Matkou moudrosti je opakování, otcem myšlenky je přání. Redakce SlovaDne vypisuje soutěž: Odhalte otce moudrosti a myšlenčinu matku.
Co je český – to je hezký
Co je český – to je hezký
Matkou moudrosti je opakování, otcem myšlenky je přání. Redakce SlovaDne vypisuje soutěž: Odhalte otce moudrosti a myšlenčinu matku.
Myšlenčinu matku? Tak to nebyl, pánové a dámy, nikdo jiný než proslulá myš Alenka. A co se týče moudrosti, tak od té dávám ruce pryč – já to nebyl, nebo si to alespoň nepamatuji.
Pro ženy: matkou myšlenky je myšlenka sama, neb je dvojjediná (když Bůh stvořila muže, v podstatě jen žertovala) a otec moudrosti je protimluv, tudíž neexistuje.
Pro muže: matka myšlenky je opakem promluvy (srov. co si vaše žena myslí a co říká) a otcem moudrosti je každý otec, který svou dceru miluje nade všechno ostatní.
Jak se to v tu neděli všechno krásně spojuje… logika, která po půlnoci projde pivem, vás doveze jen na určité místo. Pak je potřeba vystoupit a dál jít pěšky.
Možná že právě ta abstraktní myšenka znamená moudrost a tudíž její matkou je opakování a otcem je přání….
Otcem moudrosti je skleróza, proto jí matka dala opakování,aby si tříbila mozkové závity.
Matkou myšlenky? To by mohlo být Slovo. Prostě myšlenka vyslovená slovem.
Kdo ví? Třeba je našli v babyboxu… 😀
Po dnešku vše vidím jinak. Opakování bude zřejmě potomkem moudrosti. Otcem opakování mohl být slábnoucí rozum. Matkou myšlenky může být někdy tvořivost, jindy inspirace. Celý problém se mi nějak zkomplikoval, už ani matka se mi nezdá být jistá.
Už jsem na to přišel. Je to můj dědeček a babička.
Jiři, to není možné, já myslel, že je pokrok sourozencem moudrosti? Nebo se snad práce s dědou rozvedla?
Myslím,že nerozvedla,ale všichni dohromady ovdověli.
Otec moudrosti je nepochybně z logiky věci hlupák. Před jejím narozením moudrost nebyla.
Stejným principem dojdeme k tomu, že matka Myšlenky je s odpuštěním děvka. Protože pokud před početím Myšlenky myšlenka neexistovala, matka nemyslela a kývla tomu, kdo si přál.
Tož tak 🙂
🙂 zlatá slova Ahtisaari
Jiřina Baláková: pokud by matkou myšlenky bylo slovo, tak by to znamenalo, že mluvíme a až potom myslíme. Ale tak to přece není!
Pane Kahi: bohužel, u některých z nás to tak je. Někteří z nás jsou na to vysoce kvalifikovaní odborníci. Američané pro to mají suché rčení, „Open mouth, insert foot.“ To doslova znamená „otevřít ústa, vložit nohu“. To zase pochází z dalšího rčení, „To put your foot in your mouth“, čili „vložit nohu do pusy“, což znamená říct něco nerozmyšleného a potom teprve si uvědomit, že to byla kravina a že to někomu ublížilo. Kdyby to tak šlo vymazat, jé, to by bylo pěkné.
kahi – život mě naučil, že se nejdřív důkladně rozmyslím, než něco vyslovím. Ale za mlada – jó, to se slova opravdu hrnula před myšlenkami. A pak následoval trest. Dvojka z mravů ve škole, vyhazov z práce po roce 1968. Vykládejte ale mladému člověku, že i v myšlení a mluvení platí „Dvakrát měř, jednou řež“.