Host. Prof. Popelucha přispěla inspirována čínskou češtinářkou. Původní název příspěvku: Svár stvůry se stvůrou nebo nesvár nestvůry s nestvůrou?
Pamětníci snad s úsměvem vzpomenou na píseň Luďka Nekudy, kde zpíval o mluvněti, motorném i mehle a také „odzáporoval“ své jméno na Kudu. Přestože slova jako „mluvně“ či „motorný“ v současné češtině neexistují, zápor zde má opravdu roli záporu – nemluvně zkrátka nemluví.
Naopak s předponou ne- (a s významem „ten, který není…“) vzniká celá řada slov, která ve slovníku nenajdeme, a přesto jim rozumíme: Nečech, Neslovan a snad i Nežid (neplést s nežitem), neprogramátor, nelékař…
Předpona ne- ale neznamená vždy jen zápor. Náš oblíbenec Pavel Eisner (v Chrámu i tvrzi) dává za příklad slova jako nevražit (které není záporem od vražit, být nepřítelem) či nevrlý (ve skutečnosti totéž, co vrlý, vřelý zlobou), kde předpona ne- ani zdaleka nepopírá původní význam. Je dokonce možné, že předpona význam slova zesiluje. To by ovšem znamenalo, že nestvůra je ještě horší než stvůra a svár je pouhý slabý odvar nesváru.
Nejprve jsem chtela zareagovat tim, ze se plne priklanim k te zaverecne domnence – predpona vyznam slova zesiluje. Na jednu stranu ano. Ale kdyz budeme srovnavat ciste „zvukovou“ stranku – tak nepripada vam, ze „svar“ zni hroziveji nez „nesvar“ nebo ze „stvura“ se zvyraznenym prizvukem na 1. slabice zni odporneji nez neutralnejsi „nestvura“?
K tematu uvadim pelmel namatkou nalezenych slov ve SSJC: nešvar, nesvazák (svazák), neškolák (školák), nešťastník, nesvátek (svátek), nesvět (svět), nesvětlý (světlý), nesyta, nenasyta, netoliko (toliko), neúklid (úklid), neuklida, neuk, neúkoj, neumětel …
Skromně podotýkám: Ne-dvě-d, ale jen jedno d.
tak me napadá – existuje KALÝ úmysl? nebo je snad KALÝ ÚMYSL slabý čaj proti NEKALÉMU? nebo ma pravdu Kateřina a KALÝ ÚMYSL ma za úkol vyděsit posluchače, kdežto NEKALÝ má jenom upozornit na slabou KALOST činu?
a co takhle NERUDNÝ? znamená to snad, ze se v daném člověku nevyskytuje RUDA? nebo je RUDNÝ člověk ještě více nasraný a nepříjemný než NERUDNÝ?
no nemyslim si, ze nas nekdo rozsoudí…. 🙁
Mysím že byl Pavel Kopta kdo napsal:
Jsem nerudný, protože být rudný, těžili by ze mne.
A je ovšem taky záhadou, zda Ruda může být nerudný neRuda; to by totřž už nebyl Ruda, ale Neruda… ach jo!
no, možná že by to nebyl Neruda ale prostě ne-Ruda nebo taky bezRuda. Ted mne ale napadá – někdo by si mohl vyložit bezrudu jako beZrůdu… Nebo taky bezrÚdu…
Znamená to snad, že je-li člověk nerudný, je teda i bezrůdný, čili že je vlastně Zrůda? Protože jestli ano, pak je pouze jediné východisko: Buďme rudní, i když nejsme Ruda a snažme se naší NERUDNOSTI ( nebo snad NERUDOVISTOSTI??) zbavit, a předstírat pouze a jenom RUDNOST nebo aspon být Ruda (nebo aspon ruda)
Je možné, že Neruda i Nekuda se samovolně odzáporovali pokaždé, když navštívili Kladno.
Ja myslim ze se stvurou a nestvurou je to docela jednoduchy:
nestvura byla historicky obluda ktera nebyla stvorena, a ocitla se na svete budto jaksi omylem, nebo dokonce prostrednictvim pekla. Tim padem byla nestvura mnohem hroznejsi nez stvura, ktera mohla byt sice nebezpecna, nicmene byla stvorena panbickem a timpadem v zasade dobra. Dneska uz to moc nerozlisujeme, krome par posuku ktery budou stvury prejmenovavat na „inteligentdizajnovury“. Jak se potom rekne nestvura?
A co by asi říkal chudák Luděk Nekuda těm rádoby anglicismům se záporem špatně umístěným:
např. místo provozuneschopný – neprovozuschopný. Vy neznáte neprovoz?
Pak by oblíbené nejdelší české slovo“nejneobhospodařovávatelnější“ znělo „nenejobhospodařovávatelnější“, ale co to má být?
A teď nevím, jsou ta výše uvedená hrůzná slova v příspěvcích od „lahváka“ a Jirky stvůry nebo nestvůry? Stvořili je lidé nebo nějaký škodolibý pekelník?
Nedalo by se říct, že stvůry jsou hrozné, ale přesto ještě stvořené (tedy z našeho světa), třeba dravé šelmy a tak podobně, zatímco ne-stvůry už ani nejsou božím dílem, ale dílem kdoví koho a tedy mnohem horší?