34 odpovědí na “Nemusím ale můžu”

  1. Jiřulko, zabít se dá jen jednou, a pokud jste starý plesnivý dědek, pak už to asi necháme na přírodě. Osobně jsem ve výše uvedeném případu pro jazyk starých, abych se dověděl, co přesně dotyčný může nebo nemůže. Připadá mi, že užívání podobných vazeb je takové lezení do prdele těm mladým – jako třeba že prázdniny jsou o počasí. A takové patvary používá i pan prezident a takzvaní televizní moderátoři. Zřejmě si myslí, jak jsou IN. Ve skutečnosti jen dokazují jazykové neumětelství.

  2. Drobná hnidopišská oprava : prázdniny nejsou o počasí, prázdniny jsou přece o prázdninách!

  3. Tak tedy vazbu “to je o tom” nemusím. Stejně jako mnohé další zlozvyky. Ale trvám na tom, že hovorová čeština má svou krásu a citový náboj, pokud je použita s citem a láskou. A vazba “takovou češtinu můžu” mi připadá právě na té hezké a jazyk obohacující straně. Protože významy slovům přidává.
    K zavržení patří fráze a vazby, které nadužíváním omezují jiné varianty vyjádření a tak vlastně zmenšují informační obsah.
    Samozřejmě od toho tu máme slovodne, abychom se vyjádřili, která vazba kam patří. A když už mě nehodláte zabít, aspoň mě kultivujte.

  4. To se mi právě na Slovudne líbí, že se můžeme svobodně vyjadřovat a hned si nenadáváme vzájemných volů (to je citace z nějakého soudního spisu), byť se sem tam mihne drobný přátelsky míněný štulec. Viděl jsem jednu debatu o novém modelu Fiatu, kde si příznivci a odpůrci vozu nadávali do Paroubko- i Topolánkofilů, a pohlavní orgány se daly přehazovat vidlemi, vlastně¨jim vůbec nešlo o auto, ale jen aby se někde mohli vynadávat.

  5. Chtěl bych se zastat Jiřulky, ale také ne stoprocentně. K zavržení v jazykovém projevu nelze určit nic. Jazykovědci sami sledují formou excerpcí používání jazyka a nemohou kodifikovat nic, co není v jazyce životné. Nemáme zákon o českém jazyce a kodifikované tvary a pravopis jsou jen rázu obecné shody o jejich dodržování. Koneckonců, vždyť slovo “můžu”, dnes kodifikované, ještě před dvaceti lety bylo nespisovné.Kultura jazykového projevu je často vnímána z konzervativního úzu. Vše nové v této oblasti můžeme individuálně přijímat s opupínkovanou husí kůží, s odporem ke zjevnému hanebnému zacházení s jazykem, ale s pokorou a tolerancí k k lexikálnímu vývoji.

  6. Každý občas zkouší, co si může dovolit, a tak vznikají inovace. Mnohé mají jepičí život, jako např. “Pojď si zatrsat!” místo klasického “Smím prosit?”.

  7. “Prázdniny ještě nejsou, ale je horko, a tam v té zahradě je stín a chládek.” “A kocour!”

    Mně vyrazy jako “tohle můžu” nebo “tohle nemusím” nijak nevaděj. Sice by mě zarazilo kdybych na ně narazil někde v odborné literatuře, ale v hovorové mluvě je můžu. Dokonce i v nejakém tom projevu, nebo fejetonu v novinách bych je snesl, pokud jsou použité s mírou a slouží k odlehčení tónu či co. Pokud jsou totiž použity správně, tak je z nich zcela jasné co měl mluvčí na mysli.

    Na druhou stranu vyroky typu “prázdniny jsou o počasí” mi otvírají kudlu v kapse. Čpí z nich totiž křečovitá (a marná) snaha o duchaplnost, hloubku a vtipnost. Nejhorší co jsem kdy slyšel je “život je o nečem jiném”, na ktery si stěžoval už Neruda.

  8. Já osobně, jakožto pravděpodobný autor námětu tohoto slova dne “Nemusím ale můžu”, používám tato slova běžně jako významová slovesa.

  9. Jistě, Altume, musíme jenom umřít, vše ostatní můžeme, i když se nám to občas může vymstít. Když vychováváme děti autoritativním stylem pomocí zákazů a příkazů “To nesmíš! – To musíš!”, tak se nám časem vzepřou a pak se nestačíme divit. Nejtěžší je vychovávat dobrým osobním příkladem, snadnější je vychovávat pomocí odstrašujících případů, těch bývá dost, stačí se porozhlédnout. Já se nemusím ani rozhlédnout, můžu si jen nastavit zrcadlo, a hned jich mám kupu.

  10. Jistě je Altum první, kdo “nemusím” ve slovudne použil, já jsem to jen vysvětlil a rozvícil o “můžu”.
    Tady používám náš oblíbený výraz, odvozený od slova “rozdvojka”, pak je “roztrojka” a ještě víc síťových šňůr umožní zapojit “rozvícka”.
    Tady apeluji už po vícekráté:
    Admin má málo námětů do dalších dnů, hnedky poté, co něco pošlu, se to objeví jako další námět. Posílejte lidičky taky náměty, nebo se nám slovodne změní na slovoobcas, nebo dokonce slovouvadne!

  11. Mně už dlouho nedá spát spojení smíš – nesmíš a musíš – nemusíš. Nesmíš a musíš jsou vlastně povely, zatímco smíš a nemusíš jen jakási doporučení.
    U nás vše řešíme buď jednoduše, nebo dvojduše. Roztrojku také běžně používáme, ale na síťování je to opravdu málo, rozvícka je pěkná. Pod rozmnožkou si představuji samici, a může být i zakončením kabelu.

  12. Větší zmatek v tom má angličtina
    musím = I must, I have to,
    nemusím = I do not need
    smím = I may, I am allowed,
    nesmím = I must not, I am not allowed,
    můžu = I can, I am able,
    nemůžu = I cannot, I am not able, I may not
    mohl bych = I might
    měl bych (to udělat) = I should, I ought to,
    potřebuji = I need
    Takže je to všechno jinak a vyznejte se v tom. To jsem ale ani zdaleka neuvedl všechny varianty.

  13. Vidím rozmnožku jako odizolovaný konec tlustého kabelu,jak z něho krásně lezou fousy.Vždy mne fascinovalo,jak se v nich dráteníci vyznali.Já tedy ne.
    Konečně slavím návrat na SD. Včera nám nakrmili milované PC,neb zlá bouře zničila nějaký zdroj a v důsledku toho se vymatlal hartdisk.Tážete se,zda jsme měli zálohovaná data?To víte,že ne.To bylo radosti,když jsme to zjistili.

  14. 1. Olinko, upřímnou soustrast.
    2. smíš – nesmíš/musíš – nemusíš je vlastně modifikace modů aristotelské logiky, potažmo booleovy algebry. Čeština v tom má zhruba jasno, zatímco angličtina se chová iracionálně a v případě nouze jí nezbývá než užívat logických operátorů.

  15. Tak to rozlišení, který drát z kabelu o 200 drátech je dáno barvami a stočením do párů a desítek, to jsem v práci taky dělal a má to zmáklý spousta telefoňáků. Jenže se stalo, že nám k jednomu zařízení dodali frantíci i kabel, ale ouplně jinak značenej. Já pak jsem strávil celé odpoledno jedno jednou stranou kabelu a druhé tím, že jsem podle několikastránkového rozpisu zapojoval druhý konec. No ještěže ten kabel neměl sedm konců.

  16. Ad “ty vole” – musel známý mé známé svým zahraničním známým vysvětlovat, co to je to “tývle”, co my mladí často říkáme.
    Mě se mí zahraniční známí ptali, co je to “dobrodel”.
    Sprostá slova nemusím, ale dobrodel můžu;)

  17. No v tomhle případě by byl ideální kabel o jednom konci, obdoba známého provazu o jednom konci. Skutečně viset tehdy ten kabel pevně ze stropu, možná bych tomu nutkání podlehnul.

  18. Jak to tak čtu, maně mi vyplývá souvislost roznožování a rozmnožování – jsem čuně nebo schizofrenik?

  19. Věře Diblíkové: Možná obojí, ale to se ze Slovadne vyčíst nedá. Hlavně máte vytříbený jazykový cit.

  20. Janinko, dělá se roznožka na koze nebo na koni? A jestli na koni, je to kůň nadél bez madel nebo nadél s madly? Věro, pokud by rozmnožka byla cvičebním prvkem, dělala by se například na Madle. Nebo s Madlou na mandlu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *