V rámci Dnů československo – tibetského přátelství držel v našem městečku adrenalínový borec Miroslav Caban přednášku s obrazovým doprovodem o pokoření Mount Everestu. Neopomněl poznamenat, že vybavení bylo od firmy YETTY. I ozval se místní obchodník: „Tos moh klidně koupit u mě v bazaru. Já mám taky jetý zboží„.
1. Známe původ slova Yetty?
2. Známe původ jména Caban?
3. Hodná pozoru je proměna slovesa „ojetý“ (které se vztahuje k použitému motorovému vozidlu) v univerzální novotvar „jetý„, který se může týkat už úplně všeho, žvýkačkou počínaje a filosofickým systémem konče.
…. nám sděluje z první ruky Jaroslav Pavelka.
Pan Caban měl nejspíše na mysli firmu YATE, která obchoduje s kvalitním outdoorovým vybavením. Websterův anglický slovník uvádí slovo yeti, původem ze šerpského nářečí tibetštiny, s významem abominable snowman.
Původ příjmení Caban bych, bez nároku na patent, viděl v německém slově der Zauber (kouzlo,čarování), případně der Zauberbann (zakletí).
Ale to je opravdu jen nedoložitelná spekulace.
Jestli není Caban od Cabanosu? Nebo vynálezce zabaglione, sjetý jak Yetti.
Podle kdysi populárního školního vtipu se hoch jménem Stano horlivě hlásil, a sděloval třídě, že spolu s Dežom na slovo yetti, které soužka žákům zrovna objasnila, nemají jenom jednu větu, ale hned věty dvě….
Je ty zima Dežo ? zeptal se Stano, když byl vyzván, aby se předvedl… Dežo nemeškal okamžitě odpověděl: Je ty kokot…
Caban je pochopitelně a zcela jasně nepříliš dobře utajeným Capo di tutti capi slavné Cabannosy…..
Ojetá byla ta ženština (aspoň doufám, že to bylo femininum) z filmu „Spion, který mě …“.Na ten film jsem se nedívala už kvůli tomu jménu, i když růže, ač jinak zvána, voněla by stejně, a ten film by byl jistě blbost, i kdyby v titulu citoval Einsteina. Taky vás tak štvou ty potutelné sprosťárny v názvech a reklamách, které na vás hulákají z maxibilboardů? Domnívám se, že to může pozitivně zaujmout buď prepubescenta, nebo přiopilého pradědečka. Možná se mýlím a je to úžasný obchodní trhák, ale moc tomu nevěřím. Pane domácí, je to ve Švédsku taky, nebo je to naše špecifikum?
Řeznická mafie je Cabanostra, pravil Caban zostra. Ta je v masokombinátu ve Studené, zatímco v Teplé u Mariánských Lázní se vyrábí čabajky, čajovky a teplé páreččččky.
Praprapředek pana Cabana v Čechách barvitě a šprýmovně líčil zážitky z cest, jak na zámořské plavbě dorazili lodí až do Copacabany, kde byli přivítáni náčelníkem kmene a záhy i obklopeni polonahými Indiánkami. Vrchnost v té době právě přidělovala poddaným příjmení, takže mu všichni začali říkat veselá kopa Caban.
Vaše informace jsou jen trochu nepřesné, Caban se tam dostal dvakrát, poprvé tam byla jen pustá pláž, kterou Caban s několika místními kráskami zcela zalidnil a tak musel založit pro kopu svých potomků místo tohoto jména (obdoba založení Ejčí pod Mejknínem, ale on se vždycky trefil). Původně se to jmenovalo Kupa Cabanů, ale znáte to, lidi všechno zkomolej. Po druhé návštěvě platí váš příspěvek. Původní název připomíná už jen píseň Kukurukuků, a z ní jen to uůů.
Viděl jsem někde napsáno Czaban, což takhle zapátrat v maďarštině? Gabrieli, vy jste expert, nemáte česko-maďarský slovník. Já si pletu čmeláka a sršeň, tak to vzdávám.
Jetý Jetty bude Yeti? – viz
http://auto.idnes.cz/sef-skody-yetiho-uz-zkousime-v-terenu-dxp-/automoto.asp?c=A070208_101858_automoto_fdv
Zřejmě mazaný marketingový tah Škodovky-VW, jak expandovat na další trhy, teď do Himalají.
Bať, Caban pochází s Czaby, stejně jako czabajka (což není familiérní označení pí Cabanové, ta je Cabanka, nebo stará Cabanová, v případě jeho druhé paní nová stará Cabanová).
Do Cé A Banky bych bych mohl i něco vložit, ne.., nebo že bych si vzal půjčku…, ještě nevím… Ovšem do Ča Banky bych fakt nedal ani čabajku…
Stará Caba Nova byla pochopitelně a zcela jednoznačně přechůdkyní Noyy Bosé, i když abecedně to zajisté tak nevypadá….
Jinak Caban zajisté pochází z Cáby, podobně jako Saban ze Sáby…, bať, bať….
Podle WBG tedy Míša Kocáb nejspíš pochází z Kocáby?A co Vrhcáby nebo
vrchcáby!Elán pěje píseň o Bratislavkém občanovi maďarské národnosti
jméneb Csaba,je tedy možný vrh Csabou (z mostu) při národnostních půtkách.
V druhém případě se jedná o horní část Csabova těla nebo horský vrchol,nesoucí jeho jméno.
Lituji, nejsem odborník na Míše ani na Kocáby i když jednu kocábu plnou elánu jsem kdysi znal. Ale ta už se plíží asi k devadasátce, jestli se ještě plíží….
Jinak známý a památný vrch Cába je k vidění na pravé straně, hned jak projedete Cabovrhy. Kousek od Mozkošuků… Tam taky můžete spatřit starou dobrou mámu Cábu, která každoročně vrhá 3 až 5 mláďat, která jsou milovníky domácích mazlíčků okamžitě rozebrána….
Pána Csabu vrhajícího z bratislavského mostu nepoznám, ani jeho dolnů ani hornů časť, natož jeho vrchol….
Michale! vy jste zmínil nějakýho maďara, ale vůbec jste nepomyslel na Vikiho Czabadaje! to je téměř rouhání!
Czabadaj – a kto takoj?
Vy neznáte ten světoznámý večerníček z E 55 . Jak Čabadaj s Čobogajem pásli erosenky….
Čobogaj, něbogaj, čáry něbogaj, bogaj bogaj bogajbogaj čáry něbogaj (prosím pány znalce – co to v tom refrénu vlastně říkaj? aby to nakonec nebylo něco indecentního, znáte to – vojáci, rekruti, jedna si musí dávat pozor).
Paní Věro Diblíková, čobogaj, něbogaj nic indecentního není. Už proto, že jsme tento refrén často pěli coby skauti pochodující krajinou. A skauti, jak známo, byla instituce hodných hochů a dívek, kteří nepili, nekouřili a nemluvili sprostě. Zato pomáhali slabším, vážili si starších lidí, poslouchali je na slovo a jak je na dálku spatřili, hned je uctivě zdravili. Takže klid, čobogaj něbogaj je košer záležitost. Pěkné Velikonoce všem Slovodníkům přeje H.
Odul mě mě van vzpomínek na mládí… My jsme se u toho v Terezíně učili pochodovat. Třetí sloka oné nezapomenutelné písně zní:
Samá kralóvna, samá kralóvna céduličku psála,
céduličku psála.
Abý šohajka, abý šohajka na vojnu dostála,
na vojnu dostála.
A po desátém opakování vojín Ebel vecl: „To je furt samá královna a hovno hovno…“
Dovoluji si trvat na svém.., Čabadaj s Čobogajem pasou, zatímco Čáry Něbogaj spolu s Nikolou Šuhajem zajišťují import.., a velí tomu samozřejmě Ebel a proto je to docela košer….
Jo, a skauti chodí mlsně okolo a slušně dámy zdraví….
Já furt od čeho jsou někteří lidé odulí – a ono od vzpomínek (zřejmě notně nedietních – vzpomenu na zabíjačku, oduje mě odér jitrnic, jelítek, trdelné polévky, nedá si nic dělat, je to mocnější než já, musím něco malého zakousnout, a už jsem o půlnoci u ledničky, kulicha na hlavě, aby mi při pátrání neomrzly uši – proporce neproporce).
Na zabíjačku máme v seriálu ještě dost času. Velik Onoce a Van Odul zatím chystají dodávku prvotřítního prádelka přímo z Istan/m/bulu.., co bude k prádelku to se zatím ještě jako neví, ale mlsní hraniční psi se už prý docela těší… Ten poturčený Belgičan se těší taky ovšem na to půlnoční postávaní v kulichu před ledničkou, které si na východě nemohl dost dobře dovolit.. Ve hře se taky objevuje Královna se svoji zatím nepopsanou ceduličkou a horlivý mladý český policista jménem Dostál, který tu vojnu u benzínky před hranicema vlastně zapříčiní…
A skauti dál pochodují krajinou a nemluví sprostě….
Pana Pavelku zavála vojna do Terezína, mě do Popradu. Tam jsme do pochodu pěli slovenské folklórní poklady: K oblíbeným pochodovým písním patřila například: „Keď som išiel kolo Rajca, uhryzol mi kocúr vajcia“. Text nesliboval nic nadějného pro náš další život, ale brali jsme to zvesela, byla to zkrátka veselá vojna. To by se dobýval svět s takovými hity.
Přála bych si být knižním molem a procházet se Harykovým zpěvníkem.
Vlastně bych si taky přála být v duchu při tom dobývání, nepřátelé by houfně odhazovali zbraně, aby si při popadání za břicho nevypíchli muškou oko, pokud by rovnou nepopukali, a.p.Haryk se svými válečnými druhy, statnými záložáky, by za mohutného zpěvu ne nepodobného husitskému chorálu, alexandrovcům či hlasu náručního býka vítězně pochodoval krajinou. Holt folklór je folklór je folklór.
Já už dávno navrhoval zřídit pro folklór, nářečí a podobné minoritní zájmy zvláštní web. Nedávno jsem odchytil sloku známé odrhovačky Čí só hode naše hode poďme stará do hospode:
Leze baba na žebříček
Ukazuje černej flíček
Hojája hojája hojajája
Kde jinde než na specializovaném fóru to chcete prezentovat?
Pro paní Diblíkovou: Vážená paní, procházet se mojím zpěvníkem bych vám nepřál, ani nedoporučoval. Jeho obsah sahá až do období totálního nasazení za protektorátu, týká se většinou únikových pitomin a pikantérií, pořádné věci mě nikdy nezaujaly, ty u mě nanajdete. Mohlo by se také stát, že by se výsledky vašeho pátrání dostaly do rukou malých dětí, což by pak mohlo až nadosmrti negativně poznamenat jejich duševní vývoj. Následky by mohly být nedozírné, sociální pracovnice, pedagogičtí činitelé ani rodiče by nestačili žehlit, žehlit a žehlit.
Přimlouval bych se za ..řekněme …maličký blog na téma prostonárodních písní..vždyť vlastně jsme ošizeni o velkou část naší květnaté slovesnosti, která asi (jak pozoruju mladé) zajde na úbytě…kdo za pár let bude znát tolik zajímavých a podnětných lidových písní..ptám se vás?!a navíc písní a básní, které se udržují jen v ústním podání?
Nepředpokládám, že by někdo utrpěl psychické trauma ..a nakonec vstup by mohl být na vlastní nebezpečí.(a pro mladé tak žádaný adrenalin…každopádně teda míň nebezpečný, než lysohlávky..!)
No..mám třeba slova na Lili Marlén…nepublikovatelná , německy,v TV by se to asi muselo ze 3/4 vypískávat.
Na druhou stranu…to pískání…mě to připadá teda maximálně jeté….
Psychické trauma ??? Cha! Psychická forsáž! Lysohlávky – nelysohlávky, sem s Lili Marlén! Pryč s tichošlápkovským opatrnictvím! Co nás nezabije, to nás posílí! Tímto samozvaně prohlašuji tunajší jetou sekci za studijní akademický prostor určený k poznávání, studiu i prosté percepci folklórních, anonymních i jinak nespecifikovaných (uvítáme každý pokus o uvedení v systém) jazykových projevů, pokrytecky označovaných za nepublikovatelné.
Jo, tu Lili jsem slyšela, než mi došlo, co to vlastně poslouchám, protože většina kolem zpívala či spíš hulákala českou versi, už byl konec a nepomohlo se odvolávat na stařeckou vetchosluchost, pamatuji si pouze „wie ein Hund“, takže zveřejnění uvítám a pro zachování dekora mohu event. předstírat, že německy neumím. Též bych uvítala militaristickou versi Babičky – přijela na Staré Bělidlo na obrněném transportéru, mezi slepice hodila dva handgranáty a do vrabců jako když střelí….
V Rajci jsem byl několikrát a naštěstí jsem vyvázl bez újmy. Leč vzpomněl jsem si na slovenskou lidovou Prešel som ja Trenčín, Beckov, nevidel som takých ceckov ako jedna baba malá izbu s nimi zametala. Doufám, že je to jen folklor a ne skutečnost.
Prešiel som ja Tenčín, Beckov,
nevidel som takých ceckov:
ako jedna baba mala,
izbu s nima zametala…
Pochodil sem Púchv, Bytču,
nevidel som takú piču,
ako jedna baba mala,
svine do nej zaverala…
Berte chlapi, berte biče
a vyžeňte svine z piče!
Preplaval som Tisu Dunaj
ostal som ja sprostý chumaj
tak mi baba povedala
keď ma z /izby ?/
vypratala…..
Tak drobečky patří ohníčku, řekla Babička a podpálila Staré Bělidlo. Oba psi, Sultán a Tyrl, pana Proška uvítali přátelským rozsápáním. Dětem se pohozené granáty také líbily, děti vyhazovaly radostí ruce až padesát metrů vysoko.
Pane Pavelko, přiznám se, že tu brizantnější sloku jsem se neodvážil dopsat. Ještě že máme v Jevíčku takové jonáky, kteří co na srdci, to na jazyku.
Teda až tak doslova jsem to nemyslel.
Je vidět, že naše kultura zrušením základní vojenské služby dost utrpí.
To rozhodně.Kdy se dneska sejde tisícovka mladých mužů z celé bývalé
republiky a stráví spolu dva roky života?Dneska už čížek od Aše jen stěží
narazí na osobu,která o sobě tvrdí,že je Šarišan.Vraceli jsme se domů
obohaceni jazykově,kulturně,geograficky,sociologicky,etc.
Z písní (s)prostonárodních vzpomínám na jednu,jež zazněla na Slovači
o Silvestrově noci:hlas jednoho velmi známého herce tehdy mužně pěl
Tuto pička,tuto riť
buděme sa šuchoriť.
To se hrubě nelíbilo rejžovi,který trval na tom,že místo těch kluzkých výrazů
je třeba používat slabiku mta.Druhá sloka tedy zněla:
Mta,mta,mta,mta
riť,riť riť.
S přáním dobré noci.
Ještě existuje píseň: Aj tam hore na Pováží, sedem kilo p-a váží. Jak vidno, odtržením Slovenska utrpěla nejen kultura, ale i genofond našeho národa.