Tři bratři nedbali otcova příkladu s lámáním proutí a rozeběhli se do světa?
Křovinatý lesík – Remízek, plichta je nerozhodný výsledek – remíza a vozovna – remíz . Slovník uvádí společný původ ve francouzském remise – odložit. U šachů a vozovny bych to chápal, u lesíku je potřeba bádat hlouběji a ukáže se, že remízek slouží k úkrytu zvěře.
Před lesíkem dávám přednost kavárně, do vozovny také nepáchnu a raději než remízu mám poctivou plichtu, o které mi slovník tvrdí: dávat pracně dohromady.
Když jsem kdysi, ještě když nebyla možnost civilní náhrady, získal tzv. „odklad nástupu vojenské služby“, bral jsem to, že jsem v souboji s militantní mašinerií pouze remizoval. Teď vidím, že remíza = odklad.
Z teorie pravděpodobnosti vyplývá fifty-fifty. Pak nutně logicky remízek je fiftík nebo plichtík.
Vozovně u nás říkáme remíza, nikoliv remíz, také SSČ uvádí: tramvaj zatahuje do remízy. A ten lesík je remíz, remízek. Jinak všechna tato podst. jména mají dlouhé -í, zato sloveso od nich vytvořené se píše „remizovat“. Abychom měli chytáky do diktátů.
Existuje sloveso „plichtit“ , takže se dá říct „zplichtili tu plichtu“. Ale nedá se říct „zremizovali tu remízu“.
Ke Kateřině dodávám: nerozhodnost ve věci remíz mě nerozhodí 🙂
(OT)
Říkáte … do vozovny také nepáchnu …
Z čeho vlastně „někam nepáchnu“ pochází? Z „páchnout“ nebo „páchat“? A lze to použít i v opačném smyslu, aniž by to dostalo najednou pejorativní význam?
Když tak pročítám komentáře, tak zjišťuji, že se vlastně jmenuji Remízková.