Jožinův komentář k „lepším polovičkám“ je inspiracací dnešního slohově-statistického cvičení.:
Jožin: … Té lepší polovičce jen zbudou oči pro pláč: “Kam já, husa, tenkrát jen dala oči* (rozum / hlavu* )!”
* hodící se neškrtněte, neboť obojí je možné.
Statistický tým SlovaDne v čele s JP zkoumal na světové síti co kdo kam dával … a dnes tehdejší umístění příslušného orgánu nechápe. Vyhledával jsem na Seznamu a na Google, vždy řetězec v uvozovkách, příklad: „kam jsem dal oči“. Výsledek mluví sám za sebe, suďte sami:
„kam jsem dala oči“ 20x „kam jsem dal oči“ 18x
„kam jsem dala hlavu“ 4x „kam jsem dal hlavu“ 15x
„kam jsem dala rozum“ 7x „kam jsem dal rozum“ 10x
Poznámka: variace na téma „…to jen dala oči“, „…to dala oči „ změnu v preokulárním přístupu žen v poměru k postintelektuálnímu přístupu mužů … změnu nepřinesla.
…kam jsem dal ty brejle…
…sa máš, keď môžeš vymýšľat takéto kraviny. Ale ako vravia bratia nemci: „Spaß muss sein“, tak jen víc a houšť…
U mužů je to s rozumem zcela jinak. Muž do pětadvaceti let rozumu nemá a pak mu ho ubývá.
Jožine, nejste náhodou zakuklená feministka? Jako přívažek přidám historku. Jedna z mých tet jednou vzpomínala, jaká byla krasavice a jak se o ni ucházeli dva lékaři, jeden inženýr, jeden velkostatkář a tři doktoři práv. A strejček si povzdechl: „A já vůl jsem to vyhrál.“
Neměl jsem tenkrát rozum ani oči a mohu po 50 letech prohlásit, že jsem měl víc štěstí než rozumu.Bez něho jsou oči klamné a rozum mdlý.
Tak jsem si kontrolně vygoogloval „kam jsem dala oči“ a skutečně se potvrdilo moje podezření, většinou šlo o povídky autorů – mužů, kteří je vložili do úst ženám. Ale s vizuální odlišností mužského a ženského smýšlení je to fakt. Když se muž rozmýšlí, zda si vzít bundu, koukne na oblohu, koukne na teploměr, případně vystrčí ruku z okna a bundu si nevezme. Jeho vizuálněji zaměřená polovička šílí: „Jak můžeš jít bez bundy! VIDÍŠ SNAD NĚKOHO JÍT BEZ BUNDY?!!“ Muž marně protestuje, že kolem nejde vůbec nikdo, takže nevidí ani nikoho v bundě. Ostatně aji kdyby někdo kolem šel, všimne si jen hezký holky, že je hezká, ale co má na sobě . . . A i kdyby se pod tlakem předchozí konverzace zaměřil na přítomnost bundy, stejně takovou kolemjdoucí vůbec nemůže uvést jako příklad, ani když bundu neměla.
To je právě na našem soužití s ženami krásné – jsme odlišní a navzájem se doplňujeme a obohacujeme. Není důležité, jak velká polovička je kdo z nás. Důležité je, že vytváříme celek.
Věřím, že oko nezůstalo suché, taková tak nějak teple vřelá člověčina dýchla na studená okoralá srdce, aby je prodchnula.
Jiřulkovi přiděluji za prohloubení mé hloubkové studie hlubokou poklonu:-)
Hloubejte, prohlubujte, jen ať neprohloupíte.
Z toho vašeho googlování mi vyplynulo,že muži stále něco hledají,i tělesné orgány.Ten můj půlka už nic nehledá,jen se plaše ptá,kam jsem mu to zase dala.
Tak na hledání je super expert náš nejmladší syn, v jakémkoliv kolektivu hobařů najde největší houbu a současně nejvíc hub na kusy, váhu i druhy. Ale hlavně, když cokoliv hledám doma a nejsem sto si vzpomenout, kam jsem to mohl strčit, poprosím ho o vyhledání a on to najde neuvěřitelně rychle a zpravidla tam, kam jsem se také díval, ale následkem tzv. selektivní slepoty jsem to nenašel.
Výraz SELEKTIVNÍ SLEPOTA značí fakt, že ač jinak vidím celkem dobře, tak nevidím právě ten předmět, který hledám, přestože je navrchu hromady, na kterou se právě dívám. Doufám, že syn od nás hned tak neodejde, bez něj bychom se v těch miriádách předmětů úplně přestali orientovat.
Ale pozor, u nás NENÍ nepořádek, každá věc má své místo, jenom to místo obvykle nemůžeme najít.
Můj tatínek byl také horlivý propagátor správného umísťování věcí a vyjádřil to větou: Tvaroh k tvarohu. Také tvrdil, že každá věc by měla mít svoje místo, takže se dá najít i ve tmě. Když potom hledal klíček od auta, který sám někam položil, bratr mu poradil: „Zhasni.“
Taky hledám. Tu brýle, tu klíče, tu peněženku. Nejhůř se mi hledalo, když jsem se vrátila domů a dům byl převrácen vzhůru nohama. Vše na hromadách, takže se ani nedalo zjistit, co chybí. Postupně jsem zjistila, že toho chybí docela dost. Někdo si pomohl, i když mu to třeba ani moc nepomohlo. Mně od věcí odpomohl. Vše je zase na svých místech, takže opět hledám tu brýle, tu klíče …….
kdyz muz nema rozum do 25, tak kdy ho nabere??