28 odpovědí na “Meziměsto za babku”

  1. Málokteré dítě přemlouvá bábu či dědu telefonicky, protože ani z pevné linky, ani z mobilu žádná aspoň stovka nevypadne. Zato mámu nebo tátu ano, protože pár facek je rovněž po síti nepřenosných. V některých případech (vyhození od maturity nebo z VŠ) doporučuji volat z co nejbezpečnější vzdálenosti. Ideální je mít rovnou aspoň brigádu v zahraničí.

  2. ,,Přemluv bábu”nepřipomínat.Dodnes mne to rozzuřuje.Od té doby nesnáším jinak dobrou herečku.

  3. Meziměsto za babku je český ekvivalent zvolání “království za koně”. Pracující Čech/Češka se závazky předškolního věku totiž nemá nároky ani zdroje anglických feudálů. Samozřejmě, generační rozdíly v názorech na výchovu jsou nemalé, a tak je dotyčnou třeba přemluvit.

  4. Dědek za babku, vnučka za dědka, kmotr za vnučku, a po čase byla z toho mela, když se ukázalo, že jsme si mnohé bílé koně i kmotry zvolili sami. Nejen v bájném Kocourkově, ale běžně na mnoha místech u nás se státní i obecní zakázky získávaly ve zmanipulovaném losování, čímž jsme konečně překonali hrdý Albion, kde se kdysi snažil král vydražit království za koně. My jsme jim dali celé království za hubičku, takže teď jim můžeme políbit zadnici. A pohádce o velké řepě je konec.

  5. Předpokládám, milá Stařenko, že si nechcete připustit svoje (ergo moje) postavení na žebříčku soudobých hodnot. Cena za standardní babku se v podmínkách euroasijských trhů limitně blíží nule, na dědka, má-li kuřáckou nebo pivní neřest, lze uplatnit k ceně babky koeficient 1,05. A zde je jádro příspěvku : zklátí anebo sklátí dědka pepka o to dříve?

  6. Furt nerozumím. Původní zadání (viz záhlaví) přece zní “meziměsto za babku” – o dědkovi není řeč (ostatně – ten se v cenových souvislostech neuvádí nikdy). Zeptám se tedy jinak: nabídnu-li se protihodnotou za meziměsto (jsem zcela bezesporu babka, bylo mi pětasedmdesát), je zde možnost, že bude má nabídka přijata? A bude-li, co vznikne? Kdo se stane novým majitelem meziměsta a co si se mnou počne nový nabyvatel babky?

  7. P.S. A s ekvivalentem království nesouhlasím: u království je to jasné. Dám koně, dostanu království a zaplatím hladce své dluhy. Ale so s měziměstem?

  8. Meziměsto není město mezi městy, nýbrž prostor mezi dvěma městy. Pláň, kopce, poušť, písek, žízeň, velbloudi, nuda. Kdyby tam byla nafta, zlato nebo diamanty, budiž. Ale kde nic není, má i smrt velikou starost něco sbrat. Proto navrhuji: zanechme amatérských fantasmagoriií o koeficientech 1,05 a vezměme to pevně do rukou! Developeři všech zemí, spojme se! Na konci jednoho města Mekáč (s obsluhou pro automobily bez výlezu), na začátku druhého taky. A mezi nimi: Billa, Delvita, Penny, Tesco, Mountfield, Plus diskont, Minus diskont, Šťastný nákup, Plná prdel, ať se to hejbe!

  9. Ale to je hluboký, opravdu hluboký omyl: dám království, dostanu koně ! Dám meziměsto, dostanu babku. Stařenko, dějiny nám nepřepisujte, prosím. A vůbec přemýšlím, zda to, že se nabízíte jako protihodnota, není poněkud frivolní, byť zpozdilé.

  10. Meziměsto, Jaroslave, není prostor, jako je třeba meziříčí, ale jen pouhý hovor, zprostředkovaný nejméně pomocí dvou UTO. Za babku byl místní hovor, meziměsto nikolivěk.

  11. To furt řečí kvůli terminilogii, taky už!
    A s UFO na mě nechoďte, ty mě i tak pijou krev. Jeden poštovní UFO si zvyknul odpočívat u nás na balkoně, při soumraku přiletí, při svítání odletí, ani se nerozloučí a kdo to po něm má pak čistit!

  12. Teda klobouk dolů před vaší poštou, naše pošťačka chodí zásadně jen po schodech a výhradně dopoledne, ale zato zdraví jak při příchodu, tak při odchodu.

  13. Pokud vím, tak poštovní holubi nenocují na balkonech, ale letí nejbližší možnou cestou do svého holubníku. To, nač si stěžuje Jaroslav, zvládne i kdejaký kos.

  14. Zato poštovní meziměstští holoubci, o tom jiná. Ti, ač to za babku nemají, odpočívat někde musí. Že nezdraví? Nevadí, tak nazdraví!

  15. Mirdo, nezdraví poštovní holubi daleko nedoletí, uloví je zdraví dravci.

    Zdravím také všechny v novém roce, dokud je jakž – takž nový.

  16. Což o to, nový bezesporu je. Jenom nevím, máme-li si vzájemně přát, aby bylo vše při starém, nebo aspoň něco při novém.
    Dlouholetá zkušenost mne poučila, že přát někomu zdraví (… a hlavně, pani, to zdravíčko ..) vůbec nefunguje. Mně teda ne.
    Co se stalo se slovodníky? Nikdo nepíše! Já tedy rovněž ne, to však velmi pravděpodobně není ke škodě věci. Ale to počtení mi chybí.
    Mimochodem, Gabrieli, já jsem se jako protihodnota nenabízela (o hodnotě v tomto případě skutečně nelze mluvit), já jsem se pouze tázala, jak tomu mám rozumět. Nabídka by to byla vpravdě zpozdilá, to máte recht, to jo. Ale frivolní? Frivolní???!!!. Za diblíka vážně nejsem považovatelná, vo tom teda žádná. A já jsem nenapsala, že dám království – to mi vůbec nemohlo napadnout ani v rovině teoretické. Ale v rovině teoretické by mi mohlo napadnout, že ukradnu koně, dostanu království, jako takto movitá koupím dva koně a dám je poškozenému: jednoho jako vrátím a druhého mu dám jako úrok (ev. odškodné). Nebo koupím tři a dám mu je všechny. Ať tratím!

  17. Tenhle punč platím já! (ale ukrást koně asi není nijak jednoduché, on se kolikrát přemluvit nedá, a násilím u koně moc nepořídíte, pokud nemá uzdu – na louce je obvykle “jak ho pánbůh stvořil”, ve stáji jen s ohlávkou, a když se mu zrovna nechce, tak se nehne – já nepřemluvím ani naši Lůcu, když se šprajcne, veterinář chodí k nám, páč bychom s ní k němu nedošli, štycne už čtvrt kiláku od ordinace, a to má se svými jedva 40 kily daleko i jen do poníka).

  18. Paní Věro, omlouvám se za “diblíka”. Ale já myslela diblíka s malým “d”. Tedy – chci říci – s malým písmenem na začátku slova, což zdůrazňuji pro ty přispívající slovodníky, jimž by eventuálně vytanuly frivolně na mysli kdysi hojné inzeráty, podávané s neřestnými úmysly (… mladý …, v dobrém postavení a s tuzexovým kontem, s velkým “M”, hledá …. k občasným schůzkám …).
    Ale koně bych, myslím, ukrást dokázala i dnes. Věřím, že i dnes by se našli tací, kteří by se mnou šli, neboť hloupí jsou i někteří koně. Na jednoho s velkou láskou vzpomínám. Byla to klisnička, ani neměla jméno, tak jsem jí říkala Alenka, milovala mne od okamžiku, kdy mne poprvé spatřila a byla by se bývala dala ukrást velmi snadno, protože za mnou všude chodila, byť byla momentálně zapřažena do pluhu nebo do plečky úplně daleko jinde a brala to ke mně překážky-nepřekážky. Byla velice laskavá a úplně blbá, kladla mi svoji velkou hlavu na rameno a zarážela mne tak do ornice v JZD, kde jsem před téměř šedesáti lety pracovala jako pomocná zemědělská dělnice, což jsem pak hrdě uváděla ve všech dotaznících v rubrice “Původní povolání/zaměstnání” až do sametové revoluce. Mimochodem, jak bychom měli překládat do cizího jazyka výraz, odpovídající sametové revoluci, když je to po slovensky “nežná revolúcia” a my zme v tých časoch boli Československá …(atd.) republika a obé bylo (a stále je) platné?

    Já bych potíž spíš viděla v tom, jak ukradeného koně uskladnit v mezidobí, tj. od okamžiku zcizení koně do okamžiku obdržení smluvené odměny. Tenkrát jsem bydlela ve čtvrtém poschodí a výtah byl kratší než kůň.

  19. Stařenko, ani já, žel bohu, už dávno nejsem za diblíka považovatelná, takže na zmínky už dávno nejsem alergická, dokonce jsem si ho ve vašem příspěvku ani původně nevšimla. Pokud jde o mého muže, ten byl seriózní jistě už v kočárku a jeho otec byl tak obávaným učitelem matematiky, že nikdo v širém okolí na vtípky ani nepomyslel. Jediný diblík naší rodiny je teď čyřletá vnučička Anička, její dvouletý bratříček je ZATÍM usměvavý andělíček – snad mu to vydrží.

  20. Teprve teď jsem si všimla Gabrielovy poznámky o klácení – švestky se sklátí dolů na zem, Se švestky mi zní ale podivně. Nevím jak jinde v kraji, Zklátit by u nás mělo zcela jiný význam, který mi prudérní výchova nedovolí rozvádět.

  21. Navíc – dám království, dostanu koně , je jako z Jak dědeček měnil, až vyměnil, i když v druhém případě si jistě polepšil – Pratchett správně upozorňuje na to, že drobné stařenky v černém jako pracovní síla jsou leckde pilířem národního hospodářství, i když jejich společenský význam je stejný jako báb u nás, zatímco z meziměsta nikde nic…, ale znělo to sakra důležitě.

  22. Vy to všichni pořád pletete, protože pořád vycházíte z toho, co zvolal král. (Ostatně – kdopak dnes ví, co skutečně zvolal? Volal-li vůbec a mohlo-li se to vůbec nazvat voláním? Zvlášť v té vřavě!). Zbytek jsem zauzlila já, zcela zmatena jak nosným tématem, tak příspěvkem Bubáka, který nám sdělil to o tom českém ekvivalentu, čímž mne zcela zblbl, protože už mi moc nechybělo. Český ekvivalent to přece nemůže být, my u nás myslíme v prvé řadě na prosté občany, přímo na řadové občany, prostě na člověka, zatímco králové jsou nám cizí. A takový řadový občan, když má koně …. a babku …. Já tomu s tím meziměstem furt nerozumím.

  23. Nedalo mi to. Že babka = nicotný peníz víme bezpochyby všichni. Ale kdeže a kdyže to vešlo v obecnou povědomost jsem chtěla zvěděti. Ottův prastarý slovník naučný nezklamal. I když »babky aby nebrali dráže než po malém penízi« zní dnes dosti vícesmyslně.
    “Babka, malý uherský peníz, denár, šarapatka, mince, která v Čechách vůbec lehce vážena; tak na sněmu r. 1545 usneseno, »babky aby nebrali dráže než po malém penízi«. Odtud vešla [Babka] v přísloví a zhusta užívá se dosud rčení: nestojí za babku, tolik co za nic. Koupiti neb dostati něco za babku (lacino), zaplatiti do babky (úplně) atd., v množném čísle “babky” žertovně tolik co peníze vůbec, odkudž rčení: ten má babky = jest bohat.”

  24. Jazyk se vyvíjí, aby stíhal plnit požadavky, které na něj klade doba vymknutá z kloubů, a tak se “meziměsto” rozrostlo ve “volání do sítě jiného operátora”.

  25. Milá stařenko, vracím se k naší diskuzi o ceně za babku a to s unikátním objevem na poli cenotvorby v marektingu.Totiž Vaše, moje, naše cena je definitivně určena, přišla mi via spam a zní: “získáváte od nás kompletaci kol v hodnotě 400 Kč za pouhou setinu své ceny, tedy 4 Kč.” (www.pneu-kvalitne.cz).

  26. Gabrieli,
    díky. Už jsem jednou reagovala (a to téměř obratem), ale – patrně v průběhu odesílání – vymlátil majitel domu, v němž bydlím. hlavní pojistky. Je téměř v mém věku (majitel, nikoliv dům) a je stále nadšeným sebevědomým kutilem, takže škody bývají někdy dosti rozsáhlé.
    Spamy Vám nemohu než závidět. Mně nechodí a zřejmě se tím připravuji o mnohé výhody. Našla jsem si dotyčný podnik a jsem pevně rozhodnuta, že – jestliže budu mít kdy cokoliv, k čemu budu potřebovat automobilová kola, jinam se neobrátím. Zaujalo mne např., že nabízejí zimní pneu, letní pneu a pneumatiky.
    A také, že místo prostého dodání u nich “probíhá doručení”. (“- u položek označených skladem probíhá doručení většinou do 24 hodin.”) I když znám také jiný podnik, kde “se realizuje provádění dopravování betonových sloupů obouma dvouma jeřábama ….”
    Líbí se mi také:
    „Neprodáváme lákavě levné čínské nekvalitní pneu, jejichž nízké ceny je dosaženo na úkor kvality a bezpečnosti. V naší nabídce najdete jen ty značky o jejichž kvalitě jsme plně přesvědčeni. Tyto informace potvrzuje několik nezávislých testů čínských pneu a proto našim zákazníkům jejich nákup nedoporučujeme. Všechny námi nabízene značky jsou prověřené, kvalitní a za vynikající ceny.“
    A také:
    „Reklamační řád: …
    b) pro urychlení vyřízení Vaší objednávky je dobré doložit doklad o nabití z naší společnosti.“

    Když si představím, že bych měla na výběr 17.000 položek!
    Ale i tak mohu z mysli s úlevou vytěsnit otázku ceny babky. Ano, Vaše, moje, číkoliv cena je definitivně určena. Kvituji to s nesmírným potěšením, na čtyři stovky jsem se nešacovala.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *