Látro

Co myslíte, kolik obnáší “tisíc láter“? A co je to vlastně to látro? (Nebo je to ta látra, či snad látera?). A co dělá ten, kdo láteří?

Ptá se Veselý hostující prófa Petr…

13 odpovědí na “Látro”

  1. Zlost je špatný rádce. Ve vzteku občas prolátnu i to, co mě pak dlouho mrzí. Zkušenost mi radí nenechat se nikým rozhodit, takže když mě popadá vztek, snažím se v duchu počítat alespoň do pěti a většinou mě zlost zavčasu přejde. Rozčilovat se znamená ničit si vlastní zdraví pro blbost druhých, napovídá další moudro, ale jak se zbavit negativních emocí, to už neříká.

  2. Tisíc láter (látro) je tisíc sáhů dřeva. Lát je původně výt, štěkat. Látat je záplatovat látku. Ale vrtá mi v hlavě latrina.

  3. Látro – v Čechách se rovná čtyřem malým loktům – asi 2 m
    v Prusku 2,09 m
    v Sasku 2 m
    v Hannoveru 1,92 m
    na Valašsku hranice složeného dřeva.

    Viz Encyklopedie
    Ale že je to divné slovo? A latrina, to je ještě divnější. Jsem strašně zvědavá, k čemu hostující profesoři dojdou. Už se těším.

    Jinak ponožky jsem dřív látala hodně a fakt docela ráda. Na latrině jsem ale nikdy nebyla. Na vojně taky ne.

  4. Ke slovu latrina se mi vždycky vybaví slovo latina. Zkusil jsem pustit úvahy tímto směrem, dostal jsem se k lateránům, ale tudy cesta asi nevede.
    Vodítko by mohlo být slovo laterální, neb ten, kdo opravdovou latrinu použil ví, že jich je mnoho vedle sebe v řadě.

  5. Pokud se pamatuji tak Latrina je německy Latrine a znamená také záchodovou žumpu. Jsem přesvědčen, že to Němci nevzali od nás, ale spíše naopak.

  6. pan Gabriel nám 1.8. osvětlil, že je na světě míra látro 0.083, takže to bude něco jiného než latrina, což je podobnost čistě náhodná.

  7. “Ve starší češtině slovo látro pochází z německého názvu pro délkovou míru Latter (asi 2,4 m), láteřit pak znamená říkat ’tisíc láter’ neboli nadávat, klít.”, říká stať “O nadávkách” v Listech Ostravské univerzity, ůnor 2005.

    1 látro = 2,3904 m, uvádějí weby Converter i Jednotky.

    Skripta o Měření uvádějí, že “Staročeské látro představovalo podle některých pramenů objem řezaného dřeva srovnaného do tvaru kvádru o délce 8 stop, šířce 4 stopy a výšce rovnéž 4 stopy.”.

    Ale proč se kleje “tisíc láter”, když látro je jen délková jednotka? To je jako kdyby se nadávalo “Tisíc mil!”…

    “Tisíc kulí a láter, já vám to zvonění vyženu z hlavy!” (Rychlé šípy), hm, tak to nám ve výzkumu nepomůže.

    Napoví nám překabátěná kmotra liška?
    „Milión hrnců, brundibárů a tisíc láter starých tajtrdlíků, kdo vám dovolil, bando nekáraná, v panským lese hledat houby, plašit zvěř a dělat škodu?” (O chytré kmotře lišce – Podařená zkouška na hajného)
    To už je lepší :-))

    A naopak: “Aby do tě tisíc láter!” (Shakespeare, Král Jindřich IV) – to překladatel Ladislav Čelakovský myslel hlavně na metrum veršů…

    “Ach, tisíc láter hromů!” (Moliére, Skapinova šibalství) – to by šlo.
    Ale překladatel Nory si tam přidá “a” je z toho “tisíc láter a hromů” (proč takhle přeložil nadávku “død og pine”, a zajímavý rozbor řady aspektů překladu Nory se lze dočíst v diplomce Petry Mertinové “České překlady Ibsenových dramat Et Dukkehjem, Gengangere, Fruen fra Havet a Hedda Gabler”na webu Huldra.cz.

    Závěr: Původně tam určitě bylo vždy “tisíc láter něčeho“, podle toho vzniklo slovo láteřit. Pak už byli nadávající líní vymýšlet to “něco” (a to je škoda, takové vymýšlení nadávek bystří fantazii) a z pomocného slůvka byla najednou nadávka samotná.

    Tak a dobrou noc.

  8. Jeden ležícípacient v nemocnici nadával, že se tam válí jako látro.Myslel tím snad nějaké staré prostěradlo, či co.

  9. S pramateriálem-dřevem souvisí dokonce i láteření, později mylně připodobněné k lání (nadávání). Tisíc láter! zaklel Stevensonův jednonohý Silver a všichni strnuli hrůzou. Nestrnul by nikdo, kdo by si uměl kletbu přeložit: Tisíc sáhů (dřeva)! A rázem se vám hrůzostrašný Silver změní v pokojného drvoštěpa, kochajícího se pohledem na vykonanou práci. Staroněmecké lachter znamená sáh (to je zhruba tolik, co obsáhnete roztaženými pažemi) nebo též látro (viz předchozí jazykový koutek o těžbě stříbra v Kutné Hoře). Ono to tak pěkně dýchá dávnými věky, ale na Chodsku se „chodilo na látra“ ještě v tomto století a stromy tam nekácel dřevorubec, nýbrž láterník, který měl k bujarému láteření daleko. To v době Jungmannově se klelo mnohem šťavnatěji: Látro hromů! Do němčiny to Jungmann překládá jako Tausend Donner! (viz naše U všech hromů!). Látro, tisíc, či všechny zde označují míru živelního běsnění (pak může mít kletba váhu). Kam se v nesmyslných tisíci látrech poděl ten hrom, to ví snad jen pirát Silver.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *