Koresponďák

Do muzea SlovaDne dnes vkládám slovíčko nad hrobem – korespondenční lístek. Ve vyhledavačích má kdysi tak oblíbený koresponďák již pouze několik odkazů, ale v našich srdcích, a starých bednách korespondence mu místo nikdo nevezme. Pamatuji dobře na variantu s prezidentem Novotným, pánem, který říkal, že Coca-Colu a Volkswagen do Československa nepustíme. Pustili a dokonce ještě předtím, než jsme Československo rozpustili. Takže až zase budete psát mejl, věnujte drobnou vzpomínku jeho prastrýci – koresponďáku.

15 odpovědí na “Koresponďák”

  1. Zaslouží si konec,je strašně dlouhý a málo se na něj vejde.Navíc,blbě se vyslovuje.Lístek jeden korespondenční.

  2. Na koresponďáku byla především zajímavá jeho cena. Kdo chtěl psát romány, tak pro něho byl nepoužitelný, ale já mu dávám svůj hlas, mě vždy vystačil.

  3. Koresponďáky byly v naší rodině velmi oblíbené. Byli jsme vždy poštovní psavci, takže koresponďáky létaly po republice sem a tam. Bylo bezvadné, vešlo se toho na něj náhodičkou hodně. Zvláště pak mně, protože jsem psala “blechy”. Vždy jsem jich měla v zásobě minimálně deset. Bývaly doby, že koresponďák měl cenu poštovní známky.

  4. Jirkovi – dobrý :-)))) Já jsem si říkala, že se někdo chytne. Taky ano. Samozřejmě deset bylo koresponďáků. Blechy měl pes, a že jich bylo! Chi chi chi!

  5. mě vadilo, že tam nebyl obrázek, takže tam byla na můj vkus strašná spousta místa. sám jsem nejraději posílal pohledy, ale ještě radši dostával koresponďáky.

  6. Ví někdo, zda členové korespondenti akademie věd používali korespondenční lístky v komunikaci s akademií? Mám pocit, že do Slovadne přispívají nejméně dva členové korespondenti České akademie věd, tak by to mohli prozradit neználkovi, jako jsem já.

  7. Od roku 1993 až dosud bylo vydáno Českou poštou 265 094 000 kusů provozních dopisnic (terminus technicus), v loňském roce 17 074 000. Nebyl bych si tak jistý, že tento druh poštovní celiny je mrtev.Mám je v oblibě, protože se mi příčí lízat prdel státníkům pro účel nalepení.
    Ještě jedna zajímavost, známky i za nejhlubší totality měly v záhlaví nápis Československo – bez přívlastků.

  8. Tak se tenkrát (neblahé paměti) šel v převlečení s. Husák zeptat na poštu, jak jdou na odbyt známky s Husákovým portrétem. “Jo, lidi je kupujou, dyk jiné nejsou, ale že prej špatně lepí.” “No ukažte, to musím prověřit!” Vezme známku, plivne na ni, připlácne- “Vždyť drží dobře!!??” “Nojo, ale oni lidi plivou na tu přední stranu.”

  9. Gabriel: Já bych jim tu řiť i olíznul, kdyby to znamenalo, že půjdou tam, kam je pošlu….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *