Koronavirus na písmeno “P” – čeština je bohatý jazyk

Příroda poslala populaci pořádný políček: Pandemii!

Prťavá praštěná potvůrka poletuje prostředím, plíživě, pomaličku, polehoučku plošně postupuje po povrchu planety…

Pichlavá pandemická potvora pekelně prudí populaci, proniká přes pusu, pak průduškami, plícemi… přeskakuje přes pána, paní, příbuzné, politika, pekaře, popeláře, poslance.

Pokašláváme, posmrkáváme, prskáme, poleháváme, padáme.

Při procházkách potkáváme plátnem překryté pusy přátel, příbuzných, poznáváme především pozdravením.

Prázdné putyky, pohostinství, posmutnělé plovárny, propocenců prosté posilovny; policajti pozorují postavy plížící se pomalu po parcích, pakliže poruší pravidlo, policista píská, prská.

Politici pořád přiblble plácají přes pokrývky pusy…

Přeplněné postele, přidušení pacienti, připojené plicní podpory, přetažený personál prvního palebného pole, přepracované pečovatelky, pozůstalí…

Ptáme se: PROČ? Poněvadž pěstujeme pokrytectví, pohrdáme právem, pravidly, pochlebujeme přemocným, pochybně podnikáme, pokoutně podvádíme, propadáme pokušení, podlézáme, politikaříme, pletichaříme, promíjíme podrazy, pomíjíme příbuzné.

Poněvadž přehlížíme potřebné, pošlapáváme přátelství, podrážíme přátele, ponižujeme partnery, popichujeme plaché, přestáváme promíjet, plácáme plané pomluvy!
Poněvadž pošlapáváme přírodu, plýtváme penězi, potravinami, přejídáme se?

Protože pokrok postupuje příliš překotně, příliš pracujeme, pořád pospícháme!

Ptáme se: PROČ? Prostě PROTOŽE!!!…

Pocity padají podél pochmurné propasti… Převálcuje prťavá potvora populaci? Prdlajs! Prohrajeme, padneme? Prdlajs!

Přestaňme plakat, panikařit!

Potvoru přibrzdíme, přiškrtíme, porazíme, poničíme připravenými protilátkami; pandemii přečkáme, pohromy překonáme, pakliže pokorně poklekneme před pomocníky prvního „palebného pole“, poděkujeme…přežijeme.

Přestaňme plakat, pochlapme se! Popřejme si pohodu, posilněme psychiku, pěstujme pokoru, přestaňme pomlouvat, podvádět, podpořme se, pomáhejme si, povzbuďme se, poplácejme se po prsou, posilujme přátelství…..

Položme počítače, pojďme si povídat, pohrát si, prozpěvovat, pocvičit, pracovat na poli, provětrat pejska, poškrábat prasátko, pokochejme se přírodou, přivoňme pivoňce, podbělu.

Pohlaďme partnera po pleši, partnerce polibme pusu, přítelkyni poplácejme po prdelce, popijme pivko, panáka, poděkujme pohostinným přátelům.

Pozastavme překotné plahočení, pracujme pomaleji, prodýchejme paniku…

Projděme si pokoje, přemístěme poličky, posuňme postele, porovnejme polštáře, přerovnejme prádlo, přeleštěme podlahu: práce, pořádek, pomohou překonat paniku.

Plicní potvůrka prvně potrápí; Pakliže přeskládáme priority, pandemie pomine, přijde proměna, procitnutí, poučení, paprsky prozáří posmutnělý prostor.

Přeji poklidné přežívání pandemie, pocit pohody, později pak potkávání, podávání pravice, polibky přátel, políbíme příbuzné.

Připijme pohárkem perlivé Pálavy, pošleme polibek přes plátno, pitomce plácneme po pr……

Prchej proradná pandemie, prchej!!!!!…

PS: (asi) koluje po internetu, poslala mi kamarádka majlem 😉

69 odpovědí na “Koronavirus na písmeno “P” – čeština je bohatý jazyk”

  1. Toto mám též z internetu a ne ze své hlavy… trochu pošmournější verze:

    Vir. Všude vir. Ve vzduchu, ve vozidlech, ve výtahu, ve vaně. Vláda ve večerním vysílání varuje: Vycházet ven? Vůbec! Vydržte ve vlastním vakuu, vyhrajeme, vir vyprchá.
    Vedle vesele výská Vančurovic Vašek. Válení, videohry, věčný víkeeend! Vláda však ve vysílání vysvětluje: Vzdělání vyřeší vzdálená virtuální výuka. Vašek vzdychne: Vopruz.
    Vrchní Vendelín Vonásek ve vymeteném výčepu vztekle volá: velkopopovický větrá, víno voctuje, vodka vyprchává – všechno vylejt. Vyděšení vymrzlí vagabundi ve výloze vzlykají. Vonásku, vrahu! Vrchní vytře, vyleští výčep, vynese vajgly, vypne vodu. Vyhlíží výpověď.
    Věhlasný veřejný vypravěč Věnceslav Vaňorný večeří vokoralou veku. Vyvolává velikány Vrchlického, Vančuru, Vosku, Vinkláře. Vale vystupování ve Vinohradském, vale večírkům ve vestibulu, vale výplatě, vale vekám. Vidí velký výkal vůkol. Vláda? Volové!
    Vášnivý voyer Vích vyjde ven vábit vnadné Veroniky, Valerie, Viktorky, Vojtěchy. Všude vartují vojáci, vrčí vrtulníky. Vích vzrušeně vrní, věří ve výprask.
    Vir vniká všude. Víří ve výklencích vyprázdněných vechtroven, ve vejmincích venkovských velkostatků, ve vacích vandráků, ve větvích věkovitých vrb, ve výstřihu Věstonické Venuše. Velebný vikář Vacík vybízí věřící: vzývejte vládce vesmíru, vaši víru vám vrátí vlídnou věčností.
    Vyzáblý Vémola ve vaťáku vyprodává vybavení vlastní vily, Václav Vydra vykoupil veterinární velkosklad, Vondráčková vzdala všechna vodvolání.
    Varšava, Vídeň, Vatikán vyjadřují vládě vzájemnost, Vlaši vděk.
    Ve večerním vysílání vraví vrchní vůdce: Vážení, vědci ve výzkumáku vyvinuli vakcínu, výsledky vzbuzují veselí. Veni, vidi, vici!“. Vrchní virolog však vzápětí vysvětluje – výzkum vetoval vadný výpočet. Vědci vytahují virguli.
    Vojáci vybavují vládu výkonnými ventilátory, vlastenci vybírají víčka.
    Vypínám vysílání, vysílený vycházím ven vsát viruplný vzduch. Vylétají vrány, vylézají vlci. Větří večeři.
    Východoasijci vykosťují vrápence…

  2. Poté, co jsme včera večer se synem lékařem usoudili, že nemá smysl se mocímermo cpát do seznamu pro očkování jako první, když podle všech, co to zkoušeli, to nejde, a dnes ráno na psím setkání se dva největší rafani (majitelé, ne čoklíci) chlubili, že už babičky přihlásili, ale trvalo to klasických 8,5 hod., se manžel (s počitačem i telefonem je na tom stejně, ne-li hůř jak já) bez problémů dostal na očkování ve VFN ve Střešovicích na 19,30 dnes večer. Jsou věci mezi nebem a zemí….

    1. Není Vaším manželem ten asi dvaadvacetiletý student, který ‘(jak psali na internetu¨) dokázal obloudit ten jejich informační systém?

  3. Nedivím se, že se vám to nezdá, taky mě to pořádně překvapilo, proto o tom píšu. 22-letý student je sice šikula (ale nevím, co i přesto bychom si spolu počali), ale i on je příčinou toho, že se začátek registrace komplikoval, ne? Těch, co se do registru snažili proniknout neoprávněně, ať už v dobré, nebo nedobré víře, bylo jistě dost, a počáteční potíže jsou zcela běžný pojem – proč asi?

  4. Nevím, kdo je hlavní příčinou těch komplikací, osobně pochybuju, že by se mezi seniory vecpalo tolik hackerů. Spíš bych si myslel, že vinu nesou ti, kteří, vědouce už od loňských prázdnin o plošném očkování, začali ho připravovat až s příchodem prvních dávek vakcíny – viz slova páně ministrova ze začátku ledna, že budou jednat o strategii vakcinace. Měli na to čtyři měsíce.

  5. Z dnešních aktualit:
    Zoologická zahrada v Praze odchovala vzácného papouška trichu orlího. Dospělci dosahují délky až 50cm a charakteristické ke pro ně černočervené zbarvení a vzhled připomínající supa

  6. To je nejspíš papoušek do horrorů. Musím si ho nahledat v nějaké ptačí encyklopedii, v krajním případě to jistí strejda Gůgl a teta Viki. Pro lepší náladu p.t. zdepřítomných teď i jindy si dovolím přepsat pár vtipů z Neviditelného psa, kdo je četl, ať to přeskočí: Naše babi si v 65 řekla, že ujde denně 5 kilometrů. Dnes je jí 73 a nikdo neví, kde je…… Pro zlepšení ekonomiky je třeba, aby lidi začali utrácet. Budou to dělat obvoďáci, nebo rovnou veterina?…… V současné beznaději jsme se s manželkou rozhodli pro společnou sebevraždu. Když se zasebevraždila manželka, tak se mi najednou tak ulevilo, že jsem to zatím odložil.

  7. Před pěti minutami se mě manželka slušně otázala: „Ty už si zase rozděláváš pivo?“
    „Já si pivo nerozdělávám, já si pivo otevírám.“
    „My na Libšténě si ho rozděláváme.“
    „A u nás v Ústí se pivo vždycky otevíralo. Jako se otevírají brány pekel, jako se otevírají brány nebes, jako se na jaře otevírají kalichy krokusů.“
    „Krokusy se rozvíjejí.“
    „No to je fakt, rozvíjejí. Ale nemohly by se i otevírat?“
    „No možná jo, možná se můžou i otevírat.“
    „Tak to sem rád. A víš ty co? Já si odteďka budu pivo rozvíjet, jo?“
    K tomu se manželka nevyjádřila publikovatelnou formou. Prosím tedy vážené grémium o konzultaci. Mohu si pivo rozvíjet, nebo jsem fakt úplně blbej?

  8. Ale děte, pivo se rozvíjí teprve uvnitř! (viz: J.Šmíd Proč bychom se netopili – a tělem se rozlije rezavá slast) – otvírají se i studánky (viz Martinů). Správně se pivo čepuje, ale …kde jsou ty časy.

  9. Přijde malý Kohn za tatíkem, že ve škole slyšel takové divné slovo: “alternativa” a chtěl by ho vysvětlit.
    Starý Kohn se dlouze zamyslí, podívá se na syna a pustí se do vysvětlování:
    “Podívej se, Moše, ty jseš ještě malej, sotva jsi začal chodit na základní školu, ale tu za pár let doděláš a aby se ti dostalu opravdu řádného vzdělání, tak se přihlásíš na střední školu. Dovedeš si to představit?”
    “Dovedu,” odvětí malý Moše “ale co je to ta alternativa?”
    “Inu, budeš chodit na střední školu a jak je v naší rodině dobrý zvykem, zakončíš ji úspěšnou maturitou. Dovedeš si to představit?” pokračuje starý Kohn.
    “Dovedu,” říká čím dál zvědavější Moše “ale co je to ta alternativa?”
    “Po maturitě je ale potřeba se specializovat, vybudovat odbornost v zaslíbeném oboru a tak půjdeš studovat na vysokou školu. Dovedeš si to představit?” pokračuje otec Kohn ve výkladu, hladíc si u toho vous.
    “Dovedu,” říká malý Kohn “ale co je to ta alternativa?”
    “Jsi Kohn, takže studium zakončíš červeným diplomem, to je natürlich! Ale vzdělání není všechno, mladej, takže budeš potřebovat začít vydělávat peníze, abys mohl založit rodinu, zaopatřit ji a vůbec prosperovat. A jak lépe vydělat než podnikáním? Takže začneš podnikat, postavíš barák, nasadíš do něj kuřata a začneš chovat kuřata, protože kuřata jsou ausgezechnet kšeft. Dovedeš si to představit?” pokračuje Kohn senior.
    “Dovedu,” probral se ze začínající letargie Moše, když slyšel o penězích “ale co je to ta alternativa?”
    “Jak jsem říkal, kuřata jsou epesní šolich, takže budeš prosperovat. Z výnosů postavíš druhej barák, třetí, čtvrtej, do všech nasadíš kuřata a než se naděješ, je z tebe největší chovatel kuřat v okrese. Dovedeš si to představit?”
    “Dovedu,” přitaká nadšeněji synek “ale co je to ta alternativa?”
    “Co v okrese!! Za dva roky z tebe bude největší chovatel kuřat na Moravě a do tří let v celé zemi! Jak říkám, kuřata jsou zlatej důl, takže budeš mít vilu, bazé, auťáky, ženský, prostě Alles. Dovedeš si to představit?”
    “Dovedu,” potvrzuje už nadšením zářící potomek “ale co je to ta alternativa?”
    Kohn se zakloní, dlouze a pomalu se nadechne, pak praští dlaní do stolu, až spadne sklenice na zem a malý Moše sebou leknutím trhne. “Ale pak jednoho dne, bum prásk, všechno se to posere! Přijdou povodně, velká voda a všechno ti to smete – vilu, bazén, auťáky, ženský, kuřata se utopěj, protože neuměj plavat. Budeš úplně v háji, dovedeš si to představit?” ptá se Kohn otec.
    “Dovedu,” říká zkroušeně Moše “ale co je to ta alternativa?”
    “Alternativa jsou kachny.”

  10. U nás v Podkerkonoší si pivo taky otvíráme. A pokud si jich otevřeme víc, tak to pak rozvíjí naše myšlení.

  11. Nepátral jsem nijak v minulosti, ale myslím, že moje paní měla víc než dostatečnou slovní zásobu už dlouho před tím, než jsme se seznámili. A mám dojem, že to platí pro všechny ženy, neboť zatímco muž na lovu museli držet hubu, aby nevyplašili kořist, tak ženy kojíce děti, žvýkajíce kůže a vykonávajíce další prvobytně prospěšné činnosti tlachaly.

    1. A to feministky, nic víc proti nim nemám, neumějí pochopit. Seděj furt v jeskyni, nemají orientační smysl. Ale umějí uvařit polívku z mamutího chobotu. Seděj furt v jeskyni, proto… Ale zato… atd.

  12. Zaskočil mě následující titulek na Seznamu. Opravdu jsem tam našel, co neznám:
    Pavla a Petr žijí v krásném domě v Pobeskydí. Celý ho postavili bez elektřiny.
    Co říkáte, přátelé jazykospytci, na slovo Pobeskydí?

  13. Mne spíše zaskočilo, neřkuli zarazilo, jak je vůbec možné postavit dům bez elektřiny… Nastěstí jsem článek našel a v něm i vysvětlení…

    1. Jarku, hodně dlouho se domy bez elektřiny stavěly, chtělo to jen odhodlání, silné svaly a dobré nářadí, protože řezat trám tupou pilou, to je kalvárie.

  14. No jasně, postavily se tak i pyramidy, zikkuraty, cirky, paláce, chrámy i “obyčejné” domy… jen mne zarazilo že by v dnešní době bylo možné cokoliv postavit bez elektřiny… Ne že by to bylo úplně nemožné, pamatuji si na z dřívější doby ručně provedené drobné stavby, ale dnes není bez elektřiny možné téměř nic… i kdybyste si řekl, že si sám postavíte dům, bez elektřiny, i tak je ona nezbytná k výrobě cihel a všech ostatních součástí stavby… Bez elektřiny bychom dnes byli úplně namydlení a bezmocní. Nějakou dobu bychom měli malé zásoby z dřívějška, ale ty by brzo došly… a pak by následovala doba předindustriální a brzo i doba prvobytně pospolná, protože jsme v úhrnu jako lidstvo zapomněli téměř vše z našich zkušeností a dovedností.

    1. A teď k tomu přidejme zrušit spalovací motory a třeba i parní stroje… a já bych měl kozu a třeba i koně, a za barákem brambory a nemusel bysem psát na Slovo dne… no jo, ale zase!: uměl bych si uvařit pivo, aby to nebyla nějaká břečka? Já si vám poslední dobou furt na něco stěžuju, buď jenom v duchu nebo i veřejně, a, občas mě napadne, že vlastně vůbec nevím, jestli je blbá ta okolnost, na kterou si stěžuju, nebo jsem blbej já. To jsem dopad, já, rádoby filosof. Ach jo! Takhle možná přemejšleli Dostojevskij, Čechov, Gogol a jiní z té sorty ruských magorů (aniž bych se s nimi odvážil rovnat), a jak to dopadlo? Jsou jich plný antivariáty.
      Jo, Jarku, abych nezapomněl na tu elektřinu: asi bych to už bez ní taky neuměl a nezvykl bych si. Ale trochu jsem si zasnil. Pardon.

  15. No jo, ta nostalgie 😉 Připomnělo mi to některé myšlenky z Pournellovy knihy “Luciferovo kladivo”, kde si jedna z významných postav u vědomí blížící se katastrofy ukládala na bezpečné místo knihy s různými užitečnými návody, jak kdeco vyrobit… a podobně z jeho jiné knihy “Tříska v božím oku”, kde na (exotické) planetě zmítané neustálými válkami měli muzeum podle něhož mohli znovuobjevovat po dalším z katastrofických cyklů nástroje potřebné k dalšímu životu… Třeba bychom měli podobná muzea začít také vytvářet… zatím vím o bance semen rostlin na Špicberkách…

  16. A co chaty? Mnoho jich je bez elektřiny dodnes, v naší zahradní chatičce by se dalo (velmi skromně) bydlet celoročně, a elektřina se v osadě zaváděla až asi 10 let po stavbě, vodu jsem v kanystrech vozila na kolečku z rybníčku. Pravda, na velkých stavbách se nejdřív zavádějí kabely, ale katedrály byly dřív než elektrárny, nˇest-ce pas? Drábová dávno varuje, že black-out není co kdyby, ale kdy. Koneckonců nebýt našich jaderných a uhelných(!) elektráren, zelená elektřina z Německa by ho spáchala již několikrát. Jo, ty návody jsem už dávno převedla do počitače – pro úsporu místa, v blackoutu by se hodily. Ale bez legrace- na balkoně máme asi 20 petek s vodou a na zahradě několik sudů s vodou aspoň na zalévání, kanystr s pitnou na kafe a pivo ve sklepě. V létě nám kleknul velký mrazák, tak radši zavařuju jako moje babička, je to jistější. Ale co víme, co bude – spíš jsem čekala Malevil, a on Mor – nedá se na nic spolehnout . A lednička i mrazák jedou v létě v zimě stejně, bez ohledu na teploměr. Předkrájený chleba – už čekám na předžvejkaný, usw. usw… holt jsme rozmazlený, že to dál nejde – o mladých ani nemluvě. Ale my lidi jsme jak švábi, přežijeme všechno, i všechny sebepitomější vlády a režimy (Židi prominou, jich si vážím).

  17. Teď jsem si přečetla Jirkův stručný komentář a omlouvám se, no – to víte, v jeskyni se tlachalo vždycky, taky nepoznáme světové strany bez kompasu (dřív bylo aspoň Rudé Právo), ale zato žijeme o pár let dýl – no, aspoň se staráme o vnoučata, ale řekněte mi, na co jiného se babka hodí, těch pár let navíc by se hodilo za mlada, ale teď co s tím?

  18. Zahradní slavnost – jak říkáme u nás na Podřipsku. Posázaví, , Podkrkonoší, Pobaltí, Podbrdí – a nezapomeňte na podtatranské mudrce kolem přelomu tisíciletí. Je zjevné, že pod-hoří a po-říčí, s velkými písmeny je to méně jasné, pod-prsenka a pod-vlékačky možná podle velikosti. U těch územních celků není velikost jasná, třeba je to podle toho, odkud je ta hora vidět, odkud už ne? a co Alpy, tam bylo Před- a Za-. U řek to taky není jasné, třeba Poberounčí – je Berounka kratší než Jizera? Jasná diskriminace!

  19. Teď jsme hledaly se ségrou na mapě Podkozí, je to v kraji našeho mládí, u Nenačovic, panu Kelnerovi bych to schválila, kdyby se byl zeptal . MMCH, BTW a en passant -v tržce v Holešovicích ho takový dvě babky jako já a mladý příručí ze ZA 13.- náramně vychvalovali. Připomnělo mi to, jak kdysi, když jsme hltali západní omleté obrázkové časáky – chlapi porno, holky Burdu a pod., byl tam obrázek baby, jak drbe prádlo na valše v neckách, slzy jí cákají kolem, a vzdychá “Ubohá Soraya!”. Ale RIP, Kelnera jsem si vážila. Kdyby jezdil jen do Podkozí…..

  20. Vy jste, paní Diblíková, Kelnera znala osobně? Pro mě to bylo jen jméno jednoho z obyvatel. Abych si ho mohl vážit nebo nevážit, musel bych s ním být nějakou dobu v kontaktu a trochu ho poznat. Jinak ať samozřejmě odpočívá v pokoji.

    1. Fakta:
      1. Zbohatl na exekucích a následně na půjčkách. Tím vygeneroval spoustu bezdomovců a ztroskotanců. To je nemravné.
      2. Financoval našim mlaďochům zahraniční studia. To je záslužné.
      3. Koupil klavíry, které Čína za trest nechtěla koupit, a dal je školám. To je záslužné.
      4. Půjčil Zemanovi letadlo, aby se moh prolítnout do Číny, nebo kam to bylo. Chucpe.
      A teď si o tom, až půjdu se psem, budu přemejšlet.

  21. Asi máte (oprávněný) dojem, že jsem p. Kelnera neznala osobně. No, neznala, ale slyšela jsem o něm dost na to, abych si ho vážila.. Už slyším Vás- nojo, slyšela, cha cha. Ale valnou většinu lidí, kteří hýbou světem, neznáme osobně. Třeba Ježíš – a jak dlouho mu to lidi věří. No, netřeba jít tak daleko, p. ing. Babiše nebo p. ing. Zemana taky valná většina lidí nezná, a mají svůj názor, a neradi slyší, že ne správný. U voleb neznáte osobně skoro nikoho, a přesto jste si svojí volbou jistý, jinak byste jim hlas nedal, a kdybyste je znal osobně, tak byste nedal (třeba).

  22. Děkuju, pane Pavelko, za Vaše dohledávky stran PK. Právě vzhledem k tomu, že se choval jako tajůplný ostrov a nedával najevo žádné své myšlenky (teda krom finančních), bych ho nikdy nevolil, znaje ho jen z novinových titulků

  23. Miliardářská témata se nechytla, tak zkusím něco z jazyka českého. Jeda do Hradce Králové, uviděl jsem v jedné vísce transparent: Přímeme nové zaměstnance. Myslíte, že je zde souvislost s blízkým Dolním Přímem, kde se vyrábí sýr Niva?

  24. Nevyšší čas vyrazit do přírody! Teď jsem si přečet o poutnických cestách: do Santiago de Compostela, k Panence skákavé a o mnoha dalších poutích. O nich jsem, kromě Compostely, neměl ponětí. Ale cejtil bych se v tom poutním společenství, jsa neznaboh, nepatřičně. Nejlepší jsou trampové, pokud ještě jsou, ale asi už vymřeli. Tak mi zbejvají jenom turisti: Pochod slováckými vinohrady a tak podobně. Nestor jevíčských turistů Pepa Peka říká: „Příroda je prostor mezi dvěma hospodama.“ Nevyšší čas vyrazit do přírody!

  25. Nejlepší řešení je zahradní restaurace v blízkém okolí- snad už bude konečně teplo. Pouť do Compostely je pro mě passé, i když v létě s pejskem by to bylo fajn (tak před xx léty), ale co zahrádka (nemyslím tu před hospodou, tu mají jistě všude, ale tu vlastní se zaléváním a pletím a okopáváním). Takže – zahradní restaurace u zahrádky. Příroda je jen trapná náhražka, po jarním rytí (sázení brambor atd.)na ni nemám ani pomyšlení.

  26. Byl krásný měsíc červen
    Náš Vojta šel večer ven

    Tu mu náhle do úst
    Vlétl velký chro-ust

    Neví někdo, jak je to dál?
    A neví někdo, jestli se předchozí věta má psát s čárkou, nebo bez čárky? Já tam teda tu čárku píšu. Mě na nějaký tý čárce nezáleží. Nějaká ta čárka už mě nevytrhne. Ale dejte prosím vědět, jestli mým plýtváním čárkami neutrpěl pravopis.

  27. Manželka telefonicky v knihkuoectví objednávala pro dceru Goethovou Utrpení mladého Werthera. Prodavačka řekla, že se podívá. Pak přišla a ptala se: To je taková růžová? Žena se přiznala, že neví, načež paní povídala: Aha vám jde asi o obsah. To je překvápko, co?

    1. Zajímá mě, jak se prodavačka pohybovala, než přišla k telefonu. Ale to není důležité. To knihkupectví je podnik, hodný pozornosti. Nechcete, Jirko, odtajnit detaily?
      Jen tak mezi řečí: když u nás kupuju knížky, zas tak velký utrpení to nebejvá.
      Neplacená reklama: Knihkupectví Selinger Kostelní 46, 56943 Jevíčko
      (Jenom tak ze zvědavosti: ona to dcera má z úkol, nebo jí to fakt zajímá?)

  28. Jediný detail,. který je mi znám, je ten, že dotyčné knihkupectví je v Trutnově na náměstí. Z předchozích návštěv téhož si pamatuju, že je tam prodavaček několik a nevím, která ten hovor brala. Když jdu do knihkupectví u nás ve Dvoře Králové (U Veselých, ulice je Revoluční, ČP nevím, PSČ 54401), tak je to taky bez problémů a pokud nemají, ochotně objednají. A ještě si poklábosím s paní knihkupkyní (to je na podráždění Gabriela). Do Jevíčka bych to měl trochu daleko, když jsem tam byl naposledy, tak to bylo večer a už měli zavřeno. Jinak kudy cestuju, tudy knihkupectví i antikvariáty prolézám. NO a toho Goetha nebo Goetheho měla dcera jako povinnou četbu ze školy a zalíbilo se jí to, takže tak. Před tím, aspoň pokud je mi známo, o klasici větší zájem nejevila.

  29. Po včerejším delším přátelském rozhovoru s dcerou opravuju svůj předchozí příspěvek. Nebyla to povinná četba, leč si to fakt vybrala sama

    1. Zdravím dceru a smekám pomyslný klobouk. Až bude číst Bratry Karamazovy, Tristrama Shandyho nebo něco podobnýho, ať dá vědět, budu smekat až mě ruka upadne.

  30. Děkuju, pane Pavelko, za odpověď i za dceru. Radši Vám ani neprozradím, že četla Annu Kareninu, abyste se neusmekal.

  31. Třeba by něco prozradila srovnávací studie Kulihráškova národního slabikáře a téhož současného… Ale kdo by se k tomu tak asi odhodlal 😉

  32. Jarek je plně zaměstnán tou komparativní studií a Kulihráškově slabikáři, ale co vy, zbylí přispěvatelé? To jste vyrazili na zahrádky zeleninové či hospodské a po návratu znaveně padnete do lože, abyste ráno hned zase vykročili k dalšímu kolu?

  33. Zničeho nic mi v hlavě zazněla píseň, co mi zpíval dědeček. Je to na melodii Zasadil jsem konvaliku/Vyrostla mi lilie:

    Zasadil jsem flašku rumu
    Vyrostla mi vopice

    Kdyby někdo věděl jak je to dál…

  34. Tuhle písničku neznám, ale nedávno se mi vybavil jiný úryvek z mého dětství a kdyby někdo věděl, jak dál….

    Venku bylo světlo
    v chlívě byla tma
    selka si to spletla
    podojila psa

    1. Soudím, že písničku zpíval po kabaretech Jára Kohout, Ferenc Futurista, nebo někdo na stejný louce pasenej, jak říkávala babička.

      1. Pepi koupil kozu a pětku za ní dal
      a přivázal jí k vozu a někdo mu jí vzal.
      Pepi, ta koza nedojí
      Pepi, ta za nic nestojí
      Pepi, můj zlatej Pepi
      Ty něco máš, čím lákat znáš
      Pepi, můj zlatej Pepi
      Ty něco máš, ty mě to dáš.
      2. A venku bylo světlo a v chlívě byla tma
      a Pepi místo kozy tak podojila psa
      Pepi, ta koza nedojí
      Pepi, ta za nic nestojí
      Pepi, má zlatá Pepi
      Ty něco máš, čím lákat znáš
      Pepi, má zlatá Pepi
      Ty něco máš, ty mě to dáš.
      3. A v chlívě bylo teplo a Pepi pěknej chlap
      a do rána bylo dlouho a nechtělo se spát
      Pepi, ta koza nedojí
      Pepi, ta za nic nestojí
      Pepi, má zlatá Pepi
      Ty něco máš, čím lákat znáš
      Pepi, má zlatá Pepi
      Ty něco máš, ty mě to dáš.

  35. Zásadil sem flášku růůmu… – slyším to jako dnes, ale jak je to dál nevím a ti dávní opilci už ani nejsou. Taky jsme v Letenské smečce vzpomínali na hry našeho dětství , na sochy, na vodníka, pan čáp ztratil čepičku, král vysílá své vojsko, polívka se vaří , maso na talíři, na prstýnky, Honzo vstávej, ale nevíme, jak je správně Krvavý koleno, tak pokud někdo ví, ať se podělí. Jo, a dědeček zpíval “Když se kozy prskají, vocasama mrskají”, ale dál nevím, babička mu to vždycky zatrhla.

  36. Díky, že jste ožili. Pane Pavelko, v té písni jde o dvě osoby různého pohlaví a stejného jména, nebo je to oboupohlavní jedinec?

  37. Byli jsme na svatbě a pak samozřejmě se ságrou drbaly zúčastněné. Padla slova “cafour rozcapená”. Co to vlastně je cafour? A rozcapená – jaký je to gramatický tvar?

    1. Rozcapená je adjektivum feminina. Trávníček: rozčapen, v. čapiti. *čapiti, 1. = čapěti; 2. = čapnouti; slož. dok. roz-; rozčapen na všech čtyřech = roztažen (Dr.)
      Cafour: ČJA 3

      112 bramborový klíček (1086)

      1 M klíč

      klíh (klíha 455)

      klíček

      klička

      klika 325, 326 (klica 737)

      kel m. (kél 623, 718, 719)

      klík 729 (kełek 807, kłyk 825–827)

      hák

      háček

      poušťák (též 309)

      pušček 833–836

      vypušček (vypustek, vypust 807)

      pok 662, 664

      punček 830, 832–834

      (v)ocásek 329, 802, 808, 821

      ogunek 818

      frňous (frňák 116)

      cancour 303, 443 – cafour 513 (camfour 409, canfour 440)

      camfrnoch 452 (-ňoch 452)

      šlahoun 304, 323, 324 (šle- 307, 329)

      mláz m. 308, 309, 313

      fáza

      fazoch 611

      fazón 755

      knostek 810, 811 (knost 811)

      tríb (trejb 404, 405, 413) — prejt — prejch

      S škňour 337, mrcous 420, vyrostek 801 nedubl., kajm 819 nedubl., kocur 820, revek 828 nedubl.

      N očko, výhonek

      2 Byla zjišťována nář. pojmenování pro klíček u brambor v kontextu „brambory vyhánějí ve sklepě na jaře klíčky“. Terénní výzkum poskytl nář. materiál hojně diferencovaný především lexikálně a slovotvorně (např. klíč × klíček × kel × klík).

      V repertoáru nář. ekvivalentů tvoří poměrně velkou část výrazy sporadické. Jejich věrohodnost byla prověřena pomocí KLA. Expresivní zabarvení některých názvů (zejména označení vzrostlejších klíčků, např. cancour, frňous) vyplývá ze skutečnosti, že klíčky na bramborách určených pro spotřebu jsou neužitečné, neboť oslabují bramborové hlízy. Příliš vzrostlé klíčky jsou nežádoucí i pro brambory určené k sadbě. – Nahodile zapsané výrazy očko ‚vyrážející klíček‘ a výhonek (zejména již. Čechy), uváděné vždy v dubletě nebo tripletě s nář. ekvivalenty typickými pro příslušnou oblast, nebyly mapovány.

      V dubletách, popř. tripletách jsou výrazy se základem klíč- považovány za novější a ve srovnání s jinými termíny označují vždy klíček menší.

      V Čechách se nekrátí -í- v pojmenování klíček vůbec, ve variantě klíč jen zcela ojediněle; v tomto případě se tedy v Čechách neuskutečňuje pravidelné krácení. Na Moravě naopak k pravidelnému krácení dochází (ve shodě s mapou PRO Alb). Protože jsou termíny se základem klíč- na Moravě většinou novější, mají i v oblasti neprovedení přehlásky ’u > i jen uvedenou podobu.

      3 Na zkoumaném území převládají výrazy se základem klíč- (Čechy a záp. Morava) nebo kel- (většina Moravy), ostatní výrazy tvoří menší areály na okrajích. Výraz prejt byl zjištěn v sev. Čechách, dále na vých. Plzeňsku a v oblasti mezi Příbramí a Benešovem, varianta prejch na území mezi Plzní a Klatovy, podoba trýb především jižně od Příbrami a na zč. okraji. Na zč. okraji bylo též zachyceno pojmenování poušťák, ve Slezsku pak varianty výpuštěk a puštěk. Výraz puček byl zapsán na Těšínsku. Na jižní Moravě tvoří menší areál nář. ekvivalent fáza. Ostatní lexémy se vyskytují buď rozptýleně, nebo zcela ojediněle, ale většinou opět jen na okrajích zkoumaného území. Podoby hák, háček jsou soustředěny zejména na jzč. a jvč. okraji. Výraz frňous byl zaznamenán v záp. Čechách, na svč. okraji a na jz. Moravě. V západních Čechách nacházíme ještě výrazy šlahoun, cancour, mláz, v jv. Čechách camfrnoch, cafour, ve Slezsku knostek, ocásek, ohonek apod. Pojmenování puk bylo zachyceno na Prostejovsku.

      Většinové pojmenování klíč je typické zejména pro svč. nář. a vých. polovinu dialektů střč. s přilehlým Příbramskem; sporadicky se vyskytuje i na ostatním zkoumaném území. Podoba klíh tvoří areál v jv. Čechách a mikroareály v sev. Čechách a jižně od Brna. Forma klička je charakteristická pro záp. část střč. nář. Podoba klíček je rozšířena jako novější pojmenování po celém zkoumaném území; souvislejší oblasti vytváří na zč. a jč. okraji a na jz. Moravě. Forma klík (v podobě klyk) byla zapsána na Frýdecku-Místecku.

      4 cafour jen nář.; Kt camfour „kořenný ocásek“ — Nář. varianta slova cancour, přenesením (SSJČ nář., Bš Jevíčsko, Kt camfór, u všech ‚utržený kus látky, cár‘).

      camfrnoch jen nář. — Přenesením nář. cancour ‚cár‘ (Jg též canfrnoch, canvrnoch ‚útržek visící z roztrženého šatu‘).

      cancour v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg, též cancor „hadr na šatech visící, chundel“, SSJČ ob. ‚cár‘).

      fáza jen nář.; Kt fází Podluží — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Jg fazar m. ‚sazenice, zvláště vinné révy, výhonek‘, Kt fazor ‚kořínek révy, sazenice‘).

      fazoch v sledovaném významu jen nář. — Přenesením nebo adaptací výrazu přejatého z něm. (SSJČ zeměd., též pazoch ‚výhonek vinné révy a některých popínavých rostlin, odnož chmele‘).

      fazón jen nář. — Viz fáze, fazoch.

      frňous v sled. významu jen nář. (Jg ‚tenké přírostky od něčeho visící‘, Kt „vlášení u rostlin“, SSJČ ob. ‚provázkovitý výrůstek na něčem, např. na řepě‘) — Specifikací.

      háček v sled. významu jen nář. — Přenesením.

      hák v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚něco zakřiveného‘).

      kajm jen nář. — Přejato z něm. (Keim — ‚klíček‘).

      kel Jg f. i m., SSJČ m., zast. botanicky, pol. kieł, dluž. kel — Základem je psl. *kъlъ.

      klíč stč. klí m., Jg, SSJČ říd. — Od stč. klí rozšířením o -č (jeden ze způsobů opouštění nevýhodné deklinace).

      klíček Jg, SSJČ, SSJ — Z klíč, viz tam.

      klička v sled. významu jen nář.; Jg — Specifikační příponou z klíč, viz tam.

      klíh v sled. významu jen nář.; stč. klí m., Jg klih — Z klí rozšířením o -h, viz klíč.

      klík jen nář.; Jg též kélek, SSJ, pol. kiełek, dluž. kełk — Ze stč. klí rozšířením o -k, viz klíč.

      klika v sled. významu jen nář.; Kt (stč. kluka ‚klika, hák‘) — Od klička zpětnou derivací.

      knostek jen nář. — Patrně adaptací výrazu přejatého z něm.

      kocour v sled. významu jen nář. — Patrně přenesením.

      mláz f. v sled. významu jen nář. (stč. mlázě f., Jg f. — u obou ‚výhonek stromu‘, SSJČ mlází, mláz f. říd., pol. młodź f., młodzieź, hluž. młodźina, u všech ‚výhonek stromu, mladý stromek‘) — Přenesením.

      mrcous v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg mrcouch ‚kořen u mrkve, řepy‘ apod., Kt mrcas ‚tenké, jednoduché kořenné vlákno‘, SSJČ mrcásek ‚kořínek, ocásek‘).

      ocásek v sled. významu jen nář. (Jg botanicky „vlášení u kořene“, nebo „přívěsek na konci listu“) — Přenesením.

      ohonek v sled. významu jen nář. — Přenesením.

      poušťák jen nář.; Kt pušťák ‚výhonek, odnož‘ — Od pouštět, srov. Jg pustit kořeny ‚ujmout se‘.

      prejch jen nář. (Jg prejchovat ‚klíčit‘ — o sladu) — Adaptací výrazu přejatého z něm., viz trýb.

      prejt jen nář. (Jg též prýt ‚výhonek‘, brambory již prejtují ‚počínají růst‘, SSJČ prýt ‚mladý výhonek, prut‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. Viz trýb.

      puček jen nář. (Kt ‚poupě‘, SSJČ říd. demin. k puk, zast. a básn. ‚pupen, poupě‘, SSJ expr. púčik, púčok, pol. pączek ‚pupen, poupě‘) — Specifikací.

      puk v sled. významu jen nář. — K pukat, nář. ‚klíčit‘.

      puštěk jen nář. — Od nář. púščať (tj. klíčky), viz i poušťák.

      revek jen nář. (Jg rév m. ‚ratolest‘, Kt révek ‚větvička, roub k štěpování‘) — Specifikací, popř. adaptací výrazu přejatého z něm.

      škňour jen nář. — Nejasné.

      šlahoun SSJČ — Přenesením (Jg ‚výhonek, prut‘, SSJČ ‚tenký dlouhý výhonek‘, bot. ‚výběžek nebo výhonek ze spodní části stonku‘).

      trýb jen nář. (Kt ,ratolest‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Trieb).

      výrostek v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ říd. též výrost ‚něco vyrostlého‘. SSJ výrastok, výrostok říd. ‚výhonek‘, hluž. wuróst, wuróstk botanicky ‚výhonek‘) — K vyrůst.

      výpuštěk jen nář. (stč. vypuščovánie ‚výhonek‘) — K nář. vypúščať ‚klíčit‘.

      5 klíč Po 1, Ju 1–6. Ru 2, 4 — klíček Ru 3 — kel Ju 6, 7

      6 AJŚ 143, SSA 1.20

  38. Jestli jsem zde tento dialg už prezentoval, všem pamětníkům se omlouvám.
    Jako čerstvý přistěhovalec z Ústí nad Labem na Moravu jsem navštívil novou babičku a dědečka. Dědeček: „Co bode k večeři?“ Babička: „A co bes chtěl?“ Dědeček: „A co máš?“ Babička: „Tak víš co? vem si chleba s máslem a sér na to“.

  39. Jo a abych nezapomněl: Fodbalisti něco vyhráli, v televizi hráli hymnu, na Sportě roznášel Nahid (co se tu po jugoslávské válce léčil a už tu zůstal) pivo a nabádal:„Chlapi, stópněte! Jedinej, co tady stojí, je cizinec.“

  40. Jaroslave, klobouk dólu, dostal jste mě!!! Nevěřila jsem svým očím, kam že jsem se to dostala. A klobouk teda mám, ne že ne, dlouze jsem ho sháněla na tu svatbu, černej, širokej, slaměnej /teda z umělého lýčí). Na svatbu jsem si ho nakonec nevzala, páč jsem vypadala jako kříženec bedly s hříbkem ve smutku. Jo a zámečnící jsou kucí šikovný, viděla jsem prstýnek (doufám, že pánskej) s otvírákem na pivo místo drahokamu.

    1. Sbírku otvíráků mám, ale prstýnek tam chybí, to je vostuda! Zamlada jsem lákal holky místo na sbírku motýlů na sbírku otvíráků, ale nějak to nevycházelo; dodnes nevím proč.

        1. Kdysi jsem viděl na nějaké výstavě kladívko pro práci v noci. Mělo zabudovanou žárovku tam, kde z vlastního kladiva vykukuje rukojeť

  41. Na netu je vývěska:
    „Chornická pouť a sbírka pro trojčata Koláčkovi“
    Kamarádka Zdenička Slingerová okomentovala: Koláčkovy/Koláčkovi? A já jsem okomentoval: Já bych napsal Trojčata Koláčkova. Ale pro jistotu jsem kouknul na net:
    Kdy píšeme Novákovi s měkkým I
    Pokud si rodina Novákových bude psát štítek na poštovní schránku či zvonek, použije tvar Novákovi s měkkým -ovi na konci slova. Jedná se totiž o 1. pád a v něm u pojmenování jednotlivých rodin píšeme vždy koncovku -ovi (pokud se nejedná o příjmení jako Novotný či Hoření, ta skloňujeme odlišně).
    Novákovi odjeli na dovolenou.
    Novákovi zase neuklidili na společné chodbě!
    Novákovi mají tři dcery.
    Koncovku -ovi použijeme také v 5. pádu, například když sestřička volá u lékaře: Novákovi, pojďte si dál!.
    Kdy píšeme Novákovy s tvrdým Y
    Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu stejně jako je tomu například při skloňování podstatných jmen podle vzoru pán (páni, ale vidím pány). Tuto poučku použijeme právě při psaní různých balíčků, poukazů či přání, aby v rádiu zahráli pro Vaše známé oblíbenou písničku.
    Včera jsem ve městě potkala Novákovy.
    Na balíčku bylo napsáno PRO NOVÁKOVY.
    Tato výhodná nabídka platí pouze pro Novákovy.
    Pokud chceme ale použít slovo Novákovi/Novákovy jako přivlastňovací přídavné jméno, musíme se vždy řídit rodem slova, které přivlastňujeme a pádem, ve kterém slovo je. Více informací o psaní -ovi a -ovy v těchto případech najdete v článku Koncovky -ovi a -ovy.
    Shrnutí na závěr
    Pamatujte si, že na schránku si píšeme Novákovi, Skřivánkovi, Dvořákovi či Kocourkovi s měkkým I, protože se jedná o 1. pád. Oznamujeme totiž, kdo (co) v tomto bytě či domě bydlí. Stejně píšeme i příjmení na adresu dopisu, protože říkáme, kdo (co) je příjemcem pošty. Zatímco na balíčky, dárky, poukazy píšeme vždy pro Novákovy, Skřivánkovy, Dvořákovy nebo Kocourkovy. Sdělujeme totiž, pro koho, co je daný předmět.

  42. Pane Pavelko, jako vždy brilantní, mluvnicky se tomu nedá nic vytknout. Ale psát trojčata Koláčkova by mohlo být právnicky ošidné, neboť nevíme, zda jsou skutečně jeho a nejsou třeba Grabmüllerova.

  43. Neznám ani jednoho z nich a asi bude pravda, že co oko nevidí, toho srdce neželí. To já jen tak, pro všechny případy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *