Na rozdíl od hádanky zda byla první slepice nebo vejce je to u slov kočí a kočár jasné. První byl kočí. Prameny neříkají nic o tom jak přesně probíhal přerod vozky, který slezl z vozu a nastoupil do panského kočáru. Tím vozka povýšil na kočího se všemi prebendami (vyhovět hraběnce) a povinnostmi (vyhovět hraběnce), které tato funkce přinášela. Kočí se jmenuje od 15. století podle přepřahací stanice kočárů mezi Vídní a Peští nedaleko Komárna – Kosci. Jak vidíte, Maďaři obohatili světový slovník již před českým Čapkovým robotem a slovo kočí se dostalo do němčiny Kusche, angličtiny Coach, švédštiny Kusk..
Prostý lid kočárem nejezdil, a tak alespoň pojmenoval vozítko pro děti:kočárek. Od té doby přesedlala hraběnka z kočáru na limuzínu, zvanou též Limo. Kočí se stal šoférem či řidičem a prostý lid se chytá trendu – do dětí lije limonádu…
A kočí? Ozdoben poangličtěným titulem Kouč se vrátil nejprve v podobě trenéra ve sportu a v poslední době i tenéra ducha. Nezřídka však spojuje kouč koučování s nadstavbou z dob hraběnek.
Pak tedy lapidární „Kuš!“ mohlo původně znamenat: „Vozko, kde k čertu zase vězíš, přestaň tlachat s čeledínem a práskni už do koní!“.
Jazyky jsou ohromujici… nemam jinych slov 🙂
Ahojky…dnes jdu se zpožděním…ale musím být stručná jelikož a to:,, V mém životě jsem se navozila kočárků přímo, haba kuk a taky mne nic jiného nenapadlo“.
Zdravím…..mám za sebou ,,čtyři pětky“ let, života a jsem si asi nějak přerušila docházku slov od vás, což mne mrzí.
Takže dnes nemám zase nic… :-(( Ach jo…já,,husa pitomá“
Jak se říká.,,dvákrát měř, jednou řež“. Hm….můj případ je asi takhle:,,neměřim a řežu rovnou“,pak dopadáv v lecčem, jak
,,sedláci u Chlumce“. Pěkný den…všem….Martina
Díky, to jsem o svém příjmení nevěděl….:-)
Doporučuji Pavla Eisnera: Rady Čechům jak se hravě přiučiti češtině. Tam se dočtete i o šeském vozataji a počeštěném formanovi.