Moc bezmocných

Téma může být dvojsmyslné, tak to upřesním: Občas někdo něco v USA vymyslí a pak se celý svět diví. Četl jsem článek s názvem „ACTA: Kriminalizace kopírování pro vlastní potřebu“. Mocní tohoto světa se rozhodli, že pirátem může být vlastně kdokoliv, a je jen na něm, aby dokázal opak, jinak půjde natvrdo sedět. Proti tomu se ozvalo moc bezmocných, já se k nim přidávám, i když pirátem nejsem a ani nebudu, pokud ACTA nerozhodla jinak.

Pro ty, kteří článek ještě nečetli, přidávám odkaz na uvedený článek: ZDE

Jožin

6 odpovědí na “Moc bezmocných”

  1. Zatím moc bezmocná nejsem,ale mám nakročeno.Ještě si utřu nudlu,lžící se trefím do úst a občas vstanu do práce.Ale bude hůř.

  2. Olinko, hlavně že nejsme malomocní! Když uvážím, jaká to byla kdysi hrůza, když se člověk rozpadal za živa, tak naše dnešní problémy jsou směšné, protože zatím držíme pohromadě.

  3. Na držení pohromadě mají spíš patent různé diaspory, např. židé v Toledu, romové v Chánově, muslimové ve většině hlavních měst EU a Moravané (vidíte to politicky korektní M?) v Praze, my češi se naopak s lomozem dělíme, jakmile jsme v nějakém spolku víc než tři. Pokud jde o plusovou či minusovou validitu mocnosti, tak se v poslední době mocná multikulti lobby zastala bezmocných tím, že ruší pomocné školství i přesto, že se rodiče potenciálních studentů tradičně mermomocí jejich přijetí do pomocné školy domáhají.
    Kromě základních pomocných škol ovšem máme i neoficiální pomocné školství vysoké, a to nejrůznější obskurní univerzity už pomalu v každém okresním městě – plzeňská práva jsou jen špičkou špičky ledovce. Pak ovšem všichni žasneme nad počtem nezaměstnaných vysokoškoláků. Pro ilustraci uvedu příklad mladé dámy, která před dvěma roky úspěšně dokončila magisterské studium na mimopražské VŚ. Od té doby nenašla jí vyhovující místo, konečně byla začátkem roku přijata do malé firmy a její prvním úkolem bylo předat 4 nejlepším zákazníkům reklamní tašky s malými dárky. Tu tašku, ve které měla adresy těch zákazníků, zapomněla hned v první tramvaji. Bohužel, již opět je nezaměstnanou vysokoškolačkou. Samozřejmě s vervou demonstruje za PIPA, ACTA a kdeco, bodejtˇ ne, čas má.

  4. Věro, směšnou částku dostal Otto Wichterle za vynález kontaktních čoček, obdobně dopadli čeští vynálezci pasivních radiolokátorů (Věra, Tamara). Patenty končí za hubičku kde? V USA! Prakticky nikdo z vynálezců z malých zemí nemá na to, aby si nechal svůj vynález chránit, ale v podstatě ukradené vynálezy si už monopolisté v USA chtějí ochránit, přičemž skuteční autoři mnohdy nedostanou ani drobky z monopolních zisků. Nejrychleji se nyní rozvíjí Čína, která kašle na duševní vlastnictví a kopíruje vše, co se jim dostane do zorného pole. Až bude spravedlivě vyřešena ochrana duševního vlastnictví před zlodějinou z USA a Číny, pak jsem ACTA ochoten akceptovat.

  5. Právě v době, kdy p.profesor Wichterle projednával prodej kontaktních čoček do USA a Japonska, jsem byla nejmladší pracovnicí jeho sekretariátu v ÚMCH. O zisk z patentů neobírali vynálezce ani Číňani nebo Rusové, ale Polytechna. Wichterlovy patenty na „čučky“, jak jim p.profesor říkal, koupila mocná lobby oftalmologů v USA a Japonsku, aby zabránila rozvoji měkkých čoček a ochránila svůj průmysl čoček tvrdých. Na 20 let si tak zajistili postupnou amortizaci svých výrob a klidný přechod na novou, už patentem nechráněnou technologii. Samozřejmě koupili za cenu ve světě obvyklou, směšnou částku dostal W. až u nás. Patentová ochrana čs. vynálezů v jednotlivých zemích (podle potřeby) byla pravděpodobně povinná, prodej patentů a licencí byl slušným zdrojem deviz a kdo by svůj vynález nenechal chránit, by měl nejspíš pěkný malér – únik deviz byl poškozování státního majetku. Nevím ale, jak je to dnes.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *