Lámaná čeština

Lámanou češtinu poznáme podle toho, že při hovoru odpadávají řečníkovi od úst kusy slov. Jak však poznáme když někdo mluví s přízvukem? Komplikovaný výkon je přizvukování lámanou češtinou, zvláště v případě, že přizvukovatel koktá.

9 odpovědí na “Lámaná čeština”

  1. 1. Můj otec, rodák z Předlic (Ústí nad Labem, sudety), neomylně podle přízvuku poznával česky hovořící rodilé Němce a exhibovával tak, že na ně začal německy, načež se společně opili. Nehynoucí vzpomínky z mládí!
    2. Já se mohu pochlubit jenom tím, jak kdysi v Bratrouchově někdy po půlnoci jacísi Němci začali mluvit česky a já to překládal do němčiny. (Možná jsem tehdy uměl i italsky).

  2. Jan Skácel má v knize Jedenáctý bílý kůň půvabnou historku, jak se v Řecku před českým turistou vydával za domorodce a nechal si lámanou němčinou vysvětlit, co jsou to škubánky. Doporučuji přečíst!

  3. Když člověk mluví jak mu zobák narost tento případ nenastává. Bývá to když zkouší řeč kterou si ještě neosvojil. Pak se jedná např. u Němců o „gebrochenes Deutsch“, „kauderwelschen“. V každém případě se před rodilými zviditelní, nebo „zeslyšitelní“.

  4. Koktání lámanou řečí – to musí být NĚCO! Kdysi jsem měla napsat jakýsi článek s jedním moc chytrým panem inženýrem, který bohužel příšerně koktal a psal zcela nečitelně, ten pán byl zcela nekomunikovatelný a nakonec to musel napsat celé sám. On i takový formát jako ministr Schwarzenberg (všimli jste si, kolik lidí říká zcela bez postranních úmyslů Schwanzenberg?) by udělal nejlíp, kdyby svá nesporná moudra publikoval písemně. I když jeho čeština není nijak lámaná, přesto není příliš srozumitelná. I když ministryně Stehlíková neláme češtinu nijak dramaticky, dost lidí nad ní zlomilo hůl. Nevíte, z čeho to lámání hole NAD někým pochází? Chápala bych, kdyby o něj (v tomto případě o ni) tu hůl někdo přerazil. Není to něco, jako obřadné zlomení svíce při exkomuniíkaci? BTW Ich stehe ver, aber klein – to je němčina již zcela zlomená.

  5. Opakem lámané češtiny je plynná čeština, která může být v lámané češtině plynatá.

  6. já bych to lámání příliš nedémonizoval. odpradávna se přece lámaly věci nepohodlné. například zločinci, dlouhé věty, věci přečuhující, nenechavé končetiny. tak proč ne třeba těžký jazyk (který se nadto dá lámat víckrát a při vícero příležitostech).

  7. Ještě bych do diskuse zanesl zadrhávání, což se mi jeví jako mezičlánek mezi lámáním a koktáním. Je hodně případů, kdy mluvčí přímo nekoktá, češtinu může mít strukturálně bezvadnou, ale prokládá to těmi zvuky, které se pak v psaném textu zpravidla uvádí jako „eh“ a tak podobně. Správné zadrhávání často charakterizuje pravého vzdělance.

  8. No, stačí si poslechntout Havla. A přesto je fajn, ne? Zase se to, na druhé straně, dobře tlumočí, protože když ty všechny zadrhávky tlumočník vynechá, krásně stíhá. Kromě toho – při psaní to nevadí.

  9. Češtinou si jazyk láme, nejen koktavý.
    Rétorika to byla věc, kdopak o ni ví ?
    Lámanou to češtinou, nám kdekdo odpoví.
    Projevů slyšíme hodně, kdekdo snaží se,
    čeština jim často visí, někde na břiše.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *