Ipod svícnem bývá tma? Firma Apple možná zalovila v češtině? Pod svícnem tma samozřejmě je, ale nemusí tam být klid na poslouchání digitalizovaného kdákání. Nebudu iPod moc pomlouvat, protože jsem nikdy žádný walkman a podobné kazeťáky nepoužíval tolik jako můj drahý iPod video.
Když to po sobě čtu, tak se mi to zdá kostrbaté, ale snad jsem do toho vmáčkl to potěšení z elektronické hračky.
Brzy přijde doba, kdy se děti podiví nad fotkou z dneška, jak někdo drží v ruce mobil u ucha: „Co to proboha dělá? Proč ho drží u ucha, místo aby se na něj díval?“
Kouká, že slovodne se mění na slovoobden, jen aby to nebylo slovoobcas!
Jirulka kouka a vyvozuje chybne zavery. Je to moje senilita protoze jsem zadal chybne datum. O vikendech to nikoho moc nezajima a tak uvazuji o tom, ze necham slovodne pouze ve vsedni dny.
Mně to spíš připomíná začátek básničky ( i proto, že se to říká bez toho „i“), která by třeba mohla být:
Ipod svícnem.
Bývá tma.
MP3 lampou
bývá den.
Dobrá kniha však plamenem
se kterým nudu zaženem.
Slovodne ctu moc rada, ale nedostatek casu a nekdy i omezeny pristup na internet se snazi mi v tom branit, takze casto ctu treba pet dni najednou a to je pak poradny zaber. Primlouvala bych se za to slovoobden a nebo treba vsedni dny.
Kazdopadne ale prosim pokracujte v teto zasluzne vedecke praci.
Ono nejde ani tak moc o nezájem o víkendech (německy Wochechullenend), ale o nosnost témata (či tématu?), což ani nejde předem odhadnout. A hlavně stejně k livobolnému tématu se diskuze často vede mimo téma, tak jako zrovna tady teď, a to se už vůbec nedá predikovat.
Ale je vidět, že do slovodne píšou spíše jazykově zaměření kolegové, než technicky, protože ani jeden komentský zatím není skutečně k iPodu, ale mimo domeček. Aji já ač technik, nemám ani mobil, ani iPod, i když mám mp3 přehrávač, vcelku je horší, než můj kazetový walkmen, dej mu Shiwa klidný odpočinek v krabici Našrot. Ale kam se to všechno hrabe na vinilové LP desky a sednout si v klidu k poslechu alba s obalem 30 krát 30 centimetrů (a textama) v ruce před očima v křesle a v pohodlné pozici soustředěně poslouchat, vnímat krásu obalu i muziky a doposlouchat ji pozorně až do konce.
Místo toho sedím celý Budhův den nepohodlně křivě na žvidli u klá vesnice a hrbím si už beztak hrbatá záda a čučím na démonitor a nic nedoposlouchám do konce, protože není dost času. A přitom koukám na maliličkej titěrňoučkatinkej obaloušík cédéčka, či subminiaturní obrázíčínek nějakého přehrávačíčku, kterej se sice schová za kouskem rohlíku, ale požitek jako z obrazu v lidských rozměrech mi nedá. No a na bednu (TV) se už vůbec nemám snahu koukat. Pro mě z technických vymoženostích dneška boduje IMAX, tak jsem zvědavej, kdy bude vržen na trh miniaturní IMAX.
Známe tetrapody, hexapody atd. tedy organismy se čtyřmi, šesti atd končetinami. iPod tedy by mohlo být něco s jedinou končetinou jakýsi monoPod pouze z hlediska grafického upravený do psané podoby iPod. Nezbývá než podezírat firmu Apple, že vytvořila novou patici mikroprocesoru s pouze jedinou zdířkou a takový procesor je vlastně oním iPodem. Budeme mít teď řady iPod 1, iPod 2 atd, než přejdeme na 0Pod, mikroprocesor, který se nebude nikam připojovat, tedy dospějeme konečně ke sčotu.
