My friend Olda sometimes drives everyone to lunch. Today, as we were driving over bumpy cobbles, he said, „Fred, this is driving on cat’s heads.“ Well, I know Olda is a kind and gentle person, so I asked him what he meant by this animal torture. He explained that this is what cobbles are called, and later sent me a brief email so I could read it for myself. So now I know that Kočičí hlavy = dlažba dlážděná dlaždičkami.
Co je český – to je hezký
Se stejným smyslem existuje ve francouzštině „têtes de chats“ (=kočičí hlavy). Zedník tak jmenují malé stavební kameny.
„Zedník tak jmenují malé stavební kameny.“ ?????????????? – nerozumím.
„Kočičí hlavy“ podle mě znamená „dlažební kostky“. Dlažba jako taková je zpravidla z dlaždiček, „tiles“.
Nemáte tak docela pravdu. Kočičí hlavy byly velké, obyčejně do žluta zbarvené oblázky, jimiž se dláždily ulice ve městě ještě než se začaly používat žulové stavební kostky. Nedalo se po tom moc pohodlně chodit, tak to městští radní již dávno vyházeli, alespoň u nás. Veliké byly nejméně jako kočičí hlavy, kolem 15 centimetrů a byly krásné. The right answer is : streets tilled by big cobbles from the first half of the 20th century
Pravdu má paní Květa. Do žluta zbarvené oblázky jsou patrně z křemene – potvrdit by to ale musel odborník na petrografii. Také se tak říkalo také krásné dlažbě z čedičových kostek; ty byly pěkně zaoblené a nechodilo se po nich nijak dobře. A také byly po navlhnutí při dešti smekavé. Měli je na například na náměstí v Doksech, v minulých letech je nahradili – místní patrioti říkali že necitlivě – tzv. zámkovou dlažbou.
Hledala sem horninu, ze které se vyráběly kočičí hlavy kvůli zkouškám. Tak vám mohu říct, že on kočičí hlavy jsou z křemence, sedimentární horniny s lasturnatým lomem 😀 Haryk nebyl daleko od pravdy, taky si to s křemenem občas pletu…