Kořalka je nápoj konzumovaný v kořalně? Zajisté ano, ale jak definovat kořalku? Obsahuje frťan vždy kořalku? Co dělá kořalu kořalou? To, že pije pouze kořalu?
Z pověření abstinentského výboru SlovaDne dávám kořalku do placu k bližšímu prozkoumání.
Co je český – to je hezký
Kořalka prý souvisí s hořet, horký, neb po ní pálí huba. Stylisticky se váže, odhaduji, k sociálně kritickým prózám první půle minulého století. S opadáváním vlny této literatury kořalka, zobecňující termín pro tvrdý alkohol, zvolna zastarává a dnes je na vymření. Úspěšný nástup zároveň zaznamenává nominativní označování příslušných druhů alkoholu. Pro jazyk to představuje vítané rozhojnění stylotvorných prostředků.
Stylotvorně podobně je na tom kořala. Dnes místo něj máme vožralu, (už taky zastarává), spiťara, pařmena, případně progresivního norka či norina (derivace notorického alkoholika).
Název kořalka vznikl asi spojením zkrácených slov koření a alkohol. Etylalkohol se dá vyrobit z brambor, obilí a prý i ze dřeva. Vyluhováním koření a bylin v alkoholu se dosahuje různých chutí. Takovéto kořalky a likéry mě nelákají. Později se pod pojem kořalka „schovaly“ i ovocné pálenky, které mají specifickou chuť danou ovocem, u kterého proběhlo alkoholové kvašení. Evropského věhlasu už nabyla slivovice. U ovocných pálenek je nutná dvoustupňová destilace na rozdíl od lavorovic a jiných samohonek, které obsahují hodně metylalkoholu. K takovým blivajzům by hostitel měl podávat slepeckou hůl, aby host věděl, do čeho jde, když nápoj neodmítne.
Jistý Josef D. z Uppsaly vyráběl vaječný koňak ze služebního lihu a nazýval nápoj „bílá hůl“.
Rychle pijme, už se stmívá:
A kdybysme se neviděli, byl to meťák.
Hledal jsem v papírových zdojích postup pro výrobu kořalky – a nic. Slovník však uvádí pěkný příklad jak se slovem kořalka zacházet: Poslední groš hrdlem prolil – kořalkář jeden!
V řeči ukrajinské nazývá se kořalka: „horilka“ – tedy přesně přeloženo – pálenka. Jak na první pohled patrno, horilka i kořalka jsou blízké příbuzné (alespoň po stránce výrobní a lingvistické) a jsem toho názoru, že zde lze spatřovat praslovanský společný původ názvu tohoto nápoje. Vznik tedy oněch dvou slov zdá se být obdobný – vychází z procesu výroby, čili pálení kvasu nad ohněm. I věnují se tedy v ukrajinských selech prostému lidu libé, však státu z důvodu úniku daní nelibé činnosti, kdy domorodec hodlá vyrábět pálenku – horiti, česky páliti.
Kořala i kořalka by mohlo souviset s kořením a alkoholem. V případě kořalky koření se alkohol, v případě kořaly by pak šlo o koření se alkoholu…
Kořalka od kořiti
Buď pokoříme láhev s kořalkou my nebo ona pokoří nás.
Taky by to mohla být lekce z hanáčtiny – koř, Alka!
Kořalka a pálenka jsou synonyma a označují destilát.
Kořalka k nám přišla z polštiny (gorzalka) a pálenka ze slovenštiny.
jakkoli se dá pálit kořalka z kdečeho, tak převážně je to etylalkohol,který jsem viděl , jak byl pit i 90%… ale na to musí být průprava, kterou nemám. Nicméně musím opravit Jožina…ze dřeva se dá „pálit“ jedině metylalkohol, pokud ovšem nás náš profesor chemie nemystifikoval. A po něm se určitě stmívá.
Zase.jeden můj známý chemik mi říkal ..pokud prý byste dostali k okoštování štamprlu metylalkoholu a štamprlu etylalkoholu..a mohli si vybrat, kterou „zazdít“, tak byste určitě zvolili metylalkohol, který je jedovatý…ale pěkně voní snad po jablkách…což o etylalkoholu se říct nedá.
Prosit ! tak na zdraví …. ať popojedem!
Páni odborníci, co byla rosolka? Popíjely ji panímámy (viz Babička od B.N.). Představuji si jakési želé z nejrůznějších hopsinek.
Kořalka a alkohol vůbec má tyto hlavní role:
-výživná (součást jídla, je využitelným zdrojem energie)
-sociální (přispívá k sociální interakci a integraci)
-anxiolytická (snižuje úzkost, napětí, prohlubuje pocit euforie)
-orgastická (slouží jako prostředek záměrné legální intoxikace, při občasné shodě všech faktoru spojením se s rolí sociální nabývá pojem orgastická deleko širších rozměrů)
-vyměšovací (u některých jedinců se po konzumaci většího množství alkoholu objevuje občasné vypuzování rozličných tělních tekutin)
to se najdou lidi, co řeknou s despektem: „ňákej chlast“, a hle, co vše se pod tím pojmem skrývá! Nuže, vzhůru do bezvědomí! A do zelí taky.
I já jsem kdysi v tomto činil výzkumy…., takže
DO DNA
Po té bábě škaredé
jinoch hned tak
nejede
Však u třetí sklenice
je již zajímavá
velice
A po páte rundě zas
…………….
……..
Lukyne,neopomeňte fci léčebnou.
-desinfekce vnitřních i vnějších tělesných orgánů
-antidepresivum
-zvednutí KT
-zvýšení srdeční frekvence
-podpůrný prostředek astmatické represe
-výpomoc,není-li dostupný nitroglicerin(lék,nikoli výbušnina)
Bez ,,veselého kalíšku“ bych asi už dávno zhebla.
To rozvinutí množiny kořalek mi připomnělo kouzelný zvyk anglánů pojmenovávat skupiny jednotlivých živočichů – parta lvů – pride (pýcha), strak – murder (vražda), havranů – conspiracy, pand – embarrasment atd. . U nás na pláni havrani a straky hulákaji tak, že to na přípravu vraždy opravdu vypadá.