Asi je možné být na shroth, iPod obraz…a sedět na žvidli u klábosnice.(:
jana má maso. máma má emu. máma mele svou. emu již vymřelo.
Same,Emu hnědý je k vidění. Vymřel didus ineptus dodo, též dronte, blboun nejapný.
Každého však varuji, aby se zabýval melanickými druhy jihoafrických kruhochvostů.
Vždycinky jsem si myslela, že Emu je TEN a ne TO, bodejť by nevymřelo.
Přiznávám, že absolutně netuším, co je to iPod. Jsem brzda, prosím o zasvěcení do problematiky.
Myslela jsem, že Ema je TA, a že má mísu…Taky jsem brzda.
IPod Inad Ivedle mi mohou být zcizeny. Záplava kondenzovaných zpráv, nemelodických melodií a klipů připomínajících už spíše seřazené piktogramy (střih co 0,6 sekundy) u mne uplatnění ani formou nejmoderněji módní neuspěla. Jsa staromilcem jako Jiřulka (i mne dosud LP nemíjejí) si svých cirka 320 LP střežím jako zřítelnici ve vlastní lbi. Obyčejný stereozesilovač ke gramci už odborníci velmi neradi opravují. Inu, doba je zlá…
Gabrieli, mýlíš se, blboun nejapný nevymřel. Jeden parádní exemplář mi dělá šéfa.
a
……… Gabrieli jsem básník! tudíž si nárokuji nějakou tu nadsázku.
Janince: Další vymoženost dneška hojně užívám – vyhledávače. Když nevím, co je iPod, či cokoli, vygůgluju si to. A když to neumím, zeptám se mladejch.
Dámy,doznávám,i já jsem brzda.Taktéž netuším,co je to ten oný(u nás se teď módně praví,,ondoň,,.Žádostivě číhám,kdo zodpoví Janinčinu otázku.Neučiní-li tak zofort,asi také nevědí a dělají,že jo.
iPod je v podstatě oný bazmek, který pojme až 20 000 písniček, 25 000 fotografií a až 100 hodin videa, nebo jakoukoli jejich kombinaci.
Na popud Jiřulky jsem se donutila prohlédnout si pár hraček na netu. V tomto směru nesleduji trendy, ale tohle je vážně vymakané. 30 GB velikosti telefonu – šikovný bazmek. Některé parametry nejsem schopná vstřebat, ale přirovnala bych to k Otesánkovi – tam se toho vejde.
Chceme-li to najít iPod svým stromečkem, budeme se muset praštit iPřes kapsu. (:
Janinka by mohla prodat nápad s Otesánkem reklamnímu oddělení firmy Apple 🙂 Geniální přirovnání
Pro slepičku Olinku:
Co já vím, „ten oný“ se hojně používá na Slovensku. Znamená to asi „nějaký“.
Pokud je o „ondoně“ je to asi vynález pana Vlasty Buriana, kterýsi rád vymýšlel podobné ptákoviny. Bavil se s někým o vlaku a průvodčím a ten někdo pronesl: „Vlak přijel a on doň skočil“. Vlasta Burian: Ondoň skočil do vlaku?“ Ten oný: „Ale ne, průvodčí skočil. Burian: „Tak kdo vlastně skočil, průvodčí nebo ondoň?“ Tak to šlo pořád dokola a lidi se tomu hihňali.
Když už jsem u Vlasty Buriana, tak ten si dovedl vymýšlet spoustu pitominek, někdy z jazykového hlediska i zajímavých, Například rýmovačku, v níž se vyskytuje hojně hlásek „eř“, kterou ale neznám celou, znám jen útržky. B. ji totiž deklamoval už před druhou válkou. Bylo by dobře, kdyby ji uměl někdo doplnit. Tak čtěte:
Přemysl Řehořík řezbář byl, ze dřeva dřeváky tvořil.
Při záři zářících zřítelnic, zřejmě se Jiřině kořil.
Teď nevím jak to bylo, ale pokračovalo to: …jí přinášel řeřichy, řeřavé jak zoře v září,
k arkýři přistavěl řebříky …. a dál zas nevím.
Ale vím, jak to celé dojemně a tragicky skončilo.
……Jiřinu břitvou pak přeříz“.
Tak, pamětníci, do boje!
Přemysl Řehořík řezbář byl,dřeváky ze dřeva tvořil. Při záři zářících zřítelnic, zřejmě se Jiřině křil. Denně jí přinášel řeřichy, řeřavé jak záře v září, před arkýř přistavil řebříky, přál se hřát při její tváři. Když záře stříbřila přes střechy, Přemysl na řebři dřepěl, překrásné zahořklé říkanky Jiřině v arkýři přepěl. Přitom však příšerně vykřikl, zřítil se z arkýře stříšky. Jiřina, neřád, mu s řehotem přeřízla v řebříku příčky. Přemysl hořce se rozřehtal, příkoří přece však přežil, Jiřině pomstu přísahal, přímo ji příšerně střežil. Při bouři, přes římsu přístřeším, napříč se v předpokoj přikrad, s třeskotem dvéře roztříštil, přihořkle zařval třikrát. Dovnitř střemhlav se přiřítil – sveřepé zvíře zřel-lis? – Jiřinu vytřepal z arkýře, Řehoři chřtán břitvou přeříz! Řebřík se roztříštil v příkopu třináct střevíců zšíři, Jiřina mřela jak křepelka, když křídly třepe a víří. Vystřízlivělý Přemysl vyřezal přeumný kříž, Jiřinu pohřbiv přeslavně, přibil jej hřeby na mříž. Převelmi třás se představou, že umře v hříchu a do řad lotříků v předpeklí se zařadí, přikován řvát bude pořád. Přehorlivý přec křesťan byl. By smířil hříchů svých řadu, přepásal řízu řemenem, umřel co řeholník v řádu. Přemýšlejte, ó přátelé, o přemíře křivd z hoře. Nepřepínejte příchylnost k přeneřádné potvoře! Střezte se přát si překročit přísloví, že měřit třikrát třeba, než řezati příslušno! Příšerný-ť Přemyslův případ!
A pak že o víkendách to nikoho nezajímá – sedm báječných komentářů!!
Jaký pán, taký kmán 🙂
Pane Pavelko, to je to na co jsem čekal věčnost. Vy jste splnil mé velké přání. Ď.
Neřikejte Hařiku 🙂
Hařyku, třesu přavicí. Třeba příště zapaříme.
Pane Pavelko, nezapaříme, nejsem pařivý typ. Nepiju, nekouřím, ženy nemiluji. Zato sypu v zimě pilně ptáčkům. Za Přemysla Řehoříka Vám ještě jednou děkuji a svůj klobouček premovaný smekuji.
teď jsem se probíral minulostí a narazil jsem na rýmovačku o Přemyslu Řehoříkovi. Chtěl bych připomenout ódu na Ř od Ivana Mládka:
Přítel fořt Řehoř Kříž ze Březí u Říčan
třicet tři let se dřív se dřevem dřel
přísně on říkával tetřevy před třením od září nestřílej
šetři je střel
s předovkou přesnou přijď stříleti do Březí
v březnu až tetřevi zařvou u bříz
tetřeví z předního přírodní řízečky
zřejmě jen na jaře přesný maj říz
přísloví říkává třikrát měř jednou řež
příteli Řehoři Křížovi z Březí věř
střelby se vystříhej správný fořt šetří zvěř
tetřevy od září střílí jen sběř
tetřeva u bříézy v březnu až z dveří zřím
střílím on zřítil se před keř na vřes
Mařká má střelená připraví večeři
řeknu jí dobře vař pepře se střez