Hodláte něco podniknout pouze na vlastní pěst?
Upozornění: Tuhle otázku nepokládejte boxerům ani padlým na zem.
Jožin
21 odpovědí na “Na vlastní pěst”
Není být „flexibilní“, „soběstačný“, „přizpůsobivý“ a považovat své bližní především za „konkurenty“ heslem dne? Myslím, že se to dá shrnout do výrazu „Žít na vlastní pěst“. Pro některé je to dokonce lákavý politický program.
Dodatek k upozornění: Boxerům právě padlým na zem bych kladení předmětné otázky za příliš nebezpečné nepovažoval 😉
Aspoň něco. Jistě jsem přečetla mnoho knížek, ze kterých si nepamatuju ani tohle. A pak jsou knížky, u kterých (já čtu téměř všechno, co mi přijde pod ruku, včetně předmluvy i tiráže) mi přijde líto, že jsem je vůbec otevřela, např. nedávno „Žena, která zůstala celý rok v posteli“ – nevím, jestli je to už tady k mání, ale vřele nedoporučuji, je to neuvěřitelná srágora a budu si ji pamatovat hodně dlouho.
Věro, prosím o informaci, zaujala mě formulace “ – nevím, jestli to je už tady k mání, . . . „. Implikuje mi to totiž, že někde jinde je k mání něco jiného, než tady a rád bych se dozvěděl, kde jinde a co jiného je tam k mání, než tady a hlavně jestli jsou tam přimanutelné také nesrágory.
Ále, myslela jsem, jestli to už někdo přeložil z angl. a někdo to u nás vydal – ona je to tak úděsná srágora, že bych se tomu ani nedivila. Mám totiž dojem, spíš jistotu, že valná většina toho, co se presentuje jako postmoderní je srágora, mazaně ikonizovaná a medializovaná přáteli pachatele (ve stylu podrb mi záda, já ti podrbu záda, úspěšně provozovaném všemi primáty). Navíc obvykle dotyční umělci vlastní řemeslo buď moc neovládají, nebo jím záměrně pohrdají – lze pohrdat nezáměrně? Jiřulko, je mi líto, že vás musím zklamat, ale žádný přehled, co jinde mají onačejšího, nemám, jenom ve čtení jsem se přeorientovala na angličtinu v bláhové představě, že když budu číst jen anglicky, tak mi bude čtení knížky trvat dýl, ale to funguje , bohužel, jen ze začátku. Jo, a navíc, u nás už je fakt k mání skoro fšecko, aspoň materielně, a co není, si lze objednat a tím pádem lze získat mnohé srágory i zahraniční (u mně ty anglické knížky). Srágorovitost je věcí vkusu posuzovatele, ale mnohdy je přímo univerzální.
Mám tu čest
na vlastní pěst
pravdičku svou skromnou
vám na bradičku nést …
Padlí boxeři bývaji docela fajň na rozdíl od padlých slečen, které jsou bezkonkurenčně bezva.
Jo a prý všechny vám budou okamžitě a oddaně ležet u nohou, pokud ovšem dobře trefíte čelist.
Jinak na padla nám ešče toto
VODAČKY
Znám já Věrku
z jeslí
chodí domů
s vesly
A příbuzná je
Madly
ta užívá si
s pádly
Pokud to ovšem v rámci vůkol srágorovosti zajímá ….
Tak Vám oznamuji,že jsem onehdá,jsa srágorou,padla na vlastní pěst.Ta,řádně zhmožděná,prorazila mou hruď a bylo mi fuj.A divte se,vyléčilo mne kyvadlo z růženínu.Přes to si už na vlastní pěst budu navždy dávat pozor.Uf.
Pokud by Vám pěst opravdu udělala do hrudi díru, pak Vás vyléčí asi jen Jámaakyvadlo. Takže nejspíš šlo jen o naražení, ale i to prasecky bolí, to si pamatuju, když do mě při fotbalu dal spoluhráč loktem. A jen tak mimochodem: Přes co si na tu Vaši pěst budete dávat pozor?
Každýmu to tady říkám: neužívej přechodníků, neužívej přechodníků, neužívej přechodníků nebo se z toho Gabriel zblázní. A je to marný, je to marný, je to marný.
A zase v tom lítám.Já jsouc srágorou,či já jsouce srágorou. ale už jsem blíž a budu si to pamatovat.Alespoň co se srágorovatosti týče.Ach jo,doba je zlá.
Není být „flexibilní“, „soběstačný“, „přizpůsobivý“ a považovat své bližní především za „konkurenty“ heslem dne? Myslím, že se to dá shrnout do výrazu „Žít na vlastní pěst“. Pro některé je to dokonce lákavý politický program.
Dodatek k upozornění: Boxerům právě padlým na zem bych kladení předmětné otázky za příliš nebezpečné nepovažoval 😉
Na vlastní pěst jsme si v poslední době naběhli všichni.
Kdysi jsem četl knihu od Charlese Vlidraca, ta se jmenovala Na vlastní pěst, ale krom názvu a autora si víc nepamatuju.
Aspoň něco. Jistě jsem přečetla mnoho knížek, ze kterých si nepamatuju ani tohle. A pak jsou knížky, u kterých (já čtu téměř všechno, co mi přijde pod ruku, včetně předmluvy i tiráže) mi přijde líto, že jsem je vůbec otevřela, např. nedávno „Žena, která zůstala celý rok v posteli“ – nevím, jestli je to už tady k mání, ale vřele nedoporučuji, je to neuvěřitelná srágora a budu si ji pamatovat hodně dlouho.
Mívám chuť podniknout něco na vlastní pancrfaust.
Já zas na cizí účet. Ale většinou mi v tom brání moje vychování, přetěžká to kovová koule. 😉
Věro, prosím o informaci, zaujala mě formulace “ – nevím, jestli to je už tady k mání, . . . „. Implikuje mi to totiž, že někde jinde je k mání něco jiného, než tady a rád bych se dozvěděl, kde jinde a co jiného je tam k mání, než tady a hlavně jestli jsou tam přimanutelné také nesrágory.
Ále, myslela jsem, jestli to už někdo přeložil z angl. a někdo to u nás vydal – ona je to tak úděsná srágora, že bych se tomu ani nedivila. Mám totiž dojem, spíš jistotu, že valná většina toho, co se presentuje jako postmoderní je srágora, mazaně ikonizovaná a medializovaná přáteli pachatele (ve stylu podrb mi záda, já ti podrbu záda, úspěšně provozovaném všemi primáty). Navíc obvykle dotyční umělci vlastní řemeslo buď moc neovládají, nebo jím záměrně pohrdají – lze pohrdat nezáměrně? Jiřulko, je mi líto, že vás musím zklamat, ale žádný přehled, co jinde mají onačejšího, nemám, jenom ve čtení jsem se přeorientovala na angličtinu v bláhové představě, že když budu číst jen anglicky, tak mi bude čtení knížky trvat dýl, ale to funguje , bohužel, jen ze začátku. Jo, a navíc, u nás už je fakt k mání skoro fšecko, aspoň materielně, a co není, si lze objednat a tím pádem lze získat mnohé srágory i zahraniční (u mně ty anglické knížky). Srágorovitost je věcí vkusu posuzovatele, ale mnohdy je přímo univerzální.
Věřino chápání srágorovitosti jako platónské ideje považuji za převratnou filosofickou vizi; buďme pyšni, že se objevila právě na těchto stránkách.
Nadouvám se jako páv (snad to nebude mít důsledky jako nadýmání).
Mám tu čest
na vlastní pěst
pravdičku svou skromnou
vám na bradičku nést …
Padlí boxeři bývaji docela fajň na rozdíl od padlých slečen, které jsou bezkonkurenčně bezva.
Jo a prý všechny vám budou okamžitě a oddaně ležet u nohou, pokud ovšem dobře trefíte čelist.
Jinak na padla nám ešče toto
VODAČKY
Znám já Věrku
z jeslí
chodí domů
s vesly
A příbuzná je
Madly
ta užívá si
s pádly
Pokud to ovšem v rámci vůkol srágorovosti zajímá ….
Tak Vám oznamuji,že jsem onehdá,jsa srágorou,padla na vlastní pěst.Ta,řádně zhmožděná,prorazila mou hruď a bylo mi fuj.A divte se,vyléčilo mne kyvadlo z růženínu.Přes to si už na vlastní pěst budu navždy dávat pozor.Uf.
Pokud by Vám pěst opravdu udělala do hrudi díru, pak Vás vyléčí asi jen Jámaakyvadlo. Takže nejspíš šlo jen o naražení, ale i to prasecky bolí, to si pamatuju, když do mě při fotbalu dal spoluhráč loktem. A jen tak mimochodem: Přes co si na tu Vaši pěst budete dávat pozor?
Staré půtky snad zapomenuty, ale Olinčin vztah k přechodníkům nezměněn.
Každýmu to tady říkám: neužívej přechodníků, neužívej přechodníků, neužívej přechodníků nebo se z toho Gabriel zblázní. A je to marný, je to marný, je to marný.
Přes to,že mi to kyvadlo pomohlo.Zase byl přechodník špatně?Řekne mi někdo,jak to má být správně? Prosím,prosím,prosím.
On jsa, ona jsouc, my, vy, oni, ony i ona jsouce
KULTURNíI VÝMĚNA
On Jsa z Onou Jsouc
yydali se
do Pocouc
Jsouce oba
z Nipponu
řádili tam
v kimonu ..
A zase v tom lítám.Já jsouc srágorou,či já jsouce srágorou. ale už jsem blíž a budu si to pamatovat.Alespoň co se srágorovatosti týče.Ach jo,doba je zlá.
A tak já zas v tom lítám – to zpíval už někdy koncem šedesátých let Josef Šimek s Greenhorny. Stačila mu na jedna whisky bez…
Ježek a sysel
Potkal sysla ježek
šyšel šišlá
ježek šišlá
žánej nič moč nežek