Láce

Řekněme si to narovinu – za hubičku – to je láce. Láce je krapet dražší než hubička, ale v určitých případech si té hubičky také ceníme. Slovník k láci nemá moc co dodat, pouze něco o lacinosti. Následující heslo je však zajímavé: Lacerace – potrhání, roztržení měkkých částí těla.

18 odpovědí na “Láce”

  1. Mnozí z nás pasou po slevách (tedy láci) až do roztrhání těla, tam vidím souvislost.
    Paláce je nepravá láce – tedy drahota.

  2. A nezapomeňme na spisovatele Ludvu Láce s Fikerova Fantoma operety. Ač jako předloha byla kniha spíš v kategorii láce, pan Podskalský ji v černobílém seriálu pozvedl do sorty lahůdek, kde všichni hráli jako z partesu.

  3. Láce má ještě jeden význam, který s dá vyjádřit slovy “nejsme tak bohatí, abychom kupovali laciné věci”. Kdo neuvěří ať si to ověří.

  4. Vžitý nesmysl: “nejsme tak bohatí, abychom kupovali laciné věci” už dávno neplatí. Vyšší cena naprosto nemá jakoukoli spojitost s vyšší kvalitou už vůbec u ničeho. Marxova poučka o nadhodnotě neplatila nikdy. V období rozvinutého globalismu platí moje poučka o podhodnotě: “Jakákoli komodita, bez ohledu na její kvalitu, užitečnost a pořizovací náklady, má NULOVOU CENU, dokud ji někdo nechce koupit, pak nabyde takovou cenu, jakou je kupec ochoten a schopen zaplatit.. Smutným důsledkem tohoto faktu je,že o takové komodity, jako je čistý vzduch, zdravé okolí a sluneční svit bez ozonové díry, se musí starat neziskové organizace, které jsou trnem v oku všem vládám světa.
    Jiříkovi (i dalším) doporučuji knížku BEZ LOGA – ta vyvede z omylu o vyšší kvalitě – vše se vyrábí ve stejné továrně ze stejných dílů stejným způsobem, jen ten dvd přehrávač SONY má na rozdíl od bezejmenného zablokované některé funkce, takže ten bezejmenný a desetkrát levnější je daleko užitečnější.
    Kdo nevěří ať si to ověří.

  5. PS. Viděl jsem to na vlastní oči. Byl jsem na školení v daleké cizině v továrně na přenosové systémy Point -Multipoint. V továrně se vyráběl jeden jediný systém, a až při balení se na něj lepila značka ta, nebo ona, nebo tamta! Akorát se přibalovala jiná sada dokumentace.

  6. Souhlasím s Jiřulkou. Viděla jsem švadleny i výrobce krmiv (pro lidi), nehledě na vlastní zkušenosti s čímkoliv (boty, knihy, stavební materiál).
    Nedávno u šikmookých spoluobčanů jsem vzala do ruky tenké kávové lžičky a s manželem jsme si dělali legraci, že i tak držím v ruce několik balení, abych v ní vůbec něco měla. Lis dokáže divy. Musím podotknout, že cena odpovídala kvalitě.

  7. Pro Jiřulku a všechny ostatní, kteří toto zvěrstvo používají: Sloveso nabýt má budoucí čas ¨nabude!! – stejně jako být a bude. Nikoho by snad nenapadlo říci “zítra byde středa”. Kdyby se tak vyjadřoval Jiří Suchý, slyšeli byste v písni “zbyde tu po tobě pramínek vlasů”. A přiznejme si, že představa ochlupeného bidetu v nás žádnou poetickou náladu nevyvolá.

  8. Pro Jiřulku bych chtěl vysvětlit, že jsem s na Marxovy poučky vůbec nevzpomínal a měl jsem na mysli zboží původem z dálného východu, které se často likviduje jako podvrh originálu. Přesto se toto dostává na trh, svou dostupností a lácí se prosazuje. Za klasický příklad slouží na venkově hlášení místního rozhlasu “do naší obce přijel soukromý prodejce, který nabízí…” a potom následuje přehled obuvi, ošacení atd. s lukrativními cenami. Starší lidé, kteří se už jen těžko dostávají do obchodů se solidním zbožím nakonec tomuto klamu podlehnou.

  9. Za nabyde se kaju a sipu sy máslo na hlavu (nebo na popel?) Už to víckrát neudělám a dám si stokrát pozor. Jedině nabude. A co jsem jednou nabul, to si už podržím v paměti.

  10. Knížka od Naomi Kleinové – Bez loga vyšla nedávno i v češtině a je hodně objemná. Nicméně to, co popisuje, skutečně znám z několika případů z vlastní zkušenosti.
    Jiříkovi – věta:
    “Starší lidé, kteří se už jen těžko dostávají do obchodů se solidním zbožím . . .” už dneska skutečně zastarala a musíme se s tím naučit žít. To “solidní zboží” je skutečně dopravdy vyráběno v téže továrně jako to “. . . původem z dálného východu . . . ” , totiž v té továrně na dálném východě. Kde jsou ty časy, kdy se elektronika vyráběla v USA. Dám konkrétní případ: Obchodoval jsem s vysokofrekvenčními tranzistory do TV anténních předzesilovačů (tedy také s dalšími stovkami typů součástek) super značky i ceny: Hewlet Packard Agilent. Leta si udržovaly standardní kvalitu, ale nejednou se pohoršily a asi dvacet tisíc kusů jsem musel reklamovat u výrobce. A kde ten výrobce byl? No přece v Tajvanu. A kde byla ta laboratoř, která tuto součástku vyvinula a začala vyrábět? No přece v Tajvanu. Už někdy před třiceti lety Hewlet Packard přesunul do Tajvanu nejen výrobu, ale i vývoj a výzkum, jen ten prodej si ponechal přes USA. Přestože to je super značka a dvacet let ten typ tranzistoru byl špičkový model, ani tak si jednu sérii neuhlídali kvalitu a pustili ven xindl. Kdybych však onu reklamaci neprováděl, zůstal bych v nesprávné víře, že ten tranzistor byl vyvinut v USA a vyrábí se tam. Jiříku, to je to “solidní zboží”?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *