj Lotyssky pritel jednou vytvoril slovo pivnik podle vzoru vodnik. Lotyssky „alusvīrs“.
Jaroslave P, nekonečník se rozpíná ve stejné vzdálenosti od středníku jako početník, pouze opačným směrem.
Také zámečnictví a hodinářství je určeno pro přístup zákazníků. Viz první část odpovědi na „ZNĚLÉ – NEZNĚLÉ“.
Termín „Hodinárna “ neexistuje proto, že továrna na hodinky je natolik vzácná entita, že pro ni nevzniknul samostatný termín. Zatímco pekárna je kdekde. Pro zámečárnu se používá výraz zámečnická dílna. I další výrobny se tvoří jiným tvarem, třeba loď – loděnice (ne loďárna), auto – automobilka (ne autárna). Nejsou ale všechny -ÁRNY výrobny. Třeba v PAKÁRNĚ se PAKA zelená nevyrábí, oni ti dotyční byli PAKA od přirození, a v pakárně se jedině mohli seberealizovat. Dá se říct, že oni vytvořili pakárnu z instituce, která by jinak třeba nebyla tak nesnesitelná. Je to v lidech!
Jeste je jeden rozdil mezi hrobarem a hrobnikem. Kdyz se zdrobnej, znamenaj uplne neco jinyho: hrobarik je brouk kterej zahrabava mrtvoly, zatimco hrobnicek je mala popinava rostlina ktera casto roste na hrobech. Existuje hrobnicek bily a hrobnicek plnokvety, ktery ma vetsi kvety s nadechem do fialova. Hrobnicky jsu u nas vsak ohrozene.
No samo, že je hrobníček ohrožený, když vandalové ničej náhrobky jak pomatený, pak nemá na čemrůst.
Nene, Jiřulko,
nevytvořili pakárnu z instituce. Vytvořili z instituce pakárnu.
Myslim ze to mate voba spatne. Spravne to ma bejt „Z instituce pakarnu vytvorili“.
Zase špatně.Instituce vytvořily pakárnu (z).Jó,jó,jó!
Slepičko,
já si myslím, že to bude jako s dědičným hříchem: Manželé si přejí chovat, paní povije, a hle! Kluk jako buk. Dědičný hřích si donesl s sebou.
Kdosi kdesi rozhodne, že založí instituci, a hle! Pakárna je tu. Někdy větší, jindy menší, vždy však nějaká. Hluboce pod geny statutu vegetující.
Škoda, že Pán Ježíš nesnímá pakárny z institucí. 🙂
Zdravím! T.
Pán Ježíš z nás sejme leda kulový.Mračit se nechce,tak se nám řehce.Pohled z hora na civilizaci musí být úžasný.Jediné,co je na civilizaci rozumné,je tento webík.
Hrobník je ten, co se stará o hroby na povrchu.
Hrobař ten, co kope hroby a pohřbívá.
Houbař – hubník. Oštěpař – oštiepok, pivař – pivní sýr. Cukrář provozuje cukrářství, kde v dílně vytváří sladkosti, které paní cukrářová prodává v cukrárně, kam chodí dámy na kafíčko a sachr, případně větrníček. Celé je to zmatené, protože pekař naopak peče v pekárně a pro rohlíky chodíme do sámošky. Rybářství (státní) prodává ryby v rybárně nebo rovnou na ulici. Hodinářova dílna není hodinárna, ale nemaje střechy nad hlavou, mohl by podnikat v hodinovém hotelu. Ovšem hrobař je činnost virtuální, ten pohřbívá kariéry, příp. celá odvětví, zatímco hrobník ty hroby hloubí a zahrnuje bagříkem s radlicí, udržuje pořádek na hřbitově a za úplatu pečuje o hroby a hřbitovní kvítí.
Hřbitovní kvítí a Písně kosmické – o to u nás pečují knihovnice.
Ale pozor
knihovnička není malá knihovnice
kněžna není manželka kněze
makačka není samice makaka (makak rhesus)
kotva není manželka Kotvalda
hrom není registrovaný partner hromnice
na Egypt pánbůh sesílal morové rány, nikoli mramorové rány
kružítko není potomek kruhu a kružnice, ač by se to podle jazykové podoby zdálo (viz např. opičák, opice, opičátko), právě naopak je kružítko současně otcem i matkou kružnice
sliz není partner sliznice
skleník není partner sklenice
líh není partner líhně
lenor není partner lenory
úderník není mužský protějšek údernice, ale mechanický díl střelné zbraně (zjistil jsem, že moje vnoučata už vůbec nevědí, co je úderník – člověk. Jsem tomu tuze moc převelice velmi rád). Velmi mě vnoučata i vnuci a vnučky potěšili, když se zpívala hymna a automaticky po finálním: domov mů ůůj bez váhání a bez nápovědy automaticky navázali – nad Tatrou . . .
Tuhle jsem si někde přečetl, že téměř padesát procent mladých čechů nezná nazpaměť text české hymny. Zazpívat ani českou ani jinou hymnu neumí většina.
Obávám se ale, že většina občanů neumí zazpívat vůbec nic.
Kdyby na Slovensku někdo začal hymnu „Kdééé…“, měl by nejspíš aspoň oplétačky – což nejsou dámy s J.Opletalem příbuzné ani v Opletalce bydlící. Velká legrace bývá v USA při Superbowlu nebo hokeji, kdy slavný zpěvák či -ačka slova hymny neumí nebo mu v napětí chvíle vypadnou.
Občas mám chuť jako Lelíček naši hymnu vyměnit za něco efektnějšího, třeba jako mají Taliáni, protože ta naše česká půlka je spíš pro zakufrovavší přespolní běžce nebo nostalgické emigranty.
Minulý týden měl 25. výročí smíšený sbor Gaudium, k němuž máme v rodině velmi blízko, naše nevěsta byla a její tatínek je dodnes členem (vzniklo to tak, že paní učitelka vybrala pár nadaných holčiček, pak na doplnění přizvala rodiče, a už jim to zůstalo). Kromě takovýchhle fundovaných těles pořád jako snad jediný lidový zpěv a autentický folklor přežívají trampské sleziny a táboráky, kde autenticita s počtem vypitých piv roste kvadraticky.
Za mého dětství se na venkově běžně zpívalo v hospodách (babička s dědečkem u jedné bydleli, tak to bylo z první ruky), hlavně Jete-jetelíček u vódy, ale to dnes nahradilo zejména Country radio.
Když hrom s hromnicí spolu žijí na hromádce, mají hromádčátka.
Sakra komplikovaný – kdo z nich platí té hromádce alimenty? Nebo hromádčátka jsou označení pomístní, jako třeba Habrováci (hup, najedli se krup, napili se syrovátky, až jim bříšek puk)?