Leč

Onehdá jsem byl správně upozorněn na chybné použití slova zvěřina. Chtěl jsem dnes rozvést debatu na téma rozdíl mezi zvěřinou a mršinou, leč napadla mě leč. Leč je slovo zajímavé tím, že ná synonymum také na tři – hon. Leč leč je rafinovanější než hon. Při leči je zvěř naháněna do léčky, při honu pouze honěna. V případě úspěchu je zvěř proměněna ve zvěřinu, v opačném případě se z loveckého psa může stát mršina a v horších případech si některý z lovců již nezaloví. Pro hloubavé hlavičky – lovec loví, honec honí a kdopak chodí na leč?

24 odpovědí na “Leč”

  1. Na leč chodí maskéři za účelem líčení. Rovněž ženy se líčí, aby na nás nalíčily léčku. A to potom holéčku není sranda se z toho dostat.

  2. Slyšel jsem, že poslední leč zvládají lovci v předem vytipované putyce po ukončení honu. Tam si neobjednávají lečo, leč hlavně ledacos na doplnění tekutin podle vkusu a podle toho, jak kdo má hluboko do kapsy. Ta poslední leč bývá velmi namáhavá, takže se někteří po ní nemohou udržet na nohou.

  3. Lovec loví a honec honí, leč takto nelze odvozovat ve všech případech, to by potom anofeles musel provádět anofelaci.

  4. Jiří, máš úplnou pravdu, léčitelé využívají toho, že člověk je polapen nemocí a v zoufalství je schopen zaplatit za cokoliv. Tu a tam i mezi léčiteli může být bílá vrána, která zná účinky léčivých bylin a když nepomůže, tak alespoň neuškodí. Zvláštní druh “léčitelů” tvoří firmy, které prostřednictvím televize nabízejí zázračné pilulky. Stačí jednu polknout a můžete dělat cokoliv nebo něco jiného. Všichni doktoři medicíny musí mít z takového rychlého léčení komplexy, protože pacienti je pak považují za břídily, když je na počkání nevyléčí.

  5. Právě navštěvuji různé doktory, kteří se mě snaží přemluvit k nemocem, LEČ znala-li bych nějakého dobrého léčitele, hned bych raději zašla k němu. Opravdu je lepší, je-li člověk mladý, zdravý a bohatý.

  6. S podivem je, že toto zdánlivě slovanské, ba praslovanské slovo LEČ má zřejmě své kořeny v maďarském slovese “lecsal” – čti lečal – znamenajícím totéž co lákat, přilákat. Jak se asi do slovanské slovní zásoby dostalo, lze jen hádat.

  7. Krojci, prozraď nám prosím pramen. Můj Etymologický slovník totiž k líčiti (klást léčky) kategoricky uvádí praslovanský základ *lek – ohýbat luk, větve (při líčení na zvěř); odtud křivolaký, proláklý, vláčný. Dále je uváděna souvislost se střídou *lok – luk, sluka, loučiti se. Snad sem prý patří i lekati se (z lek-) – uhýbat nástrahám, lekat se jich, pak i lekat se koho.
    Jo takový lečo, to je z maďarštiny: leczo. Já si tam dávám hodně buřta, i slaninu to snese, když je houbová sezóna tak houbu, a takový pokrm pak může u kreativních tvůrců pozvolna přecházet do formy omelety v závislosti na poměru vajíček k zelenině. Pro takovou omeletku se u nás vžila klasifikace ošizená omeleta, neb se její aristotelská čistá praforma šidí těma buřtama a zeleninou.

  8. Pane Krojci, soudím, že mystifikace vyžaduje esprit.
    Jinak řečeno, aby kravina potěšila. Őőőő, meg tudjuk magyarázni …

  9. slov slovanských, anžto nájezdní barbaři nedisponovali slovní zásobou potřebnou k efektivní exploataci usedlého slovanstva. Leč protože jsou zvyklí mluviti jako když kocourovi šlápneš na ocas, změnila se mnohá naše velkomoravská slova v jejich ugrofinských ústech téměř k nepoznání.

  10. Se vší vážností žádám administrátora, aby Sašův příspěvek jako zjevně xenofobní vyřadil, nebo alespoň svou autoritou odsoudil.

  11. Pro Jaroslava Pavelku :Pramen – ing. László Matyus, bývalý spolužák, bývalý plk. ČSLA, tč. ve výslužbě. Poslední známé působiště v ČR: Pluk CO Bučovice. Poslední známé bydliště v EU: Komárno, SR.

  12. sasovo xenofobní pošlalávání cti avarů je odsouzeno vikingem na pokyn reptajícího bóje. a spokojený musulman se z povzdálí jen tak uchechtává ………… celé by to však skončilo jinak, kdyby sas nebyl sas, ale Alexandra

  13. Gabrieli,
    ale není přeci pravdou, že každý kdo něco tvoří je tvůrčí. Něco tvořit může s odpuštěním, každý trot.. ehm.. každý tvor, leč stvořit něco zajímavého, originálního, zkrátka tvořit kreativně 🙂 na to už je potřeba tvůrčiho ducha.

  14. Vzhledem k tomu, že k přípravě leča se používají lecjaké suroviny tedy leccos, soudím, že název leča vznikl zkomolením českého slova “lecco” italskými kuchaři. Díky rozmanitosti surovin, lze v leču skrýt jistě leccos, slušný kuchař však do jídla pasti obvykle nevkládá.

  15. Ne ohnivým mečem, ale ohnivým lečem nás krmili na kdysejších chmelových brigádách. Nechtěli-li jsme zůstat hladoví, museli jsme se to naučit pozřít, ač většina spolužáků i spolužaček si ani nešla k okénku s ešusem. Zjistili jsme, že na ohnivé lečo je pomoc v hodně bublinkovaté minerálce, ty bublinky sílu pálivých paprik v ústech zmiminalizovaly, pardon zminimalizovaly, ale od té doby jsem to už nezkoušel, tak nevím, zda by to pomohlo i u jiných pálivin.

    PS: Starej a plesnivej už jsem byl dlouho, ale moje dcera, tím, že se zmiminalizovala, ze mne udělala starýho plesnivýho dědka. A já je zato mám všechny moc rád. A to je ta relativita

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *