Chtel jsem vcera poslat komentar, ale bylo uz pozde, tak jsem se radsi sel zakutat do postele. Musim rict ze to bylo o moc snazsi nez se z ni dneska rano zase vykutat.
Kutě jsou podezřelé, protože je neznáme. Můžeme něco kutit, ale při kutění bychom si asi neodpočali. Můžeme se zakutat do peřin, ale kutě asi nebudou výrazem pro onen proces „kutání se“, ale až pro následný spánek.
Vzpomínám si, kdy jsem slyšela kutě poprvé. Když jsem byla ještě hodně malá ( to jsem ještě chodívala po obědě spát), moje mamka jednou řekla : „Jdeme na kutě“. Moc jsem se těšila, protože jsem byla přesvědčená o tom, že se jdeme podívat na kotě. Až v posteli jsem zjistila, že jsem na omylu. Někteří lidé tady u nás označení kutě pro koťata používají běžně, proto mě to zmátlo. Tenkrát jsem si mohla postěžovat až po vyspání, usnula jsem jako špalek, přestože se mi nechtělo. Dnes to mám obráceně, šla bych si dát po obědě 20 (minimálně), ale nemůžu. Také zjišťuji, že se dá/dají kutě použít v množném čísle.
Přátelé, je to jasné!
Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím, Státní pedagogické nakladatelství, n. p., v Praze, roku 1982, uvádí:
„kutě (jít na –). Nejasné“
Milý Jaroslave, co bylo v roce 1982 nejasné, dnes je mnohem jasnější. Stavy na kutích dnes ve 22 hodin – spaní s vlastní paní: Jižní Morava – setrvalý stav, dlouhodobě mírný pokles. Praha: 3. stupeň nespavosti s katastrofálními důsledky: Nespavost se přelévá i do širokého okolí Prahy.
Rád bych ve svém výčtu pokračoval, ale nemůžu. Jsem slaměný vdovec, musím sám samotinký na kutě, už se mi únavou klíží oči.
Možná bych do kutí vnesla krapet světla.Za starých časů se hojně spávalo(zvláště v zimě)za kamny v prostoru vyhřívanémzadní stranou kamen,co byla pec.Byl to prostor,jako zděný stůl.Dolů se dávalo sušit dřevo(z venčí bylo vlhké)a navrchu se dávalo kynout těsto na chléb,koláče a pod.Těsto se muselo zpracovávat v teple,aby bylo správně kypré a všechny ingredience mají mít stejnou teplotu.Nanošeno za studených komor a špajzů bylo vše studené a to kvásek hubí.Snad pro to kutění s těstem,se tento prostor jmenoval kutě.Přeneseně pak i lože.Jako dítě jsem jezdila k příbuzným na Turnovsko a tam takové zápecí měli.Skutečně tomu místu říkali kutě a my tam zapadli,když jsme přišli zmáchaní ze sněhu.Mastili jsme tam mariáš ,chroupali topinky,žbrundali šípkový čaj s medem a bylo tam fajn.Nevím,je-li to platné vysvětlení původu rčení,,do hajan“,ale toto si vzpomínám z dětství.
Jsem domácí kutil a na kuti kutíme činnost znejkrásněších – pohyb na zdravém těle
Nevím jak se chodí na kutě, ale já raději chodím do hajan a nemám nad čím bych se zamýšlel.
Chtel jsem vcera poslat komentar, ale bylo uz pozde, tak jsem se radsi sel zakutat do postele. Musim rict ze to bylo o moc snazsi nez se z ni dneska rano zase vykutat.
Kutě jsou podezřelé, protože je neznáme. Můžeme něco kutit, ale při kutění bychom si asi neodpočali. Můžeme se zakutat do peřin, ale kutě asi nebudou výrazem pro onen proces „kutání se“, ale až pro následný spánek.
Věru nevím.
Vzpomínám si, kdy jsem slyšela kutě poprvé. Když jsem byla ještě hodně malá ( to jsem ještě chodívala po obědě spát), moje mamka jednou řekla : „Jdeme na kutě“. Moc jsem se těšila, protože jsem byla přesvědčená o tom, že se jdeme podívat na kotě. Až v posteli jsem zjistila, že jsem na omylu. Někteří lidé tady u nás označení kutě pro koťata používají běžně, proto mě to zmátlo. Tenkrát jsem si mohla postěžovat až po vyspání, usnula jsem jako špalek, přestože se mi nechtělo. Dnes to mám obráceně, šla bych si dát po obědě 20 (minimálně), ale nemůžu. Také zjišťuji, že se dá/dají kutě použít v množném čísle.
Přátelé, je to jasné!
Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím, Státní pedagogické nakladatelství, n. p., v Praze, roku 1982, uvádí:
„kutě (jít na –). Nejasné“
Ach, sladké kutění, když se jde na kutě.
Tady jsou také slušné seky : http://www.hradec.org/gustav/slova2.html , ale co je/jsou to kutě zde není.
Milý Jaroslave, co bylo v roce 1982 nejasné, dnes je mnohem jasnější. Stavy na kutích dnes ve 22 hodin – spaní s vlastní paní: Jižní Morava – setrvalý stav, dlouhodobě mírný pokles. Praha: 3. stupeň nespavosti s katastrofálními důsledky: Nespavost se přelévá i do širokého okolí Prahy.
Rád bych ve svém výčtu pokračoval, ale nemůžu. Jsem slaměný vdovec, musím sám samotinký na kutě, už se mi únavou klíží oči.
Nabízím k volnému užití vlastní dvě hezká slova :
Vočuchlej – obdoba ohluchlej
Sáčky nasráčky – aby bylo čisto na chodnících
Možná bych do kutí vnesla krapet světla.Za starých časů se hojně spávalo(zvláště v zimě)za kamny v prostoru vyhřívanémzadní stranou kamen,co byla pec.Byl to prostor,jako zděný stůl.Dolů se dávalo sušit dřevo(z venčí bylo vlhké)a navrchu se dávalo kynout těsto na chléb,koláče a pod.Těsto se muselo zpracovávat v teple,aby bylo správně kypré a všechny ingredience mají mít stejnou teplotu.Nanošeno za studených komor a špajzů bylo vše studené a to kvásek hubí.Snad pro to kutění s těstem,se tento prostor jmenoval kutě.Přeneseně pak i lože.Jako dítě jsem jezdila k příbuzným na Turnovsko a tam takové zápecí měli.Skutečně tomu místu říkali kutě a my tam zapadli,když jsme přišli zmáchaní ze sněhu.Mastili jsme tam mariáš ,chroupali topinky,žbrundali šípkový čaj s medem a bylo tam fajn.Nevím,je-li to platné vysvětlení původu rčení,,do hajan“,ale toto si vzpomínám z dětství.