Blisty včera posměšně hlásily, že Klausovi unikla Nobelova cena jen o fous. To mě zaujalo – proč je o chlup a o fous, ale v případě vlasů většinou zdrobnělina – o vlásek. Ostatní ochlupení, včetně řas, je zanedbáno. Co s tím?
Co je český – to je hezký
1. Včetně řas bych prosil. Řasů nexistuje. Jako ta pinglice v dávné reálně socialistické hospodě: zákazník u vedlejšího stolu si přál guláš s pěti knedlíky. Dotyčná vyvalila oči a nevědomce poučila: „Pět knedlíků neexistuje! Buďto čtyři, nebo šest!“
2. Říkáme i o chloupek, o vlásek. O fousek jsem neslyšel, ale asi bych to vstřebal bez osypání. Se zdrobnělinami čeština zachází nanejvýš liberálně.
3. Řasa = brva. Brva k mé lítosti vymírá. Navrhuji založiti občanské sdružení BRVA, zabývající se rehabilitací zanikajících slov, brvou počínaje.
Ty řasy bych také ocenila, ale nestál na nich obsah sdělení, takže se promíjí. Ono ale slovo pinglice má také svá pro a spíše proti… Občanské sdružení BRVA by mohlo být velmi zajímavou organizací…
Slibuji J. Pavelkovi, že již nikdy nebudu skloňovat řasy podle rasů. Ras je ras a řasa je brva.
Taky je o ždibek-že by o ždibek= kousek fousu, chlupu, vlásku, či dokonce brvy?
Ždibek je úplně jiná jednotka, vzniklá uždíbnutím. Nelze – li ufousnout, uchlupnout, uvlásknout či ubrvit, je nabíledni, že nejde o analogické pojmy. Jedině by (snad) šlo uznat obrvit, ale jednak to přes Gabriela neprotlačíte, protlačíte-li, povstane Jaroslav Pavelka, a pokud ani ten ne, vyrukuje nějaký sprosťák s ochlupením, a to bychom jistě nechtěli! Ždibek, event. žďabek, je jednotka zeměpisná, protože jsem na vlastní uši slyšela, jak jeden bodrý pán pravil, že Náměšť je ďóra žďabek od Holomóca a dá se tam dostat místní dopravó. Á propos. Břve jsou od brv, břemen, břeven či od čeho? Výklad, že to vzniklo z toho, že A je zticha, zatímco B řve, je stejně pravděpodobný, jako že Praha je od prahu (domovního). Do vínku nově vznikšího spolku Brva vinšuju Zelí! a ve vší uctivosti žádám, bych se mohla státi oudem bohu milého spolku onoho.
P.S. Haryk žasne nad češtinou, já nad p.Pavelkou. Bylo to přímo monstrózní!!!
A znáte Břvany?
Okres Louny, kraj Ústecký.
Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 343 obyvatel.
První písemná zmínka o obci je z roku 1436.
Pamětihodnosti:
* Kostel svatého Martina z roku 1501
* Socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století
* Socha svatého Rocha z roku 1932 od H. Kwapila na soklu datovaném 1811
* Zemědělská usedlost č.p. 22
* Zemědělská usedlost č.p. 34
* Brána u č.p. 2
Náměšť je ďóra žďabek od Holomóca…, to by se mělo tesat, ale jinak jestli dovolíte podržel bych se ještě fousků…..
***
Na mravnostním oddělení
zjistili u paní Zdeny
vážný zájem o chlapy
hlavně o ty chlupatý….
Plešatí když začnou si
moc nelezou jí
pod fousy…..
Jinak Brva byl kdysi Bezkonkurenčně Rychlý Vypravěč Anekdot….
Břvany jsou, nebo aspoň bývaly, zdrojem minerálky Praga, kterou tam stáčely do lahví holky Kostomlatky (chovanky místní trestnice). Nevím, jestli tam bylo čerpadlo, nebo to tryskalo samo do velkého zásobníku, u kterého byla primitivní plnicí linka, flašky, korunkové uzávěry, viněty a fertig – to vám byl kšeft, čistý zisk přes milion ročně v létech raně 6O., škoda, že to bylo n.p. Teď by to byl zlatej důl, jen to zrestituovat. Do Brvy se hlásím slovem KUNDRÁT (slyšela jsem – a mnozí z vás taky – včera v rádiu) larva chrousta obecného. MOLDÁNKY a NINĚRA- hudební nástroje (jak to vypadalo a jak se na to hrálo, páni muzikanti?)
Kundrát s Čuramedánem za nustálého picikání chlácholili Pičičandě Niněru aby furt nenatahovala moldánky…, pardón, to už tady bylo, ne…
Niněra:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nin%C4%9Bra
http://www.shakuhachi.cz/spcf/nastroje.html
Moldánky:
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/301567-moldanky
http://gajdy.cz/index.php?str=clanek&cislo=107
Niněra vypadala tak trochu jako housle bez smyčce. Držela se na klíně a pravou rukou se točilo kličkou, která poháněla dřevěné kolečko potírané kalafunou a to se třelo o struny. Struny se nezkracovaly na hmatníku prsty jako u houslí, ale obsluhovaly se klapkami – jakousi klávesnicí.
Ale ještě k tomu vlásku, vlásečku. To byla pro naše předky nicotná míra. Něco, co nestálo za řeč. Vždyť nejmenší mírou byla čárka (asi půl mm).
Držela se na klíně a pravou rukou se točilo kličkou…, to může být dosti provokující, zvláštěpak pro některé surrealisty..
A čárka, to mi taky něco říká… Jednou za dávného jindy ještě v paneláku se z vedlejšího bytu začal z ničeho ozývat dívčí jekot tzv srdceryvně šílený.., a neustával a neustával. Asi dvakrát jsem byl rozhodnut, že na dotyčný byt zaklepu a zjistím jestli se tam náhodou nevraždí. Neudělal jsem to, a když jsem se rozhodl po třetí, už jsem skoro mačkal zvonek, tak jsem teprve uviděl vedle futer hřebíkem vyrytý nápis do zdi: „Kdo miloval Šárku, ať udělá čárku…“ a čárky se táhly celým schodiště z pátého poschodí až do sklepa…., pěkně po deseti přeškrtané jak na pivním tácku….
/Samořejmě že slovo milovat mělo na dotyčné zdi šťavnatější podobu…/
Co udělá blondýna, když jí vyroste na ňadru chlup? Koupí si o chlup větší podpresenku.
Podpresenka, to je dobré neb často prý bývá / kluci říkají / pod presem. Jak zevnitř tak i zvenku……
To byl pouze nechtěný překlep, neb i já jsem byl pod presem, ale časovým
Více překlepů!
Více zelí!
Kdo z nás může zodpovědně tvrdit, že není dílem překlepu…
A proto překlepům…, hip, hip, hurá…..
Debata o měrných jednotkách vlásek, chlup a podobně, mi připomněla jednu debatu o strojírenství. Po chvilce dráždění vyplivl pan Google onu kýženou debatu a jak vyplivl, tak prodávám.
Rozhodně tedy nejsme s těmito jednotkami ve světě osamoceni. Délková jednotka vlas je zjevně společná metrickému i imperiálnímu měrnému systému.
As a reminder to the group.. this business of a hair… hairs are in the neighborhood of .003 to .005 … the smaller is called a BCH and the mid range a RCH and the .005 is a BlackCH.
To help you understand this language, just think of our common vernacular for a male fitting and a female threaded coupling. Believe me, this is real mechanical terminology. Expand your imagination now to what C might mean… it is the vulgar word for what women have that men don’t. (NO! not brains.. the other thing).
Jejda! To bylo o chlup!
Někdy to taky může být o prsa a pak závisí na tom o čí.
Sýkora koňadra
vyhrál závod
o ňadra
Zvítězil nad brhlíkem
známým lesním
zvrhlíkem….
při pokusu o tenis zakopl si o penis
proc se rika o chlup, o vlasek a o fous? predstavme si vojaka treti portugalske brigady, pod velenim budouciho admirala Rustiela… stoji s musketou na pobrezi a premysli, zda nastoupit na lod vstric jiste smrti koulí nepratelskeho dela nebo zbehnout a doufat, ze poručí Rustiela se netrefi pri strelbe na dezertera… kdyz v tom uciti silny zavan vetru, ktery mu procese chlupy, vlasy nebo vousy, obrati se celem tam, kde pred chvili smeroval jeho tyl a o dopadnuvsi delove kouli si pomysli, ze ho minula prave o vlasek, chlup nebo vous… obavam se, ze je pro takovou kouli dosti obtizne, aby mu vetrem procesala rasy… koule, ktera mine oko o rasu skonci v čele, pripadne v nose… a pro kouli, ktera vam prave proletela nosem si nepomyslite, ze vas minula o rasu
podotykam, ze mluvim o kouli delove… pokazde
To je stejné jako to, že někdo vyhrál o prsa (a ne o zadek), ale proč se neříká, že vyhrál o třeba o nos, nebo jiný vyčnívající kousek? Jsou lidi, kteří vcházejí do dveří, a napřed jde vždycky nějaký výrazný kus anatomie (nos, velká noha, dokonce břicho,) a pak zbytek dotyčného. U koní mám za to, že se ten nos nebo krátká hlava při vyhlašování výsledků používá stejně jako třeba 2 délky. Já vím, že lidi nejsou koně, možná, že je to proto, že by to nebylo spravedlivé, když má někdo nos malý, ale proč potom prsa? Ty vlásky, chlupy, fousy jsou zřejmě přirozené míry jako loket nebo palec nebo stopa. Babička dokonce zmiňovala i štětinku (měl zadek strachy sevřený, že by tam štětinku nevrazil) – jedná se, doufám, o pouhý slovní obrat, nikoli výsledek pokusu.
Paní Věro nějak jste zprvoplánovatěla, ešče že nehraju ttennis, aani sse nneppokouším…, brrr…
Jinak…
Zajdu já si do Lověny
koupím koule olověný
pravil kdysi přítel Míra
z loveckého sdružení
což je spolek kýho výra
zamířený na ženy…..
Ale určitě by byl zajímavý komentář z atletiky:“ …a už nám závodnice vbíhají do cílové rovinky. Závodnice A přidává a dostává se do čela a ve skvělém finiši vyhrává o dvojky až trojky. Skvelý úspech, na-na-naozaj! A ještě jednou si to zopakujeme zpomaleně, ano nejsou to trojky, ale pouze jedničky.“
Na lidském těle se, jak vidno, nalézá mnoho měrotvorných končetin/výčnělků, některé převzali i živočichové z třídy Aves jak vidno níže:
Ptačí dostih
Letěla s vlaštovkou koňadra,
vyhrála ten závod o ňadra,
a že ten závod vyhrála o kozy,
je z ní teď sýkora kokozy,
trylkuje, jako když si trsá:
koňadra, kokozy, koprsa.
zde jen nutno dodat Copyright páně T.R.Fielda aneb Bohdana Šumavanského, též zvaného Choromysl Krombožinec.
A teď bych rád vztyčil otázku: hruď a ňadra označují stejnou část těla? Pokud jest tak, je snad Ňadrník méněříkající než Hrudník? Omlouvám se za tematický úskok…
Pro oba rody je shodný termín prsa, ńadra pak mají výhradně dámy, pánové pak mužnou hruď. Batolatům – chlapečkům se poplácával hrudníček se slovy „To jsou prsa vojenský, to je něco pro ženský“, holčičkám ne. Ňadrník mi evokuje spíš hadrník. v lepším případě jaderník, ten pak jahelník a úhelník.
O horních výčnělcích žen mám ještě toto:
PODRŽITELKA
Kozatá je Lucinka
Všech hráčů pilná fanynka
Pusinka pěkná
Plná zubů
Lucinka švagrová celého je
Klubu
Vždy povolná nikdy zpupná
Hrdý má titul
Stará štulpna
Pokud to někoho zajímá….
Tak teď nevím.Jsou prsa holá a prsa chlupatá stejná míra?Clupatá by mohla být větší,ale jak zjistit o kolik chlupů?
No je-li to o prsa chlipatá, je to o prsa a ještě o chlup, tedy o víc.
To mi připomělo střední školu.Asi tak v 3.ročníku začaly klukům na hrudičkách nesměle rašit jakási mikroskopická čmejříčka.I rozhalovali košilky a my musely dělat,že opravdu něco vidíme a chválit a chválit(to mi zase připomíná něo jiného).
Ad: Slep. Ol. Existují prsa holá a prsa rozvitá?
Prsa holá nebo o chlup rozvitá určitě existují. Nebojím se říci, že se v převážné většině jedná o prsa dvojčlenná.
Nebo prso jednočlenné na druhou?
Janinko, prsa chodí většinou v páru a v podprsence
Říkávalo se, když se objevily první přízemní mrazíky, že je třeba si pořídit teplé tkaničky do bot a starší dámy teplou podprsenku, teď vidím, že na NĚ potřebuju i teplé botičky, možná, že dám podrazit ty loňské.
Možná by stačila košilka přez hlavu,podolek do katí a pasovka s dvojitou gumou,aby nedošlo k dedekoltizaci.
Kdepak, jsou „chozena“. V podpresence by to byla velice pomalá chůze, jakési „chlup chlup mine“.
Máte na mysli kultovní song „Vem košilku mezi zuby, dělej na mě bububu!“?
Tuhle neznám,zpívejte.
Ale jo, Michale, znáš:
Všichni už se oženili…
Šup sem šup tam…
Starý bábě dáme hrábě…
Ctihodný Jaroslav Pavelka, aktivní oud společnosti slovodňácké, mi svým příspěvkem oživil následující lingvistický problém: Poblíž Hradce Králové se nachází víska Homyle. Co ale znamená sloveso homylovat?
Slovodňáci všech zemí, tužte se!
Koho?
Pospodyne homyluj ny….
Huhňavej Jan
Homyle – jak se to vůbec čte? Není to nakonec místo vzniku Ho-mailů, přičemž to ho… je zkratka pro lidový zápor, tudíž Spamů? Taktéž to může být ves emigrantů z Hané, kteří zakoupili kompas v tržnici a omylem místo do Grazu zakufrovali ke Hradci, kde založili jakési lázně, kde pacienty místo koupelí z nedostatku minerálky pouze homyli.
Homyle se čte homyle. A wbgarden se přiblížil mým amatérským závěrům, protože: Starý bábě dáme hrábě, aby s nima hrabala, mladý holce dáme chlapce, aby homylovala.
Do roka ha do dne, milovaní moji. Homyly, samé homyly, dokonce i justiční. (Z odkazu Jana Sladkého, Koziny)
Hostinné není pohostiné, ale Ostinné, Hostivař je na tom trochu líp, Ostivař není tak zlověstné, Hořovice jsou Ořovice čili Konice, Pohořelice jen ohořely a Hořesedly vyskočívše do sedla cválají k Neumětelům. Urá (pův. hurrah)!