Manažer

V češtině je pro nás manažer především šéfem či ředitelem. Do anglického manage, tedy řídit, vést, zvládnout se slovo dostalo z italského maneggiare – zacházet, ovládat a tam je původem z mano – ruka. Slovo je spřízněno přes manéž i s koňmi .
Shrnuji posun slova asi takto: ze zručného vlašského tahouna se stal přeplacený středoevropský lehkoživka.
Ruština plundruje zdroje přímočařeji: руководящий.

Myšlenkové pochody manažerů jsou opravdu náročné. Následuje příspěvek jednoho z nich:

Jaroslav Jurečka, hlavní manažer ODS

Jsem nadmíru spokojen, částečně jsem také byl tvůrcem tohoto semináře. CEVRO a jeho spolupracovníci naplnili naše představy o vzdělávání směrem k našim manažerům. Školení probíhalo částečně formou zábavnou a v týmech, čímž se podařilo umocnit sdělení, které bylo určeno našim manažerům a zapůsobilo to zároveň jakožto stmelovací prvek.
Zdroj ukázky politické kultury: Cevro.
Více o Jurečkovi: ZDE

8 odpovědí na “Manažer”

  1. Však ono také UMANAŽOVAT LÍDRA TRHU, to nebude žádné HUP NA KRÁVU, UŽ JE TELE, zdůraznil bych zejména směrem k manažerské frontě, jak je to s navyšováním tempa růstu masné velkovýroby a přidružené vaječné snůše.

    Uf. :o)

    T..

  2. , že ze mne technika a manžera bigbítové kapely udělal úředníka – tak se chlubil můj minulý šéf (nyní v důchodu), tehdy manager světové firmy (nyní zkrachovalé). Jak nás vedou naši státní manažeři, zřejmě se dočkám období, kdy se důchodu nedočkám, ponivač kdykoli se přiblížím k věku odchodu do důchodu, bude tento pošunut, čímž se odšune krach státních financí.

  3. Vida ho, mršku, už ho tu máme! Jedinečný recept na ozdravění našeho důchodového systému. Posuvná (šuplerová?) důchodová hranice, k níž se občan neustále blíží, ale dosáhnout jí lze pouze v nekonečnu.

  4. Já bych se toho nebál. Buď to bude jako s Achilem a želvou a tedy jednou to půjde prolomit, nebo by mohl nějaký politik filuta navrhnout hranici pro odhod do důchodu třeba na 135 let a toho by si zas mohl i méně vnímavý volič všimnout.

  5. Vladimíre, to je překlep nebo vize? Já stále ještě doufám, že do důchodu jednou odejdu dobrovolně, že mě tam nikdo neodhodí…

  6. Až mi bude 131 let a hranici zvednou ze 132 na 135 let, nejspíš si toho už ani nevšimnu. Jenže tak daleko se snad ani nepotřebuju dívat, když moje LIFE EXPECTANCY je 65 až 68. Tady kulhá příměr k Achiloj a žofce, nebo vlastně naokap, já želva (želvouš?) se budu trvale dívat na záda vzdalujícího se Achilesa, který bude stále dále a dále, až se mi potratí z dohledu . . . A to je to konečné řešení!
    Jsem si jist, že opáčný paradox má neparadoxní řešení, protože lehkonohý Achichles žofce bez nesnází uteče. Paradox je tu ten zásadní, jak si zvolit dobrou vládu, když jak tak na ten náš národ koukám, voliči jsou stejní voli, jako volení voli, takže je u nás trvale VOLI ÉRA, období volů.

  7. Jiřulko,skvěle provedený rozbor vyhlídek naší generace.Vrazila jsem,po přečtení,pod hlavu dva panáčky a teď se chchtám a chechtám.
    Silvo,ty želvy byly dvě.Tak musíme zamakat na výrobě klonů.pak se alespoň potažmo dožijeme kýžené penze.
    Jak se mohlo stát,že jsme se vrátili do minulého roku?Milé téma,určitě si zasložilo retro.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